Naděje chřadnou. USA jednaly s Kyjevem o "zákazu" vstupu Ukrajiny do NATO

Zdroj s přímou znalostí floridských rozhovorů – kterých se účastnili americký ministr zahraničí Marco Rubio, zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť prezidenta Donalda Trumpa – uvedl pro CNN, že intenzivní jednání představovala „krok vpřed“.

Navázala prý na pokrok dosažený v Ženevě, kde proběhlo první kolo diskusí o amerických návrzích na ukončení ruské války na Ukrajině. Zdroj dodal, že by bylo „velmi předčasné říci, že jsme zde vše finalizovali, protože spousta věcí se musí ještě udělat.“ Podle zdroje bylo setkání velmi zaměřené a nejobtížnější aspekty mírových návrhů byly podrobně prodiskutovány, přičemž naznačil možný předběžný pokrok v některých oblastech.

Jedním z „nejproblematičtějších aspektů“ původního amerického mírového návrhu o 28 bodech byla podmínka, aby se Ukrajina formálně vzdala svého úsilí o vstup do NATO, zakotveného v ústavě. Jde o klíčový ruský požadavek pro ukončení války, který ukrajinští představitelé nadále odmítají.

Nyní však zdroj CNN uvádí, že vyjednavači projednávali možný scénář, kdy by Ukrajině byl de facto znemožněn vstup do této západní vojenské aliance vedené Spojenými státy. To by se stalo prostřednictvím ujednání, o kterých by muselo být vyjednáno přímo mezi členskými státy NATO a Moskvou.

Zdroj CNN sdělil, že Ukrajina nebude nucena „oficiálně, v právním smyslu, toto úsilí odmítnout.“ Dodal, že pokud se Spojené státy dohodnou s Ruskem bilaterálně, nebo pokud bude Rusko požadovat nějaké záruky od NATO multilaterálně, Ukrajina nebude zapojena do rozhodovacího procesu.

Zdroj zdůraznil, že konečné rozhodnutí o tomto velmi citlivém kompromisu, který by pravděpodobně byl nepopulární mezi státy NATO, zatím nepadlo a nakonec by ho učinil ukrajinský prezident. Toto naznačuje, že v průběhu americko-ukrajinských jednání a před cestou vyslance Witkoffa na rozhovory do Moskvy se hledají kreativní řešení, jak obezřetně překročit červené linie Kyjeva.

Další problematickou oblastí je požadavek Kremlu, který se také dostal do amerického mírového návrhu, aby se Ukrajina vzdala území v Donbasu na východní Ukrajině, které Rusko anektovalo, ale ještě plně nedobylo. Americký plán navrhoval, aby se tato oblast, která zahrnuje „pás pevností“ s heavily bráněnými městy a obcemi, jež jsou klíčové pro ukrajinskou bezpečnost, stala ruskou demilitarizovanou zónou. Moskva by ji sice spravovala, ale nerozmístila by v ní vojenské síly. Zdroj s přímou znalostí jednání potvrdil pro CNN, že diskuse probíhají i o tomto tématu, jež je jedním z nejkontroverznějších v celém procesu.

Podle zdroje je „mimo rozsah“ představa, že by se kontrola nad regionem předala Rusům, což by významně oslabilo obranu Ukrajiny a zvýšilo by pravděpodobnost budoucí agrese, přičemž by se výrazně snížila obranná schopnost Ukrajiny. Zdroj nicméně dodal, že to neznamená, že neexistují potenciální způsoby, jak zachovat ústavní ustanovení a udržet bezpečnost Ukrajiny. Odmítl však projednávané specifické možnosti komentovat, s tím, že jde o „příliš citlivou“ záležitost.

Zdroj doslova uvedl, že se obává, že pokud by to vyšlo na veřejnost, mohlo by to zničit potenciální řešení. V nadcházejících dnech se může objevit ještě jeden problém, a to Kreml, který zatím odmítá zmírnit své maximalistické požadavky na podrobení Ukrajiny před ukončením války. Zatímco náznaky ukrajinských kompromisů se formují pod taktovkou amerických vyjednavačů, další a větší výzvou pro americkou diplomacii bude přimět Rusko, aby je přijalo.