Pásmo Gazy na začátku obtížné cesty k obnově: Lidé se vrací do svých domovů, většina z nich o něj ale přišla

„Jsme šťastní, že se vracíme na sever, kde konečně najdeme trochu klidu,“ uvedla jedna žena pro BBC. „Opouštíme utrpení, které jsme zažili na jihu, a vracíme se k důstojnosti v Beit Hanoun.“

Beit Hanoun, ležící v nejseverovýchodnějším koutě Pásma Gazy poblíž hranice s Izraelem, je podle svědectví zcela k nepoznání. Město, zasažené rozsáhlými boji a bombardováním, připomíná spíše ruiny než místo pro život. Přesto se mnozí Palestinci, kteří byli dříve vysídleni, nyní pokoušejí najít útočiště tam, kde kdysi stálo jejich domovy.

Zatímco se lidé snaží znovu postavit svůj život, objevují se návrhy na trvalé nebo dočasné přemístění obyvatel Gazy do sousedních zemí, jako jsou Egypt a Jordánsko. Tento nápad, předložený bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem, však okamžitě narazil na ostrou kritiku.

Egyptské a jordánské úřady návrh kategoricky odmítly, obávajíce se sociálních a bezpečnostních důsledků přílivu traumatizovaných uprchlíků. „Jordánsko je pro Jordánce a Palestina pro Palestince,“ uvedl jordánský ministr zahraničí Ayman Safadi. Jordánsko již nyní hostí 2,4 milionu registrovaných palestinských uprchlíků.

Na druhé straně izraelské politické spektrum reagovalo odlišně. Návrh Trumpa přivítali někteří členové krajně pravicové vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Ministr financí Bezalel Smotrich, známý svými kontroverzními postoji, označil tento plán za „skvělý nápad“. Smotrich dlouhodobě prosazuje anexi a osídlování Pásma Gazy a již dříve hovořil o tom, že by počet obyvatel Gazy měl být během dvou let snížen na polovinu.

Rehabilitace Gazy však bude zásadní pro to, aby její obyvatelé zůstali. Pokud proces obnovy selže nebo se výrazně opozdí, mnozí Gazané mohou hledat útočiště jinde. Podle novinářky Ghady el-Kurd je možné, že část obyvatel, zejména ti, kteří si to mohou dovolit, opustí Gazu ve snaze najít lepší život v arabském světě nebo jiných zemích. Nejchudší a nejzranitelnější však zůstanou na místě, často bez vyhlídek na zlepšení.

„Souhlasím s Trumpem v tom, že lidé si zaslouží lepší život,“ říká Ghada. „Ale proč by to nemohlo být v Gaze?“ Pokud se rekonstrukce výrazně opozdí a naděje na důstojnou budoucnost zůstane vzdálená, hrozí, že z Gazy zůstanou jen vzpomínky a ti, kteří nemají jinou možnost.