Putin opět lhal? Rozvědka zjistila, kolik vybavení Ukrajina ve válce ztratila

Ačkoliv ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že ztráty na ukrajinské straně jsou masivní, zejména co se týče techniky, data poskytnutá západními zpravodajskými službami ukazují něco jiného. Ukrajina zatím v boji přišla jen o jednotky procent západní techniky.

Plukovník Margo Grosberg, velitel zpravodajského centra estonských obranných sil, uvedl, že Ukrajina ztratila v současných bojích méně než 10% vybavení poskytnutého západními zeměmi. Uvedl to server European Pravda s odvoláním na estonskou tiskovou agenturu ERR.

Grosberg dodal, že toto číslo by se časem mohlo zvýšit, protože ztráta vybavení je nevyhnutelným výsledkem jakékoli ofenzívy. Připouští však, že západní vybavení lépe chrání vojáky, a i když se porouchá, posádky často přežijí, aniž by byly vážně zraněny.

Šéf estonské zpravodajské služby také uvedl, že ukrajinské jednotky, které byly vycvičeny v posledních šesti měsících, se nezúčastnily posledních nepřátelských akcí.

Putin před nedávnem uvedl, že ztráty Ukrajiny ve válce jsou desetkrát větší než ruské a uvedl, že Ukrajina ztratila více než 160 svých tanků, zatímco Rusko údajně jen 54. Podle něj Ukrajina ztratila 25-30 % vozidel dodaných z jiných zemí, napsal server SkyNews.

Co není známo a nelze nijak ověřit jsou ztráty na lidských životech. Ukrajina tvrdí, že do 12. června letošního roku přišlo Rusko ve válce o více než 216 tisíc vojáků. Podle serveru Ukrajinska pravda to uvedl Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny. Podle těchto statistik Rusko také ztratilo 3 931 tanků, 7 636 bojových obrněných vozidel, 3 746 dělostřeleckých systémů, 362 letadel, 299 vrtulníků, 3 307 operačně-taktických UAV, 1 183 střel s plochou dráhou letu nebo 18 lodí/člunů. Tedy výrazně více, než Putin přiznává.

Statistiky z jiných zdrojů se ale výrazně odlišují. Například ruskojazyčná verze BBC uvedla, že se do dubna letošního roku povedlo identifikovat 20 451 skutečně mrtvých ruských vojáků. Nepopírá, že mrtvých může být více. Podle agentury Reuters s odkazem na dokumenty amerických zpravodajských služeb utrpělo Rusko na Ukrajině masivní ztráty čítající až 220 tisíc obětí, z toho až 180 tisíc bylo zraněno a až 43 tisíc vojáků zabito. 

Tomu, že Putinova slova zřejmě neodpovídají realitě, nahrává i zpráva Podle britského deníku The Guardian. Ten napsal, žeruský ministr obrany Sergej Šojgu přiznal, že ruští vojáci trpí nedostatkem tanků. Chybějící technika přichází v době, kdy protiofenzíva Kyjeva na jižní a východní Ukrajině pokračuje a je podpořena vojenským vybavením ze západu.

Mezitím Kyjev hovoří o vysokých ztrátách, které ukrajinská vojska údajně způsobily okupantovi. Ukrajina se prostřednictvím protiofenzívy snaží znovu získat jižní a východní území, která byla obsazena Moskvou během vojenské ofenzívy.

Ukrajina ale zároveň přiznává, že potřebuje další techniku. Naposledy to uvedl například ministr zahraničí Dmytro Kuleba s tím, že raději než vojáky NATO potřebuje jeho země hlavně zbraně. Řekl to v reakci na prohlášení bývalého generálního tajemníka Severoatlantické aliance Anderse Rasmussena.

Rasmussen uvedl, že skupina zemí NATO může být ochotna vyslat na Ukrajinu vojáky, pokud členské státy včetně USA neposkytnou na summitu ve Vilniusu hmatatelné bezpečnostní záruky. Na jeho prohlášení upozornil server Guardian

Rasmussen to řekl v reakci na slova současného generálního tajemníka Jense Stoltenberga, který oznámil, že otázka bezpečnostních záruk bude ve Vilniusu na pořadu jednání, nicméně dle článku 5 Washingtonské smlouvy o vzájemné obraně Aliance poskytuje plnohodnotné záruky takového formátu pouze svým řádným členům.

"V rámci NATO jsou záruky poskytovány. Zvažujeme celou řadu možností, jak dát najevo, že Ukrajina postupuje ve svých vztazích s NATO," potvrdila tajemníkova slova velvyslankyně USA při NATO Julianne Smithová. 

Rasmussen vidí potenciál k vyslání vojáků v Polácích. "Myslím, že Poláci by vážně uvažovali o tom, že by vstoupili do konfliktu a sestavili koalici ochotných, pokud Ukrajina ve Vilniusu nic nezíská. Neměli bychom podceňovat polské pocity, Poláci cítí, že západní Evropa příliš dlouho nenaslouchala jejich varování před skutečnou ruskou mentalitou," upozornil. 

Úsilí o takovou vojenskou pomoc ze strany Ukrajiny je podle něj zcela legitimní. Ukrajina ale tuto formu pomoci nestojí. Podle ministra zahraničí potřebuje zbraně, nikoliv vojáky, kteří stejně nepřijdou.

"Cizí státy nerozmístí své jednotky na území naší země, dokud nebude vyřešen ozbrojený konflikt na ukrajinském území," řekl podle serveru European pravda. Dodal, že Ukrajina o tom ani nežádá. "Dejte nám zbraně," dodal Kuleba s tím, že členství Ukrajiny v NATO nemůže tuto válku ukončit, ale zabrání novým konfliktům.

Další pomoc Ukrajině je ale na cestě. Spojené státy, Británie, Nizozemsko a Dánsko dnes ve společném prohlášení oznámily, že Ukrajině dodají protivzdušné systémy a stovky střel krátkého a středního doletu. I další státy chtějí pomoci Kyjevu dalšími dodávkami zbraní a munice.

Cílem dodávky stovek střel a systémů má být především ochrana kritické infrastruktury a zajištění úspěchu protiofenzivy, kterou Ukrajina rozpoutala ve snaze znovu získat území ovládané Ruskem. 

Spojenci také pošlou na Ukrajinu dalších 14 bojových tanků Leopard 2, informoval podle serveru SkyNews deník Handelsblatt. Vozidla budou dodána a renovována společností Rheinmetall ana Ukrajinu by měla dorazit do ledna příštího roku. Jejich dodávku bude financovat Dánsko a Nizozemsko.

Jde o další ze série dodávek zbraní, které Ukrajina od členských států NATO v posledních měsících obdržela. Podle ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova tak stát už nyní jedná jako obránce východního křídla NATO.

Reznikov podle Hlasu Ameriky uvedl, že Ukrajina již ve skutečnosti hraje roli východního křídla NATO, chránícího "demokratickou, civilizovanou Evropu před barbarským Ruskem". Ministr také zdůraznil, že pro Ukrajinu není ochrana Evropy "jen abstraktním pojmem".

Související

Donald Trump

USA vyhrožují Ukrajině sebráním Starlinku. Dohoda s Kyjevem je blízko, tvrdí Trump, Zelenskyj říká opak

Jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou ohledně dohody o přístupu k ukrajinským nerostným surovinám vázne. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle zdrojů není připraven podepsat dokument, který by umožnil USA získat přístup k surovinám výměnou za vojenskou pomoc. Podle Kyjeva obsahuje návrh dohody řadu problematických bodů, kvůli nimž ji nelze v současné podobě akceptovat.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 1 hodinou

Volby v Německu, ilustrační foto

Volby v Německu provází nevídaný skandál: Příprava se nestihla, tisíce lidí hlasovat nemohou

Němečtí občané žijící v zahraničí čelí zásadnímu problému, který je zbavil možnosti účastnit se voleb, protože jejich hlasovací lístky nebyly doručeny včas. Několik tisíc Němců žijících mimo domovskou zemi se tak nemohlo zapojit do rozhodujícího hlasování, které má ukázat, jak moc se Německo posune doprava. Je to dáno nejen krátkým časem na přípravu voleb, ale také unikátním systémem, který prakticky vylučuje řadu možností známých z jiných zemí.

před 2 hodinami

Volby v Německu, ilustrační foto

Drtivý propad SPD, rekordní úspěch AfD. Jaký výsledek mohou přinést volby v Německu?

V Německu dnes probíhají předčasné parlamentní volby, které pravděpodobně ukončí vládu kancléře Olafa Scholze a jeho sociálnědemokratické strany (SPD). Po třech letech vlády složené ze sociálních demokratů, Zelených a liberálů z FDP se očekává výrazný posun doprava, přičemž průzkumy naznačují historicky nejhorší výsledek pro Scholzovu stranu a výrazný úspěch konzervativců vedených Friedrichem Merzem.

před 3 hodinami

Alice Weidelová

Volby v Německu 2025: Prorazí krajně pravicová AfD bariéru a dostane se k moci?

V Německu začaly klíčové volby do spolkového parlamentu. Ty mohou přinést zásadní změny nejen pro samotnou zemi, ale i pro Evropu jako celek. Očekává se, že současný kancléř Olaf Scholz bude nahrazen konzervativcem Friedrichem Merzem, jehož CDU/CSU se v průzkumech pohybuje kolem 30 procent. Hlavním otazníkem však zůstává, jak velkou podporu získá krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která si vydobyla druhé místo a osciluje okolo 20 procent.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

film Drømmer

Vítězem Berlinale se stal norský film Drømmer

Norský film Drømmer (Sny) režiséra Daga Johana Haugeruda získal na 75. ročníku mezinárodního filmového festivalu Berlinale hlavní cenu – Zlatého medvěda za nejlepší film. Snímek vypráví příběh dospívající Johanny, která se zamiluje do své učitelky, avšak její city nejsou opětovány. Na popud matky a babičky své představy promítne do románu. Film je třetí částí Haugerudovy trilogie o lásce a sexualitě a byl jedním z devatenácti soutěžních snímků.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Aktualizováno včera

Donald Trump

Jak se ubránit Putinovi bez pomoci USA? Merz má nápad, jde o jaderné zbraně

Evropské státy začínají otevřeně diskutovat o možnostech obrany proti jaderné hrozbě bez pomoci Spojených států, což je jasným signálem hluboké krize v transatlantických vztazích. Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu podkopal důvěru evropských lídrů v americké bezpečnostní záruky, které od roku 1945 tvoří základ obrany kontinentu.

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie

Další smrt u Hradce Králové. V Labi plavala mrtvola

V řece u Lochenic nedaleko Hradce Králové bylo nalezeno tělo neznámého muže. Policie zatím nezná jeho totožnost, ale předběžné ohledání neodhalilo žádná viditelná zranění. Příčinu úmrtí objasní až nařízená pitva, přičemž nejpravděpodobnější verzí je utonutí.

včera

včera

Donald Trump

USA vyhrožují Ukrajině sebráním Starlinku. Dohoda s Kyjevem je blízko, tvrdí Trump, Zelenskyj říká opak

Jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou ohledně dohody o přístupu k ukrajinským nerostným surovinám vázne. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle zdrojů není připraven podepsat dokument, který by umožnil USA získat přístup k surovinám výměnou za vojenskou pomoc. Podle Kyjeva obsahuje návrh dohody řadu problematických bodů, kvůli nimž ji nelze v současné podobě akceptovat.

včera

Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

Hamas propustí šest izraelských rukojmích, příměří je přesto v ohrožení

Napětí mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás nadále roste, přestože militantní skupina oznámila, že v sobotu propustí šest izraelských rukojmích. Vývoj přichází v době, kdy je příměří v Pásmu Gazy značně křehké a násilí v Tel Avivu a na Západním břehu Jordánu hrozí jeho zhroucením, uvedl server Politico.

včera

ruská vesnice v zimě.

Trump žádný plán nemá, říkají po třech letech války Rusové

Ve městě Tver, ležícím severozápadně od Moskvy, je přítomnost války na první pohled patrná. Na billboardech, autobusových zastávkách i fasádách budov se objevují portréty vojáků s označením „Hrdina Ruska“. Plakáty vyzývají občany, aby „milovali, byli hrdí a bránili“ svou zemi. Jinými slovy, aby se přihlásili do armády a šli bojovat na Ukrajinu. Po třech letech války Rusko stále hledá nové rekruty, píše BBC.

včera

včera

Napětí mezi Západem a Ruskem vstoupilo do nové fáze. Jak může Evropa zareagovat na Trumpa?

Napětí mezi Západem a Ruskem v souvislosti s válkou na Ukrajině vstoupilo do nové fáze, která může zásadně změnit transatlantické vztahy. Nedávné projevy amerického ministra obrany Petea Hegsetha a viceprezidenta JD Vance v Bruselu a na Mnichovské bezpečnostní konferenci signalizují zásadní posun ve vnímání evropské bezpečnosti ze strany Spojených států. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy