O tom, že východopolský Przewodów zasáhla raketa odpálená z Ukrajiny, a ne ruská střela, vláda ve Varšavě věděla velmi brzy. Polští představitelé ale byli v rozpacích, jak tuto informaci sdělit veřejnosti, a čekali na Spojené státy. S odvoláním na zdroje v polské a ukrajinské vládě to napsal polský list Gazeta Wyborcza.
Rusové v úterý odpálili na Ukrajinu smršť raket, mezi nimi řízené střely Ch-101 typu vzduch-země. Cílem jedné z nich byla velká uhelná elektrárna v Dobrotvirsku ve Lvovské oblasti. Rusko chtělo odstavit od dodávek elektřiny domácnosti a podniky v tomto západoukrajinském regionu a zároveň zkomplikovat přenos elektrické energie do Polska. Poblíž Lvova je rozmístěna jednotka ukrajinské armády, která disponuje protiletadlovými systémy S-300 vyvinutými v 70. letech v Sovětském svazu. Značná část těch, které jsou součástí ukrajinského arzenálu, byla vyrobena ještě v dobách Sovětského svazu.
Ukrajinci odpálili dvě nebo tři střely, aby zničili ruskou raketu mířící na dobrotvirskou elektrárnu. Ch-101 neletěla ale přímo na cíl, manévrovala ve snaze zmást ukrajinskou protivzdušnou obranu. A dostala se mezi Lvov a polskou hranici, píše Gazeta Wyborcza. Jedna z ukrajinských střel ruskou raketu zasáhla, ale u další selhal sebedestrukční systém, takže letěla dál. Její úlomky pak dopadly v 15:40 SEČ v Przewodowě, kde kvůli tomu zemřeli dva muži.
Polský deník píše, že už kolem 19:00 SEČ polští činitelé věděli, že v zemědělské oblasti na východě země dopadla raketa vypálená z Ukrajiny. Nebylo to ale díky tomu, že by rychle rozeznali její úlomky - Rusové používají někdy systémy S-300 k pozemním útokům. Polské úřady rychle dostaly informace ze speciálního radarového letounu kroužícího nad Polskem. Sledoval rakety letící na Ukrajinu a zaregistroval dráhu letu střely Ch-101. Ukázalo se, že úlomky, které dopadly na polské straně hranice, nebyly z ní. Letoun zaznamenal také dráhy letů ukrajinských S-300.
Kolem 19:00 SEČ zasedli šéfové polských obranných a bezpečnostních složek, které narychlo svolal premiér Mateusz Morawiecki. Gazeta Wyborcza píše, že účastníci schůzky jí řekli, že už tehdy bylo jasné, jaká raketa spadla v Przewodowě.
"Zavládlo zděšení, jak to sdělit veřejnosti," píše list. Polsko během současné ruské invaze na Ukrajinu patří k největším spojencům Kyjeva, poskytuje mu humanitární i vojenskou pomoc, hraje také klíčovou roli v logistice vojenských dodávek.
Poláci se rozhodli počkat na informace z Bílého domu. Problém ale byl, že americký prezident Joe Biden spal po návratu ze summitu G20 v Indonésii. Ve čtvrtek nad ránem SEČ řekl, že "vzhledem k trajektorii (rakety) je nepravděpodobné, že byla vypálena z Ruska". Polští představitelé byli do té doby ve svých vyjádřeních velmi opatrní, prezident Andrzej Duda ve svém nočním vystoupení mluvil o tom, že jde o raketu sovětské výroby a že není jisté, kdo ji vystřelil.
Duda byl v kontaktu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který ho ujišťoval, že šlo o ruskou raketu a že pro to má důkazy, uvádí Gazeta Wyborcza. Tak to tvrdili velitelé ukrajinské armády, v čele se náčelníkem generálního štábu Valerijem Zalužným, a Zelenskyj nechtěl zpochybňovat jejich názory.
Duda na středečním zasedání se šéfy silových resortů, vedení parlamentu a zástupci opozice řekl, že když se dozvěděl o explozi v Przewodowě, měl nutkání rychle oznámit, že tam spadla ruská raketa. Nicméně vojenští činitelé ho nabádali k opatrnosti a brzy mu dodali informace o dráze letu rakety. Polské činitele také zarazilo, jak Ukrajinci trvají na teorii, že šlo o ruskou střelu. Šéf polského Senátu Tomasz Grodzki se podle zdrojů deníku Gazeta Wyborcza kvůli tomu obrátil na šéfa ukrajinského parlamentu Ruslana Stefančuka.
Ve čtvrtek pak Zelenskyj poněkud zmírnil svá do té doby rezolutní prohlášení. Na ekonomickém fóru v Singapuru prostřednictvím videospojení řekl, že on ani svět na 100 procent neví, co se v Przewodowě stalo.
Související

Další válka v Evropě je za dveřmi. Rusko zaútočí na Pobaltí možná už letos, varuje Polsko

Pokud zaútočíte na Polsko, přijde devastující reakce, varuje NATO Putina
Polsko , válka na Ukrajině , Przewodów (Lubelské vojvodství, Polsko) , Andrzej Duda
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera

Medvěd na Slovensku zabíjel. Případ vyšetřuje policie
včera

Česko reaguje na hrozbu slintavky a kulhavky. Výborný řekl, co se bude dělat
včera

Počasí ohrozí úrodu ovoce, varují meteorologové ohledně víkendu
včera

Američanům dochází, že s Trumpem levněji nebude. Nemá ponětí, jak ceny fungují, ukazuje analýza
včera

Svět kvůli Trumpovi bojkotuje americké produkty. Jde to i v Česku? Poradíme, jak na to
včera

Svátek pro hokejové fanoušky: V semifinále extraligového play-off se Sparta Praha postaví Kometě Brno
včera

Nejhorší premiér na světě, hlásá billboard hnutí ANO o Fialovi. Padlo kvůli němu trestní oznámení
včera

Dítě, které sáhne na rozpálenou plotnu. Experti varují před Trumpovou snahou o rozvrácení ekonomiky
včera

Putin povolal do armády 160 tisíc lidí. Chce mít větší vojsko než USA
včera

Bude lidstvo chudé? Pokud nezastavíme změny počasí, přijde každý člověk o polovinu financí, spočítali vědci
včera

Bez postranních úmyslů? Ani náhodou. Co chce Rusko získat příměřím v Černém moři?
včera

Univerzita Karlova odchází z Muskovy sítě X. Vadí jí algoritmy i její politika
včera

Vymění Ukrajina prezidenta už letos? Spekulace o letních volbách sílí, navzdory válce je možnost, jak je uspořádat
včera

Armáda shání nové vojáky, nabídne jim až milion, schválil prezident Pavel
včera

Ekonomka Lapyhina: Korupce na Ukrajině je po válce druhým největším problémem. Dvě generace musí změnit mentalitu
včera

Le Penová se poprvé vyjádřila k verdiktu soudu. Mluví o jaderné bombě
včera

EU chystá protiúder Trumpovi. Ve hře je i zablokování sociální sítě X
včera

Experti popsali, jak by vypadala globální obchodní válka. Svět by stála neuvěřitelné jmění
včera

Bradáčová se oficiálně stala nejvyšší státní zástupkyní. Novým vrchním státním zástupcem je Štěpánek
včera
Nežertuji, říká Trump o třetím prezidentském období. Proč narovinu nepřizná, jestli o něj stojí?
Donald Trump se opět dostal do středu pozornosti poté, co v nedávném rozhovoru naznačil, že by mohl usilovat o třetí prezidentský mandát. I když ústava Spojených států jasně stanoví, že žádný prezident nemůže být zvolen více než dvakrát, Trump svými výroky vyvolal další spekulace o tom, jak by se mohl pokusit tento limit obejít.
Zdroj: Libor Novák