Rusko opět hrozí Západu reakcí, pokud Ukrajině útočit na cíle hluboko na ruském území

Rusko adekvátně zareaguje, pokud Spojené státy povolí Ukrajině útočit na cíle hluboko na ruském území pomocí raket dlouhého doletu ATACMS. Uvedl to ve středu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Peskov konkrétnější podrobnosti o možné reakci Moskvy neuvedl, ale dodal, že samotná ruská ofenzíva na Ukrajině je odpovědí na západní podporu Kyjeva. Podle jeho slov se zdá, že Washington již takové rozhodnutí přijal.

Na otázku, zda USA umožní ukrajinské armádě útočit raketami ATACMS na cíle hluboko v Rusku, americký prezident Joe Biden v úterý uvedl, že jeho administrativa „na tom momentálně pracuje“.

Ukrajina v posledních týdnech opakovaně žádala své spojence o povolení využívat západní zbraně dlouhého doletu k útokům na cíle v Rusku.

Rusko bude okamžitě a „velmi bolestivým způsobem“ reagovat, pokud Ukrajina provede útok na ruské území pomocí zbraní s dlouhým dosahem. Už dříve to prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová.

„Chtěli bychom varovat nezodpovědné politiky v EU, NATO a zámoří – pokud Kyjev podnikne příslušné agresivní kroky, Rusko na ně okamžitě odpoví,“ uvedla Zacharovová.

Dodala, že západní politici podle ní „ztrácejí smysl pro realitu, ignorují rizika spojená s další nebezpečnou eskalací konfliktu, dokonce i ve vztahu k vlastním zájmům“.

Ukrajina opakovaně žádá Západ o povolení použít zbraně s dlouhým dosahem, které obdržela, při útocích hluboko na ruském území.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu uvedl, že je zjevné, že Ukrajina zvažuje útoky na ruské území pomocí západních zbraní. Zároveň prohlásil, že Rusko možná bude muset přehodnotit svou jadernou doktrínu, protože Spojené státy a jejich západní spojenci podle něj eskalují válku na Ukrajině a tím ohrožují Rusko.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v pondělí znovu apeloval na spojence Ukrajiny, aby umožnili Kyjevu použít zbraně s dlouhým dosahem při útocích na cíle hluboko uvnitř Ruska. Tuto výzvu pronesl po pondělním ruském útoku na hlavní město Kyjev a další ukrajinské regiony, jak informovala agentura Reuters.

Kuleba na sociální síti X upozornil, že Rusko během noci před prvním školním dnem zaútočilo na Ukrajinu více než 30 raketami a přes 20 drony. Podle jeho slov ruská armáda při útoku použila také severokorejské rakety KN-23.

"Režimy v Pchjongjangu a Moskvě nejsou nijak omezeny při provádění útoků s dlouhým dosahem kdekoli na Ukrajině. Avšak Ukrajina je nucena bránit se proti těmto dvěma barbarským válečným mašinériím s rukama svázanýma za zády. Není to absurdní?" napsal Kuleba.

Ministr zároveň vyzval partnery Ukrajiny, aby překonali své obavy, zrušili omezení uvalená na Ukrajinu a dovolili jí se účinně bránit. Podle Kuleby má Ukrajina na základě Charty OSN právo zasahovat jakékoli legitimní cíle na území Ruska.

Kuleba také vyzval asijské země, aby zvážily zvýšení své pomoci Ukrajině, protože posilování vojenské spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem představuje podle něj bezpečnostní riziko nejen pro Evropu, ale i pro Asii. "Čím silnější bude Ukrajina a čím méně úspěšní budou diktátoři v Rusku a Severní Koreji, tím stabilnější a bezpečnější budou Evropa a Asie," napsal Kuleba.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týdne apeloval na Spojené státy, aby umožnily Ukrajině podnikat útoky hluboko na ruském území. Tento požadavek přednesl v sobotu, krátce po setkání ukrajinských zástupců s americkými partnery ve Washingtonu, jak informoval server Kyiv Post.

Od roku 2022 poskytl Washington Ukrajině vojenskou pomoc přesahující 50 miliard dolarů, ale zároveň omezil použití těchto zbraní na ukrajinské území nebo na obranné přeshraniční operace.

„Odstranění ruských řízených leteckých bomb z ukrajinského nebe je klíčový krok, který by mohl donutit Rusko hledat cestu k ukončení války a dosažení spravedlivého míru,“ prohlásil Zelenskyj ve svém nočním projevu.

Prezident rovněž vyzval Spojené státy, Velkou Británii, Francii a Německo, aby zrušily omezení na používání raket dlouhého doletu dodávaných Západem na ruském území. „Potřebujeme prostředky k plné ochraně Ukrajiny a jejích obyvatel,“ uvedl Zelenskyj a dodal, že ukrajinští představitelé poskytli spojencům „všechny nezbytné podrobnosti“.

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov v pátek při návštěvě Washingtonu zdůraznil, že Ukrajina vysvětlila, co je potřeba k ochraně civilistů před ruským terorem, a vyjádřil naději, že jejich žádost bude vyslyšena.

Ministryně hospodářství Julije Svyrydenková mezitím na platformě X sdělila, že s partnery jednala o krocích nezbytných pro obnovu ukrajinské energetické infrastruktury, kterou ruské nálety poškodily více než z poloviny.

Velká Británie v srpnu povolila využívat její zbraně při operacích na ruském území, oznámilo britské ministerstvo obrany. Omezení na používání raket dlouhého doletu Storm Shadow však nadále platí, uvedla agentura Reuters.

Mluvčí britského ministerstva obrany uvedl, že Ukrajina má právo na sebeobranu proti nezákonným útokům Ruska, což zahrnuje i operace uvnitř Ruska. Dodal, že britské vybavení musí být používáno v souladu s mezinárodním právem.

Kyjev tedy může využívat britské tanky, protitankové střely a další vojenské vybavení na ruském území. Rakety Storm Shadow se však mohou používat pouze na území Ukrajiny.

Podle britského zdroje pro Reuters ukrajinské jednotky pravděpodobně již použily britské tanky Challenger 2 na ruském území. Ministerstvo obrany Spojeného království se k tomu odmítlo vyjádřit.

Rusko varovalo, že bude reagovat, pokud Spojené království dovolí Ukrajině zaútočit na Rusko britskými zbraněmi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden znovu vyzval západní spojence, aby povolili údery raketami dlouhého doletu na Rusko, ale ti to zatím odmítají kvůli obavám z eskalace konfliktu. 

Související

Ruská armáda, ilustrační foto Původní zpráva

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Dmitrij Peskov Rusko

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

před 2 hodinami

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

před 3 hodinami

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 9 hodinami

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy