Setkám se s Putinem v Maďarsku, oznámil Trump po telefonátu s ruským lídrem

Prezident USA Donald Trump oznámil, že se plánuje setkat s ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti. Uvedl to ve chvíli, kdy se ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj připravuje na předložení žádosti o střely v Bílém domě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes míří do Bílého domu na zásadní schůzku s Donaldem Trumpem. To se děje jen několik hodin poté, co americký prezident oznámil, že se po „velmi produktivním“ telefonátu dohodl na dalším summitu s Vladimirem Putinem v Budapešti.

Dodávky amerických řízených střel Tomahawk na Ukrajinu by měly být hlavním bodem programu během návštěvy ukrajinského prezidenta. Trump v uplynulých týdnech opakovaně naznačoval, že by Tomahawky mohl dodat. Ty by Kyjevu poskytly doposud zbraň s nejdelším dosahem, schopnou zasáhnout Moskvu přesnou a ničivou municí.

Trumpův smířlivý tón po hovoru s Putinem však vyvolal pochybnosti o pravděpodobnosti okamžité pomoci Ukrajině. Zároveň oživil evropské obavy z americké kapitulace před Moskvou. Trump uvedl, že se Putinovi „nelíbilo“, když během jejich hovoru nadnesl možnost poskytnutí Tomahawků Ukrajině. Tyto střely mají dolet až 2 415 km. Vzápětí ale zpochybnil, zda Zelenskyj americké zbraně skutečně dostane, s argumentem, že USA nemohou „vyčerpat“ své vlastní zásoby. „My je také potřebujeme, takže nevím, co s tím můžeme dělat,“ prohlásil Trump.

Americký prezident, čerstvě po zprostředkování mírové dohody v Gaze, signalizoval, že má zájem navázat na diplomatické vítězství zvýšením tlaku na Moskvu. Chce tak přimět Vladimira Putina k ukončení totální invaze na Ukrajinu, která již trvá čtvrtým rokem. Trump v předvečer Zelenského návštěvy oznámil, že se plánuje setkat s Putinem v maďarské metropoli v dosud nestanoveném termínu ve snaze ukončit válku. Dříve se již setkali na Aljašce v srpnu, ale summit tehdy nepřinesl žádný diplomatický průlom.

V minulosti Trump sice stanovil Moskvě termíny a sliboval uvalení ochromujících sankcí na ruskou ekonomiku, ale nakonec vždy ustoupil. Svůj postoj často zmírnil po rozhovoru nebo setkání s Putinem. Dodávka Tomahawků, jejíž myšlenka již Kreml rozladila, by byla sice symbolicky významná. Nicméně jich je k dispozici pouze relativně malý počet, který někteří experti odhadují na 20 až 50 střel.

Trump a Zelenskyj spolu mluvili telefonicky dvakrát během víkendu. Ukrajinský prezident tyto rozhovory popsal jako „produktivní“, což je ohromující zvrat oproti únorovému kárání v Bílém domě, které odhalilo rozkol mezi oběma lídry. Střely Tomahawk byly poprvé použity v boji v roce 1991. Obvykle se odpalují z lodí nebo ponorek, které Ukrajina nevlastní. Odhadovaná cena jedné střely je 1,3 milionu dolarů a jejich dolet by Moskvu snadno dostal na dosah. Nabízejí také mnohem větší ničivou sílu než drony s dlouhým doletem.

Existuje i poměrně nová varianta odpalovaná ze země, Typhon, která je pro Ukrajinu vhodnější, ale odpalovacích zařízení je nedostatek. Je známo, že americká armáda má pouze dvě. Tento týden však bylo předvedeno další odpalovací zařízení, X-Mav, které je považováno za mobilnější než Typhon. Rob Lee, hlavní spolupracovník ve Foreign Policy Research Institute, uvedl: „Podle mých informací USA nemají mnoho Tomahawků. Existují odpalovací zařízení, která je mohou odpalovat ze země, ale armáda jich moc nemá.“

Pavel Luzin, nezávislý ruský vojenský analytik, prohlásil: „Systém Typhon je sám o sobě nový a stále se vyrábí pro americkou armádu. A není to jen odpalovací zařízení. Zahrnuje i přepravní a přebíjecí vozidla a také vyhrazené velitelské stanoviště.“ V posledních týdnech Trumpova administrativa také schválila sdílení amerických zpravodajských informací. Ty pomáhají Ukrajině provádět přesné údery na ruské ropné rafinerie pomocí dronů domácí výroby a raket Atacms dodaných USA. Tyto útoky vedly k nedostatku paliva a prudkému nárůstu cen benzínu po celém Rusku.

Politici a odborníci se domnívají, že by řízené střely mohly tuto strategii posílit. Střely jsou obecně považovány za nejúčinnější, pokud jsou odpalovány v salvách. To by však bylo obtížné kvůli omezenému počtu. Radek Sikorski, polský ministr zahraničí, v úterý argumentoval, že by mohly být obzvláště účinné, protože rozloha Ruska ztěžuje pokrytí protivzdušnou obranou. Institut pro studium války odhaduje, že v dosahu delší varianty Tomahawku (přes 2 400 km) je 1 900 ruských vojenských cílů.

Klíčovou otázkou však zůstává, zda Trump pouze předkládá možnost dodání Tomahawků jako nátlak na Putina. Tedy, zda se nechce uchýlit k kroku, který by mohl USA přivést blíže k přímé konfrontaci s lídrem, kterého stále nazývá „blízkým přítelem“. Kreml uvedl, že spoléhání Ukrajiny na Washington v oblasti výcviku, logistiky a zpravodajství pro zaměřování při provozu Tomahawků by vtáhlo USA do války v dosud nevídaném rozsahu. To by zvrátilo pokrok, který Moskva podle svých tvrzení s Trumpovou administrativou dosáhla.

Po příjezdu do Washingtonu ve čtvrtek Zelenskyj řekl, že Moskva „spěchá s obnovením dialogu, jakmile uslyší o Tomahawcích“. Někteří v Moskvě uvedli, že Kreml vnímá Trumpovy řeči o Tomahawcích jen jako vyjednávací taktiku k vyvíjení tlaku na Putina. Podle nich je to krok, který ruského prezidenta pravděpodobně neznepokojí. „Rusko to považuje za blafování šéfa, který kecá... hrozba není věrohodná, protože neexistují praktické způsoby, jak to provést ve smysluplném počtu. Rusko nad tím pokrčí rameny,“ prohlásil Vladimir Frolov, bývalý ruský diplomat.

Kreml přesto v posledních dnech vydal nejsilnější varování Trumpovi od jeho nástupu do úřadu. Jde o nápadnou změnu tónu pro Moskvu, kde mnozí očekávali, že Washington pomůže zajistit urovnání na Ukrajině příznivé pro Rusko. Putin minulý týden varoval USA před dodávkou Tomahawků s tím, že by jejich převoz znamenal „kvalitativně novou fázi eskalace“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek udeřil na podobnou notu. Státnímu rozhlasu Radio Mayak sdělil, že dodávka řízených střel na Ukrajinu „by mohla vést ke kvalitativně nové úrovni eskalace konfliktu“, a dodal: „Byl by to velmi vážný nový krok tímto směrem.“

Bývalý vysoký ruský obranný úředník uvedl, že Moskva se méně obává dopadu Tomahawků na bojiště než toho, co by dodání těchto zbraní symbolizovalo. „Moskva nevěří, že Tomahawky dramaticky změní situaci na zemi,“ řekl pod podmínkou anonymity. „Ale byl by to dosud nejjasnější signál, že Putin ztrácí Trumpa – a to je pro ně hluboce znepokojující. Jejich dodání by překročilo červenou linii, po níž by se Trump mohl cítit povzbuzen k rozšíření dodávek amerických zbraní na Ukrajinu.“

Související

Prezident Trump

Trump rozhodl. Američané přitvrdí proti obyčejným turistům

Turisté z desítek zemí mohou být nově při vstupu do Spojených států amerických požádáni o osobní historii na sociálních sítích po dobu posledních pěti let. Upozornila na to BBC. Jde o další z kontroverzních kroků administrativy současného amerického prezidenta Donalda Trumpa v jejím bojí s migrací. 
Prezident Trump

Evropská unie se rázně vymezila proti tvrdé kritice Donalda Trumpa

Evropská unie se v úterý ohradila proti ostré kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, který označil Evropu za „rozkládající se“ uskupení zemí vedené „slabými“ lídry. Trump v rozhovoru pro podcast The Conversation serveru Politico prohlásil, že Evropa je špatně řízená a nezvládá regulovat migraci. „Myslím, že jsou slabí. Myslím, že nevědí, co dělat. Evropa neví, co dělat,“ řekl americký prezident o evropských premiérech a prezidentech.

Více souvisejících

Donald Trump Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiše čekají nelehké čtyři roky. Česko se musí připravit na krušné časy

Andrej Babiš podruhé vstupuje do funkce premiéra v okamžiku, kdy se rozhoduje o dalším směřování země. Česká republika sice prošla výraznou modernizací, ale její budoucnost zůstává křehká. Nová vláda bude muset prokázat odvahu k reformám, zvládnout vlastní vnitřní rozpory a překročit logiku permanentního politického konfliktu. Bez toho hrozí, že současná prosperita rychle vyprchá a země ztratí schopnost čelit skutečným výzvám.

před 52 minutami

Eurovision Song Contest (foto: Andres Putting (EBU))

Island se připojuje k bojkotu Eurovize kvůli účasti Izraele

Island se stal pátou zemí, která oznámila, že se nezúčastní hudební soutěže Eurovision Song Contest 2026. K Islandu se již dříve připojily Španělsko, Irsko, Slovinsko a Nizozemsko, které se rozhodly odstoupit poté, co byla minulý týden oficiálně potvrzena účast Izraele v soutěži. Stefan Eiriksson, generální ředitel islandské národní televize RÚV, uvedl, že v současné situaci „není se soutěží spojován žádný mír ani radost“. Z tohoto důvodu se rozhodli z akce stáhnout.

před 2 hodinami

Evropská Unie

Éra bezpečnostních záruk skončila. Evropa řeší, jak přežít bez pomoci USA

Neustálé útoky Donalda Trumpa na Evropskou unii nutí evropské lídry čelit dosud nemyslitelnému scénáři: budoucnosti bez Spojených států jako hlavního bezpečnostního garanta. Evropa je tak nucena organizovat vlastní obranu mnohem rychleji, než kdokoli předpokládal. Éra amerických „bezpečnostních záruk“ pro Evropu je podle německého zákonodárce a bývalého vojenského důstojníka u konce.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Rostoucí ceny online reklamy nutí malé podniky hledat alternativy. Tisk plakátů se vrací do hry

Online reklama výrazně zdražuje a malé firmy stojí před otázkou, jak zůstat vidět, aniž by jejich marketingový rozpočet praskal ve švech. Stále častěji proto zvažují návrat k tradičním a finančně stabilním formám propagace, mezi které patří i tisk plakátů. Ten nabízí lokální dosah, jednorázové náklady a dlouhodobou viditelnost – vlastnosti, které jsou v současné ekonomické situaci stále cennější.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Letadla, ilustrační foto

Rusové chystali druhé 11. září, do letadel chtěli umístit bomby, zjistili zpravodajci

Evropské zpravodajské služby odhalily, že ruská sabotážní síť připravovala útoky na letadla směřující z Evropy do Spojených států. Podle informací deníku Financial Times bylo zajištěno množství výbušnin dostatečné k provedení bombových útoků ve vzduchu, které by mohly způsobit šok a narušení letecké dopravy v rozsahu neviděném od teroristických útoků z 11. září 2001.

před 5 hodinami

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

před 6 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová uprchla z Venezuely. Míří do Osla, kde měla převzít Nobelovu cenu

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová slíbila, že bude pokračovat ve svém boji za osvobození země od „korupce“, „brutální diktatury“ a „zoufalství“. Učinila tak v Oslu, v norské metropoli, kde jí byla ve středu udělena Nobelova cena za mír. Přestože panovaly horečné spekulace, že by se jí mohlo podařit tajně opustit Venezuelu a na ceremonii se objevit osobně, pětaosmdesátiletá konzervativní politička se nedostavila. Organizátoři však očekávali, že dorazí do Osla v následujících hodinách.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump rozhodl. Američané přitvrdí proti obyčejným turistům

Turisté z desítek zemí mohou být nově při vstupu do Spojených států amerických požádáni o osobní historii na sociálních sítích po dobu posledních pěti let. Upozornila na to BBC. Jde o další z kontroverzních kroků administrativy současného amerického prezidenta Donalda Trumpa v jejím bojí s migrací. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Volební štáb Motoristů

Tanečky kolem Turka. Exprezident Klaus nechápe, co se děje

Zdravotně indisponovaný poslanec Filip Turek zatím chybí na seznamu ministrů, který premiér Andrej Babiš (ANO) předložil prezidentovi Petru Pavlovi před pondělním jmenováním vlády. Motoristé sice tvrdí, že Turek je nadále kandidátem, ale bývalý prezident Václav Klaus poslednímu vývoji nerozumí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

NATO, ilustrační fotografie.

NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí

Evropa má do roku 2027 převzít roli hlavního pilíře obrany kontinentu. Jenže na tuto roli není vůbec připravená, protože jí chybí síly, infrastruktura, velitelské kapacity i obranný průmysl pro konvenční válku s Ruskem. Aliance navíc ustrnula v logice boje proti terorismu, zatímco se charakter válčení nezadržitelně mění, a protivníci se na to adaptují. Nepřipravené jsou ale i Spojené státy, jejichž armáda i zbrojní průmysl reagují na technologickou revoluci dronů a autonomie nebezpečně pomalu. 

před 11 hodinami

Zdeněk Hřib volí ve volbách do Poslanecké sněmovny

Piráti zřejmě nezmění kurz. Hřib bude v lednu obhajovat funkci

Opoziční Piráty s největší pravděpodobností i nadále povede bývalý pražský primátor Zdeněk Hřib, který byl volebním lídrem v říjnových sněmovních volbách. Hřib potvrdil, že bude v lednu obhajovat funkci předsedy. Tím se stal po konci Ivana Bartoše. 

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

FT: USA daly Zelenskému na přijetí mírového plánu ultimátum. Ukrajina pošle Bílému domu odpověď ve středu

Vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa předal ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému rámcový mírový plán s tím, že na jeho přijetí má Kyjev jen několik dní. Navrhovaná dohoda by Ukrajině uložila akceptovat územní ztráty výměnou za blíže nespecifikované bezpečnostní záruky ze strany Spojených států, uvedl deník Financial Times s odvoláním na své zdroje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy