Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil Západ z vytváření jaderné hrozby vůči Rusku prostřednictvím plánované dodávky moderních stíhacích letounů F-16 Fighting Falcon na Ukrajinu.
Lavrov ve svém rozhovoru pro ruský web Lenta.ru prohlásil, že "USA a jejich satelity v NATO vytvářejí riziko přímé vojenské konfrontace s Ruskem, což by mohlo mít katastrofální následky."
Nejvyšší ruský diplomat upozornil, že Rusko nemůže ignorovat skutečnost, že letadla F-16, která má Západ dodat Ukrajině, by mohla potenciálně nést jaderné zbraně. "Samotná existence těchto systémů v ukrajinských ozbrojených silách bude pro nás představovat jadernou hrozbu ze strany Západu," uvedl.
Ministr však zároveň odmítl tvrzení, že by Rusko plánovalo provést taktický jaderný úder na Ukrajině. Šéf ruské diplomacie zdůraznil, že podmínky použití takových zbraní jsou dobře známy.
Ukrajina se chystá nasadit stíhačky F-16 do března 2024, řekl podle CNN ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Dosud se ale žádná vláda nezavázala poskytnout Ukrajině tato letadla. Na začátku srpna začne koalice jedenácti zemí se výcvikem ukrajinských pilotů pro obsluhu bojových letounů F-16 v Dánsku, uvedl dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen na summitu NATO ve Vilniusu. Později se plánuje vznik výcvikového střediska v Rumunsku, uvedla agentura Reuters. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že zástupci zemí podepsali memorandum, které stanovuje podmínky pro výcvik.
"Doufáme, že první výsledky výcviku uvidíme na začátku příštího roku," uvedl dánský ministr. Dříve již zmínil, že výcvik by měl trvat šest až osm měsíců. Ukrajinský ministr Reznikov zdůraznil, že zařazení letounů F-16 do výzbroje je pro Ukrajinu velmi důležité. Pomůže jí lepší ochranou obyvatelstva a infrastruktury před ruskými útoky. V rámci výcvikového programu budou zařazeni piloti, technici a další podpůrný personál. Program by se mohl rozšířit i na další typy letounů.
Koalice zahrnuje Belgie, Británii, Dánsko, Kanadu, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko a Švédsko. Některé z uvedených zemí nemají letouny F-16 ve svém arzenálu.
Dánsko má 43 stíhaček F-16, z nichž 30 je v aktivním provozu. Nyní je ale nahrazuje moderními stíhačkami F-35 a starší stroje je ochotno dát Ukrajině. "Ukrajina potřebuje letadla. Více než kdy jindy, pokud chtějí vyhrát. To se týká i dánských stíhaček F-16," řekl Poulsen. Podle CNN je ale problém v tom, že zatím žádný stát nepotvrdil, že by stíhačky Ukrajině věnoval.
Spojené státy ale už dříve naznačily, že nebudou spojencům bránit v dodání amerických stíhaček F-16 na Ukrajinu. Uvedla to televize CNN s tím, že americká administrativa se chystá povolit reexport stíhaček oficiálně, žádost o to ale zatím nedostala.
O moderní stíhačky F-16 Ukrajina žádá už řadu měsíců. Umožnily by jí mířit na ruské letouny a armáda by k tomu nemusely využívat drahé rakety systémů Patriot. Podle CNN byl navíc zatím zaznamenán jen asi jediný případ, kdy Patriot dokázal sestřelit ruskou stíhačku. Primárně je určen k ničení raket.
Stíhačka F-16, známá také jako Fighting Falcon, je jednou z nejuznávanějších a nejrozšířenějších bojových letadel na světě. Vyvinuta americkou společností General Dynamics (nyní Lockheed Martin) v 70. letech se rychle stala ikonou moderního letectva a získala si pověst výkonného a univerzálního letadla schopného plnit širokou škálu úkolů.
První let F-16 se uskutečnil v roce 1974 a v roce 1978 bylo letadlo přijato do služby amerického letectva. Od té doby bylo vyrobeno více než 4 600 kusů stíhaček a exportováno do více než 25 zemí po celém světě. Díky své všestrannosti a výkonným schopnostem se F-16 stala základním stíhacím letadlem mnoha vzdušných sil.
Související
Důvody, proč je pro Ukrajinu tak těžké úplně zničit Kerčský most
NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml
válka na Ukrajině , ruské kolo , Sergej Lavrov , F-16
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Důvody, proč je pro Ukrajinu tak těžké úplně zničit Kerčský most
před 1 hodinou
NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml
před 1 hodinou
Požár v Tlumačově zaměstnal hasiče. Dva se zranili
Aktualizováno před 2 hodinami
Maradonova smrt a nová fakta. Zvrat ve vyšetřování záhadného úmrtí legendy
před 2 hodinami
Rusko vydalo zatykač na Volodymyra Zelenského
před 3 hodinami
U Masarykova nádraží nejezdí tramvaje. Úpravy vedení linek budou platit až do léta
před 3 hodinami
Ukrajina odpálila na Krym rakety ATACMS. Americká munice už pomáhá
před 3 hodinami
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
před 4 hodinami
U Paříže se střílelo kvůli drogám. Jeden člověk je po smrti
před 4 hodinami
Pekarová Adamová ocenila Tulejovu reakci. Fiala čeká na další návrh TOP 09
před 5 hodinami
Ukrajina hlásí šest zraněných po nočních útocích. Sama útočila na Krymu
před 6 hodinami
Z posil z NHL už reprezentaci opustil Zadina, následoval ho i Kodýtek. Týmu bude pomáhat kouč Gross
před 6 hodinami
Hrůzný nález ostatků v Plzni. V řece plavala lidská hlava
před 7 hodinami
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
před 7 hodinami
USA nadále odrazují Izrael od postupu do Rafáhu. Z OSN zní hlasy o hladomoru
před 8 hodinami
Tři roky ve vězení hrozí muži, který způsobil zásah policie na gymnáziu v Litvínově
před 9 hodinami
Everest zřejmě přestane být tak dosažitelný, vyplývá z rozhodnutí soudu
před 9 hodinami
Ruská škola kritizovala válku na Ukrajině. Konec byl nevyhnutelný
před 11 hodinami
Teplé počasí vydrží i příští týden, mírně se ale ochladí
včera
Izrael po rozhodnutí Turecka hledá nové dodavatele. Zvažuje i Česko
Izrael se po rozhodnutí turecké vlády o zastavení vzájemného obchodu chystá najít nové zahraniční dodavatele. Tato volba by mohla směřovat k přátelským zemím, jako jsou Německo, Česko, Británie, Řecko nebo Maďarsko, uvádí server Ynet.
Zdroj: Libor Novák