Pat na Ukrajině je nešťastná formulace, Západ může situaci jednoduše změnit, tvrdí historik

Podle amerického historika Timothyho Snydera, specializujícího se na dějiny východní Evropy, může Západ změnit situaci na Ukrajině, které údajně dochází síly při protiofenzívě proti ruským okupačním silám na východě země, zvýšením vojenské pomoci Kyjevu. 

Snyder v rozhovoru s deníkem The Guardian zdůraznil, že používání šachové terminologie k popisu postupu na bojišti není přesné, protože válka není jako partie šachu. Snyder argumentuje, že západní země mají možnost výrazně posílit svou vojenskou podporu a změnit tak poměr sil na šachovnici, jakkoli je to v kontrastu s omezenými zdroji ve hře šachu.

Historik varuje, že spekulace o patové situaci na Ukrajině mohou posloužit politikům, kteří se staví proti poskytování vojenské pomoci Kyjevu. Snyder tvrdí, že nesprávný dojem patu může být vytvářen kvůli politickým argumentům, a to i v současné době, kdy republikáni v americkém Kongresu blokují schválení další vojenské pomoci Ukrajině.

I slovenský premiér Robert Fico na nedávném sněmu strany Smer-SD řekl, že válka na Ukrajině je zamrzlým konfliktem bez vojenského řešení. Zopakoval také výhrady k protiruským sankcím.

"Kdo se odkloní od povinné rétoriky, která se šíří světem, je okamžitě označován za ruského trojského koně. Kdo je pro mír, je válečný štváč a ruský agent," řekl Fico podle Denníku N. Při přípravě jakýchkoliv sankcí proti Rusku hodlá požadovat analýzu dopadů. Sankce podle něj ztrácejí smysl, pokud Slovensko poškozují. 

Doporučené články

Snyder také odmítá používání argumentu o únavy z války a tvrdí, že spíše lidé snadno ztrácí pozornost. Podle něj by nedostatek pomoci pro Ukrajinu mohl pro Spojené státy znamenat zahraničněpolitickou katastrofu větší než válka v Iráku, s potenciálními dopady na důvěryhodnost, demokracii a odstrašení vůči Číně a Rusku.

O patové situaci na Ukrajině se spekuluje v posledních týdnech, navzdory tomu, že ukrajinská armáda minulou neděli oznámila, že zatlačila ruské síly tři až osm kilometrů od břehů řeky Dněpr. Pokud je informace pravdivá, jde o první významný postup, kterého se ukrajinské armádě podařilo dosáhnout během její již několik měsíců trvající protiofenzívy. 

"Předběžná čísla kolísají od tří do osmi kilometrů v závislosti na specifikách, zeměpisné poloze či terénu na levém (východním) břehu," uvedla mluvčí ukrajinské armády Natalije Humenuková. Nespecifikovala přitom, zda mají Ukrajinci již úplnou kontrolu nad oblastí nebo zda se ruští vojáci stáhli.

"Nepřítel stále pokračuje v dělostřelecké palbě na pravém břehu," uvedla mluvčí. Odhadem se podle ní se v oblasti nachází několik desítek tisíc ruských vojáků. "Máme před sebou hodně práce," konstatovala podle serveru Ukrajinska pravda.

Ukrajinské a ruské síly byly dlouho pevně usazeny na opačných stranách Dněpru na jihu Chersonské oblasti poté, co se Rusko loni v listopadu stáhlo z pravého břehu řeky. Ukrajinci podnikli několik snah o překročení Dněpru, ale bezvýsledně.

Až předminulý týden Kyjev konečně ohlásil "úspěšný" průlom. Prohlášení ukrajinských a ruských představitelů ale nelze nezávisle ověřit.

Doporučené články

Pokud jsou však informace pravdivé, dosažení levého břehu Dněpru by Ukrajincům umožnilo podniknout ofenzívu hlouběji směrem na jih. Taková operace by však vyžadovala vyslání většího počtu mužů a výzbroje do těžko dostupné bažinaté oblasti.

Podle nedávného prohlášení ukrajinského námořnictva se daří držet pozice hned na několika předmostích. Rusové navíc měli utrpět vážné ztráty. Podle údajů zveřejněných ukrajinskou stranu přišlo během operací na levém břehu Dněpru o život 1216 ruských vojáků.

Další více než dva tisíce příslušníků okupačních vojsk utrpěly zranění. Rusové měli také přijít o téměř devět desítek dělostřeleckých systémů a minometů a 48 obrněných vozidel. 

Moskvou dosazený šéf okupovaných území v Chersonské oblasti Vladimir Saldo ve středu připustil, že Ukrajinci jsou na levém břehu řeky. Význam ukrajinských operací a dobytých pozic však zpochybňoval a prohlašoval, že ruští vojáci podrobují protivníky intenzivní palbě a způsobují jim značné ztráty. 

Doporučené články

Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak se minulé úterý zmínil o ukrajinském předmostí na levém břehu řeky Dněpru. Dvě ruské státní tiskové agentury v pondělí krátce informovaly o údajném ústupu ruské armády v Chersonské oblasti, bezprostředně poté však zprávy stáhly.

"Velení uskupení 'Dnipro' se rozhodlo přeskupit ozbrojené síly do výhodnějších pozic na východním břehu (řeky) Dněpru," uvedla státní tisková agentura TASS. Agentura Ria Novosti zveřejnila text v podobném znění. O několik minut později však obě agentury uvedly, že zprávy byly "zrušeny".

O něco později portál RBK citoval ruské ministerstvo obrany, které uvedlo, že šlo o případ "vyslání nepravdivého odkazu" a o "provokaci". Novináři z nezávislého portálu Meduza poukázali na to, že ruská státní média často dostávají oznámení ministerstev ještě předtím, než byla zveřejněna. Dodali, že termínem "přeskupit" Rusko často označuje porážku a ústup.

Související

Donald Trump

Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce

Washington může opět zvýšit tlak na Rusko v souvislosti s jeho válkou na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu. 
Ilustrační fotografie.

Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky

Ruská armáda stále častěji útočí na ukrajinské osobní i nákladní vlaky pomocí drony s proudovým pohonem. Tento stupňující se tlak přímo ohrožuje železniční síť, která je klíčová pro fungování ukrajinské ekonomiky, vojenskou logistiku i pohyb obyvatelstva. Od začátku celoplošné invaze ruské údery poškodily nebo zničily již více než pět set lokomotiv. Nadpoloviční většina z nich byla zasažena během posledních osmi měsíců, přičemž ukrajinské dráhy přicházejí měsíčně až o čtyřicet strojů.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 42 minutami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta reagovala na nevydařený vstup do sezóny. Dva asistenty nahradila navrátilcem Clarupem

V úvodu nové fotbalové sezóny 2026/27 nezažívají sparťané nejúspěšnější začátek. Naopak ten nejhorší, který dokonce překonává i ten z nechvalně proslulé sezóny s trenérem Andreou Stramaccionim. Fanoušci ji přičítají pozdním nákupům a přestavbě mužstva, což dávají za vinu především sportovnímu řediteli Tomáši Rosickému. Jenže ten zatím ve vedení pražské Sparty zůstává a naopak ukázal na jiné lidi, kteří tak špatný vstup do sezóny odnesli. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce

Washington může opět zvýšit tlak na Rusko v souvislosti s jeho válkou na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek přijal v Kramářově vile jordánského krále Abdalláha II. Společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem jednali o aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a o dalším rozvoji hospodářské a obranné spolupráce. Představitelé obou zemí hovořili také o možnostech spolupráce ve zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti a vodním hospodářství.

před 4 hodinami

Alpy, ilustrační fotografie.

Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi

Před 35 lety, dne 19. září roku 1991, nalezli turisté v Alpách na hranicích Rakouska a Itálie lidské ostatky, které byly přirozeně mumifikované. Že se nejedná o žádného zesnulého horolezce, ale o tělesné pozůstatky staré tisíce let, to vyšlo najevo až za několik dní. A mumie dostala podle místa nálezu jméno Ötzi. Co všechno o něm po 35 letech od nálezu jeho těla víme?

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska

Americký prezident Donald Trump se dočkal nové dohody ohledně americké vojenské přítomnosti v Grónsku. Washington podle jeho slov zvýší vojenskou přítomnost na ostrově, zvolené řešení označil za skvělé pro všechny strany i americké spojence.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky

Česko čeká v úvodu příštího týdne chladné a větrné počasí doprovázené přeháňkami, které zasáhnou zejména sever a severovýchod území. Postupně však bude oblačnosti i srážek ubývat a v polovině týdne přijdou jasné noci s ojedinělými přízemními mrazíky. V závěru týdne se pak teploty začnou vracet k příjemnějším hodnotám a denní maxima dosáhnou až k jednadvaceti stupňům Celsia.

včera

Ilustrační fotografie.

Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky

Ruská armáda stále častěji útočí na ukrajinské osobní i nákladní vlaky pomocí drony s proudovým pohonem. Tento stupňující se tlak přímo ohrožuje železniční síť, která je klíčová pro fungování ukrajinské ekonomiky, vojenskou logistiku i pohyb obyvatelstva. Od začátku celoplošné invaze ruské údery poškodily nebo zničily již více než pět set lokomotiv. Nadpoloviční většina z nich byla zasažena během posledních osmi měsíců, přičemž ukrajinské dráhy přicházejí měsíčně až o čtyřicet strojů.

včera

Ilustrační foto

CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí

Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron varuje před zesilující hrozbou ruských útoků. Nařídil vypracování plánu na ochranu infrastruktury

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval před zesilující se hrozbou ruských hybridních útoků namířených proti Evropě a Francii. V reakci na toto nebezpečí nařídil vypracování plánu na ochranu kritické infrastruktury a objektů obranného průmyslu. Podle jeho slov byla Francie v posledních týdnech terčem několika takových operací. Macron zdůraznil, že tyto kroky nezůstanou ze strany Paříže bez odpovídající reakce.

včera

Kongres USA

Žádná regulace AI nebude. Trump i Republikáni v Kongresu ji shodili ze stolu

Snaha o vytvoření zvláštního výboru pro regulaci umělé inteligence narazila ve Sněmovně reprezentantů Spojených států na odpor republikánského vedení. Republikánský kongresman Jay Obernolte požadoval po vydání desítek doporučení mezipartijní pracovní skupiny zřízení specializovaného orgánu k přípravě legislativy. Vedení strany však jeho žádost zamítlo s tím, že stávající výbory mohou vycházet z dosavadních zjištění. Volební lídři ani administrativa prezidenta Donalda Trumpa navíc nejeví o zavádění nových regulačních pravidel zájem.

včera

Ilustrační foto

Předvolební debata, do které nikdo nepřišel. V Rusku opozice už prakticky neexistuje

V televizním studiu státní stanice Rossija-1 zůstaly během předvolební debaty ve městě Rjazaň pouze prázdné pulty, jelikož se nedostavil ani jeden ze šesti registrovaných kandidátů. Moderátorka Elizaveta Dorochinová byla nucena vysílání předčasně ukončit a přepnout na komerční přestávku. Tento incident z města ležícího jihovýchodně od Moskvy ilustruje podle CNN atmosféru kolem parlamentních voleb v Rusku. Jde o první hlasování do Státní dumy od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu.

včera

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea dala Trumpovi košem. Armádu na Blízký východ nepošle

Jihokorejský prezident I Dže-mjong odmítl výzvy amerického prezidenta Donalda Trumpa k vyslání vojenských jednotek na Blízký východ na podporu amerických operací v Íránu. Během tiskové konference novinářům sdělil, že Soul nepodnikne žádné kroky, které by zemi zatáhly do válečného konfliktu. Výslovně zdůraznil, že Jižní Korea k tomuto účelu nenasadí svoje armádní složky v žádné podobě. Toto jednoznačné prohlášení tak ukončilo dohady o přímém zapojení jihokorejské armády do bojových akcí.

včera

Marija Zacharovová

Rusko se vzteká. Okamžitě odstraňte americké raketové systémy, vzkazuje Japonsku

Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.

včera

Andrej Babiš

Jsme zklamaní. Česko padá na samé dno aliance, vzkazuje diplomat NATO

Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters. 

včera

Ilustrační foto

Fotí obrazovku, čte zprávy... Ruská obdoba WeChatu špehuje desítky milionů uživatelů, odinstalovat ji nemohou

Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.

včera

Fico zrušil cestu na Ukrajinu. Odmítl zapojení Slovenska do kolektivní obrany NATO

Slovenský premiér Robert Fico zrušil ze zdravotních důvodů svou plánovanou cestu na Ukrajinu. Předseda slovenské vlády se měl v sousední zemi zúčastnit summitu Karpatské iniciativy. O zrušení zahraniční návštěvy v důsledku nemoci informoval zpravodajský portál The Kyiv Independent s odvoláním na ukrajinskou prezidentskou kancelář. Zpráva o premiérově onemocnění se objevila v době, kdy byla cesta oficiálně připravována.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy