Rusko posílá dalšího opozičníka za mříže. Kara-Murza dostal 25 let

Jednačtyřicetiletý otec tří dětí dlouhodobě vystupoval proti prezidentu Vladimiru Putinovi a lobboval u západních vlád za uvalení sankcí na Rusko a jednotlivé Rusy kvůli porušování lidských práv, připomněla agentura Reuters.

Kara-Murza kritizoval ruskou agresi proti Ukrajině. Ve vazbě se ocitl loni v dubnu po obvinění ze "šíření nepravdivých informací" o ruské armádě během projevu před americkými zákonodárci. Rusko krátce po útoku na Ukrajinu zavedlo jako nový trestný čin to, co označuje za "šíření lží" o svých ozbrojených silách.

Úřady také obvinily Kara-Murzu ze spolupráce s "nežádoucími" organizacemi, zakázanými v Rusku, a loni v říjnu i z vlastizrady, a to kvůli protiválečným výrokům proneseným na veřejných akcích v zahraničí. Soud obžalovaného podle agentury Interfax shledal vinným ve všech bodech a vyhověl návrhu prokuratury, která žádala 25 let vězení.

Kara-Murza po vynesení rozsudku prohlásil, že "Rusko bude svobodné". Minulý týden v závěrečné řeči přirovnal svůj případ ke stalinským vykonstruovaným procesům a odmítl požádat soud o zproštění viny s tím, že stojí za vším, co řekl. "Zločinci mají litovat toho, co udělali. Já jsem naopak ve vězení za své politické názory. Vím také, že přijde den, kdy se temnota nad naší zemí rozptýlí," prohlásil opozičník, který odmítá, že by se čímkoli provinil.

Kara-Murza býval koordinátorem opozičního hnutí Otevřené Rusko, které založil někdejší nejbohatší Rus a později vězeň Putinova režimu Michail Chodorkovskij. Byl rovněž blízkým spolupracovníkem zavražděného opozičního vůdce Borise Němcova. Dlouholetý Putinův odpůrce trpí nervovým onemocněním zvaným polyneuropatie, které podle jeho právníků způsobily pokusy o otravu v letech 2015 a 2017, přičemž během věznění se jeho zdravotní stav zhoršil, píše The Moscow Times.

Loni dostal Kara-Murza mezinárodní Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou od roku 2013 každoročně uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.

Britské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského velvyslance, aby odsoudilo "politicky motivovaný" verdikt nad kritikem Kremlu, který má kromě ruského také britské občanství. "Naléháme na Rusko, aby dodržovalo své mezinárodní závazky, včetně nároku Vladimira Kara-Murzy na řádnou zdravotní péči," uvedl ministr James Cleverly.

Rozsudek odsoudil také Berlín, Paříž, Washington a Evropská unie. Kreml verdikt odmítl komentovat. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila zahraniční reakce na rozsudek za "vměšování do vnitřních věcí" Ruska a pohrozila vyhošťováním západním diplomatům, zapleteným do "rozvracení Ruska". Vynesení rozsudku nad Kara-Murzou si vyslechlo 40 diplomatů z 24 zemí, včetně Česka; TASS ve svém výčtu nezmínil ani Slovensko, ani Maďarsko.

"Vladimir Kara-Murza je další politická oběť ruského režimu. Otec tří dětí a opoziční politik léta hájil lidská práva a základní svobody. Ruský soud ho poslal na 25 let do vězení. Odsuzuji tento trest a vážím si odvahy Kara-Murzy ztratit pro pravdu svou vlastní svobodu," napsal na twitteru český prezident Petr Pavel.

V jedné z prvních zahraničních reakcí český ministr zahraničí Jan Lipavský na twitteru proces s Kara-Murzou označil za "další z odpudivých politických procesů v Rusku". "Dostal 25 let jen kvůli pravdě o ruské válce proti Ukrajině a o neutěšených poměrech v Rusku," uvedl Lipavský.