Rubio: USA nedovolí žádné zemi, včetně Íránu, vybírat poplatky za plavbu v Hormuzském průlivu

Nová dohoda o příměří však vykazuje řadu nejasností a slabých míst, která vyvolávají mezi spojenci obavy. Zatímco americký prezident Donald Trump tvrdil, že Írán souhlasil s návratem mezinárodních inspektorů do svých jaderných zařízení, Teherán takové ujednání přímo popřel.

Neshody panují také ohledně čerpání uvolněných finančních prostředků. Podle Trumpa budou zmrazená íránská aktiva pod americkou kontrolou a určena výhradně na nákup potravin a léků z USA. Guvernér íránské centrální banky Abdolnáser Hemmatí nicméně oponoval, že memorandum zemi k nákupu amerického zboží nezavazuje a Írán se bude rozhodovat podle kvality a ceny.

Představitelé Spojených arabských emirátů, Kuvajtu a Bahrajnu vyjadřují obavy, že uvolněné miliardy dolarů Írán investuje do posílení své armády. Tyto země požadují absolutní jistotu, že průjezd průlivem zůstane bezplatný, a chtějí do konečné dohody zahrnout i omezení íránského balistického programu.

Íránský prezident Masúd Pezeškiján však jakékoli ústupky v oblasti raketového programu striktně odmítl s tím, že rakety slouží k vlastní obraně země. Pezeškiján v úterý odletěl do Pákistánu na svou první zahraniční cestu od konce války, což odráží snahu Teheránu o sblížení s regionálními mocnostmi a vytvoření nových spojenectví.

Předmětem sporů zůstává i mechanismus dohledu nad navrhovaným příměřím v Libanonu. Text memoranda uvádí, že Spojené státy, Írán a jejich spojenci deklarují okamžité a trvalé ukončení vojenských operací na všech frontách včetně Libanonu.

Tato formulace se pokouší zavázat Izrael k ukončení bojů proti Hizballáhu, což ovšem komplikuje dřívější dohodu o příměří mezi Izraelem a Libanonem z počátku června, podle níž muselo být jakékoli zastavení nepřátelských akcí sjednáno přímo mezi těmito dvěma státy, nikoli prostřednictvím vedlejších diplomatických kanálů.