Polsko letos vydá na obranu čtyři procenta hrubého domácího produktu, oznámil dnes jeho premiér Mateusz Morawiecki. Řekl, že v době ruské agrese proti Ukrajině Polsko musí urychlit zbrojení. Členské země NATO, mezi něž Polsko patří, mají ročně na obranu vydávat dvě procenta HDP.
Podle Morawieckého je prioritou jeho vlády zvětšení síly polské armády a posílení přítomnosti vojáků ze zemí NATO na polském území. "Poláci nás pověřili vládnutím v těžkých časech, válka na Ukrajině vede k tomu, že musíme zbrojit ještě rychleji," řekl Morawiecki a dodal, že Polsko letos možná v percentuálním vyjádření k HDP vydá nejvíce ze všech členských zemí Severoatlantické aliance.
Agentura PAP připomíná, že Polsko v poslední době udělalo několik velkých vojenských nákupů. Šlo o americké tanky Abrams a raketomety HIMARS nebo tanky, bojové letouny a houfnice z Jižní Koreje.
V Polsku na jaře 2022 začal platit zákon, podle kterého musel stát loni navýšit výdaje na obranu na 2,2 procenta HDP a od letošního roku a v následujících letech na ni musí vydávat nejméně tři procenta HDP. Česká vláda začátkem ledna schválila novou vojenskou legislativu, která od příštího roku zavádí povinnost vydávat ročně dvě procenta českého HDP na obranu.
Agentura DPA píše, že loni v poměru k výkonu ekonomiky mělo ze zemí NATO nejvyšší výdaje Řecko, šlo o 3,76 procenta. Následovaly ho Spojené státy s 3,47 procenta a Polsko s 2,42 procenta HDP. V absolutních číslech Polsko na zbrojení vydalo 17,8 miliardy dolarů (389,6 miliardy korun).
V polské armádě slouží v současnosti 164.000 vojáků, 36.000 z nich jsou příslušníci dobrovolné domobrany (WOT). V budoucnu má být v polských ozbrojených silách 250.000 vojáků z povolání a 50.000 členů domobrany.
Související
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Tusk: Polské bezpečnostní složky zmařily ruský atentát na amerického občana ve Varšavě
Aktuálně se děje
včera
Astonomové odhalili nový meteorický roj. Přispěl k tomu i Čech
včera
Další změny v Plzni. Krčík odchází do Pardubic, Boháč posílí Artis Brno
včera
Schillerové zkritizoval rozpočet i Zeman. Připomněl zrušení superhrubé mzdy
včera
Prezidenta Pavla čeká cesta do Norska. Bude zastupovat Česko na pohřbu krále
včera
Policisté dokončili exhumaci ostatků Masaryka. Právo informovat si vyhradili žalobci
včera
Babiš se popasoval s kritikou návrhu rozpočtu. Je čas investovat, tvrdí premiér
včera
Německo nám v podstatě vyhlašuje válku, reaguje Lavrov na obvinění
včera
Postup do Evropské ligy a ještě tři posily. Do Plzně přišli Gabriel, Vavro a Pališčák
včera
Jsme připraveni a budeme konstruktivní, řekl Zelenskyj před jednáním s Američany
včera
Babiš považuje Rusko za hrozbu. Premiér ujistil, že se lidé nemusí bát
včera
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
včera
Ministerstvo financí spustilo nový web k návratu EET
včera
Krakatoa se probudila. Letadla v Indonésii nemohou do vzduchu
včera
Za Brity se s norským králem rozloučí princ William. Dodrží se konvence
včera
Napětí v Íránu opět roste. Američané a Íránci na sebe opět útočili
včera
Witkoff a Kushner strávili tři hodiny s Putinem. Dnes budou jednat v Kyjevě
včera
Výhled počasí na další víkend. V Česku by mělo zapršet
5. září 2026 21:57
Sarah následuje Harryho a Meghan. Exmanželka Andrewa se má vrátit domů
5. září 2026 20:58
Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara
5. září 2026 19:51
Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrhy Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028–2033. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Plány navazují na aktualizované povodňové mapy a přinášejí soubor obecných i konkrétních opatření v povodích Labe, Odry a Dunaje, která mají pomoci lépe chránit obyvatele, obce i krajinu před dopady povodní. Veřejnost a uživatelé vody k nim mohou do konce února 2027 podávat připomínky.
Zdroj: Jan Hrabě