Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil Západ z vytváření jaderné hrozby vůči Rusku prostřednictvím plánované dodávky moderních stíhacích letounů F-16 Fighting Falcon na Ukrajinu.
Lavrov ve svém rozhovoru pro ruský web Lenta.ru prohlásil, že "USA a jejich satelity v NATO vytvářejí riziko přímé vojenské konfrontace s Ruskem, což by mohlo mít katastrofální následky."
Nejvyšší ruský diplomat upozornil, že Rusko nemůže ignorovat skutečnost, že letadla F-16, která má Západ dodat Ukrajině, by mohla potenciálně nést jaderné zbraně. "Samotná existence těchto systémů v ukrajinských ozbrojených silách bude pro nás představovat jadernou hrozbu ze strany Západu," uvedl.
Ministr však zároveň odmítl tvrzení, že by Rusko plánovalo provést taktický jaderný úder na Ukrajině. Šéf ruské diplomacie zdůraznil, že podmínky použití takových zbraní jsou dobře známy.
Ukrajina se chystá nasadit stíhačky F-16 do března 2024, řekl podle CNN ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Dosud se ale žádná vláda nezavázala poskytnout Ukrajině tato letadla. Na začátku srpna začne koalice jedenácti zemí se výcvikem ukrajinských pilotů pro obsluhu bojových letounů F-16 v Dánsku, uvedl dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen na summitu NATO ve Vilniusu. Později se plánuje vznik výcvikového střediska v Rumunsku, uvedla agentura Reuters. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že zástupci zemí podepsali memorandum, které stanovuje podmínky pro výcvik.
"Doufáme, že první výsledky výcviku uvidíme na začátku příštího roku," uvedl dánský ministr. Dříve již zmínil, že výcvik by měl trvat šest až osm měsíců. Ukrajinský ministr Reznikov zdůraznil, že zařazení letounů F-16 do výzbroje je pro Ukrajinu velmi důležité. Pomůže jí lepší ochranou obyvatelstva a infrastruktury před ruskými útoky. V rámci výcvikového programu budou zařazeni piloti, technici a další podpůrný personál. Program by se mohl rozšířit i na další typy letounů.
Koalice zahrnuje Belgie, Británii, Dánsko, Kanadu, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko a Švédsko. Některé z uvedených zemí nemají letouny F-16 ve svém arzenálu.
Dánsko má 43 stíhaček F-16, z nichž 30 je v aktivním provozu. Nyní je ale nahrazuje moderními stíhačkami F-35 a starší stroje je ochotno dát Ukrajině. "Ukrajina potřebuje letadla. Více než kdy jindy, pokud chtějí vyhrát. To se týká i dánských stíhaček F-16," řekl Poulsen. Podle CNN je ale problém v tom, že zatím žádný stát nepotvrdil, že by stíhačky Ukrajině věnoval.
Spojené státy ale už dříve naznačily, že nebudou spojencům bránit v dodání amerických stíhaček F-16 na Ukrajinu. Uvedla to televize CNN s tím, že americká administrativa se chystá povolit reexport stíhaček oficiálně, žádost o to ale zatím nedostala.
O moderní stíhačky F-16 Ukrajina žádá už řadu měsíců. Umožnily by jí mířit na ruské letouny a armáda by k tomu nemusely využívat drahé rakety systémů Patriot. Podle CNN byl navíc zatím zaznamenán jen asi jediný případ, kdy Patriot dokázal sestřelit ruskou stíhačku. Primárně je určen k ničení raket.
Stíhačka F-16, známá také jako Fighting Falcon, je jednou z nejuznávanějších a nejrozšířenějších bojových letadel na světě. Vyvinuta americkou společností General Dynamics (nyní Lockheed Martin) v 70. letech se rychle stala ikonou moderního letectva a získala si pověst výkonného a univerzálního letadla schopného plnit širokou škálu úkolů.
První let F-16 se uskutečnil v roce 1974 a v roce 1978 bylo letadlo přijato do služby amerického letectva. Od té doby bylo vyrobeno více než 4 600 kusů stíhaček a exportováno do více než 25 zemí po celém světě. Díky své všestrannosti a výkonným schopnostem se F-16 stala základním stíhacím letadlem mnoha vzdušných sil.
Související
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
Miliony vysídlených, roztrhané rodiny, nulová komunikace. Jak dopadají čtyři roky války na Ukrajince?
válka na Ukrajině , ruské kolo , Sergej Lavrov , F-16
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat
před 1 hodinou
Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů
před 2 hodinami
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
před 3 hodinami
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
před 4 hodinami
Policie uzavřela pražské Hlavní nádraží a Wilsonovu. Anonym hrozil bombou
před 5 hodinami
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
před 6 hodinami
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
včera
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
včera
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
včera
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
včera
Trump zavedl poplatek 20 procent z hodnoty nákladu za proplutí Hormuzským průlivem
včera
Miliony vysídlených, roztrhané rodiny, nulová komunikace. Jak dopadají čtyři roky války na Ukrajince?
včera
Uspěli jsme, prohlásil Macron ve svém posledním projevu k francouzské armádě
včera
USA přebírají kontrolu nad Hormuzským průlivem. Budete nám za něj platit, prohlásil Trump
včera
Německo a Francie si předvolaly ruského velvyslance. Na kyberútoky odpovíme, vzkazují Moskvě
včera
Ukrajina vrací válku do Ruska. Opět útočila v Moskvě
včera
Filip Turek měl údajně nehodu, v centru Prahy se měl srazit se sanitkou
včera
Evropa sčítá škody. Extrémní počasí si zatím jen letos vyžádalo tisíce mrtvých
včera
Počasí: Česko zasáhnou velmi silné bouřky. Hrozí vichřice i kroupy
včera
Hormuzský průliv je otevřený, prohlašují USA. Írán tvrdí opak
Spojené státy v neděli provedly další kolo leteckých úderů proti Íránu, které mělo za cíl překazit jeho útoky na lodní dopravu v Hormuzském průlivu, klíčové tepně pro globální dodávky ropy. Teherán na tyto akce odpověděl odvetnými údery napříč regionem. Americké ústřední velitelství Centcom oznámil, že operace, kterou nařídil prezident Donald Trump s cílem vyvodit odpovědnost vůči íránským silám, začala v 17:00 ET a byla dokončena kolem 22:30 ET. Zásahy směřovaly proti desítkám cílů a navázaly na sobotní útoky, které byly odvetou za íránské napadení kontejnerové lodi M/V GFS Galaxy plující pod kyperskou vlajkou. Plavidlo po zásahu utrpělo škody v motorovém prostoru, vypukl na něm požár a jeden člen posádky se pohřešuje. Během sobotních operací zasáhly americké síly na 140 vojenských objektů včetně odpalovacích míst pro rakety a drony.
Zdroj: Libor Novák