Pandořina skříňka. Trump řečmi o jaderných testech vyvolal pozdvižení ve vlastní vládě

Americký prezident vyvolal nový spor o budoucnost amerického jaderného programu. V rozhovoru pro CBS prohlásil, že nařídil obnovení jaderných testů, od nichž Spojené státy upustily v roce 1992. „Testují hluboko pod zemí, kde lidé přesně nevědí, co se při testech děje,“ řekl prezident s odkazem na Rusko, Čínu a Severní Koreu. „Oni testují a my ne. Musíme testovat.“

Trumpova slova okamžitě vyvolala rozpor v jeho vlastní administrativě. Ministr energetiky Chris Wright, jehož rezort má vývoj a údržbu jaderného arzenálu na starosti, vzápětí uvedl, že Spojené státy „nemají v úmyslu provádět nové výbušné testy“ a budou se omezovat na „nejaderné výbuchy“ určené k testování komponentů.

Rozpor mezi prezidentem a ministrem ohledně tak citlivé otázky vyvolal podle amerického deníku New York Times znepokojení mezi bezpečnostními experty. Harvardský odborník Matthew Bunn varoval, že „je znepokojující, když ten, kdo má prst na tlačítku, nejeví jednotný postoj se svými nejvyššími úředníky.“

Trump svá tvrzení opřel o podezření, že Rusko a Čína porušují moratorium a tajně provádějí podzemní jaderné výbuchy. Tato obvinění však nebyla podložena důkazy a odporují i výpovědi jeho vlastních vojenských představitelů. Viceadmirál Richard Correll, Trumpův kandidát na post velitele Strategického velitelství USA, nedávno prohlásil, že „ani Čína, ani Rusko neprovedly jaderný výbuch.“

Podle některých analytiků mohlo prezidentovo prohlášení vycházet z vnitřních debat ve zpravodajských agenturách, které zkoumají nejasné signály možných „kritických testů“ v Rusku či Číně. Tyto testy by však podle expertů neměly charakter plnohodnotných jaderných detonací.

Někteří Trumpovi spojenci, včetně bývalého ředitele CIA Johna Ratcliffa, prezidentova tvrzení podpořili s odkazem na starší zprávy o čínských testech. Jiní varují, že jakýkoli americký návrat k testování by mohl vyvolat lavinový efekt a oslabit mezinárodní režim kontroly zbraní. „Proč bychom měli otevírat Pandořinu skříňku a dávat tak jiným jaderným státům záminku k testování?“ upozornil bývalý kongresman John F. Tierney, dnes ředitel Centra pro kontrolu zbraní.

Současná debata přichází ve chvíli, kdy USA investují stovky miliard dolarů do modernizace svého jaderného arzenálu. Zda se Washington vydá cestou faktického prolomení více než třicetiletého tabu, zůstává nejasné. Jak podotýká list NY Times, největší obavy vyvolává samotný fakt, že prezident a jeho vlastní vláda nejsou zajedno v otázce, která se dotýká nejničivějších zbraní na světě.

Podle amerických zpravodajských analýz Čína dramaticky urychluje rozšiřování svého jaderného programu. Zatímco ještě před několika lety disponovala jen omezeným počtem hlavic, dnes buduje desítky nových raketových sil a rozšiřuje kapacity pro produkci štěpného materiálu. Odhady hovoří o tom, že do konce tohoto desetiletí může Peking dohnat, nebo dokonce předstihnout Rusko a Spojené státy v počtu nasaditelných jaderných hlavic.

Podle dostupných informací Čína zároveň rozvíjí sofistikovanou síť podzemních zařízení, která zahrnuje jak sklady, tak i možné testovací komplexy, jejichž účel a rozsah zůstávají nejasné. Satelitní snímky zachycují nové silážní komplexy v odlehlých oblastech Sin-ťiangu a provincie Kan-su, jejichž rozmístění naznačuje snahu o vytvoření strategicky rozptýleného, odolného jaderného arzenálu.

Tato expanze zásadně mění rovnováhu jaderných sil. Peking dlouhodobě prosazoval doktrínu „minimálního odstrašení“, nyní však směřuje k plnohodnotnému jadernému soupeření s Washingtonem i Moskvou. To vyvolává obavy, že nová studená válka se nebude odehrávat pouze v ekonomické či technologické rovině, ale i v oblasti strategických zbraní.