Pohár trpělivosti přetekl. Netanjahu je pro Bidena blbcem

Americký prezident Joe Biden během nedávných soukromých rozhovorů ostře kritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který je podle něj hlavní překážkou změny izraelského vojenského přístupu v Pásmu Gazy. Pro americkou stanici NBC to uvedli pět zdrojů.

Biden údajně uvedl, že se snaží přimět izraelskou vládu k souhlasu s příměřím v pásmu Gazy, ale Netanjahu "mu dává pekelně zabrat" a je nemožné se s ním dohodnout. Během soukromých rozhovorů údajně označuje Netanjahua jako "toho týpka" a nejméně třikrát ho nazval "blbcem".

Americký prezident vyjádřil svou frustraci nad tím, že jeho vláda předkládá dobré návrhy na dohodu o příměří pro Izrael, ale premiér Netanjahu je neustále odmítá. Také zdůraznil, že premiér Netanjahu podle něj prodlužuje konflikt, aby si udržel moc.

Jeden z insiderů uvedl pro NBC, že Biden řekl, že premiér Netanjahu začal dobře, ale "v poslední době se stal trnem v patě" a "v poslední době dělá problémy". Biden také podle zdrojů NBC uvedl, že poslední dobou premiér Netanjahu přináší spíše problémy.

Přestože Bidenova frustrace nevedla k zásadní změně politiky USA, představitelé pro NBC před dvěma týdny naznačili, že uvažují o zpoždění nebo zpomalení prodeje amerických zbraní Izraeli. Jiní vládní zástupci pak minulý týden naznačili, že se připravují na možnost oficiálního uznání nezávislosti palestinského státu.

Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost reagoval na otázky ohledně Bidenových komentářů tím, že prezident jasně vyjádřil své nesouhlasné postoje s premiérem Netanjahuem, ale zdůraznil, že jejich vztah je založen na dlouholetém respektu, jak veřejně, tak v soukromí.

Netanjahu v pondělí zopakoval své přesvědčení, že jedině vojenský tlak - až do úplného vítězství nad palestinským militantním hnutím Hamás - vyústí do osvobození zbylých rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy. 

Izraelské síly mezitím v pondělí osvobodily dva rukojmí po vtržení do přísně střeženého bytu ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Podle Hamásem řízených úřadů při izraelské operaci, kterou doprovázelo i letecké bombardování, zahynulo nejméně 100 Palestinců.

"Pouze neustálý vojenský tlak až do úplného vítězství povede k propuštění všech našich rukojmích," uvedl Netanjahu prostřednictvím své kanceláře.

Izrael v současnosti čelí mezinárodní kritice v souvislosti s plánem rozšířit pozemní operaci i do Rafahu, v němž našlo útočiště více než milion Palestinců prchajících před válkou v enklávě.

Netanjahu už dříve odmítl návrh ze strany Spojených států, který předpokládal normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií s podmínkou postupného směřování k vytvoření palestinského státu.

Informace přinesl server zpravodajské televize NBC News, který naznačuje rostoucí nesouhlas mezi Netanjahuem a administrativou amerického prezidenta Joea Bidena, jež se již připravuje na dobu po odchodu současného izraelského premiéra.

Ministr zahraničí Spojených států Antony Blinken podle nedávné zprávy, opírající se o vysoce postavené činitele americké vlády, získal během jednání se Saúdskou Arábií a čtyřmi dalšími arabskými zeměmi několik záruk. Tyto země se vyjádřily k ochotě pomoci s obnovou Pásma Gazy, které bylo zničeno během nedávného konfliktu mezi Izraelem a palestinským radikálním a teroristickým hnutím Hamás. Zároveň jsou připraveny podpořit reorganizovanou palestinskou vládu v Gaze.

Saúdská Arábie navíc představila nabídku na normalizaci vztahů s Izraelem, přičemž tato normalizace byla navržena jako reciprocita za postupné směřování Tel Avivu k vytvoření palestinského státu. Netanjahu však tuto nabídku odmítl s tím, že není ochoten uzavřít dohodu, která by podporovala vznik palestinského státu. Netanjahu nedávno prohlásil, že je hrdý na to, že zabránil vytvoření palestinského státu.

Palestinský stát by měl podle plánů palestinského vedení vzniknout v Gaze, na Západním břehu Jordánu, který je dlouhodobě obsazen Izraelem v rozporu s mezinárodním právem, a ve východním Jeruzalémě, který Izrael anektoval.

S ohledem na odpor Netanjahua vůči americkým plánům začíná Washington uvažovat o období po odchodu současného izraelského premiéra, který vedl zemi v období, kdy se v říjnu loňského roku Izrael stal terčem největšího teroristického útoku v jeho historii 

Není to přitom tak dávno, co se na veřejnosti objevily informace, že Spojené státy sice veřejně podporují Izrael v jeho boji proti teroristickému hnutí Hamás, avšak v zákulisí roste frustrace amerických představitelů kvůli neochotě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přijímat návrhy ze strany USA. 

Uvedl to server Axios s odvoláním na čtyři americké činitele. Upozorňuje rovněž na to, že prezident Joe Biden a Netanjahu spolu nekomunikují již tři týdny.

Jejich poslední setkání dne 23. prosince prý uzavřel šéf Bílého domu slovy: "Tento rozhovor skončil." Netanjahu údajně předtím odmítl Bidenovu žádost o propuštění zadržovaných daňových příjmů vybraných za palestinskou samosprávu.

Podle anonymních zdrojů izraelský premiér v současné době zamítá většinu amerických návrhů týkajících se konfliktu v Pásmu Gazy. "Situace se zkomplikovala a uvízli jsme. Prezidentova trpělivost končí," uvedl jeden z amerických činitelů.

Pro Bidenovu administrativu se stává stále obtížnějším podporovat izraelské operace v Gaze, zahájené po útoku Hamásu na izraelské území od 7. října. Zatímco bombardování a pozemní ofenzíva Izraelců vedou k prohloubení humanitární krize v oblasti, americké úřady vyjadřují obavy, že Izrael nečiní dost pro ochranu civilistů v Gaze.

Související

Joe Biden

Svět po masakru v Pásmu Gazy doufá v příměří s Izraelem

Katar, Egypt i USA se v současnosti zapojují do jednání o příměří mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás. Po masakru u humanitárního konvoje, který si vyžádal stovky zraněných a přes 115 mrtvých, poukazují na naléhavou potřebu co nejdřívějšího uzavření jednání a rozšíření humanitární pomoci proudící do Pásma Gazy.

Více souvisejících

Joe Biden Benjamin Netanjahu

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Martin Kupka

2300 korun za dálniční známku je jen začátek. Kupka oznámil další zdražení

Cena dálniční známky by měla být od ledna příštího roku opět zvýšena, a to v souladu s vývojem inflace. Uvedl to ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v dnešním pořadu Týden v politice České televize. Přesný nárůst ceny, o který se dálniční známka zvýší, má být zveřejněn ve druhé polovině příštího roku. Poslední změna ceny nastala 1. března, kdy roční kupon zdražil z 1500 na 2300 korun.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Joe Biden

Svět po masakru v Pásmu Gazy doufá v příměří s Izraelem

Katar, Egypt i USA se v současnosti zapojují do jednání o příměří mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás. Po masakru u humanitárního konvoje, který si vyžádal stovky zraněných a přes 115 mrtvých, poukazují na naléhavou potřebu co nejdřívějšího uzavření jednání a rozšíření humanitární pomoci proudící do Pásma Gazy.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

Pohřeb Alexeje Navalného se koná pod dohledem policie. Ta je připravena zatýkat

Rusové se dnes rozloučili s Navalným. Policie postavila bariéry, úřady vydaly tělo na poslední chvíli

Ruští policisté postavili bariéry na cestě z moskevského metra ke kostelu, kde dnes proběhlo poslední rozloučení s opozičním politikem Alexejem Navalným. K chrámu Ikony Matky Boží v moskevské čtvrti Marjino také přijely vozy pro přepravu zatčených. Ruské úřady příbuzným tělo zesnulého ruského opozičníka dlouho nevydaly, rodina jej obdržela až na poslední chvíli.

včera

včera

Letošní únor byl v Česku nejteplejší v historii. Zima byla bohatá na srážky

Letošní únor byl nejteplejším únorem na českém území od roku 1961, potvrdil v pátek Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Odchylka průměrné měsíční teploty byla zároveň rekordně vysoká. Uplynulý měsíc byl také srážkově bohatý. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy