Putin ocenil čínský plán pro Ukrajinu a oznámil vyšší dodávky plynu do Číny

Čínský mírový plán by mohl být základem urovnání konfliktu na Ukrajině, prohlásil po druhém dni jednání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem ruský prezident Vladimir Putin. Dosud však nevidí ochotu Západu a Kyjeva jednat; Západ chce podle šéfa Kremlu bojovat "až do posledního Ukrajince". Si označil čínský postoj k rusko-ukrajinskému konfliktu za nestranný. Čína se podle něj snaží aktivně pomáhat tomu, aby obě znepřátelené strany uzavřely příměří a začaly spolu jednat. Peking se zasazuje o "mír a dialog", zdůraznil Si.

Rusko vojensky Ukrajinu napadlo na konci loňského února, Kyjev má při své obraně podporu západních zemí.

Putin a Si vydali společné prohlášení proti "všem jednostranným sankcím" vyhlášeným s opomenutím Rady bezpečnosti OSN, kde Rusko i Čína patří mezi pět stálých členů s právem veta. Vyzvali také Spojené státy, aby přestaly rozvracet globální strategickou stabilitu, a varovali před zhoršováním krize na Ukrajině a jejím přechodem do "nekontrolovatelné fáze".

Prohlášení Moskvy a Pekingu "se nezmiňuje o skutečnosti, že v posledním roce zažíváme ve světě útočnou válku, nebo jak by se to dalo jinými slovy nazvat; jako by tato válka celý rok vůbec nebyla", upozornila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která nad jednáním v Kremlu vyjádřila zklamání. Čínský plán urovnání konfliktu označila za poziční dokument, ve kterém není pojmenovaný útočník ani oběť a který proto nemůže znamenat "skutečný příspěvek na cestě k míru". Čína má přitom coby stálý člen RB OSN mimořádnou odpovědnost, zdůraznila.

Putin a Si podepsali rámcové dohody o rozšíření strategického partnerství a o strategické spolupráci. Si přitom ocenil "konstruktivní jednání" s Putinem a hovořil o rozšíření obchodní a ekonomické spolupráce s Ruskem. Čína chce například do Ruska dodávat více elektroniky, řekl. Čínský prezident také pozval Putina v letošním roce do Číny.

Putin již na začátku jednání ujistil, že Rusko je připraveno uspokojit energetický hlad čínské ekonomiky spolehlivými dodávkami ropy a plynu. Objem obchodu mezi Čínou a Ruskem loni dosáhl podle Putina rekordních téměř 190 miliard amerických dolarů (asi 4,2 bilionu Kč) a letos by měl překročit 200 miliard. Moskva je také připravena pomoci čínským firmám nahradit západní společnosti, které opustily ruský trh kvůli konfliktu s Ukrajinou.

"Celkový objem dodávek plynu (do Číny) do roku 2030 bude nejméně 98 miliard metrů krychlových plus 100 milionů tun zkapalněného zemního plynu," řekl dnes Putin. Loni dosáhly dodávky suroviny plynovodem Síla Sibiře z ruského Dálném východu do Číny maxima - 15,5 miliardy metrů krychlových.

Ruský prezident také tvrdil, že jsou dohodnuty prakticky všechny parametry dohody o novém plynovodu Síla Sibiře-2. "Je to 50 miliard metrů krychlových plynu spolehlivých a stabilních dodávek z Ruska," řekl v narážce na roční kapacitu chystaného plynovodu, který povede z Ruska přes Mongolsko do Číny.

Surovinová velmoc Rusko se po zhroucení evropského odbytiště kvůli své válce proti Ukrajině stále více orientuje na Asii a Čína získává od Ruska energetické suroviny se slevou. Ruský vývoz plynu do Číny je stále jen zlomkem rekordních 177 miliard metrů krychlových, které Rusko dodalo do Evropy v letech 2018-2019, poznamenala agentura Reuters. Od začátku ruské války proti Ukrajině loni v únoru se objemy vývozu ruského plynu do Evropy zmenšily a v roce 2022 činily asi 62 miliard metrů krychlových.

Návštěva Moskvy, která oficiálně skončí ve středu, představuje první zahraniční cestou čínského vůdce po jeho únorovém znovuzvolení. Obě strany označily Siovu třídenní cestu do Moskvy za příležitost k prohloubení deklarovaného "přátelství bez hranic".

Zatímco Čína se snaží vystupovat jako potenciální mírotvorce v konfliktu vyvolaném Ruskem na Ukrajině, Siova návštěva také zdůraznila stále užší vztahy mezi Moskvou a Pekingem, poznamenala agentura Reuters. Zároveň upozornila, že s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským možná bude Si Ťin-pching po návratu z Moskvy hovořit pouze telefonicky.

Si Ťin-pching vypadal při jednání v Moskvě uvolněněji než Putin, tvrdí experti

Čínský prezident Si Ťin-pching před pondělním jednáním v Moskvě působil uvolněněji a dominantněji než jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Tvrdí to experti na řeč těla, které oslovila agentura Reuters.

Západní země budou patrně sledovat každý detail jednání dvou z nejmocnějších a zároveň nejvíce tajnůstkářských světových vůdců, připomíná Reuters. Putin se při současné státní návštěvě čínského vůdce v Moskvě snaží získat Siovu podporu pro invazi na Ukrajinu i jeho pomoc při nahrazování výpadků v ruské obchodní výměně, které vznikly v důsledku rozsáhlých západních sankcí.

Karen Leongová, výkonná ředitelka společnosti Influence Solutions se sídlem v Singapuru uvedla, že Si o zlomek vteřiny předběhl Putina s podáním ruky před zraky televizních kamer. Naznačuje to, že "i když je to on, kdo navštívil Moskvu, je to on, kdo bude mít v tomto vztahu hlavní slovo".

Podobný názor zastává odbornice na řeč těla a chování vůdců v australském Melbourne Louise Mahlerová. Všímá si, že Si položil svou ruku na Putinovu, což by rovněž mohlo naznačovat určitou míru dominance.

Když lídři seděli před novináři při zdvořilostní konverzaci a označovali se "drahý příteli", Putin se podle Mahlerové hrbil, škubal nohou, zatínal ruku v pěst a díval se do země, což by mohlo naznačovat skryté rozrušení. Si oproti tomu působil "vyrovnaně a sebejistě".

Leongová si u Putina všimla stejných tiků. "Když ho porovnáte se čínským prezidentem, tak Si je klidný státník," řekla. "Chová se velice důstojně, má skvělý oční kontakt, dívá se na Putina jako starší bratr... jako na juniorního, mladšího partnera," dodala.

Sedmdesátiletý Putin je ve skutečnosti o několik měsíců starší než Si a u moci je více než dvakrát tak dlouho.

Podle Leongové bylo nicméně i na Sim vidět, že byl pod určitým tlakem, což vyvozuje z nezvykle častého mrkání.

Kim Hjong-hi, ředitelka Korejské laboratoře pro řeč těla, poznamenala, že pevné sevření při podání ruky a případy, kdy se muži snažili vyhnout očnímu kontaktu, ukazují, že pro oba je mnoho v sázce. "Od setkání si hodně slibují. Je tam vidět napětí - a víte, že v politice neexistují opravdoví přátelé."

Související

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu nařídil ruské vládě, aby hledala způsoby podpory výroby domácích herních konzolí, informuje ruská státní tisková agentura TASS. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy