Severokorejská účast ve válce na Ukrajině: Co to znamená pro svět?

O vyslání severokorejských jednotek do Ruska, aby se připojily k bojům na Ukrajině, se začalo mluvit v říjnu 2024. Tato zpráva vyvolala v mezinárodním společenství silnou vlnu odsouzení, přičemž se okamžitě objevily spekulace o tom, jakou roli budou severokorejští vojáci v konfliktu hrát a za jakých podmínek byli do Ruska vysláni. Nyní, když se začínají objevovat odpovědi na tyto otázky, je načase nejen analyzovat jejich bojovou efektivitu, ale také zvážit širší důsledky pro mezinárodní bezpečnost a správu konfliktů, uvedl server The Diplomat.

Skutečnost, že Rusko sáhlo k použití zahraničních jednotek, je sama o sobě signálem jeho rostoucí závislosti na vojenské síle při prosazování svých národních cílů. Zároveň to ukazuje i zoufalství Kremlu, který se snaží snížit počet obětí mezi ruskými občany a přenést válečné náklady na jiné. Pokud by se Moskvě podařilo z této války vyjít s pocitem vítězství, vytvořilo by to nebezpečný precedens pro budoucí ozbrojené konflikty.

Dosud se zdá, že severokorejské jednotky slouží především jako „potrava pro děla“ – tedy levná lidská síla, kterou může Moskva bez velkých politických dopadů obětovat na frontě. Ruská strategie v uplynulém roce spočívala v pomalém, vysoce nákladném postupu východní Ukrajinou, kde využívala svou převahu v počtech vojáků i materiálu. Obsazení několika vesnic a zemědělských usedlostí však samo o sobě válku nevyhraje. Hlavním cílem této strategie je posílit narativ, že Rusko je na cestě k vítězství a že ukrajinská obrana nemá šanci na úspěch. Pokud by se tento pohled začal prosazovat v západních zemích, mohlo by to vést ke snížení vojenské pomoci Ukrajině, což je přesně to, co Moskva očekává.

Přesto však Kreml naráží na problém s nedostatkem lidské síly. Jeho vedení musí balancovat mezi snahou demonstrovat vojenský pokrok a zároveň minimalizovat počet ruských obětí, aby si udrželo podporu domácího obyvatelstva. Právě v tomto kontextu dává smysl zapojení severokorejských vojáků – jejich využití umožňuje Kremlu pokračovat v bojích, aniž by musel vyhlašovat další vlnu mobilizace, která by mohla vyvolat neklid mezi ruskou veřejností.

Nasazení severokorejských sil však zároveň vypovídá o určité míře zoufalství ruského režimu. Kreml se zjevně snažil tuto spolupráci držet v tajnosti, pravděpodobně z obavy, že by to mohlo odhalit slabiny v jeho strategii spoléhání na početní převahu. Dalším důvodem utajování může být i diplomatická rozbuška – zapojení Severní Koreje totiž může dále izolovat Rusko na mezinárodní scéně a přitáhnout větší pozornost k jeho závislosti na spojencích jako Pchjongjang.

Kromě taktických aspektů ale tento krok vyvolává i širší bezpečnostní otázky. Pokud se Severní Korea osvědčí jako spolehlivý vojenský partner Ruska, může to v budoucnu vést k ještě těsnějšímu spojenectví mezi oběma zeměmi, včetně výměny zbraní, technologií a dalších strategických zdrojů. To by mohlo dále posílit severokorejský režim a podkopat snahy mezinárodního společenství o jeho izolaci.

Navíc, pokud by Rusko dokázalo s pomocí zahraničních sil udržet či dokonce posílit své vojenské pozice, mohlo by to inspirovat i další autoritářské režimy k podobným krokům. Jinými slovy, nasazení severokorejských jednotek na Ukrajině by se mohlo stát precedentem pro budoucí konflikty, v nichž by si silnější mocnosti najímaly vojáky z represivních států, čímž by se obcházely domácí politické překážky bránící mobilizaci vlastního obyvatelstva.

V neposlední řadě je zde otázka dopadu na samotnou Severní Koreu. Pokud se ukáže, že severokorejští vojáci hrají v ruské strategii významnější roli, může to posílit postavení Kim Čong-una jak na domácí scéně, tak ve vztazích s Moskvou. Naopak, pokud by se ukázalo, že severokorejské jednotky jsou na bojišti neefektivní nebo trpí vysokými ztrátami, mohlo by to podkopat důvěru Kremlu v jejich budoucí užitečnost a poškodit vzájemné vztahy.

Celkově lze říci, že přítomnost severokorejských jednotek na Ukrajině není jen dalším vývojem ruské válečné strategie, ale má širší důsledky pro globální bezpečnost. Ukazuje, jak daleko je Moskva ochotna zajít, aby udržela svůj válečný stroj v chodu, a zároveň klade nové otázky ohledně budoucnosti mezinárodních konfliktů, kde by využití zahraničních represivních sil mohlo hrát stále větší roli. 

Související

Život v KLDR

Jihokorejci odhalili důvod, proč Severní Korea stáhla své vojáky z Kursku

Jihokorejská zpravodajská služba potvrdila, že severokorejské jednotky, které bojovaly po boku Ruska ve válce proti Ukrajině, nebyly v posledních týdnech spatřeny na frontové linii. Podle jihokorejských médií byly vojáci staženi v polovině ledna, údajně kvůli vysokým ztrátám, uvedl server The Guardian.

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí bude mrazivé i příští týden

Příští týden bude v Česku pokračovat zimní počasí. Noční teploty budou klesat hluboko pod bod mrazu, zatímco během dne se většinou budou pohybovat jen těsně nad nulou, uvedl ČHMÚ.cz.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Putin se nepřipravuje na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nejnovějším projevu varoval, že Vladimir Putin se nehodlá vydat cestou vyjednávání či mírového řešení, ale naopak připravuje pokračování války. A to nejen proti Ukrajině. Podle ukrajinských zpravodajských služeb Kreml zintenzivňuje vojenskou výrobu, navyšuje počet vojáků a rozšiřuje vojenskou spolupráci s dalšími režimy, zejména se Severní Koreou.

včera

Friedrich Merz

Merzova sázka na nejistotu: Lídr německé pravice rozděluje voliče koketováním s krajní AfD

Friedrich Merz, lídr německé křesťanské demokracie (CDU/CSU) a horký favorit na post kancléře, způsobil v předvolební kampani politickou bouři. Porušil poválečné tabu, když se opřel o podporu krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) při prosazování přísnějších migračních opatření. Tento krok podle The Guardian nejen pobouřil tradiční politické elity, ale také vyvolal hluboké rozdělení mezi německými voliči. 

včera

Petra Kvitová

Tenistka Petra Kvitová oznámila návrat po mateřské. Nečekejte zázraky, říká

Dvojnásobná wimbledonská šampionka z let 2011 a 2014 Petra Kvitová oznámila, že se koncem února poprvé po 491 dnech mateřské pauzy objeví opět na tenisovém kurtu. Maminka syna Petra, jenž se jí narodil loni v červenci, uvedla, že by se měla poprvé tenisovým fanouškům v akci ukázat na turnaji WTA v texaském Austinu. Přesto čtyřiatřicetiletá rodačka z Fulneku tlumí očekávání a je si vědoma, že po návratu po takové pauze se její výkony nejspíše nebudou podobat těm z dob její největší slávy.

včera

Pavel Vrba, český fotbalový trenér, který v současnosti působí jako trenér v prvoligovém celku FC Viktoria Plzeň.

Překotné dění v druholigové Líšni. Vrba měl klub dostat do první ligy, skončil dřív než začal

Ambiciózní celek tuzemské druhé nejvyšší fotbalové soutěže SK Líšeň vyhlašoval před nedávnem, že hodlá postoupit do první ligy. Vedení tohoto klubu tak proto během zimní přestávky přišlo s velkým trenérským jménem do svých řad a to konkrétně s Pavlem Vrbou, bývalým úspěšným trenérem Plzně a taktéž bývalým trenérem pražské Sparty a reprezentace. Jenže než stačil ukázat Vrba všechny své taktické dovednosti a schopnosti a předat své zkušenosti na hřiště, musí se s klubem z Brna předčasně rozloučit. Pro mnohé šokující konec, jelikož přišel ještě měsíc před startem jarní části Fotbalové Národní ligy. Nástupcem Pavla Vrby se tak stal dlouholetý trenér tohoto klubu Milan Valachovič, jemuž bude pomáhat Petr Maléř i bývalý prvoligový fotbalista Vladimír Michal.

včera

Masové demonstrace v Německu

Masové demonstrace v Německu: Čtvrt milionu lidí se bouří proti AfD

Na 250 000 demonstrantů vyšlo v sobotu do ulic Mnichova, aby vyjádřilo svůj nesouhlas s rostoucím vlivem krajní pravice v Německu. Obrovská shromáždění probíhají po celé zemi v reakci na sílící podporu strany Alternativa pro Německo (AfD), která se v předvolebních průzkumech drží na druhém místě a stává se klíčovým tématem kampaně před volbami 23. února.

včera

Donald Trump

Brilantní taktický manévr? Trump uvrhnul Evropu do nemožné pozice, pravděpodobně schválně

Spojenci Spojených států se ocitli v nepříjemné situaci poté, co bývalý prezident Donald Trump přišel s kontroverzním návrhem na převzetí kontroly nad Gazou, přesídlení jejího palestinského obyvatelstva a proměnu oblasti v turistickou destinaci, kterou nazval „Riviérou Blízkého východu“. Podle serveru CNN tak postavil americké spojence do nemožné pozice, což mu ale zřejmě vyhovuje.

včera

včera

včera

včera

Na Slovensku pokračují demonstrace proti Robertu Ficovi Prohlédněte si galerii

Demonstrace na Slovensku: Fico tvrdí, že z EU nevystoupí. Lidé mají přesto důvod vyrážet do ulic

Na Slovensku v posledních týdnech probíhá vlna protestů zaměřených proti vládním krokům premiéra Roberta Fica, zejména jeho proruské politice. Demonstrace se konají v několika městech, přičemž největší se uskutečnila 24. ledna 2025 v Bratislavě, kde se sešlo odhadem 35 000 až 40 000 účastníků. Fico sice tvrdí, že demonstranty nechápe, protože z EU vystoupit nehodlá, kroky jeho politiků ale vzbuzují v lidech obavy.

včera

včera

Ursula von der Leyenová

Evropa už nemůže spoléhat na USA. Extrémní počasí musí zastavit bez Trumpa

Od znovuzvolení Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise je jasné, že Evropská unie hodlá i nadále prosazovat Zelenou dohodu pro Evropu a současně propojit dekarbonizaci s průmyslovou konkurenceschopností v rámci tzv. Clean Industrial Deal. Tento přístup je nyní důležitější než kdy dříve, zejména s ohledem na novou americkou administrativu pod vedením Donalda Trumpa, jehož politika podporuje fosilní paliva a ohrožuje globální klimatické ambice.

včera

Ester Ledecká

Ester Ledecká si z MS poprvé odváží medaili

Ester Ledecká se dočkala svého premiérového cenného kovu na mistrovství světa v alpském lyžování. V rakouském Saalbachu si dojela pro bronzovou medaili ve sjezdu a potvrdila tak svůj status všestranné sportovkyně, která dokáže konkurovat světové elitě nejen na snowboardu, ale i na lyžích.

včera

včera

Teroristé Hamásu

Hamás propustil další izraelské rukojmí

V rámci páté fáze výměny vězňů mezi Izraelem a Hamásem byli v sobotu z pásma Gazy propuštěni tři izraelští rukojmí – Ohad Ben Ami, Eli Šarabi a Or Levy. Jejich návrat však v Izraeli vyvolal nejen úlevu, ale také silné obavy kvůli jejich zdravotnímu stavu. Všichni tři působili vyhublí a bledí, což mnohé přimělo k ostré kritice podmínek, v nichž byli drženi. Uvedl to server CNN.

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Evropa řeší, co s ruskou stínovou flotilou. Chce jí zabavovat lodě i na moři

Země v oblasti Baltského moře zvažují nová opatření k zadržování lodí podezřelých z nelegální přepravy ruské ropy a sabotáže podmořské infrastruktury. Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko se snaží využít mezinárodního práva k zadržení plavidel z environmentálních nebo pirátských důvodů. Pokud by tento přístup neuspěl, hodlají společně přijmout nové národní zákony, které by umožnily zabavení lodí i dále na moři.

včera

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Není to vtip. Trump chce opravdu obsadit Kanadu, tvrdí Trudeau

Kanadský premiér Justin Trudeau varoval, že americký prezident Donald Trump bere možnost anexe Kanady vážně a usiluje o přístup k jejím rozsáhlým zásobám nerostných surovin. Na summitu v Torontu, který byl svolán narychlo, jednal s podnikatelskými a odborovými lídry o tom, jak čelit hrozbě 25% cel na veškerý kanadský dovoz do USA.

včera

Trump zrušil Bidenovi bezpečnostní prověrku a přístup k tajným informacím

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ruší bezpečnostní prověrku svého předchůdce Joea Bidena a jeho přístup k denním zpravodajským brífinkům. Podle Trumpa jde o reakci na krok, který učinil Biden před čtyřmi lety, kdy o stejný přístup připravil právě Trumpa.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy