Putina podporuje jen 20 procent lidí, zabít ho mohou i vlastenci, zaznělo na konferenci v Bratislavě

Ke změně režimu v Rusku nedojde, dokud bude ruský prezident Vladimir Putin naživu. Na konferenci Globsec 2023 Bratislava Forum na Slovensku to uvedl kritik Kremlu a zakladatel Nadace Otevřené Rusko Michail Chodorkovskij. 

Podle Chodorkovského v Rusku vládne Putinův režim, který koncentruje různé síly v ruské společnosti, a je jen nízká pravděpodobnost, že by někdo další byl schopen toto vše po Putinově smrti vyvážit. Podle agentury TASR také uvedl, že situace v Rusku může být ovlivněna i ozbrojenými silami Ukrajiny.

"Pokud se Ukrajině podaří dosáhnout něčeho, co bude ruskou společností vnímáno jako vítězství pro Ukrajinu nebo jako prohru pro Putina, pravděpodobnost, že vlastenci Putina zabijí, se dramaticky zvýší," myslí si s tím, že největší hrozbou jsou pro Putina jemu blízcí lidé.

Zahraniční korespondentka The New York Times Valerie Hopkinsová tvrdí, že v Rusku je pouze asi 20 procent lidí, kteří podporují Putina a jeho válku proti Ukrajině. Mezi lidmi se podle ní naopak objevují pochybnosti o válce.

Podle serveru Moscow Times přitom není otázkou jestli, ale kdy. Zatímco opozice má tendenci věřit, že pokud Putin skoná, jeho režim odejde s ním a vznikne šance na "novou perestrojku", konzervativci si myslí, že tento okamžik by byl šancí ještě více "utáhnout šrouby".

Ruská ústava nespecifikuje, co se stane, pokud prezident zemře v době, kdy je v úřadu, pouze zmiňuje možnost "zdravotních důvodů", které znamenají, že prezident již nemůže vykonávat své pravomoci. V praxi je ale podle serveru postup stejný, jako v případě rezignace.

Otázkou tak zůstává, za by Putinovo úmrtí bylo nečekané, nebo by prezident stihl pověřit svého nástupce. Pokud by byl znám předem, ruské elity budou mít menší manévrovací prostor. Zůstane-li podpora Putina stabilní, on i jeho nástupce budou mít k dispozici značnou politickou výhodu v takzvané "ideologii putinismu", která v Rusku zatím zajišťuje stabilní režim.

Pokud by ale Putin zemřel náhle, aniž by měl čas připravit svého nástupce, budoucnost bude mnohem nepředvídatelnější. Záleželo by na mnoha faktorech, které Putin nestihl ovlivnit, a role ruských elit by byla mnohem významnější.

Převzal by zemi premiér? Spíše ne

Jiná situace by zřejmě byla, pokud by byl ruský premiérem opětovně někdejší prezident Dmitrij Medveděv. Za současné situace je ale nepravděpodobné, že by Putinovým nástupcem byl současný premiér Michail Mišustin. Nemá k Putinovi dostatečně blízko a pokud by byl náhle dosazen do pozice úřadujícího prezidenta bez odpovídající přípravy, ocitl by se ve velmi obtížné situaci. Byl by závislý na prezidentské administrativě a jakákoli významná nezávislá politická rozhodnutí nebo personální změny ve vládě by podle serveru způsobily konflikt.

Pravděpodobnější postup je, že by po úmrtí Putina Rada federace do 14 dní vyhlásila prezidentské volby, které by se musely uskutečnit do tří měsíců od ukončení prezidentských pravomocí. Zde by pak primární úlohu sehrály klíčové mocenské instituce, které jsou součástí Putinova neformálního režimu.

Volby by se tak staly živnou půdou velkých korporací, bezpečnostních služeb, vedení Jednotného Ruska a vlivných spolupracovníků a přátel Putina. Odstartoval by intenzivní boj o oficiální mocenské páky a klíčovou otázkou by bylo, zda by elity dokázaly dosáhnout dohody o nástupci.

Ta by však závisela na mnoha faktorech, především však na stavu oné ideologii putinismu. V situaci, kdy je obyvatelstvo je mobilizováno a opozice umlčována, je šance, že by se elity dohodly, poměrně vysoká. Konzervativní síly by pravděpodobně převzaly iniciativu, což znamená, že následný režim by byl násilnější, represivnější a ještě radikálněji neústupnější, než ten současný.

Pokud by ale Putin zemřel v době, kdy je proválečný blok oslaben a politická podpora režimu menší, vyšší míra nespokojenosti a více ekonomických problémů by vyústilo v to, že výběr jeho nástupce by byl mnohem konfliktnějším procesem. Čím "zdravější" je tedy protizápadní, Putinova ideologie, tím pravděpodobnější je, že se elity budou snažit udržet věci tak, jak jsou, nebo šrouby ještě více utáhnout.

Pokud se však Rusko politicky a ekonomicky rozpadalo, všeobecná nespokojenost by oživila systémovou opozici a šance, že Rusko skončí s možná slabším prezidentem, který by se ale odhodlal k reformám, by byly mnohem vyšší.

Související

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin Michail Chodorkovskij

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října

Izraelská armáda oznámila, že při pondělním cíleném útoku v jižním Libanonu zahynul velitel proíránské organizace Hizballáh pro oblast Barášit. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy