Rusko žádá o svolání Rady bezpečnosti OSN kvůli pravoslavné církvi

Rusko požádalo o svolání Rady bezpečnosti OSN na úterý 17. ledna kvůli situaci ukrajinské pravoslavné církve, donedávna podřízené moskevskému patriarchátu. Uvedla to dnes agentura Interfax. Na jednání rady by podle ruské diplomacie měl vystoupit zástupce moskevského patriarchátu ruské pravoslavné církve.

Moskevský patriarcha Kirill, který stojí v čele ruské pravoslavné církve, vystupuje na podporu ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho války proti Ukrajině.

Ruský velvyslanec při RB OSN Vasilij Něbenzja během jednání rady uvedl, že ukrajinské úřady pronásledují jinak smýšlející občany a snaží se zničit zmíněnou církev, což může mít ty nejhroznější následky pro mír a bezpečnost v regionu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno pozastavil ukrajinské občanství v případě 13 vysoce postavených představitelů Ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu. Kyjev tuto církev podezírá z podpory války Ruska proti Ukrajině a některé preláty z vlastizrady. Ukrajinské tajné služby v poslední době prohledaly řadu jejích klášterů a kostelů.

Něbenzja také prohlásil, že Rusko je připraveno dosáhnout cílů "speciální vojenské operace" cestou rozhovorů, anebo bojovými operacemi. Prohlásil také, že mír v ukrajinském pojetí by znamenal kapitulaci Ruska.

Rusko svým útokem na Ukrajinu z loňského 24. února rozpoutalo nejhorší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si podle odhadů vyžádal desetitisíce obětí na obou stranách a vyhnal miliony lidí ze svých domovů. Moskva tvrdí, že chce "denacifikovat" a "demilitarizovat" sousední stát, ze kterého se pokusilo anektovat další čtyři oblasti, podobně jako na jaře 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Kyjev a Západ hovoří o ničím nevyprovokované ruské agresi. Kyjev si za válečný cíl stanovil osvobození okupovaných území.

Během války Moskva stupňuje represe vůči opozici. Podle nově přijatých zákonů v Rusku hrozí vězení komukoliv, kdo si troufne označit válku proti Ukrajině za válku, protože oficiálně jde o "speciální vojenskou operaci", zmíní se o utrpení civilistů (Moskva tvrdí, že proti civilistům neútočí) či o podezření, že se ruští vojáci dopouštějí v okupovaných ukrajinských městech válečných zločinů. Tato podezření a veškeré důkazy Moskva odmítá jako provokace.

Související

Donald Trump

Trump rozhodne o budoucnosti evropských sankcí proti Rusku

Evropská unie stojí před zásadním dilematem: budou její sankce proti Rusku posíleny, nebo oslabeny? Odpověď závisí především na rozhodnutích amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zatímco USA dosud podporovaly tvrdé sankce a pomáhaly Evropě nahradit ruské energetické zdroje, nyní hrozí, že se situace může dramaticky změnit, píše Politico.

Více souvisejících

Rusko válka na Ukrajině ukrajinská církev OSN

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 30 minutami

Petr Fiala

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala

Předseda vlády Petr Fiala v úterý 18. března vystoupil na 12. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala v Míčovně Pražského hradu. Ve svém projevu zdůraznil nutnost posilování obrany, ochrany vnitřní bezpečnosti a ekonomické stability České republiky.

před 1 hodinou

Gökhan Bacik

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní

Izraelské nálety v noci na úterý zasáhly Pásmo Gazy a připravily o život stovky lidí. Podle Gokhana Bacika, experta na blízkovýchodní politiku z olomoucké Univerzity Palackého, bylo možné eskalaci očekávat, příměří s Hamásem totiž umožňuje Izraeli jednostranné akce. Mezitím USA útočí na Husíje v Jemenu, ale podle Bacika je bez širší strategie konflikt neukončitelný.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky

Evropská unie čelí zásadnímu přehodnocení své bezpečnostní politiky, a to především v důsledku nového přístupu prezidenta Donalda Trumpa a neustálé hrozby ze strany Ruska. V této souvislosti roste podle serveru Politico podpora společného zadlužení, které by mohlo sloužit k financování zbrojních investic. Tento krok má potenciál přiblížit EU k dlouhodobému cíli větší politické a fiskální integrace.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Play-Off Sparta vs. Třinec Prohlédněte si galerii

Tipsport extraliga: Sparta v play-off porazila Třinec 2:1

Ve druhém čtvrtfinálovém utkání play-off Tipsport Extraligy přivítala pražská Sparta na domácím ledě třinecké Oceláře. Ti po druhé třetině vedli 1:0, Spartě se ale podařilo zápas ve třetí třetině otočit a zajistila si dvěma góly vítězství 2:1.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Trumpa administrativa ignorovala soudní příkaz. Je nám to jedno, vzkazuje

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa čelí obvinění, že ignorovala soudní příkaz a deportovala přibližně 250 údajných venezuelských členů gangů do Salvadoru. Bílý dům tato tvrzení popírá, zatímco Trumpův „hraniční car“ Tom Homan na pondělní tiskové konferenci prohlásil: „Je mi jedno, co si myslí soudci.“

včera

Dovoz a vývoz zboží

Kyjev varuje EU: Bez dohody o obchodu budete čelit následkům

Ukrajina vysílá Evropské unii jasný signál: pokud se nepodaří vyřešit obchodní vztahy, budou následovat odvetná opatření. Místopředseda ukrajinského ministerstva hospodářství Taras Kačka vyjádřil frustraci nad pomalým tempem jednání o prodloužení bezcelního přístupu Ukrajiny na evropský trh, který vyprší v červnu.

včera

včera

včera

Japonská armáda, ilustrační foto

Na Trumpa už reaguje i Japonsko. Namíří rakety na KLDR

Japonsko plánuje rozmístit rakety dlouhého doletu na ostrově Kjúšú v reakci na rostoucí napětí v regionu a nejistotu ohledně bezpečnostních dohod se Spojenými státy. Nové střely s dosahem přibližně 1 000 km budou schopné zasáhnout cíle v Severní Koreji a na čínském pobřeží. Podle informací agentury Kyodo budou umístěny na dvou základnách s již existujícími raketovými jednotkami a jejich rozmístění je naplánováno na příští rok.

včera

včera

Evropští giganti tlačí na von der Leyenovou. Vidí šanci, jak využít nevyzpytatelnost Trumpa

Evropské technologické a průmyslové společnosti žádají Evropskou komisi, aby pomohla snížit závislost na Spojených státech a podpořila vývoj domácích technologií. Skupina až 100 firem a lobbistických skupin, včetně gigantů jako Airbus a Dassault, vyzvala předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a komisařku pro technologickou suverenitu Hennu Virkkunenovou, aby EU zajistila větší technologickou nezávislost v klíčových digitálních odvětvích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy