Rozvědka: Na Ukrajině bojuje nejméně 1500 severokorejských vojáků

Nizozemské zpravodajské služby potvrdily nasazení nejméně 1500 severokorejských vojáků na Ukrajině v rámci konfliktu s Ruskem, uvedl v pátek nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans. 

„Očekáváme, že jednotky, složené především ze speciálních jednotek severokorejské armády, budou nasazeny zejména v Kursku,“ sdělil Brekelmans. Dodal, že první nasazení těchto jednotek bude sledovat reakci mezinárodního společenství.

Podle informací Jižní Koreje a Spojených států probíhá výcvik pro zhruba 3000 severokorejských vojáků na ruské půdě. Ukrajinské zdroje v minulém týdnu uvedly, že tito vojáci již dorazili do bojové zóny v ruské Kurské oblasti, kterou částečně ovládají ukrajinské síly. Moskva i Pchjongjang však zatím nasazení severokorejských jednotek popírají.

Ukrajinská vojenská rozvědka ve čtvrtek oznámila, že první severokorejské jednotky, vycvičené v Rusku, byly nasazeny v Kurské oblasti, kde Ukrajina zahájila ofenzívu začátkem srpna. Podle informací serveru Ukrainska pravda se v Rusku nachází přibližně 12 000 severokorejských vojáků, včetně 500 důstojníků a tří generálů. Tito vojáci procházejí výcvikem na pěti vojenských základnách pod dohledem ruského náměstka ministra obrany Junuse-beka Jevkurova, který je zodpovědný za jejich výcvik a adaptaci.  

Jen pár hodin zpátky přitom Polsko uvedlo pravý opak. Severokorejští vojáci, kteří byli vysláni do Ruska, zatím nebyli nasazeni na frontové linii na Ukrajině, vyplývá z informací polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského. Podle něj se momentálně nacházejí na ruském Dálném východě, kde absolvují výcvik. 

Jihokorejská zpravodajská služba tvrdí, že Severní Korea do Ruska již vyslala zhruba 3000 vojáků a jejich počet by měl do prosince vzrůst až na 10 000. Tito vojáci jsou připravováni pro možné nasazení v bojích na Ukrajině. Informace o jejich přítomnosti a plánovaném nasazení vyvolává obavy a reakce na mezinárodní scéně.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski v této souvislosti na tiskové konferenci s norským kolegou Espenem Barthem Eidem vyjádřil naději, že Jižní Korea bude z této situace vyvozovat důsledky a zvýší svou pomoc Ukrajině. Sikorski zdůraznil, že vojenská pomoc z Jižní Koreje by mohla hrát klíčovou roli v podpoře ukrajinského úsilí v boji proti ruské agresi.

Potvrzení, že severokorejské jednotky zatím nebyly nasazeny přímo na ukrajinské frontě, přinesla také americká analýza. Podle šéfa norské diplomacie Espena Bartha Eida tuto informaci potvrdil americký ministr obrany Lloyd Austin na základě analýz Pentagonu.

Norský ministr zahraničí dále poukázal na fakt, že pokud Rusko potřebuje vojenskou pomoc ze Severní Koreje, vypovídá to o zhoršující se situaci a oslabení ruských vojenských sil.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý apeloval na své spojence, aby reagovali na důkazy o zapojení severokorejských vojáků do války na Ukrajině. Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu zdůraznil, že jde o výzvu, na kterou Ukrajina ví, jak odpovědět, ale je důležité, aby spojenci neignorovali tuto situaci.

Britský ministr obrany John Healey v této souvislosti uvedl, že Severní Korea již pravděpodobně začala vysílat stovky vojáků na pomoc Rusku. "Severokorejští vojáci podporují ruskou agresi na evropské půdě – je to stejně šokující jako zoufalé," prohlásil Healey v britském parlamentu.

Severní Korea tak podle dostupných informací výrazně podporuje ruské válečné úsilí, což vyvolává další mezinárodní napětí a vyzývá k adekvátním reakcím ze strany západních spojenců Ukrajiny. 

Spojené státy v pondělí na půdě Rady bezpečnosti OSN varovaly Severní Koreu před možným vysláním vojáků na Ukrajinu, aby bojovali po boku Ruska. Tento krok by označily za "nebezpečný a nanejvýš znepokojující vývoj". Náměstek velvyslance USA při OSN Robert Wood uvedl, že USA konzultují s partnery a spojenci možné důsledky takového kroku.

Generální tajemník NATO Mark Rutte rovněž varoval Severní Koreu, že vyslání vojáků by znamenalo "zásadní eskalaci" konfliktu na Ukrajině.

Prezident Vladimir Putin na dotaz ohledně přítomnosti severokorejských vojáků v Rusku tyto informace nepotvrdil ani nevyvrátil. Zmínil však, že spolupráce s KLDR je vnitřní záležitostí Moskvy v rámci jejich partnerství. Zároveň zdůraznil, že Rusko není zodpovědné za eskalaci konfliktu na Ukrajině, a obvinil Západ z dodávek zbraní Ukrajině, které podle něj konflikt prohlubují.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Severní Korea (KLDR)

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy