Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, který zakazuje dodávky ruské ropy a ropných produktů do zemí uplatňujících cenový strop na ruskou ropu. V případě exportu ropy vstoupí zákaz v platnost na začátku února a bude platit pět měsíců. U ropných produktů by ruská vláda mohla stanovit pozdější začátek platnosti zákazu, uvedla agentura Reuters.
Moskva už dříve avizovala, že Putin příslušný dekret podepíše tento týden. Nařízení zakazuje dodávky ruské ropy a ropných produktů firmám a osobám v případě, že je ve smlouvách "přímo či nepřímo zahrnut mechanismus stanovení cenového stropu". Dekret zahrnuje také ustanovení, které ruskému prezidentovi umožňuje ve zvláštních případech zákaz dodávek zrušit.
Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7, Evropská unie a Austrálie od 5. prosince zavedly maximální cenu 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Cenový strop je součástí reakce západních zemí na útok ruských vojsk na Ukrajinu.
Světový trh s ropou reaguje na Putinův podpis dekretu podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy celkem klidně. "Ropa Brent sice dnes zdražuje, nyní o 1,6 procenta, ale to spíše kvůli uvolňování covidových restrikcí v Číně. Zatím tedy nelze předpokládat, že by ruský krok výrazněji zvýšil světové ceny ropy. Může ovšem dojít ke spíše dílčím problémům se zásobováním ropnými produkty v některých členských zemích EU, Česko nevyjímaje. To by vedlo k růstu cen hlavně nafty i u českých čerpacích stanic, jenž by ovšem neměl být zdaleka tak výrazný jako ten jarní," řekl ČTK Kovanda.
Podle ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně krok Ruska ovlivní spíše Slovensko, Česko se ke středoevropským státům s výjimkou z unijního embarga připojilo ne tak kvůli ruské ropě, jako spíše kvůli ruským ropným produktům, zejména naftě. "Na tu ale Putin embargo zatím odložil na později. Jde tedy o Putinovu snahu ovlivnit EU nepřímo tím, že nyní bude muset západ více zazásobit východoevropské suchozemské státy," dodal.
Putinův krok není podle Kovandy překvapivý, překvapivé je spíše to, jak dlouho Rusku trvalo, než s odezvou na západní embargo přišlo. Strop na ruskou ropu totiž vstoupil v platnost už před více než třemi týdny a předtím se o něm hovořilo řadu měsíců.
"Vzhledem k tomu, že dekret tedy není překvapivý, zainteresovaní účastníci trhu měli dost příležitostí se na nynější situaci připravit. Rusko vysílá signál, i v oblasti dodávek plynu, že nechce situaci stran dodávek energií dále hrotit. Připravilo by se tak totiž o příjmy své veřejné kasy, která se kvůli západním sankcím ocitá pod stále znatelnějším tlakem. Rusko dnes například uvedlo, že je připraveno obnovit část svých dodávek plynu do EU potrubím Jamal," podotkl Kovanda.
Ruský vicepremiér Alexandr Novak minulý týden uvedl, že Rusko by začátkem příštího roku mohlo v reakci na zavedení cenového stropu ze strany západních zemí snížit těžbu ropy o pět až sedm procent. To by znamenalo o 500.000 až 700.000 barelů denně.
Související

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce

Trump ztrácí trpělivost. Rusko už za velmoc nepovažuje, připravuje se "drtivý" balík sankcí
Rusko , Vladimír Putin , ropa
Aktuálně se děje
před 9 minutami

Metro C hlásí potíže už druhý den po sobě. Problémy dělá zabezpečovací zařízení
před 1 hodinou

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo
před 1 hodinou

Slovenský ministr zahraničí přebírá kremelskou propagandu. Zpochybňuje Kosovo, relativizuje ruskou agresi a srovnává Ukrajinu s Irákem
před 2 hodinami

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou
před 2 hodinami

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce
před 3 hodinami

OBRAZEM: Pohled do Rudolfina. Lidé se loučí s legendárním Jiřím Bartoškou
před 3 hodinami

Arabské monarchie posilují americkou ekonomickou nadvládu. Darem letadla pro Trumpa to nekončí
před 4 hodinami

Může Trump dostat nobelovku za mír? Podle expertů to není úplný nesmysl
Aktualizováno před 4 hodinami

Česko se loučí s Jiřím Bartoškou. Lidé mohou přicházet až do odpoledních hodin
před 4 hodinami

Půl milionu lidí na pokraji smrti: Každý pátý obyvatel Pásma Gazy čelí hladomoru, varuje zpráva OSN
před 5 hodinami

V Pásmu Gazy může zemřít hlady do 48 hodin 14 tisíc dětí
před 5 hodinami

"Úroveň lidského utrpení v Gaze je nesnesitelná." Březnový zlom poštval Západ proti Izraeli
před 6 hodinami

Mír na Ukrajině se vzdaluje po telefonátu Trumpa s Putinem
před 7 hodinami

Západu došla trpělivost. Za brutální útoky v Pásmu Gazy chystá sankce na Izrael
před 7 hodinami

Konce sezóny se Lars Friis nedočkal. Kouč byl z pozice trenéra Sparty po prohře ve finále MOL Cupu odvolán
před 8 hodinami

Bude součástí týmu pro čtvrtfinále i Kämpf? Realizační tým o něj zájem má doufá, že to klapne
před 8 hodinami

Francie po prohře v klíčovém duelu sestupuje. Kanada poprvé prohrála a Maďarsko trápilo Nory
před 8 hodinami

USA jsou ve čtvrtfinále, Rakousko se k němu přiblížilo. Slováci na MS končí, Švýcaři dali 10 branek
před 9 hodinami

Zimní počasí ještě neřeklo poslední slovo. O víkendu hrozí další mrazíky
včera
Může Evropa ze strachu z Ruska profitovat? Jen pokud totálně změní pravidla hry
Evropský kontinent v posledních měsících zažívá výrazný obrat v přístupu k obraně. Zatímco po desetiletí podceňoval své vojenské kapacity a spoléhal se především na Spojené státy, dnes plánuje rekordní investice do obrany. Vzniká tak otázka, zda by tato nutná militarizace nemohla zároveň oživit chřadnoucí evropskou ekonomiku. Pokud se podaří efektivně propojit vojenský vývoj s civilním využitím, mohla by se obrana stát motorem inovací a růstu. Ale tento plán s sebou nese rizika a je vše jiné než jistý.
Zdroj: Libor Novák