Při jednom z nejkrvavějších ruských útoků na západní Ukrajinu zemřelo 25 lidí, včetně dětí

Ukrajinské letectvo později potvrdilo, že obytné domy zasáhly ruské řízené střely X-101. Zasaženy byly také sousední regiony Lvov a Ivano-Frankivsk. Při útoku drony na tři čtvrti severovýchodního Charkova bylo zraněno přes 30 lidí. Online fotografie ukazovaly hořící budovy a automobily.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že se mu podařilo sestřelit 442 ze 476 vypuštěných dronů a 41 ze 48 ruských raket. Deset raket zničily stíhačky F-16 a Mirage 2000, které Kyjevu dodali západní spojenci. Letectvo nicméně apelovalo na „nepřetržité a včasné dodávky leteckých zbraní od západních partnerů“, což poukazuje na aktuální přetíženost ukrajinské protivzdušné obrany.

Ternopil, město ležící blíže k polským hranicím než k hlavnímu městu Kyjevu, čelil od začátku invaze útokům jen zřídka. Záběry ze sociálních médií zachycují střely letící k městu, ovšem jen velmi málo známek reakce pozemní protivzdušné obrany. Zkáza, kterou ruské údery v Ternopilu způsobily, se ukázala být rozsáhlá. Video sdílené ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ukazuje jeden z obytných bloků, který se zcela zřítil. Ministr vnitra Ihor Klymenko uvedl, že byl zničen mezi třetím a devátým patrem.

Zelenskyj řekl, že útok způsobil „značnou zkázu“ a mnoho obětí zůstalo pod troskami. Z oken stoupal kouř a před domem hořely malé ohně. V dálce za kostelem Panny Marie ustavičné pomoci v Ternopilu stoupal obří oblak kouře, zatímco celým městem zněly sirény. S omezenými obrannými systémy, které musí bránit rozsáhlou zemi každou noc, existuje vždy riziko, že některé střely a drony projdou, a to s devastujícím účinkem, jak se stalo v Ternopilu. Záchranáři prohledávali trosky i hodiny po útoku.

Jinde na západní Ukrajině byly poškozeny energetické, dopravní a civilní infrastruktury. Energetický sektor byl terčem útoku v Ivano-Frankivsku, kde dvě ze tří zraněných osob byly děti. Šéf lvovského regionu potvrdil, že bylo zasaženo energetické zařízení. Rusko v poslední době zesílilo útoky na ukrajinskou energetickou síť s blížící se čtvrtou válečnou zimou. Snaží se tak poškodit morálku, logistiku i ukrajinský obranný průmysl. Dodávky elektřiny jsou již nyní na příděl a po nejnovějších útocích oznámilo ministerstvo energetiky další výpadky elektřiny po celé zemi.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že provedlo „masivní úder pomocí zbraní dlouhého doletu s vysokou přesností“. Tvrdí, že se zaměřilo na ukrajinský „vojensko-průmyslový komplex a energetický sektor“ v reakci na ukrajinské útoky na „civilní cíle“. Ukrajinská armáda v úterý potvrdila, že poprvé použila střely Atacms s delším doletem, dodané USA, proti vojenským cílům na území Ruska. Ruské ministerstvo obrany obvinilo Ukrajinu z odpálení čtyř raket na jižní město Voroněž, ale uvedlo, že všechny byly sestřeleny protivzdušnou obranou.

Mezitím odcestoval Zelenskyj do tureckého hlavního města Ankary ve snaze oživit snahu USA o ukončení války. Jednal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v době, kdy se objevují zprávy, že speciální vyslanec prezidenta Donalda Trumpa, Steve Witkoff, pracuje na plánu s ruským protějškem Kirillem Dmitriem. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl zprávy amerických médií o tom, že by Washington a Moskva pracovaly na mírovém plánu pro Ukrajinu bez zapojení Kyjeva a jeho evropských spojenců. Uvedl, že v tomto případě nemají žádné další inovace k tomu, co nazývají „duchem Anchorage“, s odkazem na srpnový summit Putina a Trumpa na Aljašce.

Peskovovy komentáře přišly v době, kdy se očekává, že se Zelenskyj ve čtvrtek v Kyjevě setká se dvěma nejvyššími představiteli americké armády. Tajemník armády Dan Driscoll a náčelník štábu generál Randy George jsou nejvyššími americkými vojenskými představiteli, kteří navštíví ukrajinské hlavní město od nástupu prezidenta Donalda Trumpa do úřadu. V dalším vývoji událostí uvedlo rumunské ministerstvo obrany, že ruský dron letěl v časných ranních hodinách ve středu asi 8 km přes jeho vzdušný prostor. Dron následně přeletěl do Moldavska a Ukrajiny, než se vrátil do Rumunska. V reakci na útoky v západní Ukrajině nasadilo včera letouny i Polsko, které dočasně uzavřelo dvě letiště na jihovýchodě země.

S blížícím se čtvrtým výročím zahájení plnohodnotné invaze zůstávají Moskva a Kyjev zásadně v rozporu v názorech na to, jak válku ukončit. Ukrajina a její západní spojenci, včetně USA, požadují okamžité příměří podél frontové linie, ale Rusko to opakovaně vyloučilo a trvá na požadavcích, které Ukrajina považuje za faktickou kapitulaci. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na začátku tohoto měsíce uvedl, že předběžné podmínky Moskvy pro mírovou dohodu – včetně přísných omezení velikosti ukrajinské armády a neutrality země – se nezměnily od doby, kdy je Putin předložil dva měsíce před plnohodnotnou invazí.