Prohra Harrisové ve volbách vrací Američany k zásadní otázce týkající se žen

Tento týden Američané nezvolili Kamalu Harrisovou jako první prezidentku Spojených států, ale pro Janet Edwardsovou, Afroameričanku z Washingtonu, bylo důležité, že mohla během svého života sledovat, jak jiná žena tmavé pleti kandiduje na nejvyšší úřad v zemi. Přestože Harrisová 5. listopadu prohrála, Edwardsová zdůraznila, že nechce, aby tento neúspěch zcela zastínil radost z více než tříměsíční kampaně.

„Nechci se vzdát toho, co je možné do budoucna,“ řekla pro CNN Edwardsová před projevem Harrisové na Howardově univerzitě . „Někdy přijdou těžké chvíle, které nepůjdou naším směrem, ale to je součást života, zejména pro ženy tmavé pleti.“

Volby zanechaly mezi demokraty rozčarování a prohra Harrisové je obzvláště bolestná pro ženy, zejména pro ženy tmavé pleti, které ji silně podporovaly. Po osmi letech tak zůstává „nejvyšší strop“ pro ženy stále nedostižný, což podkopává naději těch, kteří doufali ve zvolení první ženy - prezidentky.

I když řada dalších zemí, včetně Itálie, Severní Makedonie a Mexika, v posledních letech zvolila ženy do svých nejvyšších politických funkcí, američtí voliči dvakrát upřednostnili Donalda Trumpa před dvěma kandidátkami, které se nejvíce přiblížily Bílému domu.

V historii USA kandidují na prezidenta ženy už více než 150 let, počínaje Victorií Woodhullovou, kandidátkou Strany rovných práv v roce 1872. V roce 1972 se Shirley Chisholmová, tehdejší kongresmanka z New Yorku, stala první Afroameričankou, která se o tuto funkci ucházela s heslem „Nezávislá a nesvázaná“. Kampaň Kamaly Harrisové odkazovala na typografii právě z jejího hesla.

Teprve v posledních 16 letech se prezidentský úřad pro ženy stal reálně dosažitelným. V roce 2008 Hillary Clintonová těsně prohrála s Barackem Obamou, ale její úspěch v primárkách, kdy získala 18 milionů hlasů, znamenal velký pokrok a naději, že jednou žena skutečně nominaci získá. To se stalo o osm let později, kdy Clintonová ve volbách sice získala o tři miliony hlasů více než Trump, ale přesto prohrála.

Obě demokratické kandidátky čelily výzvám – Clintonová byla terčem útoků republikánů, nebyla oblíbená mezi progresivními voliči a její kampaň zatížila aféra s e-mailovým serverem. Harrisová se snažila zkrátit dva roky kampaně do pouhých tří měsíců poté, co prezident Joe Biden v červenci ukončil svou kandidaturu a podpořil ji.

Pro některé demokratické ženy je však druhá, tentokrát rozhodující porážka, opět s Trumpem, důvodem k zamyšlení. Melinda Coreyová z Washingtonu si myslí, že jak Clintonová, tak Harrisová byly ve své době nejkvalifikovanější kandidátky. Dodává: „Jsem připravena na ženu prezidentku, ale nevím, jestli na to je připravena většina Ameriky.“

Mladé voličky na Howardově univerzitě, alma mater Harrisové, popsaly hlasování pro viceprezidentku jako historický okamžik. Kamori Thomasová řekla, že pocítila určitý hrdý náboj, zatímco její spolužačka Priya Lewisová zdůraznila, že volba Harrisové byla poctou. 

Související

Los Angeles

Nenápadný úspěch amerického státu. Je mezi světovými ekonomickými lídry

Mezi nejsilnějšími ekonomikami světa tradičně figurují Spojené státy, Čína, Německo, Indie či Japonsko. Avšak mezi tyto velikány se nenápadně proplížil jeden neobvyklý účastník – Kalifornie. Stát, který není suverénním členem OSN, ale součástí Spojených států, se nachází na nečekaném místě v žebříčku zemí podle HDP. Kalifornie totiž překonala Japonsko a zařadila se na čtvrté místo. 

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) prezidentské volby USA 2024 Kamala Harrisová

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 1 hodinou

Rubl, ilustrační fotografie.

Rusko mimo systém SWIFT? Scénář, který se nabízí. Má to ale háček

Odpojení ruských bank od systému SWIFT se stalo silným symbolem západních sankcí, ale skutečnou finanční válku to nevyhrálo. Moskva si rychle našla cesty, jak omezení obcházet. Pokud chce Západ opravdu oslabit ruskou válečnou mašinerii, musí přestat sázet na efektní gesta a zaměřit se na to, co funguje: na peníze, technologie a lidi, kteří je pro režim obstarávají.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz, polsky Oświęcim)

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný

Před 85 lety začal v Auschwitzu (Osvětimi) největší známý útok na samotnou podstatu lidskosti. Mělo to být varování pro všechny budoucí generace. Přesto dnes znovu vidíme, jak snadno lidé zapomínají, opakují chyby a přehlížejí utrpení druhých. Hrůza nezmizela, žije dál; v nových konfliktech, v systematickém ponižování a potlačování menšin, v cynické lhostejnosti mocných i v tichém souhlasu těch, kteří se raději dívají jinam.

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

ANO chce dát hlas téměř třetina voličů. Okamurova SPD přeskočila STAN

Opoziční hnutí ANO je nadále favoritem podzimních sněmovních voleb. Potvrzuje to nejnovější průzkum agentury STEM pro CNN Prima News. Podle šetření by expremiérovi Andreji Babišovi a jeho kolegům dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo sedm kandidujících subjektů. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Los Angeles

Nenápadný úspěch amerického státu. Je mezi světovými ekonomickými lídry

Mezi nejsilnějšími ekonomikami světa tradičně figurují Spojené státy, Čína, Německo, Indie či Japonsko. Avšak mezi tyto velikány se nenápadně proplížil jeden neobvyklý účastník – Kalifornie. Stát, který není suverénním členem OSN, ale součástí Spojených států, se nachází na nečekaném místě v žebříčku zemí podle HDP. Kalifornie totiž překonala Japonsko a zařadila se na čtvrté místo. 

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Pochod v Praze nedošel do cíle. Zasahovali i policisté

Jako každý rok se u příležitosti Pochodu pro život střetli v ulicích v centru Prahy příznivci a odpůrci potratů. V akci tak byla i policie. Dnešní demonstrace také ochromily městskou hromadnou dopravu, několik tramvajových linek muselo jezdit odklonem. 

včera

včera

Donald Trump (21. února 2025).

Putin možná nechce ukončit válku, připouští si Trump. Kremlu pohrozil

Americký prezident Donald Trump již připouští, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin možná nestojí o ukončení války na Ukrajině. Rusku pohrozil sankcemi, které by se mimo jiné mohly týkat bankovního sektoru. Stalo se tak poté, co Trump dnes jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. 

včera

včera

včera

Od Gestapa k dnešku: Historie zneužité moci, selhání práva a nebezpečí mlčící většiny

Před 92 lety bylo založeno Gestapo – nechvalně proslulý represivní nástroj nacistického režimu, bezprostředně podřízený Adolfu Hitlerovi. Během pouhých dvanácti let své existence si tato organizace vydobyla pověst symbolu teroru, systematického útlaku a bezohledného potírání jakéhokoli odporu. Gestapo se stalo zosobněním strachu, které poznamenalo celou jednu epochu evropských dějin.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy