Prezident USA Donald Trump oznámil, že se plánuje setkat s ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti. Uvedl to ve chvíli, kdy se ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj připravuje na předložení žádosti o střely v Bílém domě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes míří do Bílého domu na zásadní schůzku s Donaldem Trumpem. To se děje jen několik hodin poté, co americký prezident oznámil, že se po „velmi produktivním“ telefonátu dohodl na dalším summitu s Vladimirem Putinem v Budapešti.
Dodávky amerických řízených střel Tomahawk na Ukrajinu by měly být hlavním bodem programu během návštěvy ukrajinského prezidenta. Trump v uplynulých týdnech opakovaně naznačoval, že by Tomahawky mohl dodat. Ty by Kyjevu poskytly doposud zbraň s nejdelším dosahem, schopnou zasáhnout Moskvu přesnou a ničivou municí.
Trumpův smířlivý tón po hovoru s Putinem však vyvolal pochybnosti o pravděpodobnosti okamžité pomoci Ukrajině. Zároveň oživil evropské obavy z americké kapitulace před Moskvou. Trump uvedl, že se Putinovi „nelíbilo“, když během jejich hovoru nadnesl možnost poskytnutí Tomahawků Ukrajině. Tyto střely mají dolet až 2 415 km. Vzápětí ale zpochybnil, zda Zelenskyj americké zbraně skutečně dostane, s argumentem, že USA nemohou „vyčerpat“ své vlastní zásoby. „My je také potřebujeme, takže nevím, co s tím můžeme dělat,“ prohlásil Trump.
Americký prezident, čerstvě po zprostředkování mírové dohody v Gaze, signalizoval, že má zájem navázat na diplomatické vítězství zvýšením tlaku na Moskvu. Chce tak přimět Vladimira Putina k ukončení totální invaze na Ukrajinu, která již trvá čtvrtým rokem. Trump v předvečer Zelenského návštěvy oznámil, že se plánuje setkat s Putinem v maďarské metropoli v dosud nestanoveném termínu ve snaze ukončit válku. Dříve se již setkali na Aljašce v srpnu, ale summit tehdy nepřinesl žádný diplomatický průlom.
V minulosti Trump sice stanovil Moskvě termíny a sliboval uvalení ochromujících sankcí na ruskou ekonomiku, ale nakonec vždy ustoupil. Svůj postoj často zmírnil po rozhovoru nebo setkání s Putinem. Dodávka Tomahawků, jejíž myšlenka již Kreml rozladila, by byla sice symbolicky významná. Nicméně jich je k dispozici pouze relativně malý počet, který někteří experti odhadují na 20 až 50 střel.
Trump a Zelenskyj spolu mluvili telefonicky dvakrát během víkendu. Ukrajinský prezident tyto rozhovory popsal jako „produktivní“, což je ohromující zvrat oproti únorovému kárání v Bílém domě, které odhalilo rozkol mezi oběma lídry. Střely Tomahawk byly poprvé použity v boji v roce 1991. Obvykle se odpalují z lodí nebo ponorek, které Ukrajina nevlastní. Odhadovaná cena jedné střely je 1,3 milionu dolarů a jejich dolet by Moskvu snadno dostal na dosah. Nabízejí také mnohem větší ničivou sílu než drony s dlouhým doletem.
Existuje i poměrně nová varianta odpalovaná ze země, Typhon, která je pro Ukrajinu vhodnější, ale odpalovacích zařízení je nedostatek. Je známo, že americká armáda má pouze dvě. Tento týden však bylo předvedeno další odpalovací zařízení, X-Mav, které je považováno za mobilnější než Typhon. Rob Lee, hlavní spolupracovník ve Foreign Policy Research Institute, uvedl: „Podle mých informací USA nemají mnoho Tomahawků. Existují odpalovací zařízení, která je mohou odpalovat ze země, ale armáda jich moc nemá.“
Pavel Luzin, nezávislý ruský vojenský analytik, prohlásil: „Systém Typhon je sám o sobě nový a stále se vyrábí pro americkou armádu. A není to jen odpalovací zařízení. Zahrnuje i přepravní a přebíjecí vozidla a také vyhrazené velitelské stanoviště.“ V posledních týdnech Trumpova administrativa také schválila sdílení amerických zpravodajských informací. Ty pomáhají Ukrajině provádět přesné údery na ruské ropné rafinerie pomocí dronů domácí výroby a raket Atacms dodaných USA. Tyto útoky vedly k nedostatku paliva a prudkému nárůstu cen benzínu po celém Rusku.
Politici a odborníci se domnívají, že by řízené střely mohly tuto strategii posílit. Střely jsou obecně považovány za nejúčinnější, pokud jsou odpalovány v salvách. To by však bylo obtížné kvůli omezenému počtu. Radek Sikorski, polský ministr zahraničí, v úterý argumentoval, že by mohly být obzvláště účinné, protože rozloha Ruska ztěžuje pokrytí protivzdušnou obranou. Institut pro studium války odhaduje, že v dosahu delší varianty Tomahawku (přes 2 400 km) je 1 900 ruských vojenských cílů.
Klíčovou otázkou však zůstává, zda Trump pouze předkládá možnost dodání Tomahawků jako nátlak na Putina. Tedy, zda se nechce uchýlit k kroku, který by mohl USA přivést blíže k přímé konfrontaci s lídrem, kterého stále nazývá „blízkým přítelem“. Kreml uvedl, že spoléhání Ukrajiny na Washington v oblasti výcviku, logistiky a zpravodajství pro zaměřování při provozu Tomahawků by vtáhlo USA do války v dosud nevídaném rozsahu. To by zvrátilo pokrok, který Moskva podle svých tvrzení s Trumpovou administrativou dosáhla.
Po příjezdu do Washingtonu ve čtvrtek Zelenskyj řekl, že Moskva „spěchá s obnovením dialogu, jakmile uslyší o Tomahawcích“. Někteří v Moskvě uvedli, že Kreml vnímá Trumpovy řeči o Tomahawcích jen jako vyjednávací taktiku k vyvíjení tlaku na Putina. Podle nich je to krok, který ruského prezidenta pravděpodobně neznepokojí. „Rusko to považuje za blafování šéfa, který kecá... hrozba není věrohodná, protože neexistují praktické způsoby, jak to provést ve smysluplném počtu. Rusko nad tím pokrčí rameny,“ prohlásil Vladimir Frolov, bývalý ruský diplomat.
Kreml přesto v posledních dnech vydal nejsilnější varování Trumpovi od jeho nástupu do úřadu. Jde o nápadnou změnu tónu pro Moskvu, kde mnozí očekávali, že Washington pomůže zajistit urovnání na Ukrajině příznivé pro Rusko. Putin minulý týden varoval USA před dodávkou Tomahawků s tím, že by jejich převoz znamenal „kvalitativně novou fázi eskalace“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek udeřil na podobnou notu. Státnímu rozhlasu Radio Mayak sdělil, že dodávka řízených střel na Ukrajinu „by mohla vést ke kvalitativně nové úrovni eskalace konfliktu“, a dodal: „Byl by to velmi vážný nový krok tímto směrem.“
Bývalý vysoký ruský obranný úředník uvedl, že Moskva se méně obává dopadu Tomahawků na bojiště než toho, co by dodání těchto zbraní symbolizovalo. „Moskva nevěří, že Tomahawky dramaticky změní situaci na zemi,“ řekl pod podmínkou anonymity. „Ale byl by to dosud nejjasnější signál, že Putin ztrácí Trumpa – a to je pro ně hluboce znepokojující. Jejich dodání by překročilo červenou linii, po níž by se Trump mohl cítit povzbuzen k rozšíření dodávek amerických zbraní na Ukrajinu.“
Související
Trump na tom trvá. Hormuzský průliv znovu prohlásil za území USA
Írán varoval státy, které by se chtěly připojit do Trumpovy ekonomické války
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí v novém týdnu. Vrátí se tropy, víkend už bude zase chladnější
včera
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
včera
Nový kšeft vévodkyně Meghan. V Británii by mohla obnovit hereckou kariéru
včera
Začne druhé upisovací období Dluhopisu Republiky. Lidé mají dvě možnosti
včera
Fedorov nezměnil názor. Ukrajina se nesmí bát diskuze o volbách, řekl
včera
Byl to pokus o vraždu. Policie obvinila muže v případu z Karlovarska
včera
Skandál v Louvru. Před 115 lety byla ukradena Mona Lisa
včera
Trump na tom trvá. Hormuzský průliv znovu prohlásil za území USA
včera
Nepokoje v Thajsku. Desítky útoků na jihu vedly až k zákazu vycházení
včera
Větrné počasí, jak ho neznáme. Meteorologové upozornili na sobotní zajímavost
včera
Zelenskyj odmítá volby za války. Hrozí tsunami, která by rozdělila Ukrajinu
včera
Prezident Pavel reagoval na Zemanova slova o možné kandidatuře
včera
Írán varoval státy, které by se chtěly připojit do Trumpovy ekonomické války
včera
Osm míst se zákazem. Koupací sezóna ale pokračuje za příznivých podmínek
včera
Minimální mzda v lednu výrazně stoupne. Juchelka to zítra potvrdí odborům
včera
V Liberci uhynul lachtan Hugo. V trávicím traktu mu našli hlavu panenky
včera
Kyjev zase provokuje, prohlásil Putin po ukrajinské čtyřicetidenní operaci
včera
Výhled počasí na poslední víkend prázdnin. Sluníčko moc svítit nebude
22. srpna 2026 21:57
Harry a Meghan nevysvětlili odchod z USA. Trump mlčí, i když na něj poukazují
22. srpna 2026 21:09
Prohra v Bělehradě byla poslední kapkou. Plzeň se rozloučila s trenérem Hyským
První trenérská změna v nové sezóně tuzemské fotbalové nejvyšší soutěži se uskutečnila v Plzni. Po nevýrazných výkonech z úvodních ligových kol a především po prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy na hřišti Crvene Zvezdy Bělehrad došla trpělivost tamnímu vedení, které odvolalo kouče Martina Hyského. Ten byl právě od začátku nového ročníku 2026/27 pod neustálým tlakem a bylo tak jen otázkou času, kdy k odvolání dojde.
Zdroj: David Holub