Předseda Evropské rady poblahopřál Putinovi k výhře ve volbách

Předseda Evropské rady Charles Michel v pátek poblahopřál ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi ke znovuzvolení ve volbách, ve kterých nemá žádného skutečného oponenta. Hlasování v ruských prezidentských volbách přitom dnes teprve začalo a potrvá až do neděle, nikdo ale nepochybuje o tom, že Putin zvítězí, neboť opoziční kandidáti k volbám nebyli připuštěni.

"Rád bych poblahopřál Vladimíru Putinovi k jeho drtivému vítězství ve volbách, které dnes začínají," napsal Michel ve statusu na síti X. " Žádná opozice. Žádná svoboda. Žádná volba," dodal lakonicky.

Putin bude nepochybně prohlášen vítězem voleb a jeho moc nad Ruskem se tak prodlouží o dalších šest let. Ve volbách Putinovi sice sekundují tři protikandidáti, předseda Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) Leonid Sluckij, člen strany Noví lidé Vladislav Davankov a komunistický poslanec Státní dumy Nikolaj Charitonov, nejsou pro něj ale konkurencí.

Všichni tři buď otevřeně podporují současného prezidenta, nebo se drží linie Kremlu, jsou vnímáni jako uchazeči bez šance. Jako jediný politiku Kremlu kritizoval a ukončení války na Ukrajině sliboval liberální politik Boris Nadeždin, kterého však Ústřední volební komise odmítla zaregistrovat.

Podle průzkumu agentury VCIOM obdrží každý z kandidátů vyjma Putina pět až šest procent hlasů. Putin je u moci téměř čtvrt století a v roce 2022 spustil nevyprovokovanou invazi na Ukrajinu. Tvrdí, že volby jsou hlasováním o "budoucnosti Ruska". Válku na Ukrajině vysvětluje jako boj proti rozpínavosti Západu, což nachází dobrou odezvu u mnoha Rusů.

Doporučené články

Volební komise uvádí, že v Rusku je 112 milionů oprávněných voličů. Další dva miliony Rusů žijí v zahraničí.

Volby ruského prezidenta probíhají i na územích Ukrajiny obsazených Ruskem, včetně Krymu, který byl anektován ruskou armádou v roce 2014.

Kyjev označil tyto volby za frašku a prohlásil, že uspořádání voleb na východní Ukrajině a na Krymu je protiprávní.

Ukrajina ve čtvrtek vyzvala mezinárodní společenství, aby odmítlo výsledek prezidentských voleb v Rusku, které se konají tento víkend, a to i v oblastech Ukrajiny okupovaných ruskou armádou.   

Související

Více souvisejících

volby v Rusku Vladimír Putin Charles Michel

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy