Ke změně režimu v Rusku nedojde, dokud bude ruský prezident Vladimir Putin naživu. Na konferenci Globsec 2023 Bratislava Forum na Slovensku to uvedl kritik Kremlu a zakladatel Nadace Otevřené Rusko Michail Chodorkovskij.
Podle Chodorkovského v Rusku vládne Putinův režim, který koncentruje různé síly v ruské společnosti, a je jen nízká pravděpodobnost, že by někdo další byl schopen toto vše po Putinově smrti vyvážit. Podle agentury TASR také uvedl, že situace v Rusku může být ovlivněna i ozbrojenými silami Ukrajiny.
"Pokud se Ukrajině podaří dosáhnout něčeho, co bude ruskou společností vnímáno jako vítězství pro Ukrajinu nebo jako prohru pro Putina, pravděpodobnost, že vlastenci Putina zabijí, se dramaticky zvýší," myslí si s tím, že největší hrozbou jsou pro Putina jemu blízcí lidé.
Zahraniční korespondentka The New York Times Valerie Hopkinsová tvrdí, že v Rusku je pouze asi 20 procent lidí, kteří podporují Putina a jeho válku proti Ukrajině. Mezi lidmi se podle ní naopak objevují pochybnosti o válce.
Podle serveru Moscow Times přitom není otázkou jestli, ale kdy. Zatímco opozice má tendenci věřit, že pokud Putin skoná, jeho režim odejde s ním a vznikne šance na "novou perestrojku", konzervativci si myslí, že tento okamžik by byl šancí ještě více "utáhnout šrouby".
Ruská ústava nespecifikuje, co se stane, pokud prezident zemře v době, kdy je v úřadu, pouze zmiňuje možnost "zdravotních důvodů", které znamenají, že prezident již nemůže vykonávat své pravomoci. V praxi je ale podle serveru postup stejný, jako v případě rezignace.
Otázkou tak zůstává, za by Putinovo úmrtí bylo nečekané, nebo by prezident stihl pověřit svého nástupce. Pokud by byl znám předem, ruské elity budou mít menší manévrovací prostor. Zůstane-li podpora Putina stabilní, on i jeho nástupce budou mít k dispozici značnou politickou výhodu v takzvané "ideologii putinismu", která v Rusku zatím zajišťuje stabilní režim.
Pokud by ale Putin zemřel náhle, aniž by měl čas připravit svého nástupce, budoucnost bude mnohem nepředvídatelnější. Záleželo by na mnoha faktorech, které Putin nestihl ovlivnit, a role ruských elit by byla mnohem významnější.
Převzal by zemi premiér? Spíše ne
Jiná situace by zřejmě byla, pokud by byl ruský premiérem opětovně někdejší prezident Dmitrij Medveděv. Za současné situace je ale nepravděpodobné, že by Putinovým nástupcem byl současný premiér Michail Mišustin. Nemá k Putinovi dostatečně blízko a pokud by byl náhle dosazen do pozice úřadujícího prezidenta bez odpovídající přípravy, ocitl by se ve velmi obtížné situaci. Byl by závislý na prezidentské administrativě a jakákoli významná nezávislá politická rozhodnutí nebo personální změny ve vládě by podle serveru způsobily konflikt.
Pravděpodobnější postup je, že by po úmrtí Putina Rada federace do 14 dní vyhlásila prezidentské volby, které by se musely uskutečnit do tří měsíců od ukončení prezidentských pravomocí. Zde by pak primární úlohu sehrály klíčové mocenské instituce, které jsou součástí Putinova neformálního režimu.
Volby by se tak staly živnou půdou velkých korporací, bezpečnostních služeb, vedení Jednotného Ruska a vlivných spolupracovníků a přátel Putina. Odstartoval by intenzivní boj o oficiální mocenské páky a klíčovou otázkou by bylo, zda by elity dokázaly dosáhnout dohody o nástupci.
Ta by však závisela na mnoha faktorech, především však na stavu oné ideologii putinismu. V situaci, kdy je obyvatelstvo je mobilizováno a opozice umlčována, je šance, že by se elity dohodly, poměrně vysoká. Konzervativní síly by pravděpodobně převzaly iniciativu, což znamená, že následný režim by byl násilnější, represivnější a ještě radikálněji neústupnější, než ten současný.
Pokud by ale Putin zemřel v době, kdy je proválečný blok oslaben a politická podpora režimu menší, vyšší míra nespokojenosti a více ekonomických problémů by vyústilo v to, že výběr jeho nástupce by byl mnohem konfliktnějším procesem. Čím "zdravější" je tedy protizápadní, Putinova ideologie, tím pravděpodobnější je, že se elity budou snažit udržet věci tak, jak jsou, nebo šrouby ještě více utáhnout.
Pokud se však Rusko politicky a ekonomicky rozpadalo, všeobecná nespokojenost by oživila systémovou opozici a šance, že Rusko skončí s možná slabším prezidentem, který by se ale odhodlal k reformám, by byly mnohem vyšší.
Související
Vědci uklidňují veřejnost: Globální pandemie plicního moru je zcela vyloučena
Odkup ruské ropy je jen začátek. Američtí diplomaté nabídli Rusku další rozsáhlé ústupky, píše NYT
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Trumpovo energetické příměří se rozpadlo hned první den. Rusko jej porušilo
před 1 hodinou
USA varují Ukrajinu: Pokud nezastavíte útoky na ruské rafinerie, přestaneme sdílet zpravodajské informace
před 2 hodinami
Vědci uklidňují veřejnost: Globální pandemie plicního moru je zcela vyloučena
před 3 hodinami
Počasí: Tento týden se ochladí, teploty začnou klesat i pod nulu
včera
Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko
včera
Odkup ruské ropy je jen začátek. Američtí diplomaté nabídli Rusku další rozsáhlé ústupky, píše NYT
včera
Zelenskyj opověděl Trumpovi: Když nám dá Rusko 60 dní, uspořádáme prezidentské volby
včera
Rusko a Ukrajina uzavřely energetické příměří, oznámil Trump. Je to pro mě novinka, reagoval Zelenskyj
včera
Pražané si sáhnou do peněženek. Kandidát na primátora Hlaváček oznámil nepopulární kroky
včera
Praha je propadák, přiznal Babiš. Zklamání netají ani Macinka
včera
Pikeová byla po neúspěšné popravě propuštěna z nemocnice. Její osud zůstává neznámý
včera
12 mrtvých, stovky zraněných. Hútíové provedli ničivý útok na letiště v Saúdské Arábii
včera
V Polsku hrozí podle policie atentát na Tuska. Varšava aktivuje bezpečnostní složky a svolává krizové jednání
včera
Česko má po prvním kole 5 nových senátorů. Největší úspěch slavil STAN
včera
Komunální volby v Ostravě: Vítězné ANO ztratilo mandáty, SPD a Piráti propadli
včera
Komunální volby v Brně ovládli Starostové a lidovci, ANO ztratilo mandáty. Primátorem bude Hruška
včera
Komunální volby v Praze vyhrál STAN, hnutí ANO přišlo o tři zastupitele
Aktualizováno 10. října 2026 23:59
Volby přinesly těsný souboj v Praze a zásadní zvrat v Ústí, ve Žďáru rozhodl jediný hlas
10. října 2026 23:54
Dominance ODS v Brně skončila. V Ostravě ANO ztratilo voliče
10. října 2026 23:27
V senátních volbách ve Žďáru nad Sázavou rozhodl jediný hlas
Absolutní drama a nejtěsnější možný rozdíl přinesl závěr sčítání prvního kola senátních voleb v obvodu Žďár nad Sázavou. O tom, kdo doprovodí vítěze prvního kola do finále, totiž rozhodoval doslova jediný odevzdaný hlas.
Zdroj: Libor Novák