Rusko opět hrozí Západu reakcí, pokud Ukrajině útočit na cíle hluboko na ruském území

Rusko adekvátně zareaguje, pokud Spojené státy povolí Ukrajině útočit na cíle hluboko na ruském území pomocí raket dlouhého doletu ATACMS. Uvedl to ve středu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Peskov konkrétnější podrobnosti o možné reakci Moskvy neuvedl, ale dodal, že samotná ruská ofenzíva na Ukrajině je odpovědí na západní podporu Kyjeva. Podle jeho slov se zdá, že Washington již takové rozhodnutí přijal.

Na otázku, zda USA umožní ukrajinské armádě útočit raketami ATACMS na cíle hluboko v Rusku, americký prezident Joe Biden v úterý uvedl, že jeho administrativa „na tom momentálně pracuje“.

Ukrajina v posledních týdnech opakovaně žádala své spojence o povolení využívat západní zbraně dlouhého doletu k útokům na cíle v Rusku.

Rusko bude okamžitě a „velmi bolestivým způsobem“ reagovat, pokud Ukrajina provede útok na ruské území pomocí zbraní s dlouhým dosahem. Už dříve to prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová.

„Chtěli bychom varovat nezodpovědné politiky v EU, NATO a zámoří – pokud Kyjev podnikne příslušné agresivní kroky, Rusko na ně okamžitě odpoví,“ uvedla Zacharovová.

Dodala, že západní politici podle ní „ztrácejí smysl pro realitu, ignorují rizika spojená s další nebezpečnou eskalací konfliktu, dokonce i ve vztahu k vlastním zájmům“.

Ukrajina opakovaně žádá Západ o povolení použít zbraně s dlouhým dosahem, které obdržela, při útocích hluboko na ruském území.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu uvedl, že je zjevné, že Ukrajina zvažuje útoky na ruské území pomocí západních zbraní. Zároveň prohlásil, že Rusko možná bude muset přehodnotit svou jadernou doktrínu, protože Spojené státy a jejich západní spojenci podle něj eskalují válku na Ukrajině a tím ohrožují Rusko.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v pondělí znovu apeloval na spojence Ukrajiny, aby umožnili Kyjevu použít zbraně s dlouhým dosahem při útocích na cíle hluboko uvnitř Ruska. Tuto výzvu pronesl po pondělním ruském útoku na hlavní město Kyjev a další ukrajinské regiony, jak informovala agentura Reuters.

Kuleba na sociální síti X upozornil, že Rusko během noci před prvním školním dnem zaútočilo na Ukrajinu více než 30 raketami a přes 20 drony. Podle jeho slov ruská armáda při útoku použila také severokorejské rakety KN-23.

"Režimy v Pchjongjangu a Moskvě nejsou nijak omezeny při provádění útoků s dlouhým dosahem kdekoli na Ukrajině. Avšak Ukrajina je nucena bránit se proti těmto dvěma barbarským válečným mašinériím s rukama svázanýma za zády. Není to absurdní?" napsal Kuleba.

Ministr zároveň vyzval partnery Ukrajiny, aby překonali své obavy, zrušili omezení uvalená na Ukrajinu a dovolili jí se účinně bránit. Podle Kuleby má Ukrajina na základě Charty OSN právo zasahovat jakékoli legitimní cíle na území Ruska.

Kuleba také vyzval asijské země, aby zvážily zvýšení své pomoci Ukrajině, protože posilování vojenské spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem představuje podle něj bezpečnostní riziko nejen pro Evropu, ale i pro Asii. "Čím silnější bude Ukrajina a čím méně úspěšní budou diktátoři v Rusku a Severní Koreji, tím stabilnější a bezpečnější budou Evropa a Asie," napsal Kuleba.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týdne apeloval na Spojené státy, aby umožnily Ukrajině podnikat útoky hluboko na ruském území. Tento požadavek přednesl v sobotu, krátce po setkání ukrajinských zástupců s americkými partnery ve Washingtonu, jak informoval server Kyiv Post.

Od roku 2022 poskytl Washington Ukrajině vojenskou pomoc přesahující 50 miliard dolarů, ale zároveň omezil použití těchto zbraní na ukrajinské území nebo na obranné přeshraniční operace.

„Odstranění ruských řízených leteckých bomb z ukrajinského nebe je klíčový krok, který by mohl donutit Rusko hledat cestu k ukončení války a dosažení spravedlivého míru,“ prohlásil Zelenskyj ve svém nočním projevu.

Prezident rovněž vyzval Spojené státy, Velkou Británii, Francii a Německo, aby zrušily omezení na používání raket dlouhého doletu dodávaných Západem na ruském území. „Potřebujeme prostředky k plné ochraně Ukrajiny a jejích obyvatel,“ uvedl Zelenskyj a dodal, že ukrajinští představitelé poskytli spojencům „všechny nezbytné podrobnosti“.

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov v pátek při návštěvě Washingtonu zdůraznil, že Ukrajina vysvětlila, co je potřeba k ochraně civilistů před ruským terorem, a vyjádřil naději, že jejich žádost bude vyslyšena.

Ministryně hospodářství Julije Svyrydenková mezitím na platformě X sdělila, že s partnery jednala o krocích nezbytných pro obnovu ukrajinské energetické infrastruktury, kterou ruské nálety poškodily více než z poloviny.

Velká Británie v srpnu povolila využívat její zbraně při operacích na ruském území, oznámilo britské ministerstvo obrany. Omezení na používání raket dlouhého doletu Storm Shadow však nadále platí, uvedla agentura Reuters.

Mluvčí britského ministerstva obrany uvedl, že Ukrajina má právo na sebeobranu proti nezákonným útokům Ruska, což zahrnuje i operace uvnitř Ruska. Dodal, že britské vybavení musí být používáno v souladu s mezinárodním právem.

Kyjev tedy může využívat britské tanky, protitankové střely a další vojenské vybavení na ruském území. Rakety Storm Shadow se však mohou používat pouze na území Ukrajiny.

Podle britského zdroje pro Reuters ukrajinské jednotky pravděpodobně již použily britské tanky Challenger 2 na ruském území. Ministerstvo obrany Spojeného království se k tomu odmítlo vyjádřit.

Rusko varovalo, že bude reagovat, pokud Spojené království dovolí Ukrajině zaútočit na Rusko britskými zbraněmi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden znovu vyzval západní spojence, aby povolili údery raketami dlouhého doletu na Rusko, ale ti to zatím odmítají kvůli obavám z eskalace konfliktu. 

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Dmitrij Peskov Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 9 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

včera

Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

20. prosince 2024 22:32

20. prosince 2024 21:43

20. prosince 2024 20:03

Deset zemí EU včetně Česka předložilo návrh nových sankcí proti Rusku

Deset členských zemí Evropské unie, mezi nimiž nechybí Česká republika a Polsko, předložilo návrh nového sankčního balíčku proti Rusku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy