Peskov: Žádný návrh mírového plánu jsme od USA stále nedostali

Tato ustanovení jsou vnímána jako silně nakloněná Moskvě, což vedlo k velmi opatrné a rozvážné reakci z kanceláře prezidenta Zelenského. Zatímco návrh unikl do médií, Rusko nepřestává s útoky; během noci bylo zabito šest osob při úderech v Záporožské a Dněpropetrovské oblasti. Návrh se objevuje ve chvíli, kdy Rusko hlásí drobné územní zisky na východní frontě a prezident Zelenskyj čelí domácí politické krizi, vyvolané korupčním skandálem s vysokými úředníky v hodnotě 100 milionů dolarů.

Bílý dům se brání nařčením, že by Ukrajina byla z přípravy plánu vyloučena. Tvrzení o vzniku návrhu po schůzkách mezi americkým vyslancem Stevem Witkoffem a ruským protějškem Kirillem Dmitrijevem odmítá. Nejmenovaný americký představitel sdělil CBS News, že plán byl vytvořen "ihned" po jednáních s Rustemem Umerovem, jedním z nejvyšších členů Zelenského administrativy, který údajně souhlasil s většinou bodů a provedl před předložením Zelenskému několik úprav.

Sám Umerov však na Telegramu uvedl, že nevyjádřil žádné hodnocení ani souhlas s plánem, a podotkl, že Ukrajina "stále pozorně zvažuje návrhy partnerů." Zelenskyj se zdržel veřejné kritiky nebo odmítnutí dokumentu. Uvedl, že "oceňuje úsilí prezidenta Trumpa a jeho týmu o návrat bezpečnosti do Evropy". Tímto přístupem se zřejmě snaží udržet si amerického prezidenta na své straně, navzdory zjevné mírnosti jeho administrativy vůči Rusku. Prezidentská kancelář prohlásila, že plán by "podle amerického hodnocení mohl pomoci oživit diplomatické snahy." Zelenskyj má v plánu o návrzích jednat s Donaldem Trumpem v nejbližších dnech.

Kreml prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova zopakoval, že žádný oficiální dokument z USA neobdržel. Přiznal, že sice "vidí určité nové prvky, ale oficiálně jsme nic nedostali." Dodal, že "žádná věcná diskuse k těmto bodům neproběhla" a že Rusko zůstává "plně otevřené mírovým jednáním."

Moskva dlouhodobě trvá na tom, že jakákoli dohoda musí řešit "hluboké příčiny konfliktu." Tímto obratem Kreml obvykle odkazuje na sérii svých maximálních požadavků, které Kyjev vnímá jako rovnocenné kapitulaci. Přes to všechno vyjádřil Trump rostoucí frustraci z jednání s Moskvou, což vedlo k uvalení nových sankcí na dva největší ruské ropné producenty, které vstoupily v platnost v pátek.

Rusko nyní ovládá přibližně 20 % ukrajinského území. Ruské jednotky postupují na rozsáhlé frontové linii pomalu, ačkoli se hovoří o obrovských bojových ztrátách. Kyjev a jeho evropští spojenci dlouhodobě prosazují dosažení "spravedlivého a trvalého" míru, který by zaručil, že Rusko nezabere žádné další území Ukrajiny.

Kaja Kallasová, šéfka evropské diplomacie, na dotaz, zda byla Evropa zapojena do přípravy plánu, odpověděla: "Pokud vím, tak ne." Zdůraznila, že "aby jakýkoli plán mohl fungovat, je nezbytná účast Ukrajinců a Evropanů." Německý ministr zahraničí Johann Wadephul dokument označil pouze za "seznam témat a možností," spíše než za plnohodnotný plán. Plán již projednali se Zelenským britský premiér Sir Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz.

Uniklý návrh plánu mimo jiné navrhuje omezení ukrajinské armády na 600 000 osob, rozmístění evropských stíhaček v sousedním Polsku a to, že se Ukrajina vzdá značné části své výzbroje. Kyjev by získal "spolehlivé bezpečnostní záruky", ovšem bez upřesnění detailů. Dokument zmiňuje, že se "očekává," že Rusko nenapadne své sousedy a že NATO se nebude dále rozšiřovat. Plán rovněž naznačuje, že Rusko bude "znovu začleněno do globální ekonomiky" zrušením sankcí a pozváním k návratu do skupiny G7, čímž by opět vznikla G8. Reakce z Ukrajiny jsou kritické. Vdova po ukrajinském vojákovi z Kyjeva uvedla: "Tohle není plán na mír, ale plán na pokračování války." Voják ze Záporoží, z místa poškozeného nočními útoky, vzkázal, že pokud Ukrajina nedostane podporu na ukončení války, je na Evropě, aby pomohla.