Putin varuje: Západ riskuje válku, pokud podpoří útoky Ukrajiny na ruský týl

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek varoval Západ, že pokud by Ukrajina použila zbraně delšího doletu k úderům na cíle v jeho zemi, dostalo by to NATO "do války" s Ruskem.

Putinovo opakování "červené linie" představuje pokračování jeho snahy zastrašit Západ a omezit jeho podporu Ukrajině. Varování přichází v době, kdy američtí a britští představitelé jednají o možnosti povolit Kyjevu použití západních zbraní na ruském území, což Moskva vnímá jako nebezpečnou eskalaci. Tento krok je součástí diplomatické hry hrozeb, která se rozvíjí více než dva a půl roku po začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Putinova slova jsou jasným varováním a pokusem o zastrašení. „To by znamenalo významnou změnu podstaty tohoto konfliktu,“ řekl Putin podle The Moscow Times, čímž naznačuje, že rozšíření vojenských operací Ukrajiny na ruské území by mohlo vést k otevřenému konfliktu s NATO.

Jeho výrok „USA a evropské země jsou ve válce s Ruskem“ je zjevně zaměřen na zvýšení tlaku na Západ, aby si dvakrát rozmyslel další kroky. K tomu dodává, že Rusko by v takovém případě přijalo „přiměřená rozhodnutí“, což opět potvrzuje jeho taktiku diplomacie hrozeb.

Putinovo poslední prohlášení zaznělo krátce před plánovaným setkáním britského premiéra Keira Starmera s americkým prezidentem Joem Bidenem ve Washingtonu. Ačkoli není přesně známo, co bude hlavním tématem schůzky, očekává se, že podpora Ukrajiny bude jedním z klíčových bodů jednání. Hovořit se může i o možnosti dalšího uvolnění omezení týkajících se nasazení amerických raket ATACMS na ruském území.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve čtvrtek na tiskové konferenci ve Varšavě uvedl, že Spojené státy jsou připraveny přizpůsobit svou pomoc Ukrajině. Zdůraznil, že to zahrnuje i poskytování prostředků potřebných k efektivní obraně proti ruské agresi.

Už ve středu Kreml uvedl, že se domnívá, že Washington již dal Ukrajině svolení, aby mohla americkými zbraněmi dlouhého doletu likvidovat cíle hluboko v ruském území. „Všechna tato rozhodnutí již pravděpodobně byla učiněna, můžeme to předpokládat s velkou mírou pravděpodobnosti,“ uvedl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.

Související

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.
Hrіm-2, také známý jako OTRK Sapsan

Ukrajina nasadí proti Rusku "zázračnou zbraň". Může s ní zkusit zabít Putina

Ukrajina se v rámci své obranné strategie připravuje na nasazení nové zbraně, balistické střely Hrim-2, která by mohla výrazně rozšířit její schopnost zasahovat ruské cíle daleko za hranicemi. "Zázračná zbraň", jak ji označil server index.hu, umožní Ukrajině zaměřit se na Kreml a dokonce i na ruského prezidenta Vladimira Putina. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 37 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy