Sever Pásma Gazy je odříznut od světa. Nemůžeme se tam dostat ani doručit pomoc, hlásí agentura OSN

OCHA sdělil v pátek večer, že OSN a partneři nebyli schopni po dobu čtyř dnů dopravit humanitární pomoc severně od řeky Wádí Gaza. Mezi touto pomocí jsou i léky, které by mohly pokrýt potřeby přibližně 100 000 lidí po dobu jednoho měsíce. Jedním z důvodů je neustávající konflikt, který brání vstupu do této oblasti.

V této souvislosti OCHA naléhá na okamžité zajištění bezpečného, trvalého a neomezeného přísunu humanitární pomoci do oblastí ležících severně od Wádí Gaza, které jsou odříznuty již více než měsíc.

Na severu Pásma Gazy se přitom nadále ukrývají desítky tisíc lidí v nemocnicích, které jsou mimo provoz. Například nemocnice Šifá ve městě Gaza je nyní přeplněna 50 000 lidmi, zatímco v nemocnici al-Amál na jižním konci Pásma Gazy se ukrývá 14 000 lidí, uvedla Světová zdravotnická organizace na platformě X, odvolávající se na výpovědi týmu působícího v terénu.

Tvrzení nebylo možné nezávisle ověřit. Z prohlášení WHO však vyplývá, že delegace byla úspěšná při dodání humanitární pomoci do nemocnic ve spolupráci s představiteli Dětského fondu OSN (UNICEF) a dalšími organizacemi. To ale nyní není v severní části enklávy možné.

Personál WHO se v nemocnicích musel doslova prodrat pacienty a lidmi hledajícími útočiště. WHO uvádí, že v současné době v Pásmu Gazy částečně funguje 13 nemocnic a dvě na minimální úrovni, zatímco 21 nemocnic už vůbec není v provozu.

Představitelé této světové organizace vyjádřili mimořádné znepokojení, že nový hromadný pohyb uprchlíků pouze dále zatíží zdravotnická zařízení v jižní části Pásma Gazy.

"Tento nucený masivní pohyb zároveň povede k ještě většímu přeplnění, zvyšuje riziko šíření infekčních onemocnění a komplikuje dodávky humanitární pomoci," uvedla zpráva WHO citující člena týmu působícího v terénu. 

O tom, že sever Pásma Gazy zůstal bez jediné funkční nemocnice kvůli nedostatku paliva, personálu a zásob, informovala WHO už minulý čtvrtek podle serveru France24. Richard Peepekorn, zástupce WHO pro Gazu, uvedl, že na severu Pásma Gazy aktuálně neexistují žádné funkční nemocnice.

Poslední nemocnicí na severu byla al-Ahlí, ale nyní poskytuje pouze minimální péči a nepřijímá nové pacienty. Těla obětí izraelských útoků jsou uložena v areálu této nemocnice kvůli nedostatku bezpečných pohřbů.

WHO už dříve uvedla, že v Pásmu Gazy může přijít o život více lidí v důsledku nemocí, než kvůli bombardování, pokud nedojde k obnovení tamního zdravotnického systému. 

Úřady odpovědné za resort zdravotnictví v Gaze, které Organizace spojených národů (OSN) považuje za spolehlivé, tvrdí, že v důsledku izraelského bombardování této pobřežní palestinské enklávy zahynulo více než 20 000 lidí. Zhruba 40 procent z toho tvoří děti a existují obavy, že daleko více mrtvých se stále nachází pod troskami.

"Nakonec budeme svědky toho, že více lidí bude umírat na nemoci, než při bombardování, pokud nebudeme schopni dát znovu dohromady tamní zdravotnický systém," upozornila mluvčí WHO Margaret Harrisová na brífinku OSN v Ženevě.

Zároveň zopakovala obavy v souvislosti se zvýšeným počtem epidemií infekčních onemocnění v Gaze, co se týká především průjmových onemocnění. "Nejsou tam léky, žádná vakcinace, žádný přístup k bezpečné pitné vodě a hygieně a žádné potraviny. Viděli jsme velmi vysoký počet případů průjmových onemocnění mezi kojenci," dodala Harrisová .

Kolaps největší nemocnice Al-Shifa v severní části Gazy označila mluvčí WHO už dříve za "tragédii" a vyjádřila obavy v souvislosti se zatýkáním části zdravotnického personálu izraelskými jednotkami v evakuačním konvoji WHO. 

Mluvčí Dětského fondu OSN (UNICEF) v Gaze James Elder reportérům řekl, že nemocnice v Gaze jsou plné dětí, které utrpěly zranění v důsledku války či trpí gastroenteritidou z pití znečištěné vody. "Potkal jsem spoustu rodičů... Přesně vědí, co jejich děti potřebují. Nemají přístup k bezpečné vodě a to je ničí," dodal.

Elder zároveň popsal, že v důsledku nedostatku zdravotnického personálu viděl jedno z dětí, kterému chyběla část nohy, ležet na podlaze nemocnice několik hodin, aniž by mu byla poskytnuta lékařská péče.

Výkonná ředitelka Dětského fondu OSN (UNICEF) Catherine Russellová už dříve označila palestinské Pásmo Gazy za "nejnebezpečnější místo na světě pro děti". Dodala, že dohoda o příměří mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás nestačí na záchranu jejich životů. 

Russellová Radě bezpečnosti OSN řekla, že od útoku militantního hnutí Hamás na Izrael ze 7. října byly v Pásmu Gazy údajně zabity tisíce dětí, zhruba 40 procent všech usmrcených lidí. "Je to nevídané. To, co jsem viděla a slyšela, mě doteď pronásleduje," prohlásila poté, co oblast navštívila osobně.

"Děti v Pásmu Gazy kromě bomb, raket a střelby mimořádně ohrožují i ​​katastrofální životní podmínky. Jeden milion dětí - tedy všechny děti uvnitř území - nemá jisté jídlo a čelí situaci, ze které se brzy stane potravinová krize," dodala.

UNICEF odhaduje, že kritická podvýživa dětí v Pásmu Gazy může během několika měsíců stoupnout o téměř 30 procent. Ředitelka Populačního fondu OSN Natalia Kanemová upozornila RB OSN na těžkou situaci těhotných žen v Pásmu Gazy.

Školy a nemocnice, které se staly útočištěm pro vysídlené lidi, se podle jeho prohlášení změnily na "zóny smrti". Podobně hovořil i šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanem Ghebreyesus ve videovzkazu k Valnému shromáždění OSN v New Yorku, kdy zkritizoval pokračující izraelské útoky na pásmo Gazy. 

Tedros odsoudil i útoky palestinského militantního hnutí Hamás na Izrael ze začátku října, zároveň však dodal, že "rozsah izraelské reakce se zdá být stále více neomluvitelný". "Jsme svědky ničení životů a majetku ve strašném rozsahu," dodal.