Prezident USA Donald Trump oznámil, že se plánuje setkat s ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti. Uvedl to ve chvíli, kdy se ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj připravuje na předložení žádosti o střely v Bílém domě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes míří do Bílého domu na zásadní schůzku s Donaldem Trumpem. To se děje jen několik hodin poté, co americký prezident oznámil, že se po „velmi produktivním“ telefonátu dohodl na dalším summitu s Vladimirem Putinem v Budapešti.
Dodávky amerických řízených střel Tomahawk na Ukrajinu by měly být hlavním bodem programu během návštěvy ukrajinského prezidenta. Trump v uplynulých týdnech opakovaně naznačoval, že by Tomahawky mohl dodat. Ty by Kyjevu poskytly doposud zbraň s nejdelším dosahem, schopnou zasáhnout Moskvu přesnou a ničivou municí.
Trumpův smířlivý tón po hovoru s Putinem však vyvolal pochybnosti o pravděpodobnosti okamžité pomoci Ukrajině. Zároveň oživil evropské obavy z americké kapitulace před Moskvou. Trump uvedl, že se Putinovi „nelíbilo“, když během jejich hovoru nadnesl možnost poskytnutí Tomahawků Ukrajině. Tyto střely mají dolet až 2 415 km. Vzápětí ale zpochybnil, zda Zelenskyj americké zbraně skutečně dostane, s argumentem, že USA nemohou „vyčerpat“ své vlastní zásoby. „My je také potřebujeme, takže nevím, co s tím můžeme dělat,“ prohlásil Trump.
Americký prezident, čerstvě po zprostředkování mírové dohody v Gaze, signalizoval, že má zájem navázat na diplomatické vítězství zvýšením tlaku na Moskvu. Chce tak přimět Vladimira Putina k ukončení totální invaze na Ukrajinu, která již trvá čtvrtým rokem. Trump v předvečer Zelenského návštěvy oznámil, že se plánuje setkat s Putinem v maďarské metropoli v dosud nestanoveném termínu ve snaze ukončit válku. Dříve se již setkali na Aljašce v srpnu, ale summit tehdy nepřinesl žádný diplomatický průlom.
V minulosti Trump sice stanovil Moskvě termíny a sliboval uvalení ochromujících sankcí na ruskou ekonomiku, ale nakonec vždy ustoupil. Svůj postoj často zmírnil po rozhovoru nebo setkání s Putinem. Dodávka Tomahawků, jejíž myšlenka již Kreml rozladila, by byla sice symbolicky významná. Nicméně jich je k dispozici pouze relativně malý počet, který někteří experti odhadují na 20 až 50 střel.
Trump a Zelenskyj spolu mluvili telefonicky dvakrát během víkendu. Ukrajinský prezident tyto rozhovory popsal jako „produktivní“, což je ohromující zvrat oproti únorovému kárání v Bílém domě, které odhalilo rozkol mezi oběma lídry. Střely Tomahawk byly poprvé použity v boji v roce 1991. Obvykle se odpalují z lodí nebo ponorek, které Ukrajina nevlastní. Odhadovaná cena jedné střely je 1,3 milionu dolarů a jejich dolet by Moskvu snadno dostal na dosah. Nabízejí také mnohem větší ničivou sílu než drony s dlouhým doletem.
Existuje i poměrně nová varianta odpalovaná ze země, Typhon, která je pro Ukrajinu vhodnější, ale odpalovacích zařízení je nedostatek. Je známo, že americká armáda má pouze dvě. Tento týden však bylo předvedeno další odpalovací zařízení, X-Mav, které je považováno za mobilnější než Typhon. Rob Lee, hlavní spolupracovník ve Foreign Policy Research Institute, uvedl: „Podle mých informací USA nemají mnoho Tomahawků. Existují odpalovací zařízení, která je mohou odpalovat ze země, ale armáda jich moc nemá.“
Pavel Luzin, nezávislý ruský vojenský analytik, prohlásil: „Systém Typhon je sám o sobě nový a stále se vyrábí pro americkou armádu. A není to jen odpalovací zařízení. Zahrnuje i přepravní a přebíjecí vozidla a také vyhrazené velitelské stanoviště.“ V posledních týdnech Trumpova administrativa také schválila sdílení amerických zpravodajských informací. Ty pomáhají Ukrajině provádět přesné údery na ruské ropné rafinerie pomocí dronů domácí výroby a raket Atacms dodaných USA. Tyto útoky vedly k nedostatku paliva a prudkému nárůstu cen benzínu po celém Rusku.
Politici a odborníci se domnívají, že by řízené střely mohly tuto strategii posílit. Střely jsou obecně považovány za nejúčinnější, pokud jsou odpalovány v salvách. To by však bylo obtížné kvůli omezenému počtu. Radek Sikorski, polský ministr zahraničí, v úterý argumentoval, že by mohly být obzvláště účinné, protože rozloha Ruska ztěžuje pokrytí protivzdušnou obranou. Institut pro studium války odhaduje, že v dosahu delší varianty Tomahawku (přes 2 400 km) je 1 900 ruských vojenských cílů.
Klíčovou otázkou však zůstává, zda Trump pouze předkládá možnost dodání Tomahawků jako nátlak na Putina. Tedy, zda se nechce uchýlit k kroku, který by mohl USA přivést blíže k přímé konfrontaci s lídrem, kterého stále nazývá „blízkým přítelem“. Kreml uvedl, že spoléhání Ukrajiny na Washington v oblasti výcviku, logistiky a zpravodajství pro zaměřování při provozu Tomahawků by vtáhlo USA do války v dosud nevídaném rozsahu. To by zvrátilo pokrok, který Moskva podle svých tvrzení s Trumpovou administrativou dosáhla.
Po příjezdu do Washingtonu ve čtvrtek Zelenskyj řekl, že Moskva „spěchá s obnovením dialogu, jakmile uslyší o Tomahawcích“. Někteří v Moskvě uvedli, že Kreml vnímá Trumpovy řeči o Tomahawcích jen jako vyjednávací taktiku k vyvíjení tlaku na Putina. Podle nich je to krok, který ruského prezidenta pravděpodobně neznepokojí. „Rusko to považuje za blafování šéfa, který kecá... hrozba není věrohodná, protože neexistují praktické způsoby, jak to provést ve smysluplném počtu. Rusko nad tím pokrčí rameny,“ prohlásil Vladimir Frolov, bývalý ruský diplomat.
Kreml přesto v posledních dnech vydal nejsilnější varování Trumpovi od jeho nástupu do úřadu. Jde o nápadnou změnu tónu pro Moskvu, kde mnozí očekávali, že Washington pomůže zajistit urovnání na Ukrajině příznivé pro Rusko. Putin minulý týden varoval USA před dodávkou Tomahawků s tím, že by jejich převoz znamenal „kvalitativně novou fázi eskalace“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek udeřil na podobnou notu. Státnímu rozhlasu Radio Mayak sdělil, že dodávka řízených střel na Ukrajinu „by mohla vést ke kvalitativně nové úrovni eskalace konfliktu“, a dodal: „Byl by to velmi vážný nový krok tímto směrem.“
Bývalý vysoký ruský obranný úředník uvedl, že Moskva se méně obává dopadu Tomahawků na bojiště než toho, co by dodání těchto zbraní symbolizovalo. „Moskva nevěří, že Tomahawky dramaticky změní situaci na zemi,“ řekl pod podmínkou anonymity. „Ale byl by to dosud nejjasnější signál, že Putin ztrácí Trumpa – a to je pro ně hluboce znepokojující. Jejich dodání by překročilo červenou linii, po níž by se Trump mohl cítit povzbuzen k rozšíření dodávek amerických zbraní na Ukrajinu.“
Související
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 1 hodinou
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
před 1 hodinou
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
před 3 hodinami
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
před 4 hodinami
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
před 6 hodinami
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
před 7 hodinami
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
před 7 hodinami
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
před 9 hodinami
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
před 10 hodinami
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
před 11 hodinami
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
před 12 hodinami
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
před 14 hodinami
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
před 15 hodinami
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
před 16 hodinami
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
včera
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
včera
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
včera
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
včera
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
včera
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
včera
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.
Zdroj: Libor Novák