V posledních dvou týdnech počty padlých ruských vojáků na Ukrajině oproti obvyklým týdenním ruským ztrátám několikanásobně vzrostly, uvedl server BBC News. Ten od začátku války na Ukrajině společně s nezávislým portálem Mediazona a skupinou dobrovolníků monitoruje počet Rusů, o jejichž úmrtí v bojích na Ukrajině informují otevřené zdroje. Zatímco v loňském roce se podle BBC v těchto zdrojích každý týden objevovaly zprávy o 250 až 300 mrtvých, za první dva týdny tohoto měsíce se novinářům podařilo potvrdit jména 1679 padlých.
Jde o zatím nejvyšší nárůst ruských ztrát od ruského vpádu na Ukrajinu v únoru minulého roku, uvedla BBC. Podotkla, že řeč je jen o padlých, jejichž jména se podaří dohledat a ověřit. Skutečné ztráty tak podle ní budou nejspíš vyšší. Z její analýzy situace na hřbitovech ve více než 60 ruských obcích navíc vyplývá, že pohřbených ruských vojáků v roce 2022 je přibližně dvakrát více než na jejím seznamu padlých od začátku války.
Velkou část padlých za poslední tři měsíce podle BBC představují vojáci povolaní do zbraně během mobilizace, naverbovaní trestanci a také ti, kdo podepsali s ruskými ozbrojenými silami po začátku invaze na Ukrajinu kontrakt, tedy takzvaní dobrovolníci.
Podle nejvíce konzervativních odhadů podle BBC od začátku ruského vpádu na Ukrajinu o život přišlo přibližně 29.500 vojáků. Na každého mrtvého připadá podle BBC také v průměru 3,5 zraněného.
Mnohé odhady ruských ztrát jsou mnohem vyšší. Deník The New York Times s odvoláním na americké a další západní činitele tento měsíc napsal, že počet mrtvých a zraněných ruských vojáků se blíží ke 200.000. Analytici z ruského investigativního projektu Conflict Intelligence Team dokonce odhadují ruské ztráty na 270.000 mrtvých.
Podle britské vojenské rozvědky představují ztráty v ruských ozbrojených silách a v řadách ruských žoldnéřů 175.000 až 200.000 lidí, z čehož 40.000 až 60.000 tvoří padlí. Ruské ztráty podle britské rozvědky znatelně vzrostly od loňského září, kdy Moskva vyhlásila částečnou mobilizaci.
Související
Ruský útok na ukrajinský Charkov má 10 obětí. Zemřelo i dítě
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
válka na Ukrajině , Ruská armáda
Aktuálně se děje
před 9 minutami
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
před 36 minutami
Začalo předávání filmových cen Český lev
před 1 hodinou
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
před 3 hodinami
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
před 4 hodinami
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
před 4 hodinami
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
před 6 hodinami
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
před 7 hodinami
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
před 8 hodinami
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
před 10 hodinami
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
před 11 hodinami
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
před 12 hodinami
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
před 14 hodinami
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
včera
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
včera
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
včera
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
včera
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
včera
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
včera
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
včera
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Zdroj: Libor Novák