Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil Západ z vytváření jaderné hrozby vůči Rusku prostřednictvím plánované dodávky moderních stíhacích letounů F-16 Fighting Falcon na Ukrajinu.
Lavrov ve svém rozhovoru pro ruský web Lenta.ru prohlásil, že "USA a jejich satelity v NATO vytvářejí riziko přímé vojenské konfrontace s Ruskem, což by mohlo mít katastrofální následky."
Nejvyšší ruský diplomat upozornil, že Rusko nemůže ignorovat skutečnost, že letadla F-16, která má Západ dodat Ukrajině, by mohla potenciálně nést jaderné zbraně. "Samotná existence těchto systémů v ukrajinských ozbrojených silách bude pro nás představovat jadernou hrozbu ze strany Západu," uvedl.
Ministr však zároveň odmítl tvrzení, že by Rusko plánovalo provést taktický jaderný úder na Ukrajině. Šéf ruské diplomacie zdůraznil, že podmínky použití takových zbraní jsou dobře známy.
Ukrajina se chystá nasadit stíhačky F-16 do března 2024, řekl podle CNN ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Dosud se ale žádná vláda nezavázala poskytnout Ukrajině tato letadla. Na začátku srpna začne koalice jedenácti zemí se výcvikem ukrajinských pilotů pro obsluhu bojových letounů F-16 v Dánsku, uvedl dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen na summitu NATO ve Vilniusu. Později se plánuje vznik výcvikového střediska v Rumunsku, uvedla agentura Reuters. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že zástupci zemí podepsali memorandum, které stanovuje podmínky pro výcvik.
"Doufáme, že první výsledky výcviku uvidíme na začátku příštího roku," uvedl dánský ministr. Dříve již zmínil, že výcvik by měl trvat šest až osm měsíců. Ukrajinský ministr Reznikov zdůraznil, že zařazení letounů F-16 do výzbroje je pro Ukrajinu velmi důležité. Pomůže jí lepší ochranou obyvatelstva a infrastruktury před ruskými útoky. V rámci výcvikového programu budou zařazeni piloti, technici a další podpůrný personál. Program by se mohl rozšířit i na další typy letounů.
Koalice zahrnuje Belgie, Británii, Dánsko, Kanadu, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko a Švédsko. Některé z uvedených zemí nemají letouny F-16 ve svém arzenálu.
Dánsko má 43 stíhaček F-16, z nichž 30 je v aktivním provozu. Nyní je ale nahrazuje moderními stíhačkami F-35 a starší stroje je ochotno dát Ukrajině. "Ukrajina potřebuje letadla. Více než kdy jindy, pokud chtějí vyhrát. To se týká i dánských stíhaček F-16," řekl Poulsen. Podle CNN je ale problém v tom, že zatím žádný stát nepotvrdil, že by stíhačky Ukrajině věnoval.
Spojené státy ale už dříve naznačily, že nebudou spojencům bránit v dodání amerických stíhaček F-16 na Ukrajinu. Uvedla to televize CNN s tím, že americká administrativa se chystá povolit reexport stíhaček oficiálně, žádost o to ale zatím nedostala.
O moderní stíhačky F-16 Ukrajina žádá už řadu měsíců. Umožnily by jí mířit na ruské letouny a armáda by k tomu nemusely využívat drahé rakety systémů Patriot. Podle CNN byl navíc zatím zaznamenán jen asi jediný případ, kdy Patriot dokázal sestřelit ruskou stíhačku. Primárně je určen k ničení raket.
Stíhačka F-16, známá také jako Fighting Falcon, je jednou z nejuznávanějších a nejrozšířenějších bojových letadel na světě. Vyvinuta americkou společností General Dynamics (nyní Lockheed Martin) v 70. letech se rychle stala ikonou moderního letectva a získala si pověst výkonného a univerzálního letadla schopného plnit širokou škálu úkolů.
První let F-16 se uskutečnil v roce 1974 a v roce 1978 bylo letadlo přijato do služby amerického letectva. Od té doby bylo vyrobeno více než 4 600 kusů stíhaček a exportováno do více než 25 zemí po celém světě. Díky své všestrannosti a výkonným schopnostem se F-16 stala základním stíhacím letadlem mnoha vzdušných sil.
Související
Rusko podniklo masivní útok na Kyjev
Zelenského a Trumpa čeká další jednání. Nejspíš ho stihnou do konce týdne
válka na Ukrajině , ruské kolo , Sergej Lavrov , F-16
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
před 2 hodinami
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
před 3 hodinami
Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci
před 4 hodinami
Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět
před 6 hodinami
Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát
před 6 hodinami
Počasí: Meteorologové vydali varování před ledovkou. Část Česka zasáhne už dnes večer
před 7 hodinami
Rutte ostře odmítnul návrhy na vojenské odtržení Evropy od USA
před 9 hodinami
"Spojenectví jsme upevnili prolitou krví." Kim Čong-un zaslal Putinovi novoroční blahopřání
před 10 hodinami
Krvavé střety jsou u konce. Thajsko a Kambodža uzavřely dohodu o příměří
před 11 hodinami
Rusko podniklo masivní útok na Kyjev
před 12 hodinami
Počasí na Silvestra a Nový rok. Na hory může dorazit sněhová nadílka
včera
Obchody už budou otevřené až do Silvestra. Zákon je ovlivní zase za několik dní
včera
Fotbalová liga hlásí první zimní přestupy. Posily vítají Plzeň, Olomouc i Pardubice
včera
Zelenského a Trumpa čeká další jednání. Nejspíš ho stihnou do konce týdne
včera
Hřib bude mít jednoho vyzyvatele. Piráti si zvolí i místopředsedy
včera
Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump
včera
Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce
včera
Za smrt Perryho nese vinu i druhý lékař. Za mříže ale nemusí
včera
Slovensko poprvé reagovalo na ruský zásah lodi v přístavu na Ukrajině
včera
Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil
Exprezident Miloš Zeman i letos přednesl vánoční poselství, ačkoliv od roku 2023 nevykonává žádnou politickou funkci. Bývalý vrcholný politik v televizním vystoupení na CNN Prima News kritizoval bývalého premiéra Petra Fialu či některé členy jeho kabinetu. Překvapil tím, že v jedné věci ocenil svého nástupce Petra Pavla.
Zdroj: Jan Hrabě