Spojenecké zpravodajské služby, včetně členských států aliance „Pět očí“ a zpravodajských agentur Izraele a Saúdské Arábie, vážně zvažují omezení sdílení citlivých informací s Washingtonem. Důvodem jsou obavy z možné změny přístupu administrativy prezidenta Donalda Trumpa k Moskvě, informovala NBC News s odvoláním na pět zdrojů s přímou znalostí těchto jednání.
Podle těchto informací existuje obava, že by mohlo dojít k nechtěnému odhalení totožnosti cizích agentů, což by narušilo důvěru mezi spojenci a vedlo k omezení sdílení klíčových dat. Jeden z představitelů západních tajných služeb dokonce uvedl, že důvěra v USA jako spolehlivého partnera byla otřesena a přehodnocování sdílení informací je již v plném proudu.
Zpravodajská aliance „Pět očí“, do níž patří Spojené státy, Velká Británie, Kanada, Austrálie a Nový Zéland, je jednou z nejvýznamnějších zpravodajských koalic na světě. Sdílení satelitních snímků a elektronických zpravodajských informací mezi těmito zeměmi je natolik hluboce zakořeněné, že se provádí téměř automaticky. Případná redukce spolupráce by tak znamenala zásadní změnu v globální bezpečnostní architektuře.
Oficiálně britská vláda jakékoli omezení zpravodajské spolupráce popřela a uvedla, že Spojené státy zůstávají „nejbližším spojencem Spojeného království“. Stejně tak kanadská zpravodajská služba CSIS vydala prohlášení, že její vztahy s americkými partnery jsou „dlouhodobé a odolné“. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prostřednictvím svého mluvčího označil spekulace o omezení sdílení zpravodajských informací za „nepodložené“.
Podle bývalých amerických zpravodajských důstojníků však rostou obavy, že by Trumpova administrativa mohla omezit vlastní zpravodajské aktivity vůči Rusku, což by mohlo znamenat změnu v prioritách amerických bezpečnostních institucí. Administrativa již například zvýšila pozornost na boj proti drogovým kartelům v Mexiku, což vedlo k přesunu zdrojů a analytických týmů Pentagonu směrem k jižní hranici USA.
Napětí vyvolalo i rozhodnutí Bílého domu pozastavit poskytování zpravodajských informací Ukrajině. Podle bývalých zpravodajských důstojníků byl tento krok vnímán jako oslabení dlouholeté spolupráce, která Washingtonu poskytovala klíčové poznatky o ruských vojenských aktivitách.
Dalším problematickým krokem bylo rozhodnutí ministra obrany USA Petea Hegsetha zastavit útočné kybernetické operace proti Rusku. Tento krok, jehož trvání je zatím nejasné, přišel v době, kdy Spojené státy čelí rostoucím kybernetickým hrozbám ze strany ruských hackerů.
Trumpova administrativa zároveň změnila rétoriku na diplomatických fórech – na nedávném jednání OSN o kybernetické bezpečnosti například americký představitel Liesyl Franz výslovně zmínil Čínu a Írán jako kybernetické hrozby, zatímco Rusko z této kategorie vynechal.
Přestože zatím žádná země nepřistoupila k faktickému omezení sdílení informací, bývalí i současní zpravodajští důstojníci varují, že pokud by se Washington skutečně rozhodl změnit postoj k Moskvě, mohlo by dojít k přehodnocení strategického partnerství mezi USA a jejich tradičními spojenci.
Analytici upozorňují, že případná snaha o „kybernetickou dohodu“ s Kremlem by byla značně problematická, protože Rusko je považováno za centrum kybernetického zločinu. Ruské úřady tradičně odmítají spolupráci se západními vyšetřovateli a nevyvíjejí žádný tlak na skupiny hackerů, které útočí na americké firmy, nemocnice či vládní instituce.
Historie ukazuje, že pokusy o navázání užší zpravodajské spolupráce s Ruskem většinou končily neúspěchem. Po teroristických útocích z 11. září 2001 se tehdejší prezident George W. Bush snažil o bližší kooperaci s ruskými tajnými službami v boji proti terorismu, ale Moskva nebyla ochotná sdílet zásadní informace. Podobně v roce 2020 bývalí agenti CIA v článku pro The Washington Post varovali, že veškeré americké pokusy o „reset“ vztahů s Kremlem opakovaně selhaly.
„Uvnitř CIA jsme často žertovali, že když Putin slyší o výhodném partnerství, znamená to pro něj, že nás přelstí dvakrát,“ napsali tehdy bývalí agenti v komentáři.
V současné době tedy zůstává otázkou, zda případné oteplení vztahů mezi USA a Ruskem povede ke skutečným změnám v mezinárodní zpravodajské komunitě. Spojenci USA nyní bedlivě sledují kroky Bílého domu a zvažují, zda jejich sdílení informací s Washingtonem zůstane na stejné úrovni, nebo zda se ocitne pod novými omezeními.
Související
Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?
Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými
špionáž , USA (Spojené státy americké) , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Po cestujících z MV Hondius pátrají úřady z celého světa. Kolik jich je přitom nikdo neví
před 1 hodinou
Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?
před 2 hodinami
Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů
před 2 hodinami
Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?
před 3 hodinami
Motoristé nás zklamali, přiznávají Češi. Do Sněmovny by je znovu neposlali, ukázal průzkum
před 4 hodinami
MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání
před 5 hodinami
V Praze opět explodoval bankomat. Pachatele hledal i vrtulník
před 6 hodinami
Trump tvrdí, že válka s Íránem brzy skončí. Americký návrh má 14 bodů
před 6 hodinami
Dobré zprávy z Českého Švýcarska. Stupeň požárního poplachu se snížil
před 8 hodinami
Počasí o víkendu přinese další letní den. Může dojít i na bouřky
včera
Opilý strojvedoucí zapomínal otevírat dveře. Nadýchal přes dvě promile
včera
Pastrňák s největší pravděpodobností na MS hrát nebude. Rulík povolal sedm hráčů
včera
Princezna Eugenie bude trojnásobnou maminkou. Gratuloval jí i král
včera
Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku
včera
Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku
včera
Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější
včera
Zemřel televizní revolucionář Ted Turner, zakladatel americké CNN
včera
Bouřky si opět vyžádaly varování. Hrozí až do půlnoci, upozornil ČHMÚ
včera
Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného
včera
Čína může USA pomoci znovuotevřít Hormuzský průliv. Nebude to ale zadarmo
Návštěva íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího v Pekingu, která se uskutečnila jen několik dní před plánovanou cestou amerického prezidenta Donalda Trumpa do čínské metropole, vyvolává otázky o roli Číny jako možného mírového zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že dosavadní diplomatické snahy nedokázaly zajistit trvalý konec války ohrožující globální ekonomiku, hledají Teherán i Washington cestu ven z konfliktu. Čína se díky svým úzkým vazbám na Írán i otevřené lince do Washingtonu jeví jako logický kandidát na tuto roli.
Zdroj: Libor Novák