Rutte: Všechny státy NATO vidí rostoucí hrozbu ze strany Ruska

Rutte, bývalý nizozemský premiér a nynější šéf NATO, řekl, že nová dohoda mezi 32 členskými státy počítá se zvýšením výdajů na obranu na 3,5 % HDP, přičemž dalších 1,5 % má být investováno do širší bezpečnosti, včetně kyberbezpečnosti a zpravodajských služeb.

„Bezpečnostní situace se dramaticky změnila. Všichni vědí, že pokud někdo zaútočí na člena NATO, musí být každý připraven plnit své závazky,“ uvedl Rutte den před summitem aliance, který hostí jeho rodné město Haag.

Ve svém vystoupení označil Rusko za „nejvýznamnější a bezprostřední hrozbu pro NATO“ a varoval, že Moskva by mohla být schopna zaútočit na některou z členských zemí během tří až pěti let. Zdůraznil, že Rusko výrazně zvýšilo produkci munice a navzdory ekonomice ve výši pouhých dvou bilionů dolarů nyní vyrábí čtyřikrát více munice než celý NATO blok, jehož ekonomika přesahuje 50 bilionů dolarů.

Zejména s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu, která letos vstoupila do čtvrtého roku, a rostoucí napětí na Blízkém východě v důsledku konfliktu mezi Izraelem a Íránem, považuje Rutte vyšší výdaje za klíčové. Trumpem vyhlášené příměří mezi Íránem a Izraelem sice přineslo krátkodobé uklidnění, avšak Rutte označil nedávné americké bombardování íránských jaderných zařízení za „rozhodný krok“, který podle něj otevřel prostor pro diplomacii.

„Aliance dlouhodobě říká, že Írán nesmí získat jadernou zbraň. Pokud by se rozhodl napadnout některé z našich území, reakce NATO bude drtivá,“ varoval Rutte.

Během summitu však vyvstaly i neshody. Španělsko odmítlo přistoupit na nový cíl výdajů ve výši 5 % HDP a označilo jej za „nerozumný“. Země, která v současnosti na obranu vydává přibližně 1,3 % HDP, tvrdí, že ke splnění aliančních závazků jí postačí výdaje ve výši 2,1 %. Tato pozice vyvolala ostrou reakci zejména od Polska, které ji označilo za „neodůvodněnou“ a varovalo před podkopáváním jednoty NATO.

Donald Trump na to reagoval tvrdě: „NATO se bude muset se Španělskem vypořádat. Platí málo, dlouhodobě.“

Navzdory těmto sporům Rutte zdůraznil, že žádné výjimky, opt-outy či individuální dohody neexistují. Přesto summitový dokument přiznává Španělsku určitý prostor pro flexibilní přístup k dosažení cílů.

Španělské vládní zdroje v reakci uvedly, že samotné výdaje 3,5 % HDP nejsou pro všechny země stejně nákladné. Vzhledem k tomu, že Španělsko disponuje vlastním obranným průmyslem, může vojenskou techniku pořizovat levněji než jiné státy, a tudíž si může dovolit nižší celkové výdaje při zachování plnohodnotných schopností.

Rutte zároveň odmítl obavy, že Ukrajina je během summitu zatlačena do pozadí kvůli vývoji na Blízkém východě. Zdůraznil, že podpora Ukrajině nadále trvá, a označil pomoc za „stoupající trajektorii“. Ačkoliv letos chybí oficiální zasedání Rady NATO–Ukrajina, prezident Volodymyr Zelenskyj se v úterý večer zúčastní neformální večeře u nizozemského krále.

Ukrajina přitom čelí stále těžší situaci. Ruské síly postupují a slábnoucí protivzdušná obrana Kyjeva umožnila smrtící vlnu útoků, jaké město nezažilo od začátku války. Prezident Vladimir Putin na nedávném ekonomickém fóru v Petrohradě znovu potvrdil své maximalistické cíle, když prohlásil, že „celá Ukrajina patří nám“ a pohrozil útokem na město Sumy na severu země.

Summit v Haagu tak přichází v okamžiku mimořádného napětí a ukazuje, že aliance čelí zásadnímu bodu obratu – nejen kvůli válce na Ukrajině, ale i kvůli proměně vztahu k americkému vedení pod prezidentem Trumpem. Přesto Rutte zůstává optimistický: „Američané jsou odhodlaní, ale očekávají, že Evropa přidá.“