Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila atentát na oligarchu

Ruská tajná služba FSB tvrdí, že zmařila atentát na Západem sankcionovaného ruského oligarchu Konstantina Malofejeva, jenž financuje například nacionalistický televizní kanál Cargrad. Informovaly o tom dnes ruské tiskové agentury. Z údajného pokusu o bombový útok na Malofejeva viní FSB člověka, jenž je podle ní napojen na ukrajinské zpravodajské služby. 

Tvrzení FSB nebylo možné nezávisle ověřit a ukrajinští představitelé se k obviněním nevyjádřili, podotkl server The Moscow Times.

"Teroristický čin měl být proveden odpálením improvizovaného výbušného zařízení připevněného pod Malofejevovým autem," uvedla FSB podle agentury Interfax. Agentura RIA Novosti píše, že útok měl být proveden podobným způsobem jako v případě Darji Duginové. Tto devětadvacetiletá dcera ultranacionalistického ruského ideologa Alexandra Dugina zemřela loni 21. srpna při explozi auta nedaleko Moskvy. Moskva obvinila z její smrti Ukrajinu, Kyjev podíl na výbuchu popřel.

RIA Novosti dnes v souvislosti s údajným chystaným atentátem na Malovejeva zveřejnila video, na němž je vidět neznámý muž, který během dne umisťuje cosi pod zaparkovaný automobil. Na dalších záběrech je vidět automobil zřejmě v nějakém parkovišti a robot, který demontuje z auta určitý objekt.

Za strůjce atentátu na Malofejeva ruské agentury s odvoláním na FSB označují zakladatele Ruského dobrovolnického sboru a ruského občana Denise Kapustina, známého také jako Denis Nikitin, jenž je podle nich pod kontrolou ukrajinské tajné služby SBU. The Moscow Times píše, že Ruský dobrovolnický sbor je krajně pravicové uskupení sídlící na Ukrajině, které se minulý týden přihlásilo k odpovědnosti za vpád do ruské příhraniční Brjanské oblasti. Podle AP se jedná o obskurní skupinu ruských nacionalistů, jejichž status a cíle nejsou jasné.

Ukrajinské úřady účast na útoku v Brjanské oblasti popřely. Kyjev odmítl, že by Ruský dobrovolnický sbor přímo podporoval, zatímco Moskva incident využila k posílení svého tvrzení, že NATO vede zástupnou válku prostřednictvím krajně pravicových "teroristů", napsal před několika dny list Financial Times.

Osmačtyřicetiletý Malofejev, jenž patří mezi podporovatele ruského prezidenta Vladimira Putina, je od roku 2014 na sankčním seznamu Spojených států, Evropské unie a Kanady, které ho viní ze spoluúčasti na tehdejší ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym a z podněcování ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny. Oligarcha tato obvinění odmítá. USA podle stanice CNN loni zabavily peníze na jeho americkém účtu. Americký ministr spravedlnosti Merrick Garland v únoru oznámil, že USA zabavený Malofejevův majetek předají Kyjevu na obnovu ruskou invazí zničené země.

Související

Koncertní síň u Moskvy v plamenech po teroristickém útoku. (22.3.2024)

Rusové už s terorem u Moskvy spojují i Američany a Brity

Navzdory slovům prezidenta Vladimira Putina, že páteční teroristický útok v koncertní síni u Moskvy spáchali islamisté, z Ruska nadále znějí hlasy o roli Ukrajiny v rámci celé tragédie. Podle ředitele tajné služby FSB Alexandra Bortnikova stojí za útokem kromě Kyjeva také Spojené státy americké a Velká Británie. 
Vladimir Putin

Rusové v čele s Putinem ignorovali varování ze Západu. Obětí útoku je přes 130

Rusové zjevně podcenili zahraniční varování ohledně možného teroristického útoku. Prezident Vladimir Putin ještě v úterý podotkl, že Západ se tak snaží zastrašit a destabilizovat ruskou společnost. V pátek ale došlo k útoku v koncertní síni Crocus City Hall u Moskvy, který si vyžádal přes 130 mrtvých. Tragická bilance navíc stále nemusí být konečná. 

Více souvisejících

FSB (ruská kontrarozvědka) Rusko

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 3 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne

Více než 70 procent Poláků neschvaluje vyslání svých vojáků ani vojáků Severoatlantické aliance na Ukrajinu. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který provedl institut IBRIS pro polský deník Rzeczpospolita.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy