Putin si potřásl rukou s Guterresem. Nepopřel nasazení severokorejských vojáků

Setkání mezi Putinem a Guterresem přitahuje pozornost mezinárodní scény, protože se oba představitelé setkali naposledy krátce po začátku konfliktu na Ukrajině, kdy jednali o možnostech humanitární pomoci a evakuace civilistů z oblastí bojů. 

Tato návštěva Guterrese v Kazani se setkala s kritikou ze strany Ukrajiny, která poukazuje na skutečnost, že Guterres odmítl pozvání na mírový summit organizovaný Ukrajinou ve Švýcarsku v průběhu léta. Šéf OSN opakovaně kritizoval ruskou ofenzívu jako nebezpečný precedens, který ohrožuje světovou stabilitu.

Ruský postoj k příměří se však nemění – Putin nadále trvá na tom, aby Ukrajina kapitulovala a přenechala Rusku rozsáhlá území na jihu a východě země. Tento požadavek na územní ústupky Ukrajina odmítá, což zůstává zásadní překážkou v jednáních o možném příměří.

Guterres zdůraznil potřebu míru na Ukrajině před lídry zemí BRICS a připojil se k výzvám, které dříve vyslovil například čínský prezident Si Ťin-pching, spojenec Ruska. Uvedl to server The Independent.

Podle Guterrese by mírová dohoda měla být v souladu s Chartou OSN, mezinárodním právem a rezolucemi Valného shromáždění OSN. Guterresova cesta do Kazaně však vyvolala kritiku, především ze strany Ukrajiny.

Kyjev ostře odsoudil jeho účast na summitu a připomněl, že generální tajemník OSN odmítl pozvání na globální mírový summit ve Švýcarsku, zatímco přijal pozvání od „válečného zločince Putina“. Tento postoj citoval britský deník The Guardian. K této kritice se připojila i Julija Navalná, vdova po ruském opozičním lídrovi Alexeji Navalném.

Guterres přicestoval do Kazaně ve středu a jeho setkání s Putinem bylo avizováno médii. Přestože OSN formálně schůzku nepotvrdila, podle zpráv AFP byla naplánována na večer. K dnešnímu dni však nebyly zveřejněny žádné další informace o konkrétních jednáních.

Během summitu Vladimir Putin podle serveru Washington Post nepopřel zprávy o přítomnosti severokorejských vojáků v Rusku, o čemž informovala agentura Reuters. Spojené státy dříve uvedly, že mají důkazy o vyslání zhruba 3000 severokorejských vojáků do Ruska, což by mohlo znamenat výraznou eskalaci konfliktu na Ukrajině.

Putin na otázku ohledně satelitních snímků, které údajně zachycují pohyby severokorejských jednotek, uvedl, že „snímky jsou závažná věc. Pokud existují, pak něco odrážejí.“ Šéf Kremlu zároveň zdůraznil, že je na Moskvě, jak naplní smlouvu o vzájemné obraně, kterou uzavřela s Pchjongjangem.

Putin ve svém projevu také kritizoval Západ, zejména NATO, které podle něj eskaluje konflikt na Ukrajině. Uvedl, že důstojníci a instruktoři NATO jsou přímo zapojeni do bojů, a zmínil, že má informace o tom, odkud tito západní vojenští činitelé pocházejí a jak na Ukrajině operují.

Rusko je podle Putina připraveno zvažovat možnosti ukončení války, ale podmínky jakéhokoli mírového procesu musí vycházet z „reálné situace na bojišti“. Prezident zároveň zdůraznil, že na jiné řešení není připraven.

Tento postoj se přímo střetává s postojem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který trvá na tom, že válka nesmí skončit v neprospěch Ukrajiny. Zelenskyj nedávno podle serveru Politico uvedl, že k zastavení bojů je nutné, aby obě strany dohodly zastavení útoků na kritickou civilní a potravinovou infrastrukturu.

Kromě mezinárodních vztahů se na summitu BRICS hovořilo také o americké vnitřní politice. Vladimir Putin reagoval na nedávné prohlášení Donalda Trumpa, který se v kampani o Bílý dům zavázal, že pokud bude zvolen, udělá vše pro ukončení války na Ukrajině.

Putin řekl, že vítá Trumpovo prohlášení, pokud je upřímné, a dodal, že podporuje jeho snahy o dosažení „spravedlivé dohody pro všechny“. Trump nedávno po schůzce se Zelenským uvedl, že si přeje ukončit konflikt na Ukrajině mírovým způsobem.