Nedávné volby do Evropského parlamentu výrazně změnily politickou scénu ve Francii. Po téměř třiceti letech se v zemi budou konat předčasné parlamentní volby, což se naposledy stalo v roce 1997. Informoval o tom server France24.
Již v neděli večer (9. června), kdy byly známy pouze předběžné výsledky evropských voleb, prezident Emmanuel Macron oznámil rozpuštění Národního shromáždění (dolní komory parlamentu). Zároveň vyhlásil termíny předčasných parlamentních voleb – první kolo na 30. června a druhé na 7. července. Reagoval tak na zdrcující porážku své strany, kterou porazila krajní pravice, jak potvrdily oficiální výsledky.
Volby do Evropského parlamentu ve Francii vyhrálo krajně pravicové Národní sdružení (RN) vedené 28letým Jordanem Bardellem, které získalo 31,4 % hlasů. Koalice Besoin d'Europe (Potřebujeme Evropu), do níž patří i strana prezidenta Macrona Obroda (RE), skončila s 14,6 % hlasů na druhém místě. Třetí místo obsadili Socialisté s 13,8 % hlasů.
Mnozí političtí analytici považují rozhodnutí prezidenta Macrona vyhlásit předčasné volby za překvapivé a riskantní, protože by mohlo posílit krajní pravici a vést k další ztrátě křesel v 577členném Národním shromáždění.
Někteří francouzští politologové však uvádějí, že Macron tímto krokem chtěl působit jako odvážný prezident, který čelí problémům přímo. Varoval také, že programy krajní pravice a levice mohou vést k občanské válce, což vyvolalo kritiku opozice.
Pro mnoho voličů budou volby také referendem o osudu prezidenta Macrona, který byl kdysi vnímán jako politik schopný překonat politické rozpory. Macron se stal prezidentem v květnu 2017, nyní však situace vypadá jinak. Přesto zopakoval, že bez ohledu na výsledek voleb zůstane ve funkci až do roku 2027.
Předčasné parlamentní volby proběhnou v napjaté politické atmosféře a velmi krátkém termínu, pouhý měsíc před začátkem olympijských her v Paříži, které začínají 26. července. Politické strany budou mít na volební kampaň jen tři týdny.
Francouzi tedy po dvou letech opět půjdou k volebním urnám, aby zvolili členy dolní komory parlamentu. Národní shromáždění vzniklo během Velké francouzské revoluce v roce 1789 a společně se Senátem tvoří zákonodárnou moc v zemi.
Poslanci se volí na pět let ve dvou kolech přímých voleb. První zasedání nových zákonodárců v Bourbonském paláci (Palais Bourbon), sídle Národního shromáždění, je naplánováno na 18. července.
Podle předvolebního průzkumu, který zveřejnil v pátek deník Les Echos, má krajně pravicové Národní sdružení (RN) vedené Marine Le Penovou dva dny před parlamentními volbami podporu 37 % voličů.
Ve srovnání s předchozím průzkumem institutu OpinionWay si Národní sdružení polepšilo o dvě procenta. Naopak centristická strana prezidenta Emmanuela Macrona Obroda (RE) ztratila dvě procenta a klesla na 20 %. Levicový blok Nová lidová fronta (NFC) si udržel stejnou podporu 28 %. Tento průzkum však neobsahoval odhady přerozdělení křesel v parlamentu.
Podle francouzské zpravodajské televize BFM TV, která vycházela z průzkumu společnosti Elabe, by RN mohlo podle hrubých odhadů získat nadpoloviční většinu s více než 289 křesly v parlamentu. Společně s koaličními partnery by vítězná strana mohla získat 260 až 295 křesel.
Výsledky voleb však mohou být značně odlišné, protože ve Francii se koná i druhé kolo, pokud žádný kandidát v daném volebním obvodu nezíská nadpoloviční většinu hlasů a zároveň alespoň 25 % oprávněných voličů. Do druhého kola postupují kandidáti, kteří v prvním kole získali minimálně 12,5 % hlasů.
Související
Další dramatický víkend v Evropě: Rabování v Německu, zasahovala policie
Statisíce demonstrantů, téměř tisíc zatčených. Francie zažila další noc plnou nepokojů
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Po celém Česku začínají protesty na podporu veřejnoprávních médií
před 1 hodinou
Soud v USA zamítl žádost Trumpovy administrativy o zneplatnění tisíců hlasovacích lístků
před 2 hodinami
Volby v USA začaly. Miliony voličů vystaví Trumpovi účet
před 2 hodinami
Televize a Rozhlas jsou ve stávce. Diváky místo zpravodajství čekají archivní pořady
před 3 hodinami
Ceny ropy po novém oznámení Teheránu prudce klesají
před 4 hodinami
Německo představilo ambiciózní plán. Do roku 2030 chce být velmocí v oblasti AI
před 5 hodinami
Netanjahu tvrdí, že volby byly zmanipulovány a ukradeny. Pravice požaduje nové hlasování
před 5 hodinami
Američané míří ke klíčovým doplňovacím volbám do Kongresu, mohou Trumpovi pořádně zavařit
před 8 hodinami
Počasí o víkendu: Čekají nás mrazivé noci, teploty spadnou až na -6 stupňů
včera
Česká televize a Český rozhlas vstoupí do stávky. Popsaly, jak omezí úterní vysílání
včera
Hackeři napadli aplikace pro varování před útoky. Ukrajinou a Ruskem zněly falešné poplachy před jaderným útokem
včera
Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany USA obnovila útoky na ruské ropné rafinérie
včera
Izrael má jedinečnou příležitost svrhnout Netanjahua, míní Palestinci
včera
Poslední předvolební Trumpova agitace narazila na odpor voličů
včera
Ve věku 94 let zemřel odbojář Josef Mašín
včera
EU by mohla Británii povolit výjimky, pokud se rozhodne vrátit
včera
Obchody v Evropě ochromil kyberútok. Lednice měly chladit, ale dělaly pravý opak
včera
Pavel se jasně vymezil proti účasti ruských hokejistů na mezinárodních sportovních akcích
včera
Politico: EU se poučila z chyb v oblasti AI. Zajistí, že příští technologickou revoluci už neprospí
včera
Nejde jen o Kongres. Proč jsou blížící se volby pro Američany klíčové?
Nadcházející americké doplňkové volby do Kongresu představují mnohem víc než jen běžný poloviční verdikt nad úřadujícím prezidentem. Letošní hlasování může zásadně ovlivnit politické směřování Spojených států, rozhodnout o dalším osudu hnutí MAGA a vymezit výchozí pozici obou stran před prezidentskými volbami v roce 2028. Pro Demokratickou stranu jde o klíčovou šanci na politickou rehabilitaci po porážce v posledních prezidentských volbách.
Zdroj: Libor Novák