Jihokorejci odhalili důvod, proč Severní Korea stáhla své vojáky z Kursku

Severní Korea začala na konci roku 2024 vysílat do ruské Kurské oblasti přibližně 11 000 vojáků poté, co severokorejský vůdce Kim Čong-un uzavřel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné obraně. Tento pakt měl posílit jejich spojenectví proti údajné „západní hegemonii“ vedené Spojenými státy.

Nasazení severokorejských vojáků si však vyžádalo vysokou daň. Jihokorejské tajné služby uvádějí, že bylo zabito asi 300 severokorejských vojáků a dalších 2 700 bylo zraněno. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již v lednu zveřejnil video se dvěma zajatými severokorejskými vojáky, z nichž jeden tvrdil, že mu bylo řečeno, že se účastní „výcvikového cvičení“.

Podle dostupných informací severokorejští vojáci neměli žádné bojové zkušenosti před nasazením na ukrajinskou frontu a byli údajně zcela nepřipravení na náročné podmínky boje v neznámém terénu. Zvlášť zranitelní byli vůči ukrajinským dronům, které výrazně komplikovaly jejich přežití na bojišti.

Jihokorejská rozvědka navíc tvrdí, že na tělech mrtvých severokorejských vojáků byly nalezeny poznámky naznačující, že jim jejich velitelé nařídili, aby spáchali sebevraždu, než aby padli do zajetí.

Nasazení severokorejských jednotek vyvolalo obavy, že válka by se mohla pro Ukrajinu vyvíjet ještě nepříznivěji, zejména v souvislosti se zprávami, že režim v Pchjongjangu zvažuje vyslání dalších vojáků na frontu. Podle analytiků se Severní Korea snažila svou účastí získat moderní ruské satelitní technologie a zahraniční měnu na financování svého jaderného programu a balistických raket.

Podle jihokorejské rozvědky právě vysoké ztráty sehrály klíčovou roli v rozhodnutí stáhnout severokorejské vojáky z Kurska, kde Ukrajina loni v srpnu zahájila nečekanou ofenzivu.

Seth Jones z amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) odhadl, že ztráty severokorejských sil se pohybují mezi třetinou a polovinou z celkového počtu nasazených vojáků. „Byly to značné ztráty,“ uvedl Jones v podcastu citovaném agenturou Yonhap. „Podle většiny odhadů se počet mrtvých a raněných pohybuje mezi třetinou a možná až 50 % severokorejských sil. Můžeme hovořit až o 1 000 zabitých vojácích, což jsou ohromující čísla pro sílu čítající 11 000 až 12 000 mužů.“

Přestože Severní Korea nikdy oficiálně nepotvrdila svou účast ve válce, Vladimir Putin v říjnu loňského roku nepopřel, že severokorejští vojáci dorazili do Ruska. Severokorejský náměstek ministra zahraničí Kim Čong-kju k tomu pouze uvedl, že jakékoli vojenské nasazení by bylo „v souladu s mezinárodním právem“.

Podle analytiků však situace naznačuje, že Severní Korea podcenila realitu bojů na ukrajinské frontě a že její ztráty byly příliš vysoké na to, aby mohla v nasazení pokračovat.