PO letech války střídají ideologii peníze. Jak Moskva nutí Ukrajince, aby zradili svou vlastní zemi?

Devatenáctiletá Olena a o tři roky starší Bohdan se usmívají při vstupu do místnosti, kde je doprovázejí ozbrojení agenti Bezpečnostní služby Ukrajiny, SBU. Dvojice, která je držena ve vazební věznici až do soudního procesu kvůli obvinění z velezrady, se vidí poprvé po měsíci. Olena s jemnými, dětinskými rysy a atletický Bohdan přiznávají, že spolupracovali s Ruskem, v naději, že si vyslouží patnáctiletý trest namísto doživotí za mřížemi. Jejich příjmení nebyla webem Politico zveřejněna.

SBU pár obvinila z používání špionážních kamer ke sledování dodávek západních zbraní a policejní stanice. Dále je viní z přípravy odhalení lokací protiletecké obrany v Kyjevské a Černihivské oblasti Rusům. Olena a Bohdan nejsou v takové situaci sami. SBU od února 2022 vyšetřuje přes 24 000 případů trestných činů proti národní bezpečnosti Ukrajiny, z toho více než 4 100 případů velezrady, přičemž více než 2 300 z nich je v současné době před soudem.

„Všechno to začalo, když jsme našli inzerát v kanálu Telegramu zvaném Práce v Kyjevě. Inzerát sliboval snadné peníze,“ uvedla Olena. „Začali jsme to dělat, protože jsme opravdu potřebovali nějakou hotovost, stejně jako většina lidí na Ukrajině v dnešní době,“ dodala. Bohdan to potvrdil s tím, že „Opravdu jsme chtěli žít spolu, ale měli jsme dluhy, hodně pracovali a hodně se hádali, protože jsme stále neměli peníze.“

Zpočátku byli Olena a Bohdan žádáni, aby mapovali místní supermarkety, fotili regály a cenovky a kontrolovali otevírací dobu obchodů. Postupem času se však úkoly změnily. Dostali za úkol umístit kamery poblíž policejní stanice a poté na železnici využívanou k přepravě západních zbraní na Ukrajinu. Posledním úkolem bylo nastražit špionážní kamery, aby odhalily lokace protiletecké obrany v Kyjevské oblasti.

Bohdan přiznal, že už po prvních dvou úkolech pochopil, že pracuje pro Rusko, ale raději „myslel pozitivně“. Pár měl také strach z toho, co by jim Rusko mohlo udělat, kdyby se pokusili přestat. „Ti kluci by vás nenechali tak snadno utéct,“ řekla Olena.

Rusové svým rekrutům na Ukrajině obvykle slibují různé částky v závislosti na složitosti práce. Úkoly mohou být rozmanité: od focení vojenských továren, železnic, elektrické infrastruktury a ropných rafinérií, což Rusům pomáhá lokalizovat cíle a řídit rakety a drony. V extrémních případech jde o bombardování vojenských náborových center a policejních stanic nebo pálení vojenských aut.

Po čtyřech letech brutální války je motivací pro zrádce spíše nedostatek peněz než ideologie. Většina ruských spojenců už na území kontrolovaném Ukrajinou nezůstala. Rusko proto loví agenty mezi chudými a zoufalými, kteří potřebují hotovost, uvedli někteří zástupci SBU.

Olena a Bohdan přiznávají, že Rusku pomáhali kvůli penězům. Ona pracovala jako kuchařka v rychlém občerstvení, někdy 12 až 16 hodin denně za nízkou mzdu, zatímco on pracoval příležitostně. Odměna může začínat na několika stovkách až po několik tisíc hřiven, avšak bez záruky, že budou skutečně zaplaceni. Olena a Bohdan dostávali za misi 400 až 3 000 hřiven (přibližně 8 až 62 eur). I peníze, které jim Moskva platila, jim sotva stačily na přežití.

SBU uvedla, že Rusko směřuje mnoho zdrojů na destabilizaci Ukrajiny zevnitř. Ukrajinský Státní úřad pro vyšetřování eviduje od roku 2022 celkem 1 500 trestních řízení pro velezradu proti ukrajinským úředníkům, soudcům, vojákům a příslušníkům donucovacích orgánů. Každý případ vlastizrady, kolaborace, napomáhání agresorskému státu a dalších zločinů je podle SBU důkladně prošetřován.

Dalším problémem jsou Ukrajinci žijící pod ruskou okupací, kde je snaha o přežití může dostat do rozporu s ukrajinským právem. Hanna Rassamakhina, vedoucí oddělení války a spravedlnosti v neziskové organizaci Media Initiative for Human Rights, uvedla, že v žádném případě neomlouvá skutečné kolaboranty, ale mnoho z těch, kteří jsou souzeni za kolaboraci, jsou pouze lidé, kteří se snaží přežít pod ruskou okupací.

Podle ní nemůže mít nikdo, kdo zůstal na okupovaném území a je nucen hledat práci, jistotu, že nebude později obviněn z kolaborace. Někteří obvinění s vyšším postavením si mohou najmout drahé právníky, aby se pokusili zbavit obvinění a snížit si tresty. To však není pravděpodobné pro Bohdana a Olenu. Rassamakhina upozorňuje, že mnoho obviněných nemá na profesionálního právníka. Soudy pak často přijímají všechny argumenty obžaloby a tito lidé jsou odsouzeni k tvrdým trestům. To pak vede mnoho obviněných k dohodě o vině a trestu, aby si zmírnili trest.

Olena a Bohdan se smířili s tím, že se pravděpodobně neuvidí minimálně patnáct let, ale plánují se znovu setkat po odpykání trestu. Když Bohdan dostal otázku ohledně možnosti propuštění z vězení, pokud by souhlasil se službou v ukrajinské armádě, odpověděl, že by raději zůstal ve vězení. „Už jsem o tom mluvil s některými vězni, a víte… Lidé se odtamtud nevracejí… A já nechci promarnit svůj život zbytečně,“ dodal Bohdan.

Související

Donald Trump

Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump

Ukrajinci a Rusové podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasili s tím, že nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou jiného názoru, příčinu vidí v okolnostech amerického konfliktu s Íránem. 
Boris Johnson

Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé

Ruský bezpilotní letoun zasáhl v neděli brzy ráno lokomotivu stojícího ukrajinského vlaku v pohraniční stanici Jahodyn, která se nachází pouhé dva kilometry od hranic s Polskem. K útoku došlo jen krátce poté, co stejným úsekem projel vlak s významnými západními představiteli včetně bývalého britského premiéra Borise Johnsona. Ukrajinské úřady potvrdily, že zasažený vlak byl včas vyklizen a incident si nevyžádal žádná zranění ani oběti na životech. Ruská strana k události uvedla, že se zaměřila na železniční infrastrukturu v západní části Ukrajiny.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Rusko

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 1 hodinou

Kateřina Siniaková

Siniaková dokonala kariérní grandslam i s druhou parťačkou. S Townsendovou ovládla US Open

Český ženský tenis zaznamenává během letošní sezóny další výrazný úspěch v rámci grandslamových turnajů. Přestože tentokrát se v singlovém turnaji žádné Češce nedařilo tolik jako ve Wimbledonu, když žádná nepostoupila mezi nejlepší čtyři, natož do finále. V deblové části turnaje ale z českého pohledu neustále září jméno Kateřiny Siniakové. Poté, co ve finále se svou americkou parťačkou Taylor Townsendovou porazila ryzí americkou dvojici Robin Montgomeryová, Ashlyn Kruegerová ve třech setech 5:7, 6:0 a 6:2, tak zkompletovala po spolupráci s Barborou Krejčíkovou se svou nynější parťačkou další kariérní grandslam a k tomu navíc dospěla (nepočítáme-li jeden grandslamový triumf ve smíšené dvouhře) ke 12. deblovému grandslamovému vítězství.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump

Ukrajinci a Rusové podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasili s tím, že nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou jiného názoru, příčinu vidí v okolnostech amerického konfliktu s Íránem. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Sam Altman, šéf společnosti OpenAI

Technologické společnosti na Kongres čekat nehodlají. Společný regulační orgán si vytvoří samy

Přední technologické společnosti Anthropic, Google a OpenAI zahájily jednání o vytvoření společného orgánu pro průmyslové standardy v oblasti umělé inteligence. Rozhovory mezi těmito giganty začaly ještě před nedávnými veřejnými debatami o bezpečnosti a výzvami k větší odpovědnosti. Hlavním cílem této iniciativy je vytvořit jednotná pravidla a testovací postupy pro pokročilé modely. O probíhajících diskusích informovaly zdroje CNN obeznámené se situací.

před 5 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Rusko poslalo pokusem o útok na vlak s Johnsonem Západu vzkaz. Nebojíme se, vzkázala Kremlu Kallasová

Ruský dron zasáhl osobní vlak v těsné blízkosti ukrajinsko-polské hranice krátce poté, co místem projela kolona s vysokými západními představiteli. Podle ukrajinských železnic mohl být terčem útoku právě předchozí vlak s delegací. Ve vlakové soupravě cestoval mimo jiné bývalý britský premiér Boris Johnson či bývalý šéf CIA David Petraeus. Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová označila tento čin za jasný vzkaz západnímu světu.

před 6 hodinami

Evropský parlament

Politico: Slovensko v EU zablokovalo prodloužení protiruských sankcí. Den před jejich vypršením

Zástupci členských zemí Evropské unie v Bruselu nedokázali dosáhnout dohody o prodloužení jednoho z klíčových sankčních režimů namířených proti Rusku. Velvyslanci potřebovali ke schválení opatření jednomyslnou shodu, ta však na dopoledním jednání chyběla. Stávající sankční seznam zahrnuje zmrazení majetku přibližně tří tisíc jednotlivců a společností spojených s ruskou agresí na Ukrajině. Pokud unijní státy nenajdou společnou řeč, platnost těchto sankčních opatření automaticky vyprší v úterý.

před 6 hodinami

Tereza Kostková a Marek Eben

Marek Eben a Tereza Kostková končí ve StarDance, potvrdila to ČT

Nečekané oznámení přišlo z Kavčích hor ještě před začátkem letošní řady StarDance. Pro moderátorskou dvojici, která je s diváky od samého začátku této show, tedy pro Marka Ebena a Terezu Kostkovou, půjde o poslední sérii. V pondělí to potvrdila Česká televize. 

před 7 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Výzva k regulaci AI vyvolala v Kapitolu vlnu pozdvižení. Výzkumníci se bojí zneužití k vývoji biologických zbraní

Americký Kongres čelí rostoucímu tlaku na regulaci umělé inteligence, avšak schválení rozsáhlé legislativy před nadcházejícími volbami zůstává nepravděpodobné. Zákonodárci z řad demokratů i republikánů předkládají různé návrhy, chybí však celkový konsenzus. Sněmovně reprezentantů přitom zbývá před volebním dnem již jen jediný pracovní týden.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Zpomalení vývoje AI se Trumpovi ani trochu nelíbí. Chce porazit Čínu

Zatímco svět vyjadřuje obavy z nekontrolovaného vývoje umělé inteligence, lídři Spojených států a Číny představili odlišné vize budoucího směřování této technologie. Americký prezident Donald Trump odmítl výzvy předních vědců i šéfů technologických společností k zpomalení vývoje. Podle něj je nejistější cestou k zajištění bezpečnosti udržení amerického náskoku před Čínou v souboji o globální dominanci. Výslovně prohlásil, že ten, kdo zvítězí v závodě o umělou inteligenci, vyhraje celkově.

před 8 hodinami

Boris Johnson

Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve

Ruský dronový útok na železniční stanici Jahodyn v těsné blízkosti polských hranic zasáhl stojící ukrajinskou lokomotivu a vyvolal otázky ohledně skutečného cíle úderu. Ukrajinské železnice Ukrzaliznytsia uvedly, že zamýšleným terčem mohla být diplomatická souprava převážející bývalého britského premiéra Borise Johnsona, bývalého švédského premiéra Carla Bildta a další evropské bezpečnostní činitele. Vlak stanici opustil v předstihu díky operativním změnám v jízdním řádu reagujícím na ruské hrozby. V dalším vlaku na stejném nádraží se v té době nacházel také bývalý ředitel americké CIA David Petraeus.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski: NATO má drtivou převahu. Pokud Rusko zaútočí, porazíme ho rychle

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.

před 10 hodinami

Ulf Kristersson

Německý scénář se nekoná. Krajní pravice ve Švédsku propadla, o vítězství se pere Kristersson a Anderssonová

Švédské parlamentní volby přinesly mimořádně vyrovnaný souboj, ve kterém opoziční středolevicový blok drží po sečtení většiny hlasů těsný náskok jediného mandátu. Přestože první povolební odhady naznačovaly jasnější vítězství levice, postupné sčítání lístků ukázalo, že celkový výsledek zůstává zcela otevřený. Oficiální sčítání tak může trvat několik dní, než bude jasné, kdo získá v parlamentu většinu. Volební komise již upozornila, že konečné předběžné výsledky nemusejí být k dispozici dříve než v polovině týdne.

před 11 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Opravdu dostane každý Američan 5 tisíc dolarů? Kongres couvá, slíbit to nikomu nechce

Předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson prohlásil, že Kongres je připraven spolupracovat s prezidentem Donaldem Trumpem na vyplacení příspěvku ve výši pěti tisíc dolarů pro dospělé Američany. Podmínkou pro realizaci tohoto návrhu je udržení republikánské většiny v obou komorách Kongresu po nadcházejících průběžných volbách. Johnson však odmítl poskytnout přímou záruku, že k faktickému schválení a vyplácení financí skutečně dojde. Zdůraznil pouze, že zákonodárci budou s prezidentem úzce spolupracovat na nalezení možného konsenzu.

před 12 hodinami

Petr Pavel

Na příští summit NATO pojede Pavel, oznámil Babiš

V dlouhotrvajícím sporu mezi nejvyššími ústavními činiteli ohledně kompetencí v zahraniční politice nastal výrazný posun. Příští summit Severoatlantické aliance, který se uskuteční v albánské Tiraně, navštíví jako hlava české delegace prezident Petr Pavel. Pro Českou televizi to potvrdil premiér Andrej Babiš s tím, že se vláda již nechce s prezidentem o reprezentaci státu na této vrcholné akci přít. Babiš zdůraznil, že si kabinet pro příště podobné kontroverze odpustí a situaci již nemá v úmyslu dále hrotit.

před 13 hodinami

Počasí bude během příštího víkendu bez deště, ale typicky podzimní

Meteorologové očekávají během příštího víkendu proměnlivou oblačnost s mírnými teplotami. Česko tak čekají meteorologicky poměrně stabilní dva dny.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy