O tom, že východopolský Przewodów zasáhla raketa odpálená z Ukrajiny, a ne ruská střela, vláda ve Varšavě věděla velmi brzy. Polští představitelé ale byli v rozpacích, jak tuto informaci sdělit veřejnosti, a čekali na Spojené státy. S odvoláním na zdroje v polské a ukrajinské vládě to napsal polský list Gazeta Wyborcza.
Rusové v úterý odpálili na Ukrajinu smršť raket, mezi nimi řízené střely Ch-101 typu vzduch-země. Cílem jedné z nich byla velká uhelná elektrárna v Dobrotvirsku ve Lvovské oblasti. Rusko chtělo odstavit od dodávek elektřiny domácnosti a podniky v tomto západoukrajinském regionu a zároveň zkomplikovat přenos elektrické energie do Polska. Poblíž Lvova je rozmístěna jednotka ukrajinské armády, která disponuje protiletadlovými systémy S-300 vyvinutými v 70. letech v Sovětském svazu. Značná část těch, které jsou součástí ukrajinského arzenálu, byla vyrobena ještě v dobách Sovětského svazu.
Ukrajinci odpálili dvě nebo tři střely, aby zničili ruskou raketu mířící na dobrotvirskou elektrárnu. Ch-101 neletěla ale přímo na cíl, manévrovala ve snaze zmást ukrajinskou protivzdušnou obranu. A dostala se mezi Lvov a polskou hranici, píše Gazeta Wyborcza. Jedna z ukrajinských střel ruskou raketu zasáhla, ale u další selhal sebedestrukční systém, takže letěla dál. Její úlomky pak dopadly v 15:40 SEČ v Przewodowě, kde kvůli tomu zemřeli dva muži.
Polský deník píše, že už kolem 19:00 SEČ polští činitelé věděli, že v zemědělské oblasti na východě země dopadla raketa vypálená z Ukrajiny. Nebylo to ale díky tomu, že by rychle rozeznali její úlomky - Rusové používají někdy systémy S-300 k pozemním útokům. Polské úřady rychle dostaly informace ze speciálního radarového letounu kroužícího nad Polskem. Sledoval rakety letící na Ukrajinu a zaregistroval dráhu letu střely Ch-101. Ukázalo se, že úlomky, které dopadly na polské straně hranice, nebyly z ní. Letoun zaznamenal také dráhy letů ukrajinských S-300.
Kolem 19:00 SEČ zasedli šéfové polských obranných a bezpečnostních složek, které narychlo svolal premiér Mateusz Morawiecki. Gazeta Wyborcza píše, že účastníci schůzky jí řekli, že už tehdy bylo jasné, jaká raketa spadla v Przewodowě.
"Zavládlo zděšení, jak to sdělit veřejnosti," píše list. Polsko během současné ruské invaze na Ukrajinu patří k největším spojencům Kyjeva, poskytuje mu humanitární i vojenskou pomoc, hraje také klíčovou roli v logistice vojenských dodávek.
Poláci se rozhodli počkat na informace z Bílého domu. Problém ale byl, že americký prezident Joe Biden spal po návratu ze summitu G20 v Indonésii. Ve čtvrtek nad ránem SEČ řekl, že "vzhledem k trajektorii (rakety) je nepravděpodobné, že byla vypálena z Ruska". Polští představitelé byli do té doby ve svých vyjádřeních velmi opatrní, prezident Andrzej Duda ve svém nočním vystoupení mluvil o tom, že jde o raketu sovětské výroby a že není jisté, kdo ji vystřelil.
Duda byl v kontaktu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který ho ujišťoval, že šlo o ruskou raketu a že pro to má důkazy, uvádí Gazeta Wyborcza. Tak to tvrdili velitelé ukrajinské armády, v čele se náčelníkem generálního štábu Valerijem Zalužným, a Zelenskyj nechtěl zpochybňovat jejich názory.
Duda na středečním zasedání se šéfy silových resortů, vedení parlamentu a zástupci opozice řekl, že když se dozvěděl o explozi v Przewodowě, měl nutkání rychle oznámit, že tam spadla ruská raketa. Nicméně vojenští činitelé ho nabádali k opatrnosti a brzy mu dodali informace o dráze letu rakety. Polské činitele také zarazilo, jak Ukrajinci trvají na teorii, že šlo o ruskou střelu. Šéf polského Senátu Tomasz Grodzki se podle zdrojů deníku Gazeta Wyborcza kvůli tomu obrátil na šéfa ukrajinského parlamentu Ruslana Stefančuka.
Ve čtvrtek pak Zelenskyj poněkud zmírnil svá do té doby rezolutní prohlášení. Na ekonomickém fóru v Singapuru prostřednictvím videospojení řekl, že on ani svět na 100 procent neví, co se v Przewodowě stalo.
Související
Tusk: Polské bezpečnostní složky zmařily ruský atentát na amerického občana ve Varšavě
Armáda byla připravena ruskou raketu sestřelit, prohlásil Tusk
Polsko , válka na Ukrajině , Przewodów (Lubelské vojvodství, Polsko) , Andrzej Duda
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
před 4 hodinami
Česko čeká zatmění Měsíce. Bude výrazné, lákají astronomové
před 5 hodinami
Írán pohrozil útokem na Bulharsko
před 6 hodinami
Zemřel Ratko Mladić. "Bosenský řezník" byl jedním z největších válečných zločinců 20. století
před 6 hodinami
Norský král Harald je hospitalizován ve vážném stavu. Rodina se sjíždí do nemocnice, politici ruší program
před 8 hodinami
Soud v USA stanovil datum zahájení procesu se strůjci 11. září
před 9 hodinami
Počasí: Meteorologové vydali varování před silnými bouřkami
před 9 hodinami
Rusko kvůli střelám Storm Shadow vyhrožuje Británii údery na vojenské cíle
před 10 hodinami
Trump posílá k Íránu další letadlovou loď. Finanční síla USA vede zemi k velkému vítězství nad Íránem, tvrdí
před 12 hodinami
Po katastrofě v Nepálu se pohřešuje 1500 lidí. Počet mrtvých roste
před 13 hodinami
Politico: Šéf CIA letěl do Moskvy, aby Rusko varoval
před 14 hodinami
Počasí se první zářijový týden ochladí, místy i zaprší
včera
Írán zařadil na seznam nepřátelských vojenských cílů rádio sídlící v Praze
včera
Maďarsko poprvé oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Vyjádřilo plnou podporu Ukrajině
včera
Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce
včera
Záběry, ze kterých mrazí. Lidé neměli šanci, voda brala mosty, domy i auta, mrtvých mohou být stovky
včera
Meta zaplatí pokutu 17 miliard dolarů. Facebook a Instagram čekají stěžejní změny
včera
"Je to běžné." Trump se poprvé vyjádřil k cestě šéfa CIA do Moskvy
včera
Slovensko překazilo žhářský útok na továrnu na drony. Nešlo o první případ ohrožení, řekl Kaliňák
včera
Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud
Poslanecká sněmovna po dvoudenním bouřlivém jednání přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k novele rozpočtových pravidel. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě tak prosadila legislativní změnu, která uvolňuje dosavadní omezení pro růst státních výdajů a zadlužování. Pro přehlasování prezidentského veta hlasovalo 104 ze 176 přítomných poslanců, přičemž potřebné minimum činilo 101 hlasů.
Zdroj: Libor Novák