Rusko může zaútočit na NATO za 5 až 8 let, varuje Bundeswehr

Generál Carsten Breuer, nejvyšší představitel německých ozbrojených sil, varoval před rostoucí hrozbou, kterou představuje posilování ruských vojenských kapacit. Breuer považuje tuto hrozbu za čím dál tím závažnější, což vyžaduje adekvátní reakci. Informoval o tom server Ukrajinska pravda.

Breuer, generální inspektor Bundeswehru, v rozhovoru pro Sächsische Zeitung uvedl, že ruská armáda se stále více zaměřuje na Západ. Odhaduje, že za pět až osm let budou mít ruské síly dostatek materiálu a personálu k potenciálnímu útoku na území NATO, což si podle něj všichni dotčení zatím plně neuvědomují.

"Ruská armáda každoročně zvyšuje počet tanků o dalších 1000 až 1500 kusů. Pět největších evropských členských států NATO má spolu ve svém inventáři jen polovinu tohoto počtu," řekl Breuer.

Bundeswehr, jak se nazývají německé ozbrojené síly, má v současnosti přibližně 300 bojových tanků.

Generál zdůraznil, že je jeho úkolem zvažovat nejhorší možný scénář, proto je třeba se připravit v časovém horizontu do pěti let.

Rusko by přitom mohlo být vojensky schopno napadnout členské státy NATO již v roce 2026 nebo 2027, varoval nedávno polský prezident Andrzej Duda, přičemž se odkazoval na zprávu německých expertů.

"Přicházejí nové zprávy a nedávno jsem viděl jednu od německých expertů, v níž se říká, že možná už v roce 2026 nebo 2027 bude (ruský prezident Vladimir) Putin, když postaví svou ekonomiku na válečný základ, disponovat takovou vojenskou silou, že bude schopen zaútočit na NATO," uvedl Duda pro americkou televizi CNBC.

Evropské země mají dva, tři roky, během kterých mohou dělat potřebné přípravy včetně hromadění zásob munice a výroby zbraní, "aby se co nejvíce zvýšila bezpečnost Evropy..., aby k invazi nedošlo".

Zbrojit je podle něj třeba proto, aby NATO nakonec nemuselo bojovat. "Jde o to, abychom vytvořili takový odstrašující prostředek, který zajistí, že nebudeme napadeni. O to jde, protože nikdo z nás nechce válku," dodal polský prezident.

Spojené státy vyzval, aby nadále pokračovaly v podpoře Ukrajiny. Duda varoval, že v případě, že se ruské síly nepodaří zastavit na Ukrajině, do války by se museli zapojit i vojáci USA.

"Tuto ruskou agresi je třeba zastavit za každou cenu. Pokud se nezastaví, tak se to převalí a pak se obávám, že americké peníze nebudou stačit k zastavení Ruska, budou muset zasáhnout američtí vojáci a to nikdo nechce," řekl.

Na konci února přitom Duda tvrdil, že si nemyslí, že Rusko vojensky napadne Polsko. Důvodem je podle něj to, že Polsko bude na případnou agresi dostatečně připraveno, řekl v rozhovoru pro polský deník Fakt.

"Tohle všechno platí v případě, že budeme silní. Nenapadáte silné - napadáte slabé," vysvětlil svůj postoj Duda. Dodal, že "díky laskavosti bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Polsku" má nyní Varšava stíhačky páté generace F-35, stálou přítomnost amerických vojáků na území Polska a velitelství V Corps americké armády v Poznani.

Estonská zahraniční zpravodajská služba se ale domnívá, že se Rusko se připravuje na možnou vojenskou konfrontaci se státy NATO, ke které by mohlo dojít v příštích deseti letech.

"Rusko se vydalo cestou dlouhodobé konfrontace... a Kreml se pravděpodobně připravuje na možný konflikt s NATO, ke kterému by mohlo dojít v příštích deseti letech," konstatoval šéf estonské zpravodajské služby Kaupo Rosin.

Tento závěr odvodili na základě plánů Ruska zdvojnásobit počet sil rozmístěných na hranici s Finskem a pobaltskými státy.

Rosin dále uvedl, že ruský vojenský útok je v krátkodobém horizontu velmi nepravděpodobný, zejména proto, že nyní Rusko potřebuje své jednotky na Ukrajině. Podle něj zůstane útok nepravděpodobným, pokud i Evropa posílí své ozbrojené síly, aby se vyrovnaly těm ruským.

"Pokud se nepřipravíme, pravděpodobnost (ruského vojenského konfliktu) bude mnohem vyšší," dodal Rosin, přičemž zdůraznil, že podle něj postupuje NATO a jeho spojenci správným směrem.

Pobaltské státy zvýšily své vojenské výdaje na více než dvě procenta HDP poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krymský poloostrov. Spojaři z NATO tam také zvýšili přítomnost svých vojáků. Německo plánuje do roku 2027 vyslat do tohoto regionu 4800 vojáků v plné pohotovosti v rámci svého prvního trvalého zahraničního nasazení od druhé světové války.

NATO musí být připravené na dlouhotrvající konfrontaci s Ruskem, která by mohla trvat i několik dekád, řekl už dříve generální tajemník aliance Jens Stoltenberg v rozhovoru pro nedělník Welt am Sonntag. Je podle něj třeba, aby spojenci rychle rozšiřovali obranné kapacity. 

Stoltenberg zdůraznil, že NATO nestojí o válku s Ruskem. "Musíme se však připravit na konfrontaci, která by mohla trvat desetiletí," vysvětlil. Podle jeho názoru neexistuje záruka, že se ruská agrese v případě triumfu na Ukrajině nerozšíří i dál na západ.

Generální tajemník považuje za současně nejlepší obranu podporu Ukrajiny a investice do vlastních vojenských kapacit. "Odstrašování funguje pouze tehdy, pokud je věrohodné," konstatoval.

Stoltenberg apeluje na členské státy aliance, aby co nejrychleji rozšířily kapacity zbrojního průmyslu ve snaze zvýšit dodávky na Ukrajiny a doplnit vlastní zásoby. "To znamená přejít od pomalé výroby v době míru k rychlé výrobě, která je nezbytná v době konfliktu," dodal. 

Související

Více souvisejících

Rusko Německo Ruská armáda

Aktuálně se děje

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj poprvé mluvil s Ficem, který podle něj podceňuje Putina

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se poprvé setkal se slovenským premiérem Robertem Firem (Smer-SD) a řekl mu mnoho věcí. Prozradil to na tiskové konferenci s novým generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Slovensko by mělo Ukrajině pomáhat, jinak pocítí, čeho je schopen ruský prezident Vladimir Putin, varoval Zelenskyj. 

včera

Dokonalý cizinec

Filmy a seriály týdne: Katastrofické natáčení, potoky krve a dějiny českého filmu

V pravidelných týdenních tipech vybíráme pět nejzajímavějších filmů a seriálů, kterých se tento týden můžete dočkat v kinech, na VOD, případně v televizi. Tento týden můžete vyrazit na fyzickou jízdu o tom, co všechno jsme ochotni zaplatit za slávu, doma pan na vás čeká satirický seriál z filmařského prostředí či novinka Alfonsa Cuaróna.

včera

Ilustrační fotografie.

Češi s Ukrajinou jen remizovali. V Lize národů vedou skupinu

Po páteční domácí výhře nad Albánií (2:0) se v pondělí večer družina trenéra Ivana Haška představila v dalším zápase fotbalové Ligy národů v polské Vratislavi proti Ukrajině. Češi měli jistě v úmyslu přinejmenším výsledkově navázat na poslední měsíc starý vzájemný duel v Praze, kde vyhráli 3:2. Duel začal nadějně, když v 18. minutě svou premiérovou trefu v reprezentaci zaznamenal Lukáš Červ. Do druhé půle nastoupili Češi s tím, že chtějí vedení udržet a ideálně ještě navýšit. Krátce po návratu z kabiny ale zahrál navrátilec Krejčí nešťastně rukou v šestnáctce a z následné penalty na konečných 1:1 srovnal Dovbyk. I přes tuto remízu se ale Češi mohou těšit z prvního místa ve skupině.

včera

včera

Jahjá Sinvár, šéf Hamásu v Gaze zvaný

Potvrzeno. Izraelci zabili šéfa Hamásu Sinvára

Podle nejmenovaných představitelů palestinského radikálního hnutí Hamás existují důkazy, které naznačují, že vůdce Hamásu Jahjá Sinvár mohl být zabit při izraelském útoku v Pásmu Gazy. O této možnosti informoval francouzský deník Le Figaro.

včera

Sídlo Evropského parlamentu

Summit EU v závěrech o Ukrajině zcela vynechal Zelenského vítězný plán

Ve čtvrtek skončily v Bruselu diskuse lídrů členských zemí EU o Ukrajině. Ačkoli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj představil svůj „plán vítězství“, jeho návrh nebyl detailně projednán. Přesto několik států, včetně Česka, Dánska a Nizozemska, oznámilo, že budou pokračovat v dodávkách munice pro Ukrajinu i v roce 2025.

včera

včera

včera

včera

Jahjá Sinvár, šéf Hamásu v Gaze zvaný

Izraelci možná zabili hlavu Hamásu Sinvára

Izraelská armáda prověřuje možnost, že jedním ze tří militantů zabitých nedávno při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy mohl být vůdce palestinského militantního hnutí Hamás, Jahjá Sinvár. Informaci ve čtvrtek přinesl server Times of Israel.

včera

Olaf Scholz

Spor o azylovou reformu: Scholz o ní pochybuje, Česko nabízí pomoc

Německý kancléř Olaf Scholz ve čtvrtek při příchodu na summit Evropské unie v Bruselu vyzval k urychlení reformy azylového systému EU. Migrace je hlavním tématem tohoto summitu, a Scholz zároveň vyjádřil pochybnosti o efektivitě plánovaných přijímacích center mimo EU.  

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Počasí v Evropě se otepluje nejrychleji na světě a EU s tím nic nedělá, varují auditoři

Politika Evropské unie zaměřená na přizpůsobení se změnám klimatu nemusí být dostatečně rychlá a efektivní, aby držela krok s rostoucími extrémy počasí. Vlny veder, sucha a záplavy jsou stále častější a závažnější, což má značné ekonomické důsledky. Evropský účetní dvůr (EÚD) ve své středeční zprávě upozornil na nedostatky v zavádění adaptačních opatření.

včera

včera

včera

Rutte sebral Zelenskému vítr z plachet. Jeho vítězný plán NATO nepodpoří

V Bruselu se ve čtvrtek sešli ministři obrany členských zemí NATO na dvoudenních jednáních, která se zaměřují především na válku na Ukrajině a budoucnost obranného průmyslu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy