Putina podporuje jen 20 procent lidí, zabít ho mohou i vlastenci, zaznělo na konferenci v Bratislavě

Ke změně režimu v Rusku nedojde, dokud bude ruský prezident Vladimir Putin naživu. Na konferenci Globsec 2023 Bratislava Forum na Slovensku to uvedl kritik Kremlu a zakladatel Nadace Otevřené Rusko Michail Chodorkovskij. 

Podle Chodorkovského v Rusku vládne Putinův režim, který koncentruje různé síly v ruské společnosti, a je jen nízká pravděpodobnost, že by někdo další byl schopen toto vše po Putinově smrti vyvážit. Podle agentury TASR také uvedl, že situace v Rusku může být ovlivněna i ozbrojenými silami Ukrajiny.

"Pokud se Ukrajině podaří dosáhnout něčeho, co bude ruskou společností vnímáno jako vítězství pro Ukrajinu nebo jako prohru pro Putina, pravděpodobnost, že vlastenci Putina zabijí, se dramaticky zvýší," myslí si s tím, že největší hrozbou jsou pro Putina jemu blízcí lidé.

Zahraniční korespondentka The New York Times Valerie Hopkinsová tvrdí, že v Rusku je pouze asi 20 procent lidí, kteří podporují Putina a jeho válku proti Ukrajině. Mezi lidmi se podle ní naopak objevují pochybnosti o válce.

Podle serveru Moscow Times přitom není otázkou jestli, ale kdy. Zatímco opozice má tendenci věřit, že pokud Putin skoná, jeho režim odejde s ním a vznikne šance na "novou perestrojku", konzervativci si myslí, že tento okamžik by byl šancí ještě více "utáhnout šrouby".

Ruská ústava nespecifikuje, co se stane, pokud prezident zemře v době, kdy je v úřadu, pouze zmiňuje možnost "zdravotních důvodů", které znamenají, že prezident již nemůže vykonávat své pravomoci. V praxi je ale podle serveru postup stejný, jako v případě rezignace.

Otázkou tak zůstává, za by Putinovo úmrtí bylo nečekané, nebo by prezident stihl pověřit svého nástupce. Pokud by byl znám předem, ruské elity budou mít menší manévrovací prostor. Zůstane-li podpora Putina stabilní, on i jeho nástupce budou mít k dispozici značnou politickou výhodu v takzvané "ideologii putinismu", která v Rusku zatím zajišťuje stabilní režim.

Pokud by ale Putin zemřel náhle, aniž by měl čas připravit svého nástupce, budoucnost bude mnohem nepředvídatelnější. Záleželo by na mnoha faktorech, které Putin nestihl ovlivnit, a role ruských elit by byla mnohem významnější.

Převzal by zemi premiér? Spíše ne

Jiná situace by zřejmě byla, pokud by byl ruský premiérem opětovně někdejší prezident Dmitrij Medveděv. Za současné situace je ale nepravděpodobné, že by Putinovým nástupcem byl současný premiér Michail Mišustin. Nemá k Putinovi dostatečně blízko a pokud by byl náhle dosazen do pozice úřadujícího prezidenta bez odpovídající přípravy, ocitl by se ve velmi obtížné situaci. Byl by závislý na prezidentské administrativě a jakákoli významná nezávislá politická rozhodnutí nebo personální změny ve vládě by podle serveru způsobily konflikt.

Pravděpodobnější postup je, že by po úmrtí Putina Rada federace do 14 dní vyhlásila prezidentské volby, které by se musely uskutečnit do tří měsíců od ukončení prezidentských pravomocí. Zde by pak primární úlohu sehrály klíčové mocenské instituce, které jsou součástí Putinova neformálního režimu.

Volby by se tak staly živnou půdou velkých korporací, bezpečnostních služeb, vedení Jednotného Ruska a vlivných spolupracovníků a přátel Putina. Odstartoval by intenzivní boj o oficiální mocenské páky a klíčovou otázkou by bylo, zda by elity dokázaly dosáhnout dohody o nástupci.

Ta by však závisela na mnoha faktorech, především však na stavu oné ideologii putinismu. V situaci, kdy je obyvatelstvo je mobilizováno a opozice umlčována, je šance, že by se elity dohodly, poměrně vysoká. Konzervativní síly by pravděpodobně převzaly iniciativu, což znamená, že následný režim by byl násilnější, represivnější a ještě radikálněji neústupnější, než ten současný.

Pokud by ale Putin zemřel v době, kdy je proválečný blok oslaben a politická podpora režimu menší, vyšší míra nespokojenosti a více ekonomických problémů by vyústilo v to, že výběr jeho nástupce by byl mnohem konfliktnějším procesem. Čím "zdravější" je tedy protizápadní, Putinova ideologie, tím pravděpodobnější je, že se elity budou snažit udržet věci tak, jak jsou, nebo šrouby ještě více utáhnout.

Pokud se však Rusko politicky a ekonomicky rozpadalo, všeobecná nespokojenost by oživila systémovou opozici a šance, že Rusko skončí s možná slabším prezidentem, který by se ale odhodlal k reformám, by byly mnohem vyšší.

Související

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin Michail Chodorkovskij

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 10 minutami

před 43 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy