Nedávné volby do Evropského parlamentu výrazně změnily politickou scénu ve Francii. Po téměř třiceti letech se v zemi budou konat předčasné parlamentní volby, což se naposledy stalo v roce 1997. Informoval o tom server France24.
Již v neděli večer (9. června), kdy byly známy pouze předběžné výsledky evropských voleb, prezident Emmanuel Macron oznámil rozpuštění Národního shromáždění (dolní komory parlamentu). Zároveň vyhlásil termíny předčasných parlamentních voleb – první kolo na 30. června a druhé na 7. července. Reagoval tak na zdrcující porážku své strany, kterou porazila krajní pravice, jak potvrdily oficiální výsledky.
Volby do Evropského parlamentu ve Francii vyhrálo krajně pravicové Národní sdružení (RN) vedené 28letým Jordanem Bardellem, které získalo 31,4 % hlasů. Koalice Besoin d'Europe (Potřebujeme Evropu), do níž patří i strana prezidenta Macrona Obroda (RE), skončila s 14,6 % hlasů na druhém místě. Třetí místo obsadili Socialisté s 13,8 % hlasů.
Mnozí političtí analytici považují rozhodnutí prezidenta Macrona vyhlásit předčasné volby za překvapivé a riskantní, protože by mohlo posílit krajní pravici a vést k další ztrátě křesel v 577členném Národním shromáždění.
Někteří francouzští politologové však uvádějí, že Macron tímto krokem chtěl působit jako odvážný prezident, který čelí problémům přímo. Varoval také, že programy krajní pravice a levice mohou vést k občanské válce, což vyvolalo kritiku opozice.
Pro mnoho voličů budou volby také referendem o osudu prezidenta Macrona, který byl kdysi vnímán jako politik schopný překonat politické rozpory. Macron se stal prezidentem v květnu 2017, nyní však situace vypadá jinak. Přesto zopakoval, že bez ohledu na výsledek voleb zůstane ve funkci až do roku 2027.
Předčasné parlamentní volby proběhnou v napjaté politické atmosféře a velmi krátkém termínu, pouhý měsíc před začátkem olympijských her v Paříži, které začínají 26. července. Politické strany budou mít na volební kampaň jen tři týdny.
Francouzi tedy po dvou letech opět půjdou k volebním urnám, aby zvolili členy dolní komory parlamentu. Národní shromáždění vzniklo během Velké francouzské revoluce v roce 1789 a společně se Senátem tvoří zákonodárnou moc v zemi.
Poslanci se volí na pět let ve dvou kolech přímých voleb. První zasedání nových zákonodárců v Bourbonském paláci (Palais Bourbon), sídle Národního shromáždění, je naplánováno na 18. července.
Podle předvolebního průzkumu, který zveřejnil v pátek deník Les Echos, má krajně pravicové Národní sdružení (RN) vedené Marine Le Penovou dva dny před parlamentními volbami podporu 37 % voličů.
Ve srovnání s předchozím průzkumem institutu OpinionWay si Národní sdružení polepšilo o dvě procenta. Naopak centristická strana prezidenta Emmanuela Macrona Obroda (RE) ztratila dvě procenta a klesla na 20 %. Levicový blok Nová lidová fronta (NFC) si udržel stejnou podporu 28 %. Tento průzkum však neobsahoval odhady přerozdělení křesel v parlamentu.
Podle francouzské zpravodajské televize BFM TV, která vycházela z průzkumu společnosti Elabe, by RN mohlo podle hrubých odhadů získat nadpoloviční většinu s více než 289 křesly v parlamentu. Společně s koaličními partnery by vítězná strana mohla získat 260 až 295 křesel.
Výsledky voleb však mohou být značně odlišné, protože ve Francii se koná i druhé kolo, pokud žádný kandidát v daném volebním obvodu nezíská nadpoloviční většinu hlasů a zároveň alespoň 25 % oprávněných voličů. Do druhého kola postupují kandidáti, kteří v prvním kole získali minimálně 12,5 % hlasů.
Související
Vyšetřovatelé provedli razii v kancelářích sítě X. Musk je předvolán k výslechu
Francie zavádí digitální revoluci: Zakáže sociální sítě pro mladé, mobily ve školách a americké aplikace na úřadech
Francie , volby ve Francii , Marine Le Pen
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Náhrada za Turka? Byl bych lepší ministr než Pavel prezident, tvrdí podnikatel Richard Chlad
před 56 minutami
Kyjev a Moskva si vyměňují zajatce, potvrdil Zelenskyj. Ruský útok se po vypnutí Starlinku hroutí
před 1 hodinou
Británie se po zveřejnění Epsteinových dokumentů zmítá v krizi. Pod Starmerem se láme větev
před 2 hodinami
Unikát letošní olympiády: Sportovci obdrží nejdražší medaile v historii her
před 2 hodinami
Macinka je připraven být dva roky dvojministrem. Ve volbách očekává porážku Pavla
před 3 hodinami
Zelenskyj řekl, kolik ukrajinských vojáků zemřelo od začátku války
před 4 hodinami
Je hotovo. Umělá inteligence dosáhla lidské úrovně, tvrdí část vědců
před 5 hodinami
Jan Darmovzal popsal drastické podmínky venezuelského vězení. Dodnes má zdravotní problémy
před 6 hodinami
OSN stojí před kolapsem, varoval Guterres. Podle nejhorších scénářů nastane za pár měsíců
před 6 hodinami
Svět spadnul do nejistoty. Jaderné smlouvy exspirovaly, jaderný konflikt hrozí víc než kdy dřív
před 8 hodinami
Zimní počasí nabídne jinou tvář, naznačuje předpověď na příští týden
včera
Pavel bude na slavnostním zahájení ZOH i závodech Sáblíkové a Ledecké
včera
Plzeň prošla ligovou fází Evropské ligy jako nůž máslem. Po Portu neprohrála ani s Basilejí
včera
Babišova vláda pokračuje. Opozice neuspěla se snahou o vyslovení nedůvěry
včera
Kellnerovi posílají desítky milionů na pomoc ukrajinským civilistům
včera
Občanští demokraté udělali změny v poslaneckém klubu. Benda je přečkal
včera
Průšvih pro pořadatelskou Itálii. Krátce před hrami byl zjištěn doping u biatlonistky
včera
Klempíř chtěl mluvit s umělci, ale poté couvl. Pozvání platí i nadále
včera
Policie vyšetřuje vraždu ženy na Kladensku. Zadržela podezřelého
včera
Plán ukrajinské armády eliminovat 50 000 ruských vojáků měsíčně znepokojil odborníky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vytyčil své armádě a novému ministrovi obrany Mychajlu Fedorovovi ambiciózní, ale krvavý cíl: zvýšit počet eliminovaných ruských vojáků na 50 000 měsíčně. Tato strategie má podle Kyjeva učinit náklady na válku pro Kreml neúnosnými a vynutit si „mír skrze sílu“. Zatímco v prosinci dosáhly ruské ztráty podle ukrajinských údajů 35 000 mužů, nová hranice má Moskvu definitivně zlomit.
Zdroj: Libor Novák