PO letech války střídají ideologii peníze. Jak Moskva nutí Ukrajince, aby zradili svou vlastní zemi?

SBU pár obvinila z používání špionážních kamer ke sledování dodávek západních zbraní a policejní stanice. Dále je viní z přípravy odhalení lokací protiletecké obrany v Kyjevské a Černihivské oblasti Rusům. Olena a Bohdan nejsou v takové situaci sami. SBU od února 2022 vyšetřuje přes 24 000 případů trestných činů proti národní bezpečnosti Ukrajiny, z toho více než 4 100 případů velezrady, přičemž více než 2 300 z nich je v současné době před soudem.

„Všechno to začalo, když jsme našli inzerát v kanálu Telegramu zvaném Práce v Kyjevě. Inzerát sliboval snadné peníze,“ uvedla Olena. „Začali jsme to dělat, protože jsme opravdu potřebovali nějakou hotovost, stejně jako většina lidí na Ukrajině v dnešní době,“ dodala. Bohdan to potvrdil s tím, že „Opravdu jsme chtěli žít spolu, ale měli jsme dluhy, hodně pracovali a hodně se hádali, protože jsme stále neměli peníze.“

Zpočátku byli Olena a Bohdan žádáni, aby mapovali místní supermarkety, fotili regály a cenovky a kontrolovali otevírací dobu obchodů. Postupem času se však úkoly změnily. Dostali za úkol umístit kamery poblíž policejní stanice a poté na železnici využívanou k přepravě západních zbraní na Ukrajinu. Posledním úkolem bylo nastražit špionážní kamery, aby odhalily lokace protiletecké obrany v Kyjevské oblasti.

Bohdan přiznal, že už po prvních dvou úkolech pochopil, že pracuje pro Rusko, ale raději „myslel pozitivně“. Pár měl také strach z toho, co by jim Rusko mohlo udělat, kdyby se pokusili přestat. „Ti kluci by vás nenechali tak snadno utéct,“ řekla Olena.

Rusové svým rekrutům na Ukrajině obvykle slibují různé částky v závislosti na složitosti práce. Úkoly mohou být rozmanité: od focení vojenských továren, železnic, elektrické infrastruktury a ropných rafinérií, což Rusům pomáhá lokalizovat cíle a řídit rakety a drony. V extrémních případech jde o bombardování vojenských náborových center a policejních stanic nebo pálení vojenských aut.

Po čtyřech letech brutální války je motivací pro zrádce spíše nedostatek peněz než ideologie. Většina ruských spojenců už na území kontrolovaném Ukrajinou nezůstala. Rusko proto loví agenty mezi chudými a zoufalými, kteří potřebují hotovost, uvedli někteří zástupci SBU.

Olena a Bohdan přiznávají, že Rusku pomáhali kvůli penězům. Ona pracovala jako kuchařka v rychlém občerstvení, někdy 12 až 16 hodin denně za nízkou mzdu, zatímco on pracoval příležitostně. Odměna může začínat na několika stovkách až po několik tisíc hřiven, avšak bez záruky, že budou skutečně zaplaceni. Olena a Bohdan dostávali za misi 400 až 3 000 hřiven (přibližně 8 až 62 eur). I peníze, které jim Moskva platila, jim sotva stačily na přežití.

SBU uvedla, že Rusko směřuje mnoho zdrojů na destabilizaci Ukrajiny zevnitř. Ukrajinský Státní úřad pro vyšetřování eviduje od roku 2022 celkem 1 500 trestních řízení pro velezradu proti ukrajinským úředníkům, soudcům, vojákům a příslušníkům donucovacích orgánů. Každý případ vlastizrady, kolaborace, napomáhání agresorskému státu a dalších zločinů je podle SBU důkladně prošetřován.

Dalším problémem jsou Ukrajinci žijící pod ruskou okupací, kde je snaha o přežití může dostat do rozporu s ukrajinským právem. Hanna Rassamakhina, vedoucí oddělení války a spravedlnosti v neziskové organizaci Media Initiative for Human Rights, uvedla, že v žádném případě neomlouvá skutečné kolaboranty, ale mnoho z těch, kteří jsou souzeni za kolaboraci, jsou pouze lidé, kteří se snaží přežít pod ruskou okupací.

Podle ní nemůže mít nikdo, kdo zůstal na okupovaném území a je nucen hledat práci, jistotu, že nebude později obviněn z kolaborace. Někteří obvinění s vyšším postavením si mohou najmout drahé právníky, aby se pokusili zbavit obvinění a snížit si tresty. To však není pravděpodobné pro Bohdana a Olenu. Rassamakhina upozorňuje, že mnoho obviněných nemá na profesionálního právníka. Soudy pak často přijímají všechny argumenty obžaloby a tito lidé jsou odsouzeni k tvrdým trestům. To pak vede mnoho obviněných k dohodě o vině a trestu, aby si zmírnili trest.

Olena a Bohdan se smířili s tím, že se pravděpodobně neuvidí minimálně patnáct let, ale plánují se znovu setkat po odpykání trestu. Když Bohdan dostal otázku ohledně možnosti propuštění z vězení, pokud by souhlasil se službou v ukrajinské armádě, odpověděl, že by raději zůstal ve vězení. „Už jsem o tom mluvil s některými vězni, a víte… Lidé se odtamtud nevracejí… A já nechci promarnit svůj život zbytečně,“ dodal Bohdan.