Políček Spojeným státům: Spojenci s nimi nechtějí sdílet tajné informace, nevěří Trumpovi

Spojenecké zpravodajské služby, včetně členských států aliance „Pět očí“ a zpravodajských agentur Izraele a Saúdské Arábie, vážně zvažují omezení sdílení citlivých informací s Washingtonem. Důvodem jsou obavy z možné změny přístupu administrativy prezidenta Donalda Trumpa k Moskvě, informovala NBC News s odvoláním na pět zdrojů s přímou znalostí těchto jednání.

Podle těchto informací existuje obava, že by mohlo dojít k nechtěnému odhalení totožnosti cizích agentů, což by narušilo důvěru mezi spojenci a vedlo k omezení sdílení klíčových dat. Jeden z představitelů západních tajných služeb dokonce uvedl, že důvěra v USA jako spolehlivého partnera byla otřesena a přehodnocování sdílení informací je již v plném proudu.

Zpravodajská aliance „Pět očí“, do níž patří Spojené státy, Velká Británie, Kanada, Austrálie a Nový Zéland, je jednou z nejvýznamnějších zpravodajských koalic na světě. Sdílení satelitních snímků a elektronických zpravodajských informací mezi těmito zeměmi je natolik hluboce zakořeněné, že se provádí téměř automaticky. Případná redukce spolupráce by tak znamenala zásadní změnu v globální bezpečnostní architektuře.

Oficiálně britská vláda jakékoli omezení zpravodajské spolupráce popřela a uvedla, že Spojené státy zůstávají „nejbližším spojencem Spojeného království“. Stejně tak kanadská zpravodajská služba CSIS vydala prohlášení, že její vztahy s americkými partnery jsou „dlouhodobé a odolné“. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prostřednictvím svého mluvčího označil spekulace o omezení sdílení zpravodajských informací za „nepodložené“.

Podle bývalých amerických zpravodajských důstojníků však rostou obavy, že by Trumpova administrativa mohla omezit vlastní zpravodajské aktivity vůči Rusku, což by mohlo znamenat změnu v prioritách amerických bezpečnostních institucí. Administrativa již například zvýšila pozornost na boj proti drogovým kartelům v Mexiku, což vedlo k přesunu zdrojů a analytických týmů Pentagonu směrem k jižní hranici USA.

Napětí vyvolalo i rozhodnutí Bílého domu pozastavit poskytování zpravodajských informací Ukrajině. Podle bývalých zpravodajských důstojníků byl tento krok vnímán jako oslabení dlouholeté spolupráce, která Washingtonu poskytovala klíčové poznatky o ruských vojenských aktivitách.

Dalším problematickým krokem bylo rozhodnutí ministra obrany USA Petea Hegsetha zastavit útočné kybernetické operace proti Rusku. Tento krok, jehož trvání je zatím nejasné, přišel v době, kdy Spojené státy čelí rostoucím kybernetickým hrozbám ze strany ruských hackerů.

Trumpova administrativa zároveň změnila rétoriku na diplomatických fórech – na nedávném jednání OSN o kybernetické bezpečnosti například americký představitel Liesyl Franz výslovně zmínil Čínu a Írán jako kybernetické hrozby, zatímco Rusko z této kategorie vynechal.

Přestože zatím žádná země nepřistoupila k faktickému omezení sdílení informací, bývalí i současní zpravodajští důstojníci varují, že pokud by se Washington skutečně rozhodl změnit postoj k Moskvě, mohlo by dojít k přehodnocení strategického partnerství mezi USA a jejich tradičními spojenci.

Analytici upozorňují, že případná snaha o „kybernetickou dohodu“ s Kremlem by byla značně problematická, protože Rusko je považováno za centrum kybernetického zločinu. Ruské úřady tradičně odmítají spolupráci se západními vyšetřovateli a nevyvíjejí žádný tlak na skupiny hackerů, které útočí na americké firmy, nemocnice či vládní instituce.

Historie ukazuje, že pokusy o navázání užší zpravodajské spolupráce s Ruskem většinou končily neúspěchem. Po teroristických útocích z 11. září 2001 se tehdejší prezident George W. Bush snažil o bližší kooperaci s ruskými tajnými službami v boji proti terorismu, ale Moskva nebyla ochotná sdílet zásadní informace. Podobně v roce 2020 bývalí agenti CIA v článku pro The Washington Post varovali, že veškeré americké pokusy o „reset“ vztahů s Kremlem opakovaně selhaly.

„Uvnitř CIA jsme často žertovali, že když Putin slyší o výhodném partnerství, znamená to pro něj, že nás přelstí dvakrát,“ napsali tehdy bývalí agenti v komentáři.

V současné době tedy zůstává otázkou, zda případné oteplení vztahů mezi USA a Ruskem povede ke skutečným změnám v mezinárodní zpravodajské komunitě. Spojenci USA nyní bedlivě sledují kroky Bílého domu a zvažují, zda jejich sdílení informací s Washingtonem zůstane na stejné úrovni, nebo zda se ocitne pod novými omezeními. 

Související

Japonsko, ilustrační foto

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.
Ilustrační fotografie.

Z maďarského velvyslanectví v Bruselu operovala špionážní síť, odhalilo vyšetřování

Vyšetřování Evropské komise potvrdilo, že z maďarského velvyslanectví v Bruselu operovala špionážní síť, jejíž činnost zesílila zejména v roce 2015. Podrobnosti vyplývají z dokumentu Komise, který shrnuje závěry prověrky komisaře pro boj proti podvodům Piotra Serafina. Ten měl za úkol prověřit podezření, že maďarští zpravodajští důstojníci působící na tamním stálém zastoupení v polovině minulého desetiletí usilovali o nábor úředníků z unijních institucí. Maďarské tajné služby vyslaly mezi lety 2013 a 2016 na toto zastoupení několik svých pracovníků.

Více souvisejících

špionáž USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 6 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 7 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 8 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 10 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy