Po mučení, znásilňování a únosech dětí ze strany Ruska Ukrajinci nepoleví. Nemají slitování, říká reportér

Ukrajinci jsou po roce války s ruskými okupanty jednotní v odhodlání dál bojovat, protože si uvědomují, že v sázce je existence jejich státu. S obyčejnými Rusy ani v nejmenším nesoucítí, míní válečný reportér britského listu The Guardian Luke Harding, který v Praze představuje svou novou knihu o loňské invazi. 

V rozhovoru s ČTK o svých reportážních cestách popsal mimo jiné "systematické" unášení lidí v okupovaných oblastech nebo "peklo" v osvobozeném městě Cherson a apeloval na to, aby veřejnost od války na hranicích Evropy neodvracela zrak.

Harding o Ukrajině píše posledních asi 15 let a jeho poslední cesta vedla do Doněcké oblasti, kde v minulých dnech hovořil s obránci obléhaného Bachmutu. O město se několik týdnů vedou tvrdé boje, které jeden z vojáků v jeho textu přirovnal k první světové válce. Podle dostupných informací se Rusům postupně daří město obkličovat, byť za cenu obrovských ztrát. Harding soudí, že velké ztráty mají také Ukrajinci a že město je prakticky zničené.

"Můj odhad je, že Ukrajinci se z Bachmutu stáhnou, nejspíš poměrně brzy," řekl dlouholetý reportér The Guardian a bývalý zpravodaj v Moskvě. Ústup z Bachmutu by podle něj pro Ukrajince nepředstavoval zásadní problém, neboť dál na západ u měst Kramatorsk a Slovjansk disponují "velmi silnou" obrannou linií, která by byla pro další ruský postup značnou překážkou. Harding vyjádřil přesvědčení, že na jaře Ukrajinci spustí nový protiútok, a že s další západní pomocí mohou válku vyhrát.

Během uplynulých měsíců hovořil s mnohými lidmi bojujícími na ukrajinské straně, od řadových vojáků přes mladé lidi, kteří kvůli obraně vlasti přerušili studia, po "webové designéry operující drony" v bojových zónách. "Všichni říkají to samé: 'Bojuju za svou rodinu, za svoji vesnici, za svou vlast, za svobodu'... říkají to od srdce," líčil Harding.

Morálka je podle něj silná nejen mezi ukrajinskými jednotkami, ale v celém obyvatelstvu. "(Ruský prezident Vladimir) Putin udělal Ukrajinu nejukrajinštější, jaká kdy byla," shrnul dopad války na nálady v napadené zemi. Nadšení pro obranu ukrajinského státu podle něj v rozhovorech vyjadřují i etničtí Rusové. "Chápou, že je to existenční záležitost, že je to boj o jejich přežití... Po všem tom mučení, po tom znásilňování, po zmizeních, po únosech dětí, nikdo nepoleví," řekl.

Na otázku, zda je u Ukrajinců patrný soucit s obyčejnými Rusy, Harding odpověděl: "Nula, nula." "Nula, protože chápou, správně, že většina Rusů válku podporuje," dodal.

Za svou kariéru pokrýval války v Afghánistánu i Iráku a také ruskou invazi v Gruzii. Dění na Ukrajině britský reportér sleduje od svého působení v Moskvě, které začalo v roce 2007, a výrazněji se na něj zaměřil na konci roku 2021, kdy Rusko stupňovalo přípravy na invazi. O pozadí konfliktu a o jeho dopadech na ukrajinské obyvatelstvo loni napsal knihu "Invaze: Ruská krvavá válka a ukrajinský boj o přežití", jejíž český překlad dnes představuje na besedě v pražském Cevro Institutu.

Harding nedávno navštívil také jihoukrajinské město Cherson, které ukrajinské síly dokázaly na podzim po měsících okupace osvobodit. K návratu k normálnímu životu má však podle něj daleko, neboť Rusové jsou hned na opačném břehu řeky Dněpr a neustále jej ostřelují. Zásahy při tom na rozdíl od míst vzdálenějších od fronty přichází prakticky bez varování. "Cherson se z ráje změnil na peklo," shrnul britský reportér.

V rozhovoru s ČTK tlumočil výpověď jisté místní ženy, kterou údajně okupanti na začátku invaze zadrželi společně s manželem. Ženu po výslechu pustili, manžel však zmizel a o dva měsíce později prý dostala informaci, že jeho tělo bylo nalezeno v Dněpru se svázanýma rukama. "Tohle se děje běžně... zmizely tisíce lidí," řekl Harding. Popsal také příběh muže z Mariupolu, s nímž se setkal při reportážní cestě v roce 2021. "Když Rusové Mariupol obklíčili, loni v březnu mi zavolal a víceméně mě prosil, abych dostal jeho rodinu ven... A já nemohl vůbec nic udělat. Pak zmizel, nevím, co se s ním stalo," řekl.

Podle Hardinga média často zveličují závažnost některých událostí, v případě války na Ukrajině ovšem může běžné zpravodajství těžko pojmout rozsah zkázy a lidského utrpení, což uvedl jako jeden z faktorů, který jej motivoval k napsání nové knihy. "Je důležité, abychom nevypínali a nepřepínali na jiný kanál... Válka je tady, umírají lidé a je to hrozné," řekl.

Související

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.
Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Luke Harding Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 8 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 9 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 10 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 13 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 14 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 16 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy