Prohra Harrisové ve volbách vrací Američany k zásadní otázce týkající se žen

Tento týden Američané nezvolili Kamalu Harrisovou jako první prezidentku Spojených států, ale pro Janet Edwardsovou, Afroameričanku z Washingtonu, bylo důležité, že mohla během svého života sledovat, jak jiná žena tmavé pleti kandiduje na nejvyšší úřad v zemi. Přestože Harrisová 5. listopadu prohrála, Edwardsová zdůraznila, že nechce, aby tento neúspěch zcela zastínil radost z více než tříměsíční kampaně.

„Nechci se vzdát toho, co je možné do budoucna,“ řekla pro CNN Edwardsová před projevem Harrisové na Howardově univerzitě . „Někdy přijdou těžké chvíle, které nepůjdou naším směrem, ale to je součást života, zejména pro ženy tmavé pleti.“

Volby zanechaly mezi demokraty rozčarování a prohra Harrisové je obzvláště bolestná pro ženy, zejména pro ženy tmavé pleti, které ji silně podporovaly. Po osmi letech tak zůstává „nejvyšší strop“ pro ženy stále nedostižný, což podkopává naději těch, kteří doufali ve zvolení první ženy - prezidentky.

I když řada dalších zemí, včetně Itálie, Severní Makedonie a Mexika, v posledních letech zvolila ženy do svých nejvyšších politických funkcí, američtí voliči dvakrát upřednostnili Donalda Trumpa před dvěma kandidátkami, které se nejvíce přiblížily Bílému domu.

V historii USA kandidují na prezidenta ženy už více než 150 let, počínaje Victorií Woodhullovou, kandidátkou Strany rovných práv v roce 1872. V roce 1972 se Shirley Chisholmová, tehdejší kongresmanka z New Yorku, stala první Afroameričankou, která se o tuto funkci ucházela s heslem „Nezávislá a nesvázaná“. Kampaň Kamaly Harrisové odkazovala na typografii právě z jejího hesla.

Teprve v posledních 16 letech se prezidentský úřad pro ženy stal reálně dosažitelným. V roce 2008 Hillary Clintonová těsně prohrála s Barackem Obamou, ale její úspěch v primárkách, kdy získala 18 milionů hlasů, znamenal velký pokrok a naději, že jednou žena skutečně nominaci získá. To se stalo o osm let později, kdy Clintonová ve volbách sice získala o tři miliony hlasů více než Trump, ale přesto prohrála.

Obě demokratické kandidátky čelily výzvám – Clintonová byla terčem útoků republikánů, nebyla oblíbená mezi progresivními voliči a její kampaň zatížila aféra s e-mailovým serverem. Harrisová se snažila zkrátit dva roky kampaně do pouhých tří měsíců poté, co prezident Joe Biden v červenci ukončil svou kandidaturu a podpořil ji.

Pro některé demokratické ženy je však druhá, tentokrát rozhodující porážka, opět s Trumpem, důvodem k zamyšlení. Melinda Coreyová z Washingtonu si myslí, že jak Clintonová, tak Harrisová byly ve své době nejkvalifikovanější kandidátky. Dodává: „Jsem připravena na ženu prezidentku, ale nevím, jestli na to je připravena většina Ameriky.“

Mladé voličky na Howardově univerzitě, alma mater Harrisové, popsaly hlasování pro viceprezidentku jako historický okamžik. Kamori Thomasová řekla, že pocítila určitý hrdý náboj, zatímco její spolužačka Priya Lewisová zdůraznila, že volba Harrisové byla poctou. 

Související

Írán, ilustrační foto Původní zpráva

USA a Írán si vzájemně vyhrožují. Hrozba střetu není bezprostřední, uklidňuje expert

Slovní přestřelky mezi Teheránem a Washingtonem nabírají na ostrosti a svět s obavami sleduje, zda se nenaplňuje scénář ozbrojeného střetu. Zatímco americký prezident Donald Trump varoval Írán před možným bombardováním, pokud nepřistoupí na přímá jednání o jaderné dohodě, íránské vedení reagovalo po svém – uvedlo své raketové jednotky do stavu bojové pohotovosti.
Donald Trump

Den osvobození se blíží a světu dochází trpělivost. Středa může vše změnit, Trumpovi to je ale jedno

Americký prezident Donald Trump se chystá vsadit úspěch svého druhého funkčního období, ekonomiku a osobní finance milionů Američanů na svou dlouhodobou víru, že cla mohou Spojeným státům vrátit zlatou éru bohatství a nezávislosti. Ve středu 2. dubna má vstoupit v platnost tzv. „Den osvobození“ – Trumpův plán na zavedení recipročních cel proti státům, které uvalují cla na americké zboží. Tento zásah do globálního obchodního systému by mohl ovlivnit každého Američana a zvýšit ceny v době, kdy jsou rodinné rozpočty již tak napjaté.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) prezidentské volby USA 2024 Kamala Harrisová

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Čtyři roky vězení, milionové pokuty, konec kanditatury. Le Penová si u soudu vyslechla trest

V Paříži padl rozsudek, který může zásadně změnit politickou budoucnost Francie. Marine Le Pen, klíčová postava krajní pravice a lídryně strany Národní sdružení (RN), byla shledána vinnou ze zpronevěry finančních prostředků Evropské unie. Soud jí vyměřil pětiletý zákaz výkonu veřejné funkce, čtyřletý trest odnětí svobody, z toho dva roky podmíněně s domácím vězením, a pokutu ve výši 100 000 eur (cca 2,5 milionu korun). Verdikt je pro Le Pen drtivou ranou, neboť byla favoritkou prezidentských voleb v roce 2027.

před 12 minutami

Írán, ilustrační foto

USA a Írán si vzájemně vyhrožují. Hrozba střetu není bezprostřední, uklidňuje expert

Slovní přestřelky mezi Teheránem a Washingtonem nabírají na ostrosti a svět s obavami sleduje, zda se nenaplňuje scénář ozbrojeného střetu. Zatímco americký prezident Donald Trump varoval Írán před možným bombardováním, pokud nepřistoupí na přímá jednání o jaderné dohodě, íránské vedení reagovalo po svém – uvedlo své raketové jednotky do stavu bojové pohotovosti.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Den osvobození se blíží a světu dochází trpělivost. Středa může vše změnit, Trumpovi to je ale jedno

Americký prezident Donald Trump se chystá vsadit úspěch svého druhého funkčního období, ekonomiku a osobní finance milionů Američanů na svou dlouhodobou víru, že cla mohou Spojeným státům vrátit zlatou éru bohatství a nezávislosti. Ve středu 2. dubna má vstoupit v platnost tzv. „Den osvobození“ – Trumpův plán na zavedení recipročních cel proti státům, které uvalují cla na americké zboží. Tento zásah do globálního obchodního systému by mohl ovlivnit každého Američana a zvýšit ceny v době, kdy jsou rodinné rozpočty již tak napjaté.

před 4 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Soud uznal Le Penovou vinnou ze zneužití evropských fondů

Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Penová byla shledána vinnou ze zneužití evropských fondů k financování své strany Národní sdružení (RN). Tento verdikt by ji mohl diskvalifikovat z účasti v prezidentských volbách v roce 2027. Soudce podle BBC zatím neoznámil, jaký trest Le Penová dostane.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Trenérské změny v extralize. Po konci sezóny se loučí s trenéry v Liberci a Litvínově

Zatímco pro Spartu, Brno, Pardubice a Hradec Králové extraligová sezóna nadále pokračuje, dalším deseti klubům už skončila. Mezi nimi nalezneme i Liberec s Litvínovem, kdy v obou těchto klubech dochází ke změnám na lavičce. Znamená to tedy, že pod Ještědem se rozloučili s trenérem Filipem Pešánem, v Litvínově pak s Karlem Mlejnkem. A zatímco v libereckém případě se novým trenérem stal dosavadní asistent Jiří Kudrna, v případě Litvínova se mluví o bývalých sparťanských legendách Michalu Brošovi a Jaroslavu Nedvědovi jako o možných nových trenérech.

včera

Jiří Havel v seriálu Život a doba soudce A. K.

Zemřel všestranný herec Jiří Havel

Českou hereckou obec zasáhla smutná zpráva. Ve věku 83 let zemřel Jiří Havel, který se v poslední době potýkal s nemocí. Havel byl publiku známý z divadla, televize i dabingu. 

včera

Donald Trump

Trump přiznal: Jsem naštvaný na Putina. Musí udělat dobrou věc

Americký prezident Donald Trump vyčinil ruskému protějšku Vladimiru Putinovi za kritiku důvěryhodnosti ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského. Trump řekl, že byl "velmi rozzlobený" a "naštvaný", když slyšel Putinovy výroky. Upozornila na to stanice NBC News. 

včera

včera

Sociální sítě, ilustrační fotografie.

Opusťme americké korporátní sociální sítě. Variant je dost v Evropě i USA

Běžní lidé po celém světě se vydali do obchodního boje s administrativou Donalda Trumpa v USA. Zatímco Kanaďané masově blokují americké produkty v obchodech, Evropané k tomu mohou přistoupit jinak – opustit americké korporátní sociální sítě a podpořit buď ty evropské, nebo nekontrolované mediálními magnáty.

včera

včera

včera

Evropa by zvládla čelit Rusku i bez Američanů, naznačuje analýza

Evropa nemůže ruskou hrozbu podceňovat, ale měla by si uvědomit svou reálnou sílu. Podle analýzy německého magazínu Der Spiegel disponují evropské členské státy NATO dostatkem zbraní i vojáků, aby mohly čelit Rusko. Největší neznámou je bojová připravenost. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy