Políček Spojeným státům: Spojenci s nimi nechtějí sdílet tajné informace, nevěří Trumpovi

Spojenecké zpravodajské služby, včetně členských států aliance „Pět očí“ a zpravodajských agentur Izraele a Saúdské Arábie, vážně zvažují omezení sdílení citlivých informací s Washingtonem. Důvodem jsou obavy z možné změny přístupu administrativy prezidenta Donalda Trumpa k Moskvě, informovala NBC News s odvoláním na pět zdrojů s přímou znalostí těchto jednání.

Podle těchto informací existuje obava, že by mohlo dojít k nechtěnému odhalení totožnosti cizích agentů, což by narušilo důvěru mezi spojenci a vedlo k omezení sdílení klíčových dat. Jeden z představitelů západních tajných služeb dokonce uvedl, že důvěra v USA jako spolehlivého partnera byla otřesena a přehodnocování sdílení informací je již v plném proudu.

Zpravodajská aliance „Pět očí“, do níž patří Spojené státy, Velká Británie, Kanada, Austrálie a Nový Zéland, je jednou z nejvýznamnějších zpravodajských koalic na světě. Sdílení satelitních snímků a elektronických zpravodajských informací mezi těmito zeměmi je natolik hluboce zakořeněné, že se provádí téměř automaticky. Případná redukce spolupráce by tak znamenala zásadní změnu v globální bezpečnostní architektuře.

Oficiálně britská vláda jakékoli omezení zpravodajské spolupráce popřela a uvedla, že Spojené státy zůstávají „nejbližším spojencem Spojeného království“. Stejně tak kanadská zpravodajská služba CSIS vydala prohlášení, že její vztahy s americkými partnery jsou „dlouhodobé a odolné“. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prostřednictvím svého mluvčího označil spekulace o omezení sdílení zpravodajských informací za „nepodložené“.

Podle bývalých amerických zpravodajských důstojníků však rostou obavy, že by Trumpova administrativa mohla omezit vlastní zpravodajské aktivity vůči Rusku, což by mohlo znamenat změnu v prioritách amerických bezpečnostních institucí. Administrativa již například zvýšila pozornost na boj proti drogovým kartelům v Mexiku, což vedlo k přesunu zdrojů a analytických týmů Pentagonu směrem k jižní hranici USA.

Napětí vyvolalo i rozhodnutí Bílého domu pozastavit poskytování zpravodajských informací Ukrajině. Podle bývalých zpravodajských důstojníků byl tento krok vnímán jako oslabení dlouholeté spolupráce, která Washingtonu poskytovala klíčové poznatky o ruských vojenských aktivitách.

Dalším problematickým krokem bylo rozhodnutí ministra obrany USA Petea Hegsetha zastavit útočné kybernetické operace proti Rusku. Tento krok, jehož trvání je zatím nejasné, přišel v době, kdy Spojené státy čelí rostoucím kybernetickým hrozbám ze strany ruských hackerů.

Trumpova administrativa zároveň změnila rétoriku na diplomatických fórech – na nedávném jednání OSN o kybernetické bezpečnosti například americký představitel Liesyl Franz výslovně zmínil Čínu a Írán jako kybernetické hrozby, zatímco Rusko z této kategorie vynechal.

Přestože zatím žádná země nepřistoupila k faktickému omezení sdílení informací, bývalí i současní zpravodajští důstojníci varují, že pokud by se Washington skutečně rozhodl změnit postoj k Moskvě, mohlo by dojít k přehodnocení strategického partnerství mezi USA a jejich tradičními spojenci.

Analytici upozorňují, že případná snaha o „kybernetickou dohodu“ s Kremlem by byla značně problematická, protože Rusko je považováno za centrum kybernetického zločinu. Ruské úřady tradičně odmítají spolupráci se západními vyšetřovateli a nevyvíjejí žádný tlak na skupiny hackerů, které útočí na americké firmy, nemocnice či vládní instituce.

Historie ukazuje, že pokusy o navázání užší zpravodajské spolupráce s Ruskem většinou končily neúspěchem. Po teroristických útocích z 11. září 2001 se tehdejší prezident George W. Bush snažil o bližší kooperaci s ruskými tajnými službami v boji proti terorismu, ale Moskva nebyla ochotná sdílet zásadní informace. Podobně v roce 2020 bývalí agenti CIA v článku pro The Washington Post varovali, že veškeré americké pokusy o „reset“ vztahů s Kremlem opakovaně selhaly.

„Uvnitř CIA jsme často žertovali, že když Putin slyší o výhodném partnerství, znamená to pro něj, že nás přelstí dvakrát,“ napsali tehdy bývalí agenti v komentáři.

V současné době tedy zůstává otázkou, zda případné oteplení vztahů mezi USA a Ruskem povede ke skutečným změnám v mezinárodní zpravodajské komunitě. Spojenci USA nyní bedlivě sledují kroky Bílého domu a zvažují, zda jejich sdílení informací s Washingtonem zůstane na stejné úrovni, nebo zda se ocitne pod novými omezeními. 

Související

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.
Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

Více souvisejících

špionáž USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 46 minutami

před 1 hodinou

Hantavirus

Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?

Výskyt infekčních onemocnění na palubách výletních lodí není pro epidemiology žádnou neznámou. Obvykle jde o střevní potíže způsobené noroviry nebo bakteriemi E. coli, případně o respirační nákazy, jak ukázala pandemie koronaviru. Současná situace na nizozemském plavidle M.V. Hondius je však podle odborníků něčím naprosto výjimečným a nečekaným.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů

Situace kolem výletní lodi MV Hondius, kterou zasáhla vlna nákazy smrtícím hantavirem, nabírá na dramatičnosti. Podle nejnovějších informací nizozemského ministerstva zahraničí opustilo plavidlo na dálkovém britském území Svatá Helena mnohem více lidí, než se původně předpokládalo. Celkem se jedná o zhruba 40 cestujících, kteří se po první tragické události na lodi rozhodli nepokračovat v plavbě a vydali se do svých domovů komerčními lety.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?

Lékaři a vědci v současnosti upírají veškerou pozornost k výletní lodi MV Hondius, na které se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem. Klíčem k pochopení toho, co se na palubě děje, je studie tragického ohniska v argentinské vesnici Epuyen z roku 2018. Tehdy jediná narozeninová oslava spustila řetězec událostí, který vedl k jedenácti úmrtím a poprvé detailně popsal, jak se specifický kmen viru zvaný Andes dokáže šířit přímo mezi lidmi.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

MV Hondius

MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání

Výletní loď MV Hondius, která se stala dějištěm tragického propuknutí nákazy hantavirem, aktuálně míří k břehům kanárského přístavu Granadilla de Abona na ostrově Tenerife. Na palubě plavidla bylo doposud potvrzeno osm případů nákazy, přičemž tři lidé této nebezpečné nemoci podlehli. Očekává se, že loď dorazí do cíle v neděli ráno, kde na cestující budou čekat přísná bezpečnostní opatření a zdravotnické týmy připravené k okamžité evakuaci.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

David Pastrňák (hokejista)

Pastrňák s největší pravděpodobností na MS hrát nebude. Rulík povolal sedm hráčů

Stejně jako každý rok i tentokrát realizační tým českého národního týmu vyhlíží příjezd možných reprezentantů z řad legionářů v kanadsko-americké NHL. Mezi těmi, kteří přicházeli v v úvahu, byla největší česká hvězda David Pastrňák, neboť i jemu již skončila v zámoří sezóna poté, co byl jeho Boston vyřazen z bojů o Stanleyův pohár. Tentokrát to ale vypadá, že se realizační tým v čele s koučem Radimem Rulíkem bude muset obejít bez jeho služeb. Sám Pastrňák uvedl, že potřebuje po náročné sezóně pauzu. Také je jasné, že Rulík a spol. nebudou moct počítat s dalším hokejistou ze zámoří Radkem Flaksou. Mezitím realizační tým oznámil novou sedmičku hráčů, která dostane příležitost ukázat se na turnaji Euro Hockey Tour ve Švédsku.

včera

včera

Hasiči zasahují u požáru v Českém Švýcarsku.

Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku

Policie pokročila s vyšetřováním požáru, který od uplynulého víkendu likvidují hasiči v národním parku České Švýcarsko. Strážci zákona mají blíže nespecifikované indicie k okolnostem vzniku požáru. Věc se vyšetřuje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.

včera

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) jmenoval do funkce ombudsmanky Michaelu Kolman, veřejnosti známou také jako zpěvačku Michaelu Noskovou. Ve své nové roli se bude věnovat ochraně práv dětí i dospělých, řešením stížností, které na ministerstvo přicházejí, a zlepšování komunikace mezi veřejností a úřady.

včera

Účtenka s EET.

Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější

Babišova vláda splnila jeden ze zásadních bodů programového prohlášení. V pondělí schválila návrh nového zákona o evidenci tržeb. Zároveň navrhla i změny daňových předpisů, které mají část dodatečných příjmů ze zavedení elektronické evidence tržeb vrátit zpět podnikatelům i ostatním daňovým poplatníkům. 

včera

včera

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného

Ministr zahraničí Petr Macinka, reprezentující hnutí Motoristé, vyhrotil spor se svými politickými odpůrci. Poté, co už v neděli v televizním vysílání označil část opozice za „méněcenné lidi“, nyní přešel s konkrétními jmény. Ve svém středečním vyjádření na dotaz novinářky Nory Fridrichové výslovně zmínil šéfa ODS Martina Kupku, poslankyni Evu Decroix a předsedu hnutí STAN Víta Rakušana.

včera

Čína může USA pomoci znovuotevřít Hormuzský průliv. Nebude to ale zadarmo

Návštěva íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího v Pekingu, která se uskutečnila jen několik dní před plánovanou cestou amerického prezidenta Donalda Trumpa do čínské metropole, vyvolává otázky o roli Číny jako možného mírového zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že dosavadní diplomatické snahy nedokázaly zajistit trvalý konec války ohrožující globální ekonomiku, hledají Teherán i Washington cestu ven z konfliktu. Čína se díky svým úzkým vazbám na Írán i otevřené lince do Washingtonu jeví jako logický kandidát na tuto roli.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy