Řecko pomůže Ukrajině vycvičit piloty na bojové letouny F-16

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes požádal Řecko o asistenci při výcviku ukrajinských pilotů na bojové letouny F-16. Řecko, které má tyto letouny ve svém arzenálu, údajně souhlasilo s touto žádostí. Není však jasné, zda Řecko plánuje předat některé z těchto letounů Ukrajině, jako to učinily Dánsko a Nizozemsko. 

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis na společné tiskové konferenci s prezidentem Zelenskym slíbil podporu a diplomatickou asistenci pro Ukrajinu v cestě k integraci do Evropské unie a NATO. "Dnes jsme dosáhli významného úspěchu pro naši leteckou spolupráci. Řecko nám pomůže s výcvikem našich pilotů na F-16," prohlásil na tiskové konferenci Zelenskyj.

Premiér Mitsotakis se podle serveru Ukrajinska pravda zavázal k další pomoci Ukrajině, ale neudělil konkrétní detaily. Výcvik ukrajinských pilotů nepřímo komentoval, ale zdůraznil, že nesnáší násilné pokusy o změnu hranic a poukázal na podobné konflikty s autoritářskými režimy, zejména s Tureckem.

Oba politici podepsali memorandum, které zdůrazňuje podporu Ukrajině v procesu integrace do EU a NATO. Premiér Mitsotakis též připomněl obtížné situace, například v Mariupolu, kde žije mnoho lidí s řeckými kořeny.

Dále bylo oznámeno, že prezident Zelenskyj bude hostem neformální večeře s vůdci zemí západního Balkánu a významnými evropskými představiteli, jako jsou předsedové Evropské komise a Evropské rady. Avšak albánský premiér Edi Rama na této akci nebude přítomen kvůli sporu mezi Albánií a Řeckem týkajícímu se věznění albánského politika z řecké menšiny, Frediho Beleriho.

Spojené státy už minulý týden schválily předání dánských a nizozemských stíhaček F-16 Ukrajině, aby jí umožnily efektivněji se bránit před ruskou agresí, ale až po absolvování výcviku ukrajinskými piloty, kteří se naučí ovládat tato letadla. Uvedla to Reuters s odkazem na nejmenovaného amerického zástupce.

Washington poskytl Dánsku a Nizozemsku oficiální ujištění, že USA urychlí schválení žádosti o předání stíhaček F-16 Ukrajině poté, co ukrajinští piloti dokončí svůj výcvik. Tento krok byl potvrzen také ministři zahraničí těchto dvou zemí.

Nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra se ve svém příspěvku na sociální síti X vyjádřil k tomuto rozhodnutí pozitivně. Označil ho za krok, který usnadní dodání stíhaček F-16 Ukrajině, a dodal, že se nyní bude věnovat dalším jednáním s evropskými partnery ohledně této věci.

Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen potvrdil, že spolu s ministrem obrany oslovili své americké protějšky ohledně dodání stíhaček a obdrželi přátelský dopis od amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, který představil určité možnosti postupu. Rasmussen zdůraznil, že tímto způsobem byla odstraněna překážka, která mohla bránit dodání stíhaček Ukrajině. Nyní se s ostatními spojenci snaží zjistit, jaký by mohl být další krok v tomto procesu.

Ukrajina ale nebude moci používat americké stíhačky F-16 tento podzim a zimu. Prohlásil to mluvčí vzdušných sil ukrajinské armády Jurij Ihnat. Ukrajina opakovaně vyzvala své západní spojence, aby zemi dodali letouny F-16, žádný ze států ale zemi neslíbil, že zemi stíhačky dodá.

"Už teď je zřejmé, že během letošního podzimu a zimy nebudeme schopni Ukrajinu bránit stíhačkami F-16," řekl podle serveru Telegraph Yuriy Ihnat ukrajinské televizi. "Vkládali jsme do tohoto letadla velké naděje, že se stane součástí protivzdušné obrany, schopnou nás ochránit před ruským raketovým a bezpilotním terorismem," řekl Ihnat.

Výcvik ukrajinských pilotů na víceúčelových stíhačkách F-16 měl původně začít koncem srpna. Ihnat podle serveru Ukrajinska pravda před několika dny uvedl, že pilotům běžně trvá až šest měsíců, než se naučí ovládat stíhačku. Za určitých podmínek však lze tuto dobu zkrátit na čtyři měsíce.

O moderní stíhačky F-16 Ukrajina žádá už řadu měsíců. Umožnily by jí mířit na ruské letouny a  armáda by k tomu nemusely využívat drahé rakety systémů Patriot. 

Stíhačka F-16, známá také jako Fighting Falcon, je jednou z nejuznávanějších a nejrozšířenějších bojových letadel na světě. Vyvinuta americkou společností General Dynamics (nyní Lockheed Martin) v 70. letech se rychle stala ikonou moderního letectva a získala si pověst výkonného a univerzálního letadla schopného plnit širokou škálu úkolů.

První let F-16 se uskutečnil v roce 1974 a v roce 1978 bylo letadlo přijato do služby amerického letectva. Od té doby bylo vyrobeno více než 4 600 kusů stíhaček a exportováno do více než 25 zemí po celém světě. Díky své všestrannosti a výkonným schopnostem se F-16 stala základním stíhacím letadlem mnoha vzdušných sil.

Související

raketový systém Patriot

Zvrat ve válce na Ukrajině: USA povolí Kyjevu vyrábět střely do Patriotů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že americký prezident Donald Trump učinil konečné rozhodnutí udělit Ukrajině licenci k výrobě střel pro protivzdušný systém Patriot. Informaci sdělil novinářům prostřednictvím hlasové zprávy v aplikaci WhatsApp. O svém záměru ho americký vůdce informoval během jejich nedávného bilaterálního jednání v New Yorku. Podle ukrajinské hlavy státu prohlásil Trump na schůzce, že Ukrajina potřebná oprávnění k domácí produkci těchto raket obdrží.
Návštěva prezidenta Volodymyra Zelenského v USA

Rusko čeká velmi bolestivá zima, prohlásil Zelenskyj v OSN

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s varováním adresovaným Moskvě. Během svého projevu prohlásil, že pokud obě strany nedosáhnou dohody o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu před příchodem chladného počasí, Ukrajina bude opětovat údery a způsobí Rusku velmi bolestivou zimu.

Více souvisejících

válka na Ukrajině ,  Armáda Ukrajina ,  Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) ,  F-16

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 7 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rada míru

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Investigativní novináři odhalili jméno vnučky ruského prezidenta Putina

Investigativní novináři odhalili jméno údajné vnučky ruského prezidenta Vladimira Putina na základě uniklých databází ruské pohraniční stráže. Osmiletá dívka se podle zjištění médií jmenuje Elsa Igorevna Tichonovová. Jejím otcem je bývalý baletní tanečník a režisér Igor Zelenskij a matkou Katěrina Tichonovová, která je veřejně známá jako mladší dcera ruského prezidenta. Dívka tak nosí oficiálně příjmení po své matce, nikoliv přechýlenou formu příjmení svého otce.

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny

Zpravodajské informace a satelitní snímky poskytované čínskými subjekty zvýšily přesnost íránských útoků na americké vojenské základny a plavidla na Blízkém východě. Podle několika zdrojů webu CNN z prostředí amerických zpravodajských služeb pomohla tato podpora Teheránu dramaticky zlepšit jeho vojenské schopnosti v posledních měsících. Díky těmto datům mohl Írán zasáhnout cíle, které by jinak byly mimo jeho technický dosah. Úroveň přesnosti íránských úderů tak v poslední době výrazně vzrostla.

včera

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Sněmovna svolá hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Babiš se těší

Poslanecká sněmovna se v úterý odpoledne sejde k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Andreje Babiše. Návrh na svolání schůze podepsalo všech devadesát dva opozičních zákonodárců. Podle předsedy Občanské demokratické strany Martina Kupky mají občané právo na lepší kabinet a opoziční subjekty chtějí zabránit proměně České republiky v takzvaný Babišistán. Samotný ministerský předseda reagoval prohlášením, že se na nadcházející sněmovní jednání těší.

včera

Co si Si Ťin-pching odvezl z USA? Ani zdaleka ne to, v co doufal

Čínský prezident Si Ťin-pching odcestoval na summit do Washingtonu s jasným cílem v podobě stabilizace vzájemných vztahů a zamezení americkému vlivu v otázkách obchodu, technologií či Tchaj-wanu. Přestože mu americký prezident Donald Trump přichystal okázalé přivítání na červeném koberci, čínský lídr nezískal podle BBC od svého protějšku vše, v co doufal.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy