Setkám se s Putinem v Maďarsku, oznámil Trump po telefonátu s ruským lídrem

Prezident USA Donald Trump oznámil, že se plánuje setkat s ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti. Uvedl to ve chvíli, kdy se ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj připravuje na předložení žádosti o střely v Bílém domě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes míří do Bílého domu na zásadní schůzku s Donaldem Trumpem. To se děje jen několik hodin poté, co americký prezident oznámil, že se po „velmi produktivním“ telefonátu dohodl na dalším summitu s Vladimirem Putinem v Budapešti.

Dodávky amerických řízených střel Tomahawk na Ukrajinu by měly být hlavním bodem programu během návštěvy ukrajinského prezidenta. Trump v uplynulých týdnech opakovaně naznačoval, že by Tomahawky mohl dodat. Ty by Kyjevu poskytly doposud zbraň s nejdelším dosahem, schopnou zasáhnout Moskvu přesnou a ničivou municí.

Trumpův smířlivý tón po hovoru s Putinem však vyvolal pochybnosti o pravděpodobnosti okamžité pomoci Ukrajině. Zároveň oživil evropské obavy z americké kapitulace před Moskvou. Trump uvedl, že se Putinovi „nelíbilo“, když během jejich hovoru nadnesl možnost poskytnutí Tomahawků Ukrajině. Tyto střely mají dolet až 2 415 km. Vzápětí ale zpochybnil, zda Zelenskyj americké zbraně skutečně dostane, s argumentem, že USA nemohou „vyčerpat“ své vlastní zásoby. „My je také potřebujeme, takže nevím, co s tím můžeme dělat,“ prohlásil Trump.

Americký prezident, čerstvě po zprostředkování mírové dohody v Gaze, signalizoval, že má zájem navázat na diplomatické vítězství zvýšením tlaku na Moskvu. Chce tak přimět Vladimira Putina k ukončení totální invaze na Ukrajinu, která již trvá čtvrtým rokem. Trump v předvečer Zelenského návštěvy oznámil, že se plánuje setkat s Putinem v maďarské metropoli v dosud nestanoveném termínu ve snaze ukončit válku. Dříve se již setkali na Aljašce v srpnu, ale summit tehdy nepřinesl žádný diplomatický průlom.

V minulosti Trump sice stanovil Moskvě termíny a sliboval uvalení ochromujících sankcí na ruskou ekonomiku, ale nakonec vždy ustoupil. Svůj postoj často zmírnil po rozhovoru nebo setkání s Putinem. Dodávka Tomahawků, jejíž myšlenka již Kreml rozladila, by byla sice symbolicky významná. Nicméně jich je k dispozici pouze relativně malý počet, který někteří experti odhadují na 20 až 50 střel.

Trump a Zelenskyj spolu mluvili telefonicky dvakrát během víkendu. Ukrajinský prezident tyto rozhovory popsal jako „produktivní“, což je ohromující zvrat oproti únorovému kárání v Bílém domě, které odhalilo rozkol mezi oběma lídry. Střely Tomahawk byly poprvé použity v boji v roce 1991. Obvykle se odpalují z lodí nebo ponorek, které Ukrajina nevlastní. Odhadovaná cena jedné střely je 1,3 milionu dolarů a jejich dolet by Moskvu snadno dostal na dosah. Nabízejí také mnohem větší ničivou sílu než drony s dlouhým doletem.

Existuje i poměrně nová varianta odpalovaná ze země, Typhon, která je pro Ukrajinu vhodnější, ale odpalovacích zařízení je nedostatek. Je známo, že americká armáda má pouze dvě. Tento týden však bylo předvedeno další odpalovací zařízení, X-Mav, které je považováno za mobilnější než Typhon. Rob Lee, hlavní spolupracovník ve Foreign Policy Research Institute, uvedl: „Podle mých informací USA nemají mnoho Tomahawků. Existují odpalovací zařízení, která je mohou odpalovat ze země, ale armáda jich moc nemá.“

Pavel Luzin, nezávislý ruský vojenský analytik, prohlásil: „Systém Typhon je sám o sobě nový a stále se vyrábí pro americkou armádu. A není to jen odpalovací zařízení. Zahrnuje i přepravní a přebíjecí vozidla a také vyhrazené velitelské stanoviště.“ V posledních týdnech Trumpova administrativa také schválila sdílení amerických zpravodajských informací. Ty pomáhají Ukrajině provádět přesné údery na ruské ropné rafinerie pomocí dronů domácí výroby a raket Atacms dodaných USA. Tyto útoky vedly k nedostatku paliva a prudkému nárůstu cen benzínu po celém Rusku.

Politici a odborníci se domnívají, že by řízené střely mohly tuto strategii posílit. Střely jsou obecně považovány za nejúčinnější, pokud jsou odpalovány v salvách. To by však bylo obtížné kvůli omezenému počtu. Radek Sikorski, polský ministr zahraničí, v úterý argumentoval, že by mohly být obzvláště účinné, protože rozloha Ruska ztěžuje pokrytí protivzdušnou obranou. Institut pro studium války odhaduje, že v dosahu delší varianty Tomahawku (přes 2 400 km) je 1 900 ruských vojenských cílů.

Klíčovou otázkou však zůstává, zda Trump pouze předkládá možnost dodání Tomahawků jako nátlak na Putina. Tedy, zda se nechce uchýlit k kroku, který by mohl USA přivést blíže k přímé konfrontaci s lídrem, kterého stále nazývá „blízkým přítelem“. Kreml uvedl, že spoléhání Ukrajiny na Washington v oblasti výcviku, logistiky a zpravodajství pro zaměřování při provozu Tomahawků by vtáhlo USA do války v dosud nevídaném rozsahu. To by zvrátilo pokrok, který Moskva podle svých tvrzení s Trumpovou administrativou dosáhla.

Po příjezdu do Washingtonu ve čtvrtek Zelenskyj řekl, že Moskva „spěchá s obnovením dialogu, jakmile uslyší o Tomahawcích“. Někteří v Moskvě uvedli, že Kreml vnímá Trumpovy řeči o Tomahawcích jen jako vyjednávací taktiku k vyvíjení tlaku na Putina. Podle nich je to krok, který ruského prezidenta pravděpodobně neznepokojí. „Rusko to považuje za blafování šéfa, který kecá... hrozba není věrohodná, protože neexistují praktické způsoby, jak to provést ve smysluplném počtu. Rusko nad tím pokrčí rameny,“ prohlásil Vladimir Frolov, bývalý ruský diplomat.

Kreml přesto v posledních dnech vydal nejsilnější varování Trumpovi od jeho nástupu do úřadu. Jde o nápadnou změnu tónu pro Moskvu, kde mnozí očekávali, že Washington pomůže zajistit urovnání na Ukrajině příznivé pro Rusko. Putin minulý týden varoval USA před dodávkou Tomahawků s tím, že by jejich převoz znamenal „kvalitativně novou fázi eskalace“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek udeřil na podobnou notu. Státnímu rozhlasu Radio Mayak sdělil, že dodávka řízených střel na Ukrajinu „by mohla vést ke kvalitativně nové úrovni eskalace konfliktu“, a dodal: „Byl by to velmi vážný nový krok tímto směrem.“

Bývalý vysoký ruský obranný úředník uvedl, že Moskva se méně obává dopadu Tomahawků na bojiště než toho, co by dodání těchto zbraní symbolizovalo. „Moskva nevěří, že Tomahawky dramaticky změní situaci na zemi,“ řekl pod podmínkou anonymity. „Ale byl by to dosud nejjasnější signál, že Putin ztrácí Trumpa – a to je pro ně hluboce znepokojující. Jejich dodání by překročilo červenou linii, po níž by se Trump mohl cítit povzbuzen k rozšíření dodávek amerických zbraní na Ukrajinu.“

Související

Hormuzský průliv

Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán

Prezident Donald Trump v sobotu prohlásil, že Spojené státy nebudou při znovuotevření Hormuzského průlivu postupovat osamoceně. Podle jeho slov se k americkým silám připojí i „další země“, které vyšlou své válečné lodě, aby společně zajistily bezpečnost této strategické námořní cesty. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social vyjádřil naději, že mezi těmito spojenci budou Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea či Velká Británie.

Více souvisejících

Donald Trump Vladimír Putin

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Předávání cen Český lev Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem

V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán

Prezident Donald Trump v sobotu prohlásil, že Spojené státy nebudou při znovuotevření Hormuzského průlivu postupovat osamoceně. Podle jeho slov se k americkým silám připojí i „další země“, které vyšlou své válečné lodě, aby společně zajistily bezpečnost této strategické námořní cesty. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social vyjádřil naději, že mezi těmito spojenci budou Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea či Velká Británie.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Modžtaba Chámeneí

„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?

Už je to téměř týden, co byl Modžtaba Chameneí jmenován novým nejvyšším vůdcem Íránu, přesto zůstává pro veřejnost i pro celý svět neviditelnou postavou. Zatímco země čelí vojenské konfrontaci se Spojenými státy a Izraelem, Íránci svého nového vůdce dosud nespatřili ani neslyšeli jeho hlas. Jediným náznakem jeho působení bylo sáhodlouhé prohlášení, které za něj ve čtvrtek přečetl hlasatel ve státní televizi.

před 6 hodinami

Íránský ostrov Charg

Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit

Ostrov Charg, malý korálový výběžek v Perském zálivu, se v sobotu stal středobodem globální pozornosti. Přestože svou rozlohou nedosahuje ani třetiny plochy Manhattanu, pro Írán představuje nepostradatelnou ekonomickou tepnu. Skrze jeho terminály totiž proudí zhruba 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl nejvyšší priority.

před 7 hodinami

Íránský ostrov Charg

USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg

Konflikt na Blízkém východě, který trvá již třetí týden, vstoupil do své dosud nejnebezpečnější fáze. Americké síly v noci na sobotu provedly masivní nálety na íránský ostrov Charg, který je považován za „korunní klenot“ íránské ekonomiky. Tento malý ostrov v Perském zálivu totiž slouží jako hlavní terminál pro export ropy a prochází jím více než 90 % veškerého íránského vývozu suroviny.

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Ebrahím Azízí

Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly

Íránští představitelé vyslali Kyjevu ostré varování, které dále eskaluje napětí v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Ebrahím Azízí, předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku, prohlásil, že se celá Ukrajina stala „legitimním válečným cílem“ pro íránské síly. Podle Teheránu se země aktivně zapojila do války tím, že poskytla Izraeli své technologie a experty na boj proti bezpilotním letounům.

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv

Hormuzský průliv, klíčová tepna světové energetiky, zažívá v posledních hodinách dramatický vývoj, který v sobě mísí nečekaná diplomatická gesta i hrozbu totální námořní války. Íránský velvyslanec v Indii Mohammad Fathalí v sobotu oznámil, že Teherán umožnil některým indickým plavidlům bezpečný průjezd touto strategickou cestou. Jde o vzácnou výjimku v jinak neprodyšné blokádě, kterou Írán zavedl po zahájení masivního amerického a izraelského bombardování.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí

Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.

před 14 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News Radio odmítl upřesnit časový harmonogram probíhajícího vojenského konfliktu v Íránu. Prohlásil, že boje skončí ve chvíli, kdy to on sám „ucítí v kostech“. Přestože vyjádřil přesvědčení, že válka nebude trvat dlouho, naznačil, že konečné rozhodnutí o jejím závěru závisí na jeho osobním úsudku.

před 15 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

před 16 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy