Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil Západ z vytváření jaderné hrozby vůči Rusku prostřednictvím plánované dodávky moderních stíhacích letounů F-16 Fighting Falcon na Ukrajinu.
Lavrov ve svém rozhovoru pro ruský web Lenta.ru prohlásil, že "USA a jejich satelity v NATO vytvářejí riziko přímé vojenské konfrontace s Ruskem, což by mohlo mít katastrofální následky."
Nejvyšší ruský diplomat upozornil, že Rusko nemůže ignorovat skutečnost, že letadla F-16, která má Západ dodat Ukrajině, by mohla potenciálně nést jaderné zbraně. "Samotná existence těchto systémů v ukrajinských ozbrojených silách bude pro nás představovat jadernou hrozbu ze strany Západu," uvedl.
Ministr však zároveň odmítl tvrzení, že by Rusko plánovalo provést taktický jaderný úder na Ukrajině. Šéf ruské diplomacie zdůraznil, že podmínky použití takových zbraní jsou dobře známy.
Ukrajina se chystá nasadit stíhačky F-16 do března 2024, řekl podle CNN ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Dosud se ale žádná vláda nezavázala poskytnout Ukrajině tato letadla. Na začátku srpna začne koalice jedenácti zemí se výcvikem ukrajinských pilotů pro obsluhu bojových letounů F-16 v Dánsku, uvedl dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen na summitu NATO ve Vilniusu. Později se plánuje vznik výcvikového střediska v Rumunsku, uvedla agentura Reuters. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že zástupci zemí podepsali memorandum, které stanovuje podmínky pro výcvik.
"Doufáme, že první výsledky výcviku uvidíme na začátku příštího roku," uvedl dánský ministr. Dříve již zmínil, že výcvik by měl trvat šest až osm měsíců. Ukrajinský ministr Reznikov zdůraznil, že zařazení letounů F-16 do výzbroje je pro Ukrajinu velmi důležité. Pomůže jí lepší ochranou obyvatelstva a infrastruktury před ruskými útoky. V rámci výcvikového programu budou zařazeni piloti, technici a další podpůrný personál. Program by se mohl rozšířit i na další typy letounů.
Koalice zahrnuje Belgie, Británii, Dánsko, Kanadu, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko a Švédsko. Některé z uvedených zemí nemají letouny F-16 ve svém arzenálu.
Dánsko má 43 stíhaček F-16, z nichž 30 je v aktivním provozu. Nyní je ale nahrazuje moderními stíhačkami F-35 a starší stroje je ochotno dát Ukrajině. "Ukrajina potřebuje letadla. Více než kdy jindy, pokud chtějí vyhrát. To se týká i dánských stíhaček F-16," řekl Poulsen. Podle CNN je ale problém v tom, že zatím žádný stát nepotvrdil, že by stíhačky Ukrajině věnoval.
Spojené státy ale už dříve naznačily, že nebudou spojencům bránit v dodání amerických stíhaček F-16 na Ukrajinu. Uvedla to televize CNN s tím, že americká administrativa se chystá povolit reexport stíhaček oficiálně, žádost o to ale zatím nedostala.
O moderní stíhačky F-16 Ukrajina žádá už řadu měsíců. Umožnily by jí mířit na ruské letouny a armáda by k tomu nemusely využívat drahé rakety systémů Patriot. Podle CNN byl navíc zatím zaznamenán jen asi jediný případ, kdy Patriot dokázal sestřelit ruskou stíhačku. Primárně je určen k ničení raket.
Stíhačka F-16, známá také jako Fighting Falcon, je jednou z nejuznávanějších a nejrozšířenějších bojových letadel na světě. Vyvinuta americkou společností General Dynamics (nyní Lockheed Martin) v 70. letech se rychle stala ikonou moderního letectva a získala si pověst výkonného a univerzálního letadla schopného plnit širokou škálu úkolů.
První let F-16 se uskutečnil v roce 1974 a v roce 1978 bylo letadlo přijato do služby amerického letectva. Od té doby bylo vyrobeno více než 4 600 kusů stíhaček a exportováno do více než 25 zemí po celém světě. Díky své všestrannosti a výkonným schopnostem se F-16 stala základním stíhacím letadlem mnoha vzdušných sil.
Související
Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády
ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Trump: Za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán
před 2 hodinami
Trump v Evropě opět budí vášně. Vyzval ke sjednocení Irska
před 3 hodinami
150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům
před 4 hodinami
Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen
před 6 hodinami
Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo
před 7 hodinami
Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády
před 8 hodinami
Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj
před 9 hodinami
ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže
před 11 hodinami
Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony
před 12 hodinami
Bin Ládin pošle letadlo naplněné výbušninami, varovala CIA tři roky před 11. zářím
před 13 hodinami
Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky
před 15 hodinami
Letní počasí se zapsalo do dějin. Nový rekord má stanice na Hodonínsku
včera
Princ George nastoupil na novou školu. Chodili tam i britští premiéři
včera
Topolánek přiznal metastáze v plicích. Chce něco zkusit
včera
Knihovna Václava Havla je minulostí. Instituce odhalila nový název
včera
Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby
včera
Houby rostou, naznačuje mapa. Počasí se konečně umoudřilo
včera
Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti
včera
Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů
včera
Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky
Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.
Zdroj: Libor Novák