Rusko po hovoru s Trumpem začalo jednat. Skládá delegaci pro jednání o konci války

Peskov podle Kyiv Independent zároveň přiznal, že Moskva dosud neurčila, které země by se mohly potenciálních rozhovorů zúčastnit. Zdůraznil také, že Rusko zatím nevedlo žádné konzultace s evropskými státy a nemá jasnou představu o formátu případného dialogu.

Zkušenosti s minskými dohodami podle Kremlu budou hrát klíčovou roli při dalším vyjednávání. Tyto dohody, uzavřené v letech 2014 a 2015 po ruských vojenských ofenzivách na Donbasu, měly přinést mír, ale jejich podmínky byly Moskvou opakovaně porušovány. Rusko je využívalo jako nástroj k udržení vlivu na Ukrajině a k prosazení větší autonomie pro separatistické oblasti.

Trump, který se snaží prosadit svou vlastní vizi ukončení války, v pondělí telefonoval jak Putinovi, tak i ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Následně prohlásil, že „oba lídři chtějí zastavit miliony úmrtí ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou“. Toto tvrzení vyvolalo v evropských diplomatických kruzích zděšení, neboť reálné ztráty se sice pohybují ve statisících, avšak Trump tímto výrokem mohl naznačit dramatický nárůst bojových ztrát, což by mohlo ospravedlnit jeho snahu o rychlou mírovou dohodu.

Podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Andrije Jermaka Trump a Zelenskyj souhlasili, že zahájí práci na ukončení války. Následně Trump oznámil, že se s Putinem setká v Saúdské Arábii, kde se pokusí dojednat mír. Stále však není jasné, jakou roli bude mít Ukrajina v těchto jednáních a do jaké míry bude mít možnost ovlivnit jejich průběh.

Zelenskyj dal opakovaně najevo, že jakékoli dohody musí zahrnovat stažení ruských vojsk a obnovu územní celistvosti Ukrajiny. Rusko však nadále požaduje územní ústupky a garance, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Moskva si je vědoma, že Trump usiluje o rychlý politický úspěch, a může se proto pokusit prosadit vlastní podmínky výměnou za příměří.

Oznámení o připravovaných rozhovorech přichází v době, kdy se v Evropě zintenzivňuje debata o dalším financování vojenské pomoci Ukrajině. Evropské státy se obávají, že Trump by mohl vyvíjet tlak na EU, aby převzala větší část nákladů na obranu Kyjeva, zatímco USA se budou snažit co nejrychleji stáhnout ze závazků vůči Ukrajině.

Pokud by jednání mezi Trumpem a Putinem vedla k uzavření dohody bez přímé účasti Kyjeva, mohlo by to znamenat de facto legitimizaci ruských zisků na okupovaných územích a oslabení Ukrajiny jako suverénního státu. Evropští lídři proto vyjadřují obavy, že Trumpova strategie by mohla být příliš jednostranná a ve výsledku by mohla poškodit nejen Ukrajinu, ale i bezpečnostní situaci v celé Evropě.