Pokud budou na Ukrajinu vysláni francouzští vojáci, Rusko přijme odvetná opatření nejen na politické úrovni. Ve středu to uvedl Arťom Studennikov, vedoucí sekce pro Evropu na ruském ministerstvu zahraničních věcí, citovaný ruskou tiskovou agenturou RIA.
Studennikov nespecifikoval, jaká opatření Rusko přijme, ale uvedl, že Moskva před nimi varovala Paříž. Dodal, že vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu zvýší riziko střetu dvou jaderných mocností. Francouzská armáda se zároveň "stane legitimním cílem" pro ruskou armádu.
Ruský diplomat také podotkl, že i když "stále bojovnější rétorika" francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nenachází širokou podporu mezi spojenci v EU a NATO a odmítá ji i většina Francouzů, Moskva nemůže taková prohlášení ignorovat.
Studennikov však vyjádřil naději, že ve vládnoucích kruzích Francie převládne "ne-li zdravý rozum, tak alespoň pud sebezáchovy". "Tak či onak, jsme připraveni na jakýkoli vývoj událostí," uzavřel Studennikov.
Prezident Macron začátkem května v rozhovoru pro týdeník The Economist uvedl, že nevylučuje možnost vyslání vojáků na Ukrajinu, pokud Rusko prolomí frontovou linii a pokud takový požadavek přijde z Kyjeva. Podle něj s tímto přístupem souhlasilo "mnoho zemí EU".
Kreml označil tyto úvahy za bezprecedentní eskalaci napětí, která vyžaduje pozornost i přijetí opatření. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova Evropa vnímá, že poměry na frontě se změnily a mohou pro Ukrajinu skončit kolapsem, a proto situaci záměrně eskalují.
"V případě, že by Rusové prolomili frontovou linii a pokud by existovala ukrajinská žádost - což momentálně není na stole - měli bychom si legitimně tuto otázku položit," uvedl Macron, který podobný postoj vyjádřil již několikrát.
V únoru francouzský prezident vyvolal kontroverze svými slovy, když prohlásil, že západní spojenci by neměli vylučovat vyslání vojáků na Ukrajinu. V březnu pak v rozhovoru s deníkem Le Parisien naznačil, že Francie by mohla být nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám, a že je připravena na všechny scénáře.
"Nepřipustit to a priori znamená ignorovat lekce posledních dvou let," zdůraznil Macron v současném rozhovoru. Podle něj státy NATO nejprve vylučovaly vyslání tanků a letadel na Ukrajinu, ale nakonec změnily názor, aby pomohly zemi napadené Ruskem.
Macron v dřívějším rozhovoru pro deník Le Parisien uvedl, že se obává, že na Ukrajině bude možná "v určitém okamžiku" zapotřebí provést pozemní operace zaměřené proti ruským silám. Iniciativu se však probrat nechystá.
"Možná v určitém okamžiku - nechci to, nepřeberu iniciativu - budeme muset provést pozemní operace, ať už budou jakékoli, abychom čelili ruským silám," uvedl Macron v rozhovoru pro francouzský deník. "Síla Francie spočívá v tom, že to dokážeme," dodal francouzský prezident s tím, že jeho země se připravuje na "všechny scénáře".
Macron hypoteticky nevyloučil vyslání západních vojáků na Ukrajinu, což vyvolalo odpor u ostatních evropských lídrů. Později svůj výrok vysvětlil tím, že to neznamená úvahu o nasazení jednotek v blízké budoucnosti, ale že tím otevírá debatu o možnostech další podpory Kyjeva.
Po konferenci o pomoci Ukrajině v Paříži Macron nevyloučil možnost vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu a uvedl, že jsou otevřeny všechny možnosti, aby se zabránilo tomu, aby Rusko vyhrálo tuto válku.
"Na oficiálním nasazení pozemních jednotek v současnosti nepanuje shoda," uvedl francouzský lídr. K dosažení toho, aby Rusko nemohlo zvítězit v útočné válce na Ukrajině, však není nic vyloučeno, dodal. Odmítl upřesnit, které země zvažují vyslání vojáků. Macron také zdůraznil, že v této věci upřednostňuje zachování "strategické nejednoznačnosti".
Na setkání, kterého se zúčastnilo přes 20 hlav států a vlád, nedošlo k shodě ohledně případného vyslání vojáků západních zemí, nicméně Macron zdůraznil, že v budoucnosti nelze vyloučit žádnou možnost.
Každá země by měla mít podle něj svrchované právo rozhodnout o svém postoji. Macron odmítl uvést, které země zvažují vyslání vojáků a zdůraznil, že preferuje strategickou nejednoznačnost v této otázce.
Související

Trumpova první slova o telefonátu s Putinem. Prozradil, na čem panuje shoda

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu
Rusko , válka na Ukrajině , Emmanuel Macron
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Pátrání v Praze. Nebezpečný muž loupil se zbraní, policie ho dopadla
před 2 hodinami

Trumpova první slova o telefonátu s Putinem. Prozradil, na čem panuje shoda
před 3 hodinami

EU musí být autonomní. Na USA se spoléhat nemůžeme, prohlásila von der Leyenová
Aktualizováno před 4 hodinami

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu
před 5 hodinami

Eskalace v Gaze probíhá v určité kooperaci s Bílým domem, míní Salem. Izraelci čekali, jaká bude jeho pozice
před 6 hodinami

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky
Aktualizováno před 6 hodinami

Trump si kvůli válce na Ukrajině telefonuje s Putinem
před 7 hodinami

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval
před 7 hodinami

Trump utnul financování Hlasu Ameriky. Čína slaví, Česko se snaží zachránit Svobodnou Evropu
před 9 hodinami

Jeden ze zakladatelů končí kvůli Fialovi v ODS. Premiéra vyzval, aby rezignoval
před 9 hodinami

Svět míří do nukleární éry. USA odmítají bezpečnostní závazky, hrozí strmý nárůst jaderných velmocí
před 9 hodinami

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala
před 10 hodinami

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní
před 10 hodinami

Kyjev vyhlíží hovor Trumpa s Putinem s obavami. Putin chce jen protahovat válku, míní Zelenskyj
před 11 hodinami

Detaily hovoru Trumpa s Putinem: Kdy si zavolají a o čem budou jednat?
před 12 hodinami

Elektromobil nabitý za 5 minut? Čínská automobilka vlepila Tesle políček, slibuje motoristickou revoluci
před 12 hodinami

Izrael znovu drtí Gazu, příměří je pryč. Svět je rozpolcen mezi lhostejnost a bezmocný hněv
před 13 hodinami

Trump chce uznat Krym jako součást Ruska, může k tomu vyzvat i OSN
před 13 hodinami

Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky
před 14 hodinami
Nemocnice v Pásmu Gazy čelí přetížení. Zranění umírají, většinu tvoří děti, v šoku jsou i Izraelci
Nemocnice v Pásmu Gazy čelí naprostému přetížení a zoufalému nedostatku lékařského vybavení a zásob, uvedl ředitel největší nemocnice v oblasti. Podle Muhammada Abú Salmíji z nemocnice Al-Šifá v Gaze jsou všechna oddělení přeplněná a mnoho zraněných umírá bez možnosti ošetření.
Zdroj: Libor Novák