Rumunsko rozhodlo, Georgescu prezidentem nebude. Bouří se i Elon Musk

Rumunský volební ústřední úřad (BEC) údajně reagoval na požadavky voličů a zablokoval opětovnou kandidaturu krajně pravicového favorita květnových prezidentských voleb Georgescua. Ačkoli v loňském prvním kole zvítězil, jeho cesta k druhému pokusu byla úřady zastavena. Informovala o tom například americká stanice CNN. 

Již bývalý kandidát na rumunského prezidenta rozhodnutí BEC odsoudil. „Rozhodnutí zasáhlo přímý úder do srdce demokracie na celém světě,“ upozornil Georgescu. 

Ten dále poznamenal, že se proti rozhodnutí odvolá a konečné slovo bude mít rumunský ústavní soud. „Rozhodnutí bylo nevyhnutelné pro zdraví demokracie, ale tato demokracie bude po květnových volbách potřebovat hlubokou opravu. Rumunské tajné služby v konečném cíli zabránit této krizi selhaly a bude třeba je reformovat,“ vysvětlila rumunská politická redaktorka Magda Gradinaru pro server Kyiv Independent. 

„Uvidíme, kdo využije Georgescuova volebního zákazu a do jaké míry může sociální napětí přerůst v násilná sociální hnutí. Bylo to krátkodobé řešení, ale extremistická populistická platforma zůstává, stejně jako ruský tlak, sociální odpor a napětí. Může se tedy jednat pouze o začátek krize, kterou bude muset Rumunsko zvládnout ve složitém geopolitickém kontextu,“ dodala. 

Georgescuovi podporovatelé ihned po vydání rozhodnutí BEC vyšli do ulic. Protestů se zúčastnila také krajně pravicová strana Aliance za svaz Rumunů (AUR). „Ti, kdo zorganizovali puč, by měli být na náměstí staženi zaživa,“ řekl lídr AUR George Simion. Ten následně své vyjádření mírnil s tím, že šlo o „metaforu“ a vyzval příznivce k pokojným protestům. 

Řešení tíživé situace může být jednoduché. „Pokud bude Simion kandidovat na prezidenta, odpadne část napětí vyvolaného Georgescovým zákazem,“ podotkla analytička Oana Popescu Zamfirová. „Pro Georgesca je důležité, aby Simiona výslovně podpořil. Pokud Simion nebude kandidovat, ten, kdo volby vyhraje, bude mít menší legitimitu,“ doplnila. 

Rumunská prokuratura před několika týdny zahájila vyšetřování Georgescua pro podezření z rozvracení ústavního pořádku a založení fašistické organizace. Podle vyšetřovatelů použil více než jeden milion eur z nepřiznaných finančních zdrojů a aktivně se zapojil do neolegionářství – radikálního neofašistického hnutí inspirovaného Železnou gardou, militantní skupinou, která v Rumunsku působila před druhou světovou válkou. 

Rumunská vláda čelí rostoucím obavám ze spiknutí, které má s podporou Ruska usilovat o její svržení. Na začátku března policie zatkla šest osob spojených s nelegální vojenskou organizací, což vyvolalo vlnu spekulací o rozsáhlé podvratné činnosti. 

„Těchto šest lidí je jen viditelnou špičkou ledovce. Je to poprvé, kdy Rumunsko otevřeně obviňuje Ruskou federaci ze spiknutí proti své státní suverenitě,“ upozornil analytik Armand Gosu. Podle něj je ruská strategie dlouhodobá: „Rusové mohou čekat roky, dokonce desetiletí, proto je nutné, aby rumunský stát celou tuto síť neutralizoval.“

Jeho kolegyně Zamfirová varovala, že i kdyby se nepodařilo zničit celou síť, eliminace jejích lídrů by mohla zabránit dalším existenčním hrozbám.

Napětí eskalovalo už v prosinci, kdy policie zadržela polovojenského fašistického vůdce Horatia Potra, který měl úzké vazby na krajně pravicového prezidentského kandidáta Georgescua. Potr byl spolu s dvaceti muži zastaven na cestě do Bukurešti, ve vozidlech měli zbraně a velkou hotovost. Při následných domovních prohlídkách bylo objeveno obrovské množství zbraní, granátů, 25 kilogramů zlata a přes čtyři miliony dolarů v hotovosti.

Přesto všechno se Georgescua veřejně zastal americký miliardář Elon Musk, který rozhodnutí volebního úřadu (BEC) vyřadit ho z kandidatury ostře kritizoval. „Právě zatkli člověka, který získal nejvíce hlasů v rumunských prezidentských volbách. Tohle je zvrácené,“ napsal Musk už v únoru po Georgescuově zatčení podle serveru Newsweek.