Políček Spojeným státům: Spojenci s nimi nechtějí sdílet tajné informace, nevěří Trumpovi

Spojenecké zpravodajské služby, včetně členských států aliance „Pět očí“ a zpravodajských agentur Izraele a Saúdské Arábie, vážně zvažují omezení sdílení citlivých informací s Washingtonem. Důvodem jsou obavy z možné změny přístupu administrativy prezidenta Donalda Trumpa k Moskvě, informovala NBC News s odvoláním na pět zdrojů s přímou znalostí těchto jednání.

Podle těchto informací existuje obava, že by mohlo dojít k nechtěnému odhalení totožnosti cizích agentů, což by narušilo důvěru mezi spojenci a vedlo k omezení sdílení klíčových dat. Jeden z představitelů západních tajných služeb dokonce uvedl, že důvěra v USA jako spolehlivého partnera byla otřesena a přehodnocování sdílení informací je již v plném proudu.

Zpravodajská aliance „Pět očí“, do níž patří Spojené státy, Velká Británie, Kanada, Austrálie a Nový Zéland, je jednou z nejvýznamnějších zpravodajských koalic na světě. Sdílení satelitních snímků a elektronických zpravodajských informací mezi těmito zeměmi je natolik hluboce zakořeněné, že se provádí téměř automaticky. Případná redukce spolupráce by tak znamenala zásadní změnu v globální bezpečnostní architektuře.

Oficiálně britská vláda jakékoli omezení zpravodajské spolupráce popřela a uvedla, že Spojené státy zůstávají „nejbližším spojencem Spojeného království“. Stejně tak kanadská zpravodajská služba CSIS vydala prohlášení, že její vztahy s americkými partnery jsou „dlouhodobé a odolné“. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prostřednictvím svého mluvčího označil spekulace o omezení sdílení zpravodajských informací za „nepodložené“.

Podle bývalých amerických zpravodajských důstojníků však rostou obavy, že by Trumpova administrativa mohla omezit vlastní zpravodajské aktivity vůči Rusku, což by mohlo znamenat změnu v prioritách amerických bezpečnostních institucí. Administrativa již například zvýšila pozornost na boj proti drogovým kartelům v Mexiku, což vedlo k přesunu zdrojů a analytických týmů Pentagonu směrem k jižní hranici USA.

Napětí vyvolalo i rozhodnutí Bílého domu pozastavit poskytování zpravodajských informací Ukrajině. Podle bývalých zpravodajských důstojníků byl tento krok vnímán jako oslabení dlouholeté spolupráce, která Washingtonu poskytovala klíčové poznatky o ruských vojenských aktivitách.

Dalším problematickým krokem bylo rozhodnutí ministra obrany USA Petea Hegsetha zastavit útočné kybernetické operace proti Rusku. Tento krok, jehož trvání je zatím nejasné, přišel v době, kdy Spojené státy čelí rostoucím kybernetickým hrozbám ze strany ruských hackerů.

Trumpova administrativa zároveň změnila rétoriku na diplomatických fórech – na nedávném jednání OSN o kybernetické bezpečnosti například americký představitel Liesyl Franz výslovně zmínil Čínu a Írán jako kybernetické hrozby, zatímco Rusko z této kategorie vynechal.

Přestože zatím žádná země nepřistoupila k faktickému omezení sdílení informací, bývalí i současní zpravodajští důstojníci varují, že pokud by se Washington skutečně rozhodl změnit postoj k Moskvě, mohlo by dojít k přehodnocení strategického partnerství mezi USA a jejich tradičními spojenci.

Analytici upozorňují, že případná snaha o „kybernetickou dohodu“ s Kremlem by byla značně problematická, protože Rusko je považováno za centrum kybernetického zločinu. Ruské úřady tradičně odmítají spolupráci se západními vyšetřovateli a nevyvíjejí žádný tlak na skupiny hackerů, které útočí na americké firmy, nemocnice či vládní instituce.

Historie ukazuje, že pokusy o navázání užší zpravodajské spolupráce s Ruskem většinou končily neúspěchem. Po teroristických útocích z 11. září 2001 se tehdejší prezident George W. Bush snažil o bližší kooperaci s ruskými tajnými službami v boji proti terorismu, ale Moskva nebyla ochotná sdílet zásadní informace. Podobně v roce 2020 bývalí agenti CIA v článku pro The Washington Post varovali, že veškeré americké pokusy o „reset“ vztahů s Kremlem opakovaně selhaly.

„Uvnitř CIA jsme často žertovali, že když Putin slyší o výhodném partnerství, znamená to pro něj, že nás přelstí dvakrát,“ napsali tehdy bývalí agenti v komentáři.

V současné době tedy zůstává otázkou, zda případné oteplení vztahů mezi USA a Ruskem povede ke skutečným změnám v mezinárodní zpravodajské komunitě. Spojenci USA nyní bedlivě sledují kroky Bílého domu a zvažují, zda jejich sdílení informací s Washingtonem zůstane na stejné úrovni, nebo zda se ocitne pod novými omezeními. 

Související

Ilustrační fotografie.

Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA

Americké ministerstvo obrany vyjádřilo hluboké znepokojení nad výrazným zintenzivněním špionážních aktivit ze strany Izraele na území Spojených států. Obranná zpravodajská agentura (DIA), která je hlavní zpravodajskou službou Pentagonu, v uplynulých týdnech oficiálně zvýšila úroveň hrozby cizí špionáže ze strany tohoto klíčového blízkovýchodního spojence. Podle informací od současných i bývalých amerických představitelů dosáhl stupeň tohoto varování historicky nejvyšší možné hranice.
Polsko, ilustrační foto

Polsko jako hlavní terč hybridní války. Počet cizích špionů v zemi raketově roste

Polsko zažívá nebývalý nápor aktivit cizích rozvědek, který svou intenzitou překonává vše, co kontrarozvědka řešila v posledních třech dekádách. Podle aktuálních dat Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) se země stala hlavním terčem hybridních útoků. Klíčovými aktéry jsou tajné služby Ruska a Běloruska, v těsném závěsu se však objevuje také vliv Číny.

Více souvisejících

špionáž USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

před 4 hodinami

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

včera

včera

včera

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech

Fotbaloví fanoušci se dočkali. Ve čtvrtek večer středoevropského času vypuklo 23. fotbalové mistrovství světa, navíc takové, jaké svět dosud neviděl. Poprvé se koná ve třech zemích (v USA, Kanadě a Mexiku) a poprvé se ho účastní rekordních 48 týmů. První z trojice pořadatelských zemí se představila již v první hrací den, konkrétně Mexiko. To v Mexico City hostilo v zahajovacím zápase šampionátu (mimochodem, stejný zahajovací duel mělo fotbalové MS před 16 lety) Jihoafrickou republiku v rámci skupiny A. Africký celek doplatil na své chyby v obraně a nedisciplinovanost. Mexičané toho díky své síle dokázali využít a dokráčeli si k radosti domácích příznivců pro úvodní výhru 2:0.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv

Prozataimní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by měla prodloužit příměří, znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a připravit půdu pro další rozhovory o íránském jaderném programu. Diplomat obeznámený se situací ro CNN potvrdil, že obě strany se již shodly na textu memoranda o porozumění. Celý dokument však v tuto chvíli stále ještě čeká na závěrečný oficiální podpis.

včera

Zuzana Mrázová

Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena

Kriminalisté aktuálně prověřují incident, k němuž došlo o víkendu v Ústeckém kraji a jehož terčem se stala ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Podle ranního oznámení policie čelila členka vlády slovnímu i fyzickému útoku ze strany čtyřiačtyřicetileté ženy.

včera

Musk se stane prvním dolarovým trilionářem na světě. SpaceX míří na burzu

Vesmírná a technologická společnost SpaceX získala od finančních institucí 75 miliard dolarů (zhruba 56 miliard liber) před svým pátečním vstupem na burzu. Očekává se, že půjde o historicky nejhodnotnější debut na akciovém trhu. V hlášení pro americkou Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) firma uvedla, že prodala akcie v celkové hodnotě 75 miliard dolarů, přičemž cena za jednu akcii byla stanovena na 135 dolarů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy