Počet obětí po ruském útoku na obytnou budovu plnou civilistů dál roste

Patrně na šest desítek mrtvých se může vyšplhat bilance sobotního ruského útoku na obytný dům ve výchoukrajinském městě Dnipro. Úřady zatím potvrdily tři desítky mrtvých, ale další desítky lidí se podle prezidenta Volodymyra Zelenského pohřešují.

"Doslova před 20 minutami záchranáři vyprostili z trosek tělo dalšího mrtvého. Nepřátelský útok si tak vyžádal již 30 životů," řekla podle serveru RBK-Ukrajině dnes večer v televizi poradkyně šéfa oblastní správy Natalija Babčenková . Dodala, že pátrání v troskách zničené části domu pokračuje.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dříve oznámil, že po zásahu ruské rakety je 43 lidí nezvěstných. "Zraněno bylo 73 lidí, z toho 13 dětí. Pátrá se po 43 lidech," uvedl Zelenskyj na sociální sít a vyjádřil soustrast pozůstalým.

Šance najít další přeživší jsou minimální, připustil starosta města Borys Filatov, podle kterého raketa měla zřejmě zasáhnout tepelnou elektrárnu za řekou, ale místo toho dopadla na obytný dům.

Ukrajinská prokuratura podle agentury Unian pokládá "masivní zabíjení civilistů" v Dnipru nejen za válečný zločin, ale za "zločin proti lidskosti", ze kterého je podezřelé "celé ruské vojenské velení".

Před polednem se záchranářům podařilo v troskách najít mladou ženu, kterou v noci slyšeli křičet. "Sedmadvacetiletá dívka byla pod troskami asi 20 hodin, v důsledku toho utrpěla silné podchlazení. Její tělesná teplota při příjmu do nemocnice byla 31 stupňů. Je na jednotce intenzivní péče a lékaři bojují o její život,“ řekl ošetřující lékař portálu Suspilne.

Ruská střela zasáhla devítipodlažní dům se 16 vchody, ve kterém žilo na 1700 lidí. Útok zcela zničil 72 bytů a dalších 230 poškodil. Mezi oběťmi ve městě, které leží 400 kilometrů jihovýchodně od Kyjeva, je podle úřadů i 15letá dívka.

"Nemám slov, nemám emoce, nic necítím, kromě velké prázdnoty v nitru," vylíčila na sociální síti jedna z přeživších obyvatelek domu, Anastasija Švecová. "Nevím, kde jsou rodiče. Říkají, že je viděli živé, ale jsem přesvědčena, že byli v kuchyně, která už není. Nechtěla jsem, aby mě zachraňovali, chtěla jsem, aby našli rodiče," dodala mladá žena, dosud truchlící po partnerovi, který v září přišel o život na frontě.

Ze zásahu rakety vyvázla "skoro celá", jen s poraněním hlavy a s odřenýma nohama, protože ji na posteli "přikryly" dveře vyražené výbuchem, zatímco v pokoji se ocitla část kuchyně. Zbytek kuchyně, koupelna, chodba a spíž zmizely, zbyla jen díra., kterou je vidět až do sousedního vchodu.

Moskva se k zásahu obytného domu oficiálně nevyjádřila. Podle ruského ministerstva obrany byly při sobotní vlně útoků na Ukrajinu zasaženy všechny plánované cíle.

Ruská média přistupují k ostřelování Ukrajiny rozdílným způsobem. Státní tisková agentura TASS píše o "výbuchu v Dnipru" bez zmínky o civilních obětech, agentura Interfax se o Dnipru vůbec nezmiňuje, naopak deník Kommersant na svém webu uvádí, že záchranáři z trosek domu, poničeného výbuchem rakety, vyprostili 23 mrtvých.

Krátce loňském únorovém zahájení invaze na Ukrajinu byly v Rusku přijaty nové zákony hrozící tvrdým postihem až 15 let vězení za podávání zpráv odlišných od oficiální verze Moskvy.

Dům v Dnipru zasáhla raketa Ch-22, vybavená bezmála tunovou bojovou hlavicí a odpálená z ruského bombardéru Tu-22M3, uvedl mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat. Tato raketa byla původně vyvinuta v Sovětském svazu a určena k ničení amerických letadlových lodí.

Ukrajinská armáda podle listu Ukrajinska pravda informovala, že nedisponuje takovými zbraněmi, které by rakety Ch-22 dokázaly sestřelit. "(Rusko) od začátku své vojenské agrese na území Ukrajiny vyslalo přes 210 takových raket. Ani jednu protivzdušná obrana nesestřelila," sdělil velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk.

Ukrajina v sobotu čelila další velké vlně ruských útoků. Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu loni 24. února a od začátku října systematicky útočí na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Jan Lipavský

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel telefonoval se Zelenským. Řešili další podporu Ukrajině

Prezident Petr Pavel se ve středu 17. prosince 2025 spojil prostřednictvím telefonického hovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla aktuální situace na napadené Ukrajině a další formy podpory, které Česko napadené zemi poskytuje. 

včera

Petr Macinka

Klimatická krize v Česku skončila, prohlásil Macinka. Počasí nesouhlasí

Předseda hnutí Motoristé sobě Petr Macinka se stal členem nové vlády Andreje Babiše a okamžitě na sebe strhl veškerou pozornost. Ve funkci ministra je sice teprve krátce, ale jeho jmenování do čela hned dvou resortů vyvolalo v politických kruzích značné pozdvižení. Macinka nově řídí českou diplomacii v Černínském paláci a zároveň byl pověřen dočasným vedením ministerstva životního prostředí, což doprovodil velmi sebevědomým prohlášením.

včera

Vladimir Putin

Rusko dosáhne svých cílů na Ukrajině za každou cenu, prohlásil Putin. Evropské lídry označil za prasátka

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém středečním projevu na výročním zasedání ministerstva obrany ostře zaútočil na evropské představitele, které označil za „malá prasátka“. V jedné ze svých nejtvrdších řečí za posledních měsíců zdůraznil, že Rusko svých cílů na Ukrajině dosáhne „bezpodmínečně“, a to buď cestou diplomacie, nebo vojenskou silou na bojišti.

včera

Maduro, Nicolas

Venezuela uvidí něco, co ještě nikdy nespatřila, vzkázal Trump. Caracas válečné hrozby odsoudil

Americký prezident Donald Trump nařídil „totální a úplnou“ blokádu všech sankcionovaných ropných tankerů, které připlouvají do Venezuely nebo z ní odjíždějí. Caracas tento krok okamžitě odsoudil jako „válečné hrozby“ a obvinil Washington z pokusu o krádež národních surovin. Napětí mezi oběma zeměmi eskalovalo poté, co Trump na své síti Truth Social označil vládu Nicoláse Madura za zahraniční teroristickou organizaci zapojenou do pašování drog a obchodu s lidmi.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Monumentální zrada tradic, vydírání... Fotbalové MS může být kvůli politice USA a cenám vylidněné

Když v roce 2000 tehdejší kapitán Manchesteru United Roy Keane pronesl svou slavnou kritiku na adresu fanoušků, kteří se na stadionu více zajímali o alkohol a krevetové sendviče než o dění na hřišti, nevědomky vytvořil pojem, který dodnes definuje odcizení fotbalu od jeho kořenů. „Brigáda krevetových sendvičů“ se stala synonymem pro korporátní publikum, které vytlačuje skutečné příznivce. O čtvrtstoletí později se zdá, že nadcházející mistrovství světa 2026 v Severní Americe tuto proměnu fotbalu v nedostupný luxus definitivně završí.

včera

včera

včera

včera

Tři soutěsky, největší přehrada na světě

Tři soutěsky už nebudou největší. Čína hluboko v Himálajích potají buduje nejvýkonnější vodní elektrárnu na světě

Stovky kilometrů od přelidněného čínského pobřeží, v hlubokém zářezu himálajských velehor, vzniká jeden z nejambicióznějších a zároveň nejkontroverznějších infrastrukturních projektů historie. Čína zde buduje hydroenergetický systém v hodnotě 168 miliard dolarů, který má generovat více elektřiny než jakékoli jiné zařízení na světě. Tento gigantický zdroj energie má podpořit čínský přechod k elektromobilitě a nasytit energeticky hladové modely umělé inteligence, v nichž Peking soupeří s globálními rivaly.

včera

Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda

Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy