Ruská ekonomika se hroutí, přiznává tamní centrální banka

„Dva roky jsme rostli díky aktivaci volných zdrojů,“ uvedla Nabiullinová. „Ale musíme si přiznat, že většina těchto rezerv je už skutečně vyčerpána.“

Podle ní Rusko v prvních letech plnohodnotné invaze do Ukrajiny využívalo rezervy v podobě volné pracovní síly, nevyužitého průmyslového výkonu, bankovního kapitálu a likvidních prostředků z Národního fondu bohatství. Tyto nástroje ale nyní přestávají fungovat.

Na stejném fóru promluvil i Vladimir Putin, který vyzval úředníky, aby v žádném případě nedopustili stagnaci nebo recesi. „Musíme důsledně měnit strukturu naší ekonomiky,“ uvedl.

Putinova slova kontrastují s realitou, kterou popsal ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov: ruské HDP meziročně zpomalilo z 4,1 % na konci roku 2023 na pouhých 1,4 % v prvním čtvrtletí 2024. V mezikvartálním srovnání došlo dokonce k prvnímu poklesu od roku 2022. Průmyslový růst stagnuje na 1,2 % a civilní sektory ekonomiky začínají zmenšovat objem výroby i prodeje.

Přesto ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin tento týden prohlásil, že Moskva utrácí na válku jen „5–7 %“ státního rozpočtu, a tvrdil, že Rusko „vítězí“. Realita tomu však odporuje.

Podle ruského statistického úřadu dosáhla nezaměstnanost historického minima 2,3 %, ale zároveň Rusko čelí masivnímu nedostatku pracovních sil – zejména kvůli válce, náboru do armády a rozsáhlé emigraci. Odhady hovoří o chybějících 2 milionech pracovníků. Využití průmyslových kapacit překročilo 80 %, což je nejvyšší hodnota v moderní historii země.

Zároveň prudce rostou náklady – včetně inflace, kterou žene vzhůru rekordní výše vojenských výdajů. Centrální banka byla nucena držet úrokové sazby vysoko (až na 21 %) a i když je v červnu mírně snížila na 20 %, obavy ze slabých soukromých investic přetrvávají.

Zdroje z ruského prostředí tvrdí, že technokraté už začínají Putinovi naznačovat nutnost rozhodnutí: „buď válka, nebo ekonomika“. Podle Novaja Gazeta Europe stojí Kreml před dilematem, protože další pokračování konfliktu zvyšuje tlak na veřejné finance i podnikatelské prostředí.

Zisky podniků v březnu meziročně klesly o třetinu, v ropném a plynárenském sektoru dokonce o polovinu. Růst maloobchodního obratu zpomalil ze 7,2 % v prosinci na 2,4 % v dubnu. Naděje na oživení v roce 2025, které byly spojeny s diplomatickými kontakty se Spojenými státy, postupně mizí – váha sankcí a inflace začíná dusit jakýkoliv potenciál k obnově.

Zatímco Putin na veřejnosti odmítá přiznat problémy, jeho vlastní ekonomičtí poradci už otevřeně mluví o blížící se recesi. Válečná mašinérie, která dosud živila ruskou ekonomiku, se tak může stát právě tím, co ji nakonec srazí na kolena.