Spojenecké zpravodajské služby, včetně členských států aliance „Pět očí“ a zpravodajských agentur Izraele a Saúdské Arábie, vážně zvažují omezení sdílení citlivých informací s Washingtonem. Důvodem jsou obavy z možné změny přístupu administrativy prezidenta Donalda Trumpa k Moskvě, informovala NBC News s odvoláním na pět zdrojů s přímou znalostí těchto jednání.
Podle těchto informací existuje obava, že by mohlo dojít k nechtěnému odhalení totožnosti cizích agentů, což by narušilo důvěru mezi spojenci a vedlo k omezení sdílení klíčových dat. Jeden z představitelů západních tajných služeb dokonce uvedl, že důvěra v USA jako spolehlivého partnera byla otřesena a přehodnocování sdílení informací je již v plném proudu.
Zpravodajská aliance „Pět očí“, do níž patří Spojené státy, Velká Británie, Kanada, Austrálie a Nový Zéland, je jednou z nejvýznamnějších zpravodajských koalic na světě. Sdílení satelitních snímků a elektronických zpravodajských informací mezi těmito zeměmi je natolik hluboce zakořeněné, že se provádí téměř automaticky. Případná redukce spolupráce by tak znamenala zásadní změnu v globální bezpečnostní architektuře.
Oficiálně britská vláda jakékoli omezení zpravodajské spolupráce popřela a uvedla, že Spojené státy zůstávají „nejbližším spojencem Spojeného království“. Stejně tak kanadská zpravodajská služba CSIS vydala prohlášení, že její vztahy s americkými partnery jsou „dlouhodobé a odolné“. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prostřednictvím svého mluvčího označil spekulace o omezení sdílení zpravodajských informací za „nepodložené“.
Podle bývalých amerických zpravodajských důstojníků však rostou obavy, že by Trumpova administrativa mohla omezit vlastní zpravodajské aktivity vůči Rusku, což by mohlo znamenat změnu v prioritách amerických bezpečnostních institucí. Administrativa již například zvýšila pozornost na boj proti drogovým kartelům v Mexiku, což vedlo k přesunu zdrojů a analytických týmů Pentagonu směrem k jižní hranici USA.
Napětí vyvolalo i rozhodnutí Bílého domu pozastavit poskytování zpravodajských informací Ukrajině. Podle bývalých zpravodajských důstojníků byl tento krok vnímán jako oslabení dlouholeté spolupráce, která Washingtonu poskytovala klíčové poznatky o ruských vojenských aktivitách.
Dalším problematickým krokem bylo rozhodnutí ministra obrany USA Petea Hegsetha zastavit útočné kybernetické operace proti Rusku. Tento krok, jehož trvání je zatím nejasné, přišel v době, kdy Spojené státy čelí rostoucím kybernetickým hrozbám ze strany ruských hackerů.
Trumpova administrativa zároveň změnila rétoriku na diplomatických fórech – na nedávném jednání OSN o kybernetické bezpečnosti například americký představitel Liesyl Franz výslovně zmínil Čínu a Írán jako kybernetické hrozby, zatímco Rusko z této kategorie vynechal.
Přestože zatím žádná země nepřistoupila k faktickému omezení sdílení informací, bývalí i současní zpravodajští důstojníci varují, že pokud by se Washington skutečně rozhodl změnit postoj k Moskvě, mohlo by dojít k přehodnocení strategického partnerství mezi USA a jejich tradičními spojenci.
Analytici upozorňují, že případná snaha o „kybernetickou dohodu“ s Kremlem by byla značně problematická, protože Rusko je považováno za centrum kybernetického zločinu. Ruské úřady tradičně odmítají spolupráci se západními vyšetřovateli a nevyvíjejí žádný tlak na skupiny hackerů, které útočí na americké firmy, nemocnice či vládní instituce.
Historie ukazuje, že pokusy o navázání užší zpravodajské spolupráce s Ruskem většinou končily neúspěchem. Po teroristických útocích z 11. září 2001 se tehdejší prezident George W. Bush snažil o bližší kooperaci s ruskými tajnými službami v boji proti terorismu, ale Moskva nebyla ochotná sdílet zásadní informace. Podobně v roce 2020 bývalí agenti CIA v článku pro The Washington Post varovali, že veškeré americké pokusy o „reset“ vztahů s Kremlem opakovaně selhaly.
„Uvnitř CIA jsme často žertovali, že když Putin slyší o výhodném partnerství, znamená to pro něj, že nás přelstí dvakrát,“ napsali tehdy bývalí agenti v komentáři.
V současné době tedy zůstává otázkou, zda případné oteplení vztahů mezi USA a Ruskem povede ke skutečným změnám v mezinárodní zpravodajské komunitě. Spojenci USA nyní bedlivě sledují kroky Bílého domu a zvažují, zda jejich sdílení informací s Washingtonem zůstane na stejné úrovni, nebo zda se ocitne pod novými omezeními.
Související
Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
špionáž , USA (Spojené státy americké) , Donald Trump
Aktuálně se děje
včera
Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady
včera
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil
včera
Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý
včera
Eskalace zrychluje, únikových cest ubývá. Možnosti ukončení války v Íránu se dramaticky zužují
včera
Kubánská armáda je připravena na případnou americkou agresi, vzkazuje Trumpovi Havana
včera
Ceny ropy začaly po Trumpově oznámení prudce klesat
včera
WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby
včera
Okamura chce zrušit „podraz na občany i firmy“. Koalice předloží návrh na zrušení části poplatků za ČT a Rozhlas
včera
Írán má v ruce mocnou zbraň. Útokem na odsolovací stanice může rozvrátit celý Blízký východ
včera
Trump nečekaně ustoupil z ultimáta Íránu. Útoky odložil
včera
Rutte věří, že se evropské státy připojí k Trumpově válce proti Íránu
včera
Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO
včera
Politico: Budapešť funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. EU vylučuje Maďarsko z citlivých diskusí
včera
IEA: Situace na světových energetických trzích překonává největší krize moderní historie
včera
Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv
včera
Počasí se v týdnu promění. Přes Česko přejde studená fronta
22. března 2026 21:51
Norská princezna v dokumentech o Epsteinovi. Zmanipuloval mě, tvrdí
22. března 2026 21:02
Velikonoce i letos ovlivní důchody. Tři výplatní termíny budou jiné
22. března 2026 19:54
Norrise poctil prezident Trump. Byl to skvělý chlap, ocenil herce
22. března 2026 19:19
Česko má po osmi letech medaili z halového MS. Lurdes Gloria Manuel ovládla čtvrtku
Česká výprava atletů se konečně dočkala medaile z halového světového šampionátu. V sobotu se o ni v polské Toruni postarala čtvrtkařka Lordes Gloria Manuel, která si navíc doběhla pro tu nejcennější z nich, když závod na 400 metrů ovládla osobním rekordem, tedy v čase 50,76 sekundy. Jedná se tak pro ni o první výrazný seniorský úspěch, kterým tak navázala na svůj titul juniorské mistryně světa.
Zdroj: David Holub