Poslední šance na záchranu Ukrajiny? Můžeme jen čekat, než Trump zemře, zní z nitra EU

Od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu se v Evropě hodně mluví o suverenitě a obraně. Evropské vlády nyní přiznávají, že nadešel okamžik přejít od slov k činům. Mnozí však mají obavy, že summit, který měl být krokem vpřed, se může změnit v katastrofu.

Zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron volá po „neuvěřitelném probuzení“ a budoucí německý kancléř Friedrich Merz varuje, že Evropa je „pět minut před půlnocí“, realita může být ještě horší. „Noční můra je, že USA brzy oznámí dohodu, která přijme většinu ruských požadavků, a pak řeknou Ukrajině i Evropě, ať ji berou, nebo nechají být,“ uvedl pro Politico Malcolm Chalmers z britského think-tanku Royal United Services Institute.

Evropští lídři se neobávají pouze Trumpovy politiky. Stejně tak se bojí rozporů mezi vlastními členy. Čtvrteční summit byl svolán narychlo, sotva pár dní po neformálních schůzkách v Paříži a Londýně. Cílem je předložit konkrétní řešení, ale diplomaté už nyní varují, že prorusky orientované vlády vedené Viktorem Orbánem by mohly vše zablokovat.

Na programu jsou zásadní témata, přičemž absence jednoty činí jednání obzvláště riskantním. Lídři budou hledat způsoby, jak rychle posílit národní armády a zároveň dát najevo podporu Ukrajině, například potvrzením její cesty do EU. Možná dojde i na další sankce proti režimu Vladimira Putina. Nic však nebude jednoduché.

„Evropa čelí jasnému a bezprostřednímu nebezpečí v měřítku, jaké nikdo z nás ve svém dospělém životě nezažil,“ napsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v úterním dopise unijním lídrům.

Tento summit přichází v klíčovém momentu. Během jediného týdne došlo k historickým událostem na obou stranách Atlantiku. Minulý pátek se uskutečnilo fiasko v Bílém domě, kde Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby mu následně v úterý oznámil, že Spojené státy zastavují vojenskou pomoc.

EU tradičně nemá na starosti financování armád, ale nyní musí hledat cesty, jak situaci změnit. Jeden evropský diplomat to podle serveru Politico vyjádřil cynicky: „Výdaje na obranu se staly fixním nákladem. Vypnuli jsme slunce a teď musíme každý den platit za topení… Alespoň několik let, dokud Trump nezemře.“

Von der Leyen v úterý představila plán na uvolnění až 800 miliard eur pro obranné výdaje v příštích letech. Navrhla, aby EU půjčila členským státům 150 miliard eur na nákup společného vybavení – včetně protiraketové obrany, dělostřelectva, munice a dronů. Zároveň chce uvolnit rozpočtová pravidla, aby státy mohly zvýšit výdaje na obranu o 1,5 % HDP, což by přineslo dalších 650 miliard eur.

Některé státy, zejména Francie, také začínají podporovat kontroverzní návrh na úplné zabavení zmrazených ruských aktiv ve výši 200 miliard eur, i když právní překážky a obavy z finanční nestability tento krok zatím brzdí.

Ostrý střet se očekává kolem další vojenské pomoci Ukrajině. EU chtěla potvrdit plán, který v únoru představila estonská ministryně zahraničí Kaja Kallas – dodat Ukrajině nejméně 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice a další vybavení. Avšak poslední návrh závěrů summitu, který koloval v úterý večer, obsahoval jen vágní výzvu ministrům, aby našli způsob, jak dodávky realizovat. Důvod? Maďarsko se odmítlo připojit.

Navzdory maďarské blokádě se očekává, že EU v roce 2025 poskytne Ukrajině minimálně 30,6 miliardy eur – z toho 12,5 miliardy z unijního fondu Ukraine Facility a 18 miliard ze skupiny G7. Další prostředky by mohly přijít z nového plánu Rearm Europe, který představila von der Leyen.

Ukrajina se snaží zachovat optimismus. „Je to velmi bolestivé, ale ne smrtelné,“ řekl jeden vysoký ukrajinský představitel o rozhodnutí USA zastavit pomoc. „Bude to stát zbytečné životy a ztracená území, ale k porážce to nepovede.“

Evropa se tak ocitá před historickou zkouškou. Pokud se lídři na ničem nedohodnou, může to znamenat další oslabení Ukrajiny – a tím i celé evropské bezpečnosti. A to v situaci, kdy čas neúprosně běží.