Ruský prezident Vladimir Putin dnes telefonicky jednal se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem o společných projektech v energetice. Vyzdvihl také pozitivní vývoj obchodních vztahů mezi oběma zeměmi, informovala agentura TASS. O spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky hovořil Erdogan i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Turecko podobně jako Západ a další země jinde ve světě odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu, zároveň se ale snaží udržet dobré vztahy s Moskvou a jako jediná členská země NATO se nepřipojilo k protiruským sankcím. V některých záležitostech působí Ankara jako neutrální prostředník, zaštítila například dohodu o vývozu obilí z Ukrajiny a snažila se také o zprostředkování mírových rozhovorů.
"Zvláštní pozornost byla věnována perspektivám realizace iniciativy vytvoření velkého plynárenského uzlu v Turecku," uvádí se v prohlášení, které vydal Kreml. Možnost vzniku plynovodního uzlu v Turecku navrhl v říjnu Putin jako způsob, jak po poškození plynovodu Nord Stream pokračovat v dodávkách ruského plynu na evropské trhy. Erdogan s ideou souhlasil.
Putin podle Kremlu také uvedl, že "byla zaznamenána pozitivní dynamika obchodních a hospodářských vztahů a systematická podpora významných společných projektů, včetně projektů v oblasti jaderné energetiky".
Obchodní výměna mezi Ruskem a Tureckem od vypuknutí války na Ukrajině vzrostla o desítky procent. Ruská společnost Rosatom buduje v Akkuyu první jadernou elektrárnu v Turecku a podle zjištění agentury Bloomberg Turecko hodlá Moskvě svěřit i stavbu své druhé elektrárny Sinop.
Putin s Erdoganem jednali také o dohodnutém prodloužení takzvané obilné dohody, kterou Turecko pomohlo zprostředkovat s cílem zajistit bezpečný odvoz obilí z Ruskem blokovaných ukrajinských přístavů. Oba prezidenti podle Kremlu "zdůraznili význam komplexního a úplného uvedení balíčkové dohody do praxe".
Moskva a Kyjev ve čtvrtek prodloužily o dalších 120 dní dohodu o vývozu ukrajinského obilí, jejíž platnost měla vypršet v sobotu. Rusko na ní koncem října pozastavilo účast v reakci na útok na ruskou Černomořskou flotilu v Sevastopolu. Vrátilo se k ní, až když Turecko, OSN i Ukrajina vyjádřily odhodlání pokračovat v jejím plnění. Moskva si dlouhodobě stěžuje, že dohoda neměla slibovaný pozitivní dopad na vývoz obilí a hnojiv z Ruska.
Turecký prezident telefonicky hovořil i se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Jak Zelenskyj uvedl na twitteru, během rozhovoru ocenil prodloužení obilné dohody. "Poděkoval jsem mu za podporu naší iniciativy #obilizukrajiny a ujistil jsem ho, že Ukrajina zůstane garantem potravinové stability," dodal k telefonátu s Erdoganem ukrajinský prezident.
Jak oznámil Erdoganův úřad, turecký prezident svému ukrajinskému protějšku rovněž řekl, že jak obilná dohoda, tak i výměna vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou představují "pozitivní vývoj". Kdyby se podařilo, aby obě země usedly k jednacímu stolu, bylo by to přínosem pro všechny strany, dodal Erdogan.
Související
Británie a Francie plánovaly vyzbrojit Ukrajinu jadernou bombou, prohlásil bez důkazů Putin
Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat
Vladimír Putin , Recep Tayyip Erdogan , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
před 1 hodinou
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
před 1 hodinou
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
před 2 hodinami
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
před 3 hodinami
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
před 4 hodinami
Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
včera
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
včera
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
včera
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
včera
Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie
včera
Česká republika je připravena okamžitě vyslat repatriační letadla pro své občany, oznámil Babiš
včera
Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze
včera
OBRAZEM: Tradiční Matějská pouť opět rozzářila pražské Výstaviště
včera
Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu
Probíhá druhý den společných útoků Spojených států a Izraele na Írán, které v první fázi vedly k zabití nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího v jeho teheránské rezidenci. Tato událost představuje určující moment v sedmačtyřicetileté historii islámské republiky. Operace odhalila rozsáhlé zpravodajské informace, kterými Američané a Izraelci o íránském aparátu disponují, a zároveň neschopnost tamní armády ochránit své nejdůležitější postavy.
Zdroj: Libor Novák