Nedávné volby do Evropského parlamentu výrazně změnily politickou scénu ve Francii. Po téměř třiceti letech se v zemi budou konat předčasné parlamentní volby, což se naposledy stalo v roce 1997. Informoval o tom server France24.
Již v neděli večer (9. června), kdy byly známy pouze předběžné výsledky evropských voleb, prezident Emmanuel Macron oznámil rozpuštění Národního shromáždění (dolní komory parlamentu). Zároveň vyhlásil termíny předčasných parlamentních voleb – první kolo na 30. června a druhé na 7. července. Reagoval tak na zdrcující porážku své strany, kterou porazila krajní pravice, jak potvrdily oficiální výsledky.
Volby do Evropského parlamentu ve Francii vyhrálo krajně pravicové Národní sdružení (RN) vedené 28letým Jordanem Bardellem, které získalo 31,4 % hlasů. Koalice Besoin d'Europe (Potřebujeme Evropu), do níž patří i strana prezidenta Macrona Obroda (RE), skončila s 14,6 % hlasů na druhém místě. Třetí místo obsadili Socialisté s 13,8 % hlasů.
Mnozí političtí analytici považují rozhodnutí prezidenta Macrona vyhlásit předčasné volby za překvapivé a riskantní, protože by mohlo posílit krajní pravici a vést k další ztrátě křesel v 577členném Národním shromáždění.
Někteří francouzští politologové však uvádějí, že Macron tímto krokem chtěl působit jako odvážný prezident, který čelí problémům přímo. Varoval také, že programy krajní pravice a levice mohou vést k občanské válce, což vyvolalo kritiku opozice.
Pro mnoho voličů budou volby také referendem o osudu prezidenta Macrona, který byl kdysi vnímán jako politik schopný překonat politické rozpory. Macron se stal prezidentem v květnu 2017, nyní však situace vypadá jinak. Přesto zopakoval, že bez ohledu na výsledek voleb zůstane ve funkci až do roku 2027.
Předčasné parlamentní volby proběhnou v napjaté politické atmosféře a velmi krátkém termínu, pouhý měsíc před začátkem olympijských her v Paříži, které začínají 26. července. Politické strany budou mít na volební kampaň jen tři týdny.
Francouzi tedy po dvou letech opět půjdou k volebním urnám, aby zvolili členy dolní komory parlamentu. Národní shromáždění vzniklo během Velké francouzské revoluce v roce 1789 a společně se Senátem tvoří zákonodárnou moc v zemi.
Poslanci se volí na pět let ve dvou kolech přímých voleb. První zasedání nových zákonodárců v Bourbonském paláci (Palais Bourbon), sídle Národního shromáždění, je naplánováno na 18. července.
Podle předvolebního průzkumu, který zveřejnil v pátek deník Les Echos, má krajně pravicové Národní sdružení (RN) vedené Marine Le Penovou dva dny před parlamentními volbami podporu 37 % voličů.
Ve srovnání s předchozím průzkumem institutu OpinionWay si Národní sdružení polepšilo o dvě procenta. Naopak centristická strana prezidenta Emmanuela Macrona Obroda (RE) ztratila dvě procenta a klesla na 20 %. Levicový blok Nová lidová fronta (NFC) si udržel stejnou podporu 28 %. Tento průzkum však neobsahoval odhady přerozdělení křesel v parlamentu.
Podle francouzské zpravodajské televize BFM TV, která vycházela z průzkumu společnosti Elabe, by RN mohlo podle hrubých odhadů získat nadpoloviční většinu s více než 289 křesly v parlamentu. Společně s koaličními partnery by vítězná strana mohla získat 260 až 295 křesel.
Výsledky voleb však mohou být značně odlišné, protože ve Francii se koná i druhé kolo, pokud žádný kandidát v daném volebním obvodu nezíská nadpoloviční většinu hlasů a zároveň alespoň 25 % oprávněných voličů. Do druhého kola postupují kandidáti, kteří v prvním kole získali minimálně 12,5 % hlasů.
Související
Na další výletní lodi se šíří norovirus. V karanténě je 1700 pasažérů
Francie požaduje okamžitou celoevropskou reakci na šíření hantaviru
Francie , volby ve Francii , Marine Le Pen
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
před 1 hodinou
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
před 1 hodinou
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
před 3 hodinami
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 4 hodinami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 5 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 6 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 7 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 8 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 9 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 10 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 12 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.
Zdroj: Libor Novák