Tento týden Američané nezvolili Kamalu Harrisovou jako první prezidentku Spojených států, ale pro Janet Edwardsovou, Afroameričanku z Washingtonu, bylo důležité, že mohla během svého života sledovat, jak jiná žena tmavé pleti kandiduje na nejvyšší úřad v zemi. Přestože Harrisová 5. listopadu prohrála, Edwardsová zdůraznila, že nechce, aby tento neúspěch zcela zastínil radost z více než tříměsíční kampaně.
„Nechci se vzdát toho, co je možné do budoucna,“ řekla pro CNN Edwardsová před projevem Harrisové na Howardově univerzitě . „Někdy přijdou těžké chvíle, které nepůjdou naším směrem, ale to je součást života, zejména pro ženy tmavé pleti.“
Volby zanechaly mezi demokraty rozčarování a prohra Harrisové je obzvláště bolestná pro ženy, zejména pro ženy tmavé pleti, které ji silně podporovaly. Po osmi letech tak zůstává „nejvyšší strop“ pro ženy stále nedostižný, což podkopává naději těch, kteří doufali ve zvolení první ženy - prezidentky.
I když řada dalších zemí, včetně Itálie, Severní Makedonie a Mexika, v posledních letech zvolila ženy do svých nejvyšších politických funkcí, američtí voliči dvakrát upřednostnili Donalda Trumpa před dvěma kandidátkami, které se nejvíce přiblížily Bílému domu.
V historii USA kandidují na prezidenta ženy už více než 150 let, počínaje Victorií Woodhullovou, kandidátkou Strany rovných práv v roce 1872. V roce 1972 se Shirley Chisholmová, tehdejší kongresmanka z New Yorku, stala první Afroameričankou, která se o tuto funkci ucházela s heslem „Nezávislá a nesvázaná“. Kampaň Kamaly Harrisové odkazovala na typografii právě z jejího hesla.
Teprve v posledních 16 letech se prezidentský úřad pro ženy stal reálně dosažitelným. V roce 2008 Hillary Clintonová těsně prohrála s Barackem Obamou, ale její úspěch v primárkách, kdy získala 18 milionů hlasů, znamenal velký pokrok a naději, že jednou žena skutečně nominaci získá. To se stalo o osm let později, kdy Clintonová ve volbách sice získala o tři miliony hlasů více než Trump, ale přesto prohrála.
Obě demokratické kandidátky čelily výzvám – Clintonová byla terčem útoků republikánů, nebyla oblíbená mezi progresivními voliči a její kampaň zatížila aféra s e-mailovým serverem. Harrisová se snažila zkrátit dva roky kampaně do pouhých tří měsíců poté, co prezident Joe Biden v červenci ukončil svou kandidaturu a podpořil ji.
Pro některé demokratické ženy je však druhá, tentokrát rozhodující porážka, opět s Trumpem, důvodem k zamyšlení. Melinda Coreyová z Washingtonu si myslí, že jak Clintonová, tak Harrisová byly ve své době nejkvalifikovanější kandidátky. Dodává: „Jsem připravena na ženu prezidentku, ale nevím, jestli na to je připravena většina Ameriky.“
Mladé voličky na Howardově univerzitě, alma mater Harrisové, popsaly hlasování pro viceprezidentku jako historický okamžik. Kamori Thomasová řekla, že pocítila určitý hrdý náboj, zatímco její spolužačka Priya Lewisová zdůraznila, že volba Harrisové byla poctou.
Aktualizováno před 4 hodinami
Tragédie ve Vancouveru. Auto najelo do davu na ulici, na místě jsou mrtví a zranění
Související

Jsme připraveni jednat s Ukrajinou bez předběžných podmínek, vzkazuje Putin

Nenápadný úspěch amerického státu. Je mezi světovými ekonomickými lídry
USA (Spojené státy americké) , prezidentské volby USA 2024 , Kamala Harrisová
Aktuálně se děje
před 28 minutami

Dva zranění, čtyři zadržení. Policie vyšetřuje incident před barem v Milevsku
před 1 hodinou

Rusko mimo systém SWIFT? Scénář, který se nabízí. Má to ale háček
před 2 hodinami

Češi opět ukázali velké srdce. Do sbírky potravin se zapojil rekordní počet obchodů
před 2 hodinami

Drama kolem šéfa ČT pokračuje. Souček porušil dohodu se mnou, tvrdí Xaver
před 3 hodinami

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný
Aktualizováno před 4 hodinami

Tragédie ve Vancouveru. Auto najelo do davu na ulici, na místě jsou mrtví a zranění
před 4 hodinami

ANO chce dát hlas téměř třetina voličů. Okamurova SPD přeskočila STAN
před 6 hodinami

FOTO UVNITŘ: První snímky hrobu papeže Františka. Míří k němu první věřící
před 7 hodinami

V Ústí nad Labem uzavřeli důležitý most. Doprava kolabuje i o víkendu
před 7 hodinami

Ukrajina si připomněla Černobyl. Zelenskyj ocenil hrdinství svých krajanů
před 8 hodinami

Policie vyšetřuje vraždu vinaře v Miroslavi. Podezřelý je na psychiatrii
před 9 hodinami

Jsme připraveni jednat s Ukrajinou bez předběžných podmínek, vzkazuje Putin
před 11 hodinami

Varovná předpověď počasí. V Česku ještě stále může mrznout
včera

Nenápadný úspěch amerického státu. Je mezi světovými ekonomickými lídry
včera

Pochod v Praze nedošel do cíle. Zasahovali i policisté
včera

Otevíral i srdce nevěřících, řekl Fiala o papeži Františkovi
včera

Putin možná nechce ukončit válku, připouští si Trump. Kremlu pohrozil
včera

RECENZE: Ve skečovitém pořadu Jakub a Sara se máme najít. Roztahaný formát spíš ubíjí
včera

Mohlo to být historické setkání, řekl Zelenskyj po jednání s Trumpem ve Vatikánu
včera
Od Gestapa k dnešku: Historie zneužité moci, selhání práva a nebezpečí mlčící většiny
Před 92 lety bylo založeno Gestapo – nechvalně proslulý represivní nástroj nacistického režimu, bezprostředně podřízený Adolfu Hitlerovi. Během pouhých dvanácti let své existence si tato organizace vydobyla pověst symbolu teroru, systematického útlaku a bezohledného potírání jakéhokoli odporu. Gestapo se stalo zosobněním strachu, které poznamenalo celou jednu epochu evropských dějin.
Zdroj: Jakub Jurek