Kreml zorganizoval rozsáhlou sledovací kampaň zaměřenou na jaderná zařízení napříč Evropou, včetně Velké Británie, k čemuž podle odborníků využíval bezpilotní letouny vypouštěné z plavidel ruské stínové flotily. Tyto nové závěry by mohly definitivně objasnit dva roky starou záhadu, která započala v momentě, kdy byly nad čtyřmi citlivými americkými vojenskými základnami ve Spojeném království zpozorovány drony. Vyšetřovatelé byli sice od počátku přesvědčeni, že stroje naváděli živí operátoři, dlouho však nedokázali lokalizovat místa jejich vzletu.
Analytici z londýnského think-tanku Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS) zjistili, že v inkriminované době kotvilo nedaleko Hullu nákladní plavidlo HAV Dolphin s ruskou posádkou a v Severním moři poblíž Essexu se pohyboval tanker Seasons 1. Na základě podrobného sledování tras plavidla HAV Dolphin vědci konstatovali, že je vysoce pravděpodobné, že režim Vladimira Putina vedl dronovou kampaň ve vzdušném prostoru NATO mezi srpnem 2024 a únorem 2026. Celá operace měla být součástí širší nekonvenční války Kremlu proti Evropě.
Koordinovaná špionážní akce cílila na jaderná stanoviště ve Velké Británii, Francii, Belgii a Nizozemsku. Analýza 144 incidentů, které se během osmnácti měsíců odehrály ve více než tuctu zemí, ukázala, že ruské tajné služby operovaly s mimořádnou beztrestností. Zpráva, kterou jako první publikoval deník The Times, varuje, že tato kampaň bezpilotních prostředků představuje jak sérii taktických úspěchů pro Kreml, tak zároveň strategické selhání protivzdušné obrany spojenců.
V listopadu 2024 byly drony zaznamenány nad britskými základnami Královského letectva Lakenheath a Mildenhall v Suffolku, Fairford v Gloucestershire a Feltwell v Norfolku. Na základně Fairford byly v té době rozmístěny čtyři americké strategické bombardéry B-52, zatímco v Lakenheathu probíhala výstavba zařízení určených pro uskladnění jaderných zbraní. Spojené státy využívají své vojenské základny na britském území již více než 70 let.
Úspěch Moskvy pramenil podle autorů studie ze strategického faktu, že evropská architektura protivzdušné obrany byla primárně navržena k detekci a eliminaci konvenčních hrozeb v rozpoznatelném bojovém prostoru, nikoliv k zachycování malých dronů. Lodě na moři mohly fungovat jako síťový retranslační systém, kde jedno nebo dvě plavidla drony vypouštěla a zajišťovala jejich návrat, zatímco třetí loď poskytovala zpravodajské informace samotnému dronu a jeho operátorovi. Loď HAV Dolphin, plující pod vlajkou Antiguy a Barbudy, se aktuálně nachází u pobřeží Portugalska.
Sidharth Kaushal z obranného think-tanku RUSI upozornil, že hrozba je sice reálná, ale je nutné ji vnímat v kontextu, protože v době míru je cílem Ruska spíše narušování a průzkum, což má sice vážné následky, ale nejde o katastrofu. Dodal, že Spojené království má v současnosti jen omezené schopnosti čelit bezpilotním systémům a existuje zde značný prostor pro zlepšení. Premiér Keir Starmer sice představil dlouho očekávaný plán investic do obrany s příslibem zvýšení výdajů o 15 miliard liber a modernizace armády proti dronům, financování téměř třetiny tohoto projektu je však stále nejasné.
O tom, kde se získá chybějících 4,7 miliardy liber, se rozhodne až během podzimního rozpočtu, což způsobí vrásky pravděpodobnému Starmerovu nástupci Andymu Burnhamovi, který byl o finanční trhlině informován teprve v úterý. Ministři rovněž nedávno oznámili nové zákony zaměřené na potírání ruského vměšování, v nichž varovali sabotéry před vězením za úmyslné poškození životně důležitých podmořských internetových kabelů. Ministryně baronka Lloydová k tomu uvedla, že vzkaz Londýna Vladimiru Putinovi je jednoduchý, jelikož Británie vidí, co Rusko dělá, a jakékoliv zasahování bude mít vážné následky.
Související
Ohavnost. Rusové nemají na ledě co dělat, udeřili opoziční politici
Je to nepřijatelné. Šťastný se zlobí na CAS kvůli návratu ruských hokejistů
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Medvěda zachytila v Beskydech fotopast. Turisté by měli přizpůsobit své chování
před 1 hodinou
Policie vyšetřuje násilný čin v České Lípě. Útočník skončil v poutech
před 1 hodinou
Ukrajinci získají stovky raket Patriot od USA. Má to ale háček
před 2 hodinami
Kdy se hodí návleky na boty
před 2 hodinami
Metnar jmenoval nového spolupracovníka. Splňuje nejvyšší předpoklady
před 3 hodinami
V Polsku se vyhrotil boj o ústavní soud. Nawrocki se urychleně vrátil do země
před 4 hodinami
Víkendové počasí má být různorodé. Na horách už může připomínat zimu
včera
Zemřel Walter Koenig. Podobně jako Stewarta ho proslavil Star Trek
včera
Chorý po čtvrté červené v dresu Slavie v Edenu končí. Zná tresty na všech frontách
včera
Česká pošta představila plán transformace. Odhalila, co bude s pobočkami
včera
Legenda české atletiky Fibingerová se vážně zranila
včera
Babiš nebude nadšený. Pavel se chystá na další jednání vlády
včera
Ohavnost. Rusové nemají na ledě co dělat, udeřili opoziční politici
včera
Mýto pro nákladní auta se v průběhu příštího roku změní, předpokládá ministerstvo
včera
Harvard a Yale. Nejstarší a nejprestižnější americké univerzity slaví svá výročí
včera
Je to nepřijatelné. Šťastný se zlobí na CAS kvůli návratu ruských hokejistů
včera
Železniční tragédii ve Španělsku nepřežil Čech, potvrdilo ministerstvo
včera
Rusové se mohou vrátit na hokejové MS. Česko už zareagovalo
včera
Binance přišla o miliardy dolarů při útoku hackerů. Stopy vedou ke Kimovi
včera
Sparta s Plzní nestačily na své soupeře v Evropské lize. Jablonec překvapil
Fotbalisté Sparty neodčinili předešlé zaváhání v rámci ligové fáze Evropské ligy, když doma ztratili s norským Lilleströmem (1:1). Přestože vstup do duelu na hřišti Olympiakosu Pireus byl z pohledu Pražanů nebojácný, postupem času však jako by tato nebojácnost rázem vymizela a podobně jako ve zmiňovaném zápase s norským klubem tak nabídla soupeři prostor na rozhodující úder. Navíc o to těžší to s postupem času pro Spartu tentokrát bylo proto, že hrála pochopitelně venku v řeckém pekle.
Zdroj: David Holub