Ruské útoky proti ukrajinské kritické infrastruktuře vyřadily z provozu polovinu energetického systému

Ruské útoky vůči ukrajinské kritické infrastruktuře vyřadily z provozu téměř polovinu energetického systému v zemi, oznámil dnes ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Moskva v posledních týdnech cílí na ukrajinskou energetickou síť, zatím nejrozsáhlejší útok podle Kyjeva provedla tento týden v úterý.

"Rusko pokračuje s útoky na civilní kritickou infrastrukturu na Ukrajině, bojuje proti civilní populaci a v zimě jí odepírá světlo, vodu, teplo a komunikaci. Jenom 15. listopadu Rusko na ukrajinská města vypálilo okolo 100 střel. Vyřadilo tím z provozu téměř polovinu našeho energetického systému," řekl podle agentury Unian premiér na setkání s místopředsedou Evropské komise Valdisem Dombrovskisem.

Ukrajina proto od svých evropských partnerů potřebuje další podporu svého energetického sektoru, vybavení i dodatečnou finanční podporu pro nákup plynu, řekl během společného brífinku Šmyhal.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu v noci na dnešek uvedl, že kvůli ruským útokům je bez elektřiny zhruba deset milionů Ukrajinců, tedy přibližně čtvrtina populace.

Eurokomisař pro obchod Valdis Dombrovskis dnes v Kyjevě nabídl Ukrajině "neochvějnou podporu" ze strany Evropské unie. Během rozhovorů ze Zelenským a Šmyhalem probírali "další kroky" v poskytování makrofinanční pomoci Kyjevu v roce 2023 a rovněž bližší integraci Ukrajiny s vnitřním trhem EU.

"Znovu jsem potvrdil solidaritu EU s Ukrajinou, zatímco Rusko pokračuje ve svém brutální válce, zabíjí ukrajinské občany a ničí infrastrukturu," napsal Dombrovskis na twitteru.

Ukrajinský premiér potvrdil, že Kyjev očekává, že příští týden obdrží od EU finanční prostředky v hodnotě 2,5 miliardy eur (61 miliard Kč). Ukrajina rovněž počítá s tím, že v lednu by měla získat první prostředky z finanční pomoci pro příští rok. Evropská komise v tomto plánu navrhuje půjčit v příštím roce válkou zasažené zemi až 18 miliard eur (438 miliard Kč) na podporu základních funkcí státu.

Útoky na ukrajinskou infrastrukturu zintenzivnily v posledních týdnech, Ukrajina se kvůli nim potýká s rozsáhlými výpadky dodávek elektrického proudu. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov tento týden v rozhovoru s agenturou Interfax uvedl, že cílem útoků na ukrajinskou infrastrukturu je donutit Kyjev k jednáním. Ukrajinské úřady a některé další země označují ruské údery na civilní cíle za terorismus. V úterý 15. listopadu byl po celé Ukrajině vyjma Ruskem obsazeného Krymu vyhlášen letecký poplach a exploze hlásila prakticky celá země včetně západních oblastí. Údery poškodily 15 energetických zařízení.

Související

Lodní doprava, ilustrační foto

Změnili jsme kurz, přesto vystřelili. Majitelé jachty, která se ocitla pod ruskou palbou, promluvili

Britská manželská dvojice v důchodu popsala pro pořad BBC Newsnight svůj surrealistický zážitek z jachty v Lamanšském průlivu, v jejíž blízkosti vypálila varovné výstřely ruská válečná loď. Jane a Alan Kelveyovi se v úterý ráno plavili přibližně 37 kilometrů od pobřeží ostrova Wight, když se dostali do těsné blízkosti ruské fregaty Admiral Grigorovič. Válečné plavidlo vystřelilo do dráhy jachty registrované ve Spojeném království, což britské ministerstvo obrany označilo za ojedinělý incident. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se jachta k válečné lodi nebezpečně přibližovala, manželé však střetový kurz striktně odmítli.
Ruská armáda, ilustrační fotografie

Ruská válečná loď vystřelila v Lamanšském průlivu směrem k britské jachtě

V Lamanšském průlivu došlo k vážnému incidentu, který dále vyostřil už tak napjaté vztahy mezi Velkou Británií a Ruskem. Posádka ruské válečné lodi vystřelila varovný výstřel směrem k jachtě registrované ve Velké Británii, která se k plavidlu přiblížila. Událost se odehrála v mezinárodních vodách přibližně dvacet námořních mil jižně od ostrova Wight v oblasti mezi britským pobřežím a Normandií.

Více souvisejících

Ruská armáda válka na Ukrajině Energetika

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

před 3 hodinami

Bojový letoun Rafale F2

Evropská spolupráce se rozpadla. Německo odstoupilo z vývoje bojového letounu šesté generace, státy řeší, co dál

Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Babiš otočil. Rozhodnutí Pavla respektuji, tvrdil včera, dnes se do něj navezl

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ve středu ostře vyjádřil na adresu prezidenta Petra Pavla v souvislosti s jeho kompetenční žalobou a žádostí o předběžné opatření u Ústavního soudu. Hlava státu tímto krokem reagovala na záměr vládního kabinetu neumožnit jí účast na nadcházejícím summitu NATO v Turecku. Babiš v rozhovoru pro server Blesk označil prezidentovo chování za směšné. Podle premiéra tímto způsobem Pavel pouze dělá kampaň za své znovuzvolení.

před 5 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Francie ohlásila první případ eboly na svém území

Francouzské ministerstvo zdravotnictví ve středu potvrdilo první případ nákazy virem ebola na svém území. Infikovaným je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo. Podle oficiálního prohlášení úřadů byl nakažený zdravotník okamžitě převezen a hospitalizován ve specializovaném zdravotnickém zařízení, přičemž jeho zdravotní stav je v současné době stabilizovaný.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel požádal ÚS o předběžné opatření, které mu umožní jet na summit NATO

Prezident Petr Pavel se obrátil na Ústavní soud s žádostí o předběžné opatření, které by mu umožnilo účast na červencovém summitu NATO v Ankaře ještě předtím, než soud definitivně rozhodne o kompetenční žalobě. Tento krok vyplývá z návrhu zveřejněného v přehledu plenárních věcí na webových stránkách soudu. Případ dostal jako soudce zpravodaj na starosti Pavel Šámal, nicméně verdikt bude vydávat plénum, které tvoří všichni soudci a soudkyně.

před 7 hodinami

Izraelská armáda

OSN: Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy

Nezávislá vyšetřovací komise OSN ve své nové zprávě uvedla, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti. Dokument, který zkoumal porušování práv dětí od začátku konfliktu, poukazuje na to, že děti tvoří přibližně 30 % všech obětí zabitých izraelskými silami. Navazuje tak na zářijové závěry komise, podle nichž Izrael v Gaze páchá genocidu a izraelští představitelé včetně premiéra Benjamina Netanjahua k těmto činům podněcují. Netanjahu navíc čelí zatykači Mezinárodního trestního soudu kvůli válečným zločinům.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům pod palbou kritiky: Mírové memorandum působí proíránsky, Teherán navíc řadu věcí popírá

Bílý dům po zveřejnění memoranda o porozumění s Íránem čelí vlně pochybností, protože text dohody působí velmi jednostranně ve prospěch Teheránu. Americká administrativa sice opakovaně prohlašuje, že se jí podařilo vyjednat zásadní ústupky, jenže žádný z těchto bodů se v oficiálním dokumentu neobjevuje. Íránská strana navíc jakákoli dodatečná ujednání rezolutně popírá a tvrdí, že k ničemu takovému nedošlo. Kvůli dřívějším rozporuplným prohlášením Washingtonu je tak v tuto chvíli velmi obtížné určit, která strana říká pravdu.

před 10 hodinami

včera

Marco Rubio

Rubio: USA nedovolí žádné zemi, včetně Íránu, vybírat poplatky za plavbu v Hormuzském průlivu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Perského zálivu prohlásil, že Spojené státy nedovolí žádné zemi, včetně Íránu, vybírat poplatky za plavbu v Hormuzském průlivu. Podle šéfa americké diplomacie se jedná o mezinárodní vodní cestu, kde stávající mezinárodní právo jakékoli zpoplatnění zakazuje. Rubio přicestoval do Abú Zabí s cílem ujistit regionální spojence, že Washington zaujme v mírových rozhovorech s Teheránem pevný postoj a že nedávno uzavřené šedesátidenní příměří bezpečnost partnerů v zálivu neohrozí.

včera

Plavání

Extrémní počasí si už v Evropě vyžádalo desítky lidských životů

Extrémní vlna veder, která v těchto dnech sužuje Evropu, přinesla tragickou bilanci ve Francii, kde od minulého čtvrtka utonulo v souvislosti s horky již 40 lidí. Ministryně pro sport a mládež Marina Ferrariová v této souvislosti varovala před riziky spojenými s koupáním na nehlídaných místech, kam lidé v touze po ochlazení často míří, aniž by domysleli nebezpečí. Francie v úterý zažila vůbec nejteplejší červnový den v historii měření s celostátním teplotním průměrem 29.8 stupně Celsia a více než polovina země se ocitla v nejvyšším stupni pohotovosti. Kritická situace panuje také v Německu, kde záchranáři hlásí několik utonulých poté, co zejména muži přecenili své síly ve vodě, přičemž tři těla byla vyplavena z řeky Rýn.

včera

včera

včera

včera

Karel III. jako první britský král odtajní daňové přiznání, oznámil palác

Velká Británie si momentálně prochází politickými otřesy, protože premiér Keir Starmer oznámil rezignaci. O svém úmyslu skončit informoval i krále Karla III., jenž se sám v posledních dnech odhodlal ke kroku, který v historii monarchie nemá obdoby. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy