Polsko požádalo o zařazení do programu Severoatlantické aliance umožňujícího sdílení jaderných zbraní v reakci na ohlášené rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku, uvedl dnes polský premiér Mateusz Morawiecki. Mluvčí Bílého domu pro záležitosti národní bezpečnosti John Kirby však uvedl, že Spojené státy nevidí potřebu změn v rozmístění svých jaderných zbraní. Uvedl to server European Pravda.
Kirby na tiskové konferenci prohlásil: "Nemám co říci o žádných jednáních tohoto druhu. Tak či onak, jednoduše nehovoříme o rozmístění našich jaderných zbraní, a proto s tím nyní určitě nezačnu. Jediná věc, kterou mohu říci, je, že jsme nezměnili naše postoje ohledně strategického odstrašování."
Morawiecki reagoval na Kirbyho vyjádření během tiskové konference v Bruselu, kde uvedl, že se obrátil na celé NATO ohledně účasti Polska v programu sdílení jaderných zbraní jako odpověď na rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku. Připustil, že konečné rozhodnutí závisí na USA, ale ujistil, že Polsko je připraveno jednat rychle.
Loni na podzim prezident Polska Andrzej Duda ve svém rozhovoru pro noviny tvrdil, že Polsko jednalo se Spojenými státy o zařazení do programu umožňujícího rozmístění amerických jaderných zbraní v Polsku. Řekl: "Vždy existuje potenciální možnost zapojit se do programu sdílení jaderných zbraní. Diskutovali jsme s americkými představiteli o tom, zda USA takovou možnost zvažují. Toto téma je otevřené."
Kirby dodal podle PAP, že neexistují žádné náznaky, že by Rusko plánovalo použít jaderné zbraně v konfliktu s Ukrajinou nebo v jiné zemi. Ohledně obav Ukrajinců z fiktivního útoku Ruska na obsazenou Záporožskou jadernou elektrárnu s únikem radiace uvedl, že Rusko nemá žádný důvod obsadit elektrárnu a nemělo by tam mít své vojáky. Zároveň podotkl, že neexistují obavy z bezprostředního ohrožení této největší jaderné elektrárny v Evropě.
Související

Balkán čeká na euro, Polsko se od něj odvrací: Rozdílné cesty dvou členů EU

Tusk čelí hlasování o důvěře. Chce potvrdit pozici po porážce Trzaskowského
Aktuálně se děje
včera

Volba, která může změnit svět. Trump čelí zřejmě nejdůležitějšímu rozhodnutí v kariéře
včera

Chameneího zatím nezabijeme, ale dochází nám trpělivost, prohlásil Trump
včera

Experti si posvítili na Trump Mobile: To, co slibuje prezident USA, je podle nich naprosto nereálné
včera

Snaha o pád vlády ministry nezajímá, nepřišla jich ani půlka. Předvolební show, vyčetla opozici Pekarová Aadamová
včera

Proč Izrael zaútočil na Írán? Podle expertů je důvodů více, od jaderného programu až po vnitropolitické tlaky na Netanjahua
včera

Izraelské letectvo opět udeřilo v Íránu. Evropa evakuuje své občany, domů se vrací i Češi
včera

Kvůli Íránu odjel z G7, jaké ale budou další kroky? Trump má aktuálně tři možnosti
včera

Šojgu se vydal do Severní Koreje na "zvláštní misi" za Kim Čong-unem
včera

Nejšpinavější korupční skandál v dějinách Česka, prohlásil Babiš ve Sněmovně. Fiala připustil problémy
včera

Španělskem otřásá korupční skandál. Sánchezova vláda může skončit katastrofou, varují experti
včera

Izrael a Írán jsou ve válce, která může trvat týdny i déle. Podle expertů hrozí širší konflikt, zapojení USA by vše zásadně změnilo
včera

EU: Ukrajina zažila jeden z nejničivějších útoků od začátku války
včera

Trump: O příměří s Izraelem neusilujeme, nedopustím ale, aby Írán získal jadernou zbraň
včera

Sněmovna jedná o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze. Schůze se zřejmě protáhne do zítřka
včera

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život
včera

Vrahovi zákonodárců z Minnesoty hrozí trest smrti. Na mušce měl i další politiky
včera

Izrael nařídil evakuaci Teheránu, Írán vypálil další salvu raket. Trump nečekaně odešel ze summitu G7
včera

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností
včera

Počasí o nadcházejícím víkendu tropické teploty nepřinese
16. června 2025 21:43
Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?
Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.
Zdroj: Libor Novák