Šéf americké diplomacie Marco Rubio potvrdil zájem administrativy prezidenta Donalda Trumpa o koupi Grónska. Koncem týdne zamíří také za panamským prezidentem Josém Raúlem Mulinem, který doufá ve „vyčištění stolu“ mezi USA a svou zemí – od té chce totiž Trump získat Panamský průplav.
Rubio potvrdil, že koupě Grónska je životně důležitá pro zájmy Spojených států. „Tohle není vtip. Nejde o získání půdy za účelem získávání půdy. Jde o náš národní zájem a je třeba ho řešit,“ vysvětlil podle serveru Politico šéf americké diplomacie s tím, že koupě největšího ostrova na světě pro USA není jen o přidání dalšího území.
Následně bagatelizoval Trumpovy výroky o možném nasazení vojenské síly. „Nehodlá začít to, co považuje za vyjednávání nebo rozhovor, tím, že by smetl ze stolu páku. A to je taktika, která se v obchodu používá neustále. Používá se v zahraniční politice a myslím, že v prvním volebním období s velkým účinkem,“ míní Rubio.
Podle něj je pro americké zájmy v Arktidě primárním ohrožením Čína. „Pokud USA nepodniknou žádné kroky, mohla by nad tímto územím získat převahu Čína. Takže vyvstává otázka, jestli Číňané začnou ohrožovat Grónsko, opravdu věříme, že to není místo, kde se budou uzavírat tyto dohody? Opravdu věříme, že to není místo, kde by nezasáhli, třeba i silou?“ zeptal se.
Grónsko, největší ostrov na světě, je autonomním územím Dánska a zároveň členem NATO. Jeho geopolitická poloha mezi USA, Evropou a Ruskem dává tomuto regionu strategickou důležitost, zejména s ohledem na vojenské operace v Arktidě. Navíc Grónsko hostí americkou vojenskou základnu Thule, klíčovou pro severoatlantickou obranu.
Trump zdůrazňuje, že Grónsko má také významné přírodní zdroje, včetně vzácných zemin, uranu, ropy a zemního plynu, které by mohly snížit závislost USA na dodávkách z Číny. Dalším faktorem je změna klimatu, která usnadňuje přístup k těmto surovinám a otevírá nové obchodní cesty v Arktidě. Podle Trumpa je Grónsko klíčové pro „národní bezpečnost“.
Rubio míří do Panamy
Největší ostrov na světě ale není jedinou oblastí, o níž americký prezident projevil zájem. Jeho dalším cílem je získání Panamského průplavu, čemuž se Panamci aktivně brání. „Je to nemožné. O průplavu nelze vyjednávat, a už vůbec ne zahájit proces jednání. To je zpečetěno. Průplav patří Panamě,“ zdůraznil panamský prezident José Raúl Mulino.
Právě do jeho země se Rubio koncem týdne chystá na diplomatickou návštěvu. „Souboj Davida a Goliáše, který Trump prosazuje, je neúspěšný. Panama léta bojovala za přístup k průplavu. Území je neutrální a zůstalo jím i v mezinárodních konfliktech dávno před Trumpovým prezidentstvím,“ upozornil Mulino.
Rubio kromě Panamy navštíví také Guatemalu, Salvador, Kostariku a Dominikánskou republiku. „Jediné, co bych si přál, je odstranit spoustu odpadků, vyčistit stůl a být schopen mluvit se Spojenými státy a mluvit upřímně. O nic jiného neusiluji,“ poznamenal prezident.
Panamský průplav je klíčovou dopravní tepnou, která propojuje Tichý a Atlantský oceán. Spojené státy průplav kontrolovaly od jeho dokončení v roce 1914 až do roku 1999, kdy byla správa předána Panamě.
Trump tvrdí, že USA platí za užívání průplavu vyšší poplatky než jiné země, což označil za nespravedlivé. Rovněž vyjádřil obavy z údajného vlivu Číny na průplav, přestože Panamská průplavová správa a panamský prezident tyto obavy odmítli.
Šéf Bílého domu také naznačil, že by mohl zvážit ekonomické nebo vojenské kroky k opětovnému získání kontroly nad průplavem, což by podle něj mělo posílit americkou ekonomickou a bezpečnostní pozici.
Související
Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud
Írán má problém. Američané budou mít na jednáních jasné požadavky
Marco Rubio , USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , grónsko , panama
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla
před 2 hodinami
V Nikaragui už nikdy neproběhnou žádné volby, oznámil tamní prezident
před 4 hodinami
Odbory na Letišti Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost
před 5 hodinami
USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě
před 6 hodinami
Pravé letní počasí si vzalo pauzu. Meteorologové naznačili, kdy se vrátí
včera
Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů
včera
Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku
včera
Maximálně ignorovat, radí Babišovi papír s poznámkami ohledně prezidenta
včera
Litr zdražil i o více než tři koruny. Strop na ceny paliv skončil
včera
Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři
včera
Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině
včera
Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě
včera
Chceme další ročník MS ve fotbale, uspořádáme jej sami, vyzval Trump šéfa FIFA a poradil mu, jak nenaštvat ostatní
včera
Babiš omylem ukázal notičky na Pavla. Prezidenta má podle podkladů ignorovat
včera
Místo uznání je doma bijí. Čemu čelí ukrajinští vojáci po návratu z fronty?
včera
Rusko zaútočilo na tureckou civilní obchodní loď. Deset lidí zemřelo
včera
Spojené státy devátou noc v řadě bombardovaly Írán
včera
Počasí tento týden: Objeví se déšť, studená rána i tropy
Aktualizováno včera
Sledovali jsme ONLINE: Finále MS ve fotbale vyhrálo Španělsko, Argentinu porazilo 1:0
19. července 2026 22:02
Darovat, nebo zlevnit. V EU začal platit zákaz likvidace neprodaného oblečení, firmy už jej nesmí vyhazovat
V Evropské unii vstoupil v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení, obuvi a oděvních doplňků, což představuje nejnovější krok bloku ke snížení množství odpadu. Nové nařízení v rámci unijní směrnice o ekodesignu udržetelných výrobků se vztahuje na velké společnosti s více než 250 zaměstnanci a ročním čistým obratem přesahujícím 50 milionů eur.
Zdroj: Libor Novák