Rusko opět hrozí Západu reakcí, pokud Ukrajině útočit na cíle hluboko na ruském území

Rusko adekvátně zareaguje, pokud Spojené státy povolí Ukrajině útočit na cíle hluboko na ruském území pomocí raket dlouhého doletu ATACMS. Uvedl to ve středu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Peskov konkrétnější podrobnosti o možné reakci Moskvy neuvedl, ale dodal, že samotná ruská ofenzíva na Ukrajině je odpovědí na západní podporu Kyjeva. Podle jeho slov se zdá, že Washington již takové rozhodnutí přijal.

Na otázku, zda USA umožní ukrajinské armádě útočit raketami ATACMS na cíle hluboko v Rusku, americký prezident Joe Biden v úterý uvedl, že jeho administrativa „na tom momentálně pracuje“.

Ukrajina v posledních týdnech opakovaně žádala své spojence o povolení využívat západní zbraně dlouhého doletu k útokům na cíle v Rusku.

Rusko bude okamžitě a „velmi bolestivým způsobem“ reagovat, pokud Ukrajina provede útok na ruské území pomocí zbraní s dlouhým dosahem. Už dříve to prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová.

„Chtěli bychom varovat nezodpovědné politiky v EU, NATO a zámoří – pokud Kyjev podnikne příslušné agresivní kroky, Rusko na ně okamžitě odpoví,“ uvedla Zacharovová.

Dodala, že západní politici podle ní „ztrácejí smysl pro realitu, ignorují rizika spojená s další nebezpečnou eskalací konfliktu, dokonce i ve vztahu k vlastním zájmům“.

Ukrajina opakovaně žádá Západ o povolení použít zbraně s dlouhým dosahem, které obdržela, při útocích hluboko na ruském území.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu uvedl, že je zjevné, že Ukrajina zvažuje útoky na ruské území pomocí západních zbraní. Zároveň prohlásil, že Rusko možná bude muset přehodnotit svou jadernou doktrínu, protože Spojené státy a jejich západní spojenci podle něj eskalují válku na Ukrajině a tím ohrožují Rusko.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v pondělí znovu apeloval na spojence Ukrajiny, aby umožnili Kyjevu použít zbraně s dlouhým dosahem při útocích na cíle hluboko uvnitř Ruska. Tuto výzvu pronesl po pondělním ruském útoku na hlavní město Kyjev a další ukrajinské regiony, jak informovala agentura Reuters.

Kuleba na sociální síti X upozornil, že Rusko během noci před prvním školním dnem zaútočilo na Ukrajinu více než 30 raketami a přes 20 drony. Podle jeho slov ruská armáda při útoku použila také severokorejské rakety KN-23.

"Režimy v Pchjongjangu a Moskvě nejsou nijak omezeny při provádění útoků s dlouhým dosahem kdekoli na Ukrajině. Avšak Ukrajina je nucena bránit se proti těmto dvěma barbarským válečným mašinériím s rukama svázanýma za zády. Není to absurdní?" napsal Kuleba.

Ministr zároveň vyzval partnery Ukrajiny, aby překonali své obavy, zrušili omezení uvalená na Ukrajinu a dovolili jí se účinně bránit. Podle Kuleby má Ukrajina na základě Charty OSN právo zasahovat jakékoli legitimní cíle na území Ruska.

Kuleba také vyzval asijské země, aby zvážily zvýšení své pomoci Ukrajině, protože posilování vojenské spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem představuje podle něj bezpečnostní riziko nejen pro Evropu, ale i pro Asii. "Čím silnější bude Ukrajina a čím méně úspěšní budou diktátoři v Rusku a Severní Koreji, tím stabilnější a bezpečnější budou Evropa a Asie," napsal Kuleba.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týdne apeloval na Spojené státy, aby umožnily Ukrajině podnikat útoky hluboko na ruském území. Tento požadavek přednesl v sobotu, krátce po setkání ukrajinských zástupců s americkými partnery ve Washingtonu, jak informoval server Kyiv Post.

Od roku 2022 poskytl Washington Ukrajině vojenskou pomoc přesahující 50 miliard dolarů, ale zároveň omezil použití těchto zbraní na ukrajinské území nebo na obranné přeshraniční operace.

„Odstranění ruských řízených leteckých bomb z ukrajinského nebe je klíčový krok, který by mohl donutit Rusko hledat cestu k ukončení války a dosažení spravedlivého míru,“ prohlásil Zelenskyj ve svém nočním projevu.

Prezident rovněž vyzval Spojené státy, Velkou Británii, Francii a Německo, aby zrušily omezení na používání raket dlouhého doletu dodávaných Západem na ruském území. „Potřebujeme prostředky k plné ochraně Ukrajiny a jejích obyvatel,“ uvedl Zelenskyj a dodal, že ukrajinští představitelé poskytli spojencům „všechny nezbytné podrobnosti“.

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov v pátek při návštěvě Washingtonu zdůraznil, že Ukrajina vysvětlila, co je potřeba k ochraně civilistů před ruským terorem, a vyjádřil naději, že jejich žádost bude vyslyšena.

Ministryně hospodářství Julije Svyrydenková mezitím na platformě X sdělila, že s partnery jednala o krocích nezbytných pro obnovu ukrajinské energetické infrastruktury, kterou ruské nálety poškodily více než z poloviny.

Velká Británie v srpnu povolila využívat její zbraně při operacích na ruském území, oznámilo britské ministerstvo obrany. Omezení na používání raket dlouhého doletu Storm Shadow však nadále platí, uvedla agentura Reuters.

Mluvčí britského ministerstva obrany uvedl, že Ukrajina má právo na sebeobranu proti nezákonným útokům Ruska, což zahrnuje i operace uvnitř Ruska. Dodal, že britské vybavení musí být používáno v souladu s mezinárodním právem.

Kyjev tedy může využívat britské tanky, protitankové střely a další vojenské vybavení na ruském území. Rakety Storm Shadow se však mohou používat pouze na území Ukrajiny.

Podle britského zdroje pro Reuters ukrajinské jednotky pravděpodobně již použily britské tanky Challenger 2 na ruském území. Ministerstvo obrany Spojeného království se k tomu odmítlo vyjádřit.

Rusko varovalo, že bude reagovat, pokud Spojené království dovolí Ukrajině zaútočit na Rusko britskými zbraněmi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden znovu vyzval západní spojence, aby povolili údery raketami dlouhého doletu na Rusko, ale ti to zatím odmítají kvůli obavám z eskalace konfliktu. 

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Dmitrij Peskov Rusko

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Robert Fico

Fico zvedá Slovákům daně. Lidem ale tvrdí, že potraviny zlevní

Slovenská vládní koalice se dohodla na konsolidačním balíčku, který má zajisti pokles deficitu v příštím roce na 4,7 % HDP. Vláda premiéra Roberta Fica (Smer-SD) ale zvedne občanům daně, konkrétně se zvýší základní sazba daně z přidané hodnoty na 23 procent. Její snížená sazba poklesne na pět procent. Informovala o tom agentura TASR. 

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Demokracie ve světě upadá. Napadané jsou samotné volební procesy, zní ze zprávy

Globální pokles volební účasti a narůstající zpochybňování volebních výsledků ohrožují důvěryhodnost demokracie. Podle nového reportu volební účast klesla za posledních 15 let o deset procent a téměř polovina světových demokracií čelí zhoršování klíčových ukazatelů. Nejvíce napadané jsou přitom samotné volební procesy, včetně sčítání hlasů. Dále rostou rizika, jako je polarizace či autoritářství, která zasahují demokracie na celém světě.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Dezinformace, fake news, ilustrační foto

Za hranicí absurdity. Dezinformátoři už zneužili i povodně

Antisystémový a dezinformační obsah během povodní škodí práci záchranářů a hasičů. Šiřitelé konspiračních teorií, nepravdivých a zavádějících informací využili strachu napříč českými občany, aby opět zaseli nenávist vůči vládě a státním institucím.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Michal Šimečka, předseda strany Progresívne Slovensko

Michal Šimečka byl odvolán z postu místopředsedy slovenského parlamentu

Předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko (PS) Michal Šimečka byl na mimořádné schůzi parlamentu odvolán z postu místopředsedy Národní rady SR. Hlasování koaličních poslanců, z nichž 76 podpořilo jeho odvolání, proběhlo tajně. Opozice se odmítla hlasování zúčastnit. 

před 7 hodinami

Rozbouřené Labe v Nymburce. (14.9.2024)

Česko má to nejhorší za sebou. Povodně ale ještě neskončily

Česko má z hlediska srážek již to nejhorší za sebou, přesto povodňová situace potrvá ještě několik dní. Po zasedání Ústřední povodňové komise to oznámil ministr životního prostředí Petr Hladík. Podle něj Morava na hranici s Českou republikou doteče během úterý.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Síkela má v nové Evropské komisi zastávat post komisaře pro mezinárodní partnerství

Český ministr průmyslu Jozef Síkela má v nové Evropské komisi zastávat post komisaře pro mezinárodní partnerství. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová to oznámila dnes na tiskové konferenci ve Štrasburku. Síkela bude zodpovědný za evropskou mezinárodní spolupráci a rozvojovou politiku, podporu koordinace mezi EU a jejími členskými státy v oblasti rozvojové spolupráce a za spolupráci s partnery při prosazování hodnot EU, včetně demokracie, právního státu a lidských práv.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy