Po uzavření mírové dohody na Ukrajině nebezpečí pro Evropu vzroste, varoval na MSC Starmer

Starmer zdůraznil, že Rusko již prokázalo svůj apetit po agresi a přineslo ukrajinskému lidu nepředstavitelné utrpení. Moskva však podle něj neútočí jen vojensky, ale používá i hybridní hrozby, dezinformace a kybernetické útoky k narušování společenské smlouvy napříč celým kontinentem. Spolupráce Ruska s populisty a snaha o zasévání rozporů uvnitř západních společností představuje přímé ohrožení našich hodnot a způsobu života.

Britský premiér poukázal na to, že i kdyby došlo k uzavření mírové dohody na Ukrajině, širší nebezpečí pro Evropu tím neskončí, ale naopak vzroste. NATO varuje, že Rusko by mohlo být připraveno použít sílu proti alianci již do konce tohoto desetiletí. Starmer proto vyzval k odložení „malicherné politiky“ a krátkodobých zájmů. Evropa se podle něj musí postavit na vlastní nohy a vybudovat silnější obranný pilíř v rámci NATO.

Během svého projevu Starmer sklidil bouřlivý potlesk, když prohlásil, že Spojené království už není tou zemí z let brexitu. Zdůraznil, že v nebezpečném světě nezíská Británie kontrolu tím, že se uzavře do sebe, ale naopak by ji tím ztratila. „Neexistuje britská bezpečnost bez Evropy a evropská bezpečnost bez Británie,“ dodal s odkazem na historické lekce i současnou realitu.

V otázce transatlantických vztahů Starmer označil USA za nepostradatelného spojence, ale připustil, že se časy mění. Vzhledem k posunu americké pozornosti směrem k jiným regionům musí Evropa převzít primární odpovědnost za svou obranu. Nejde o nahrazení amerických kapacit, ale o snížení závislosti a přechod k vzájemné provázanosti, která uleví americkému břemenu, aniž by znamenala stažení USA z kontinentu.

Premiér také kritizoval roztříštěnost evropské obrany, kterou nazval „spícím obrem“. Ačkoliv evropská ekonomika převyšuje tu ruskou více než desetkrát, obranný průmysl je podle něj neefektivní kvůli mnoha konkurujícím si typům techniky. Starmer věří, že právě americký bezpečnostní deštník umožnil těmto „zlozvykům“ vzniknout, a nyní je nutné je v zájmu přežití odbourat.

V souvislosti s jaderným odstrašováním Starmer naznačil užší spolupráci s Francií. Připomněl, že Británie je jedinou evropskou jadernou mocností, která svůj arzenál plně zavázala k ochraně všech členů NATO, ale dodal, že v době krize musí jakýkoliv protivník čelit „kombinované síle“ evropských spojenců. To je vnímáno jako jasná podpora Macronovým vizím o společné nukleární bezpečnosti.

Ekonomicky se Starmer hodlá více přiblížit jednotnému trhu EU v odvětvích, kde to bude oboustranně výhodné. Tato orientace na hospodářské sblížení má podle něj sloužit nejen k růstu, ale také k financování vyšších výdajů na obranu. Británie chce být podle jeho slov v centru vlny evropské průmyslové obnovy a úzce spolupracovat s klíčovými partnery, jako jsou Německo, Francie či Polsko.

Premiér se rovněž ostře ohradil proti extremistům na levici i pravici, které označil za „prodejce snadných odpovědí“. Kritizoval politiky, kteří jsou měkcí vůči Rusku nebo zpochybňují NATO, a varoval, že jejich cesta vede k rozdělení a následné kapitulaci. Podle Starmera by jejich vítězství znamenalo, že nad Evropou „znovu zhasnou lampy“, což jeho vláda nehodlá dopustit.

Na závěr Starmer odmítl pochybnosti o své domácí politické stabilitě a ujistil spojence, že jeho strana i vláda jsou v otázkách bezpečnosti a vztahů s Evropou naprosto jednotné. Varoval, že kdyby se k moci dostaly síly nakloněné Putinovi, jako je strana Reform UK, Británie by ztratila svou roli lídra a mezinárodní důvěryhodnost. Laboristé však hodlají pokračovat v kurzu silné podpory Ukrajiny a pevného spojenectví s Evropou.