O vyslání severokorejských jednotek do Ruska, aby se připojily k bojům na Ukrajině, se začalo mluvit v říjnu 2024. Tato zpráva vyvolala v mezinárodním společenství silnou vlnu odsouzení, přičemž se okamžitě objevily spekulace o tom, jakou roli budou severokorejští vojáci v konfliktu hrát a za jakých podmínek byli do Ruska vysláni. Nyní, když se začínají objevovat odpovědi na tyto otázky, je načase nejen analyzovat jejich bojovou efektivitu, ale také zvážit širší důsledky pro mezinárodní bezpečnost a správu konfliktů, uvedl server The Diplomat.
Skutečnost, že Rusko sáhlo k použití zahraničních jednotek, je sama o sobě signálem jeho rostoucí závislosti na vojenské síle při prosazování svých národních cílů. Zároveň to ukazuje i zoufalství Kremlu, který se snaží snížit počet obětí mezi ruskými občany a přenést válečné náklady na jiné. Pokud by se Moskvě podařilo z této války vyjít s pocitem vítězství, vytvořilo by to nebezpečný precedens pro budoucí ozbrojené konflikty.
Dosud se zdá, že severokorejské jednotky slouží především jako „potrava pro děla“ – tedy levná lidská síla, kterou může Moskva bez velkých politických dopadů obětovat na frontě. Ruská strategie v uplynulém roce spočívala v pomalém, vysoce nákladném postupu východní Ukrajinou, kde využívala svou převahu v počtech vojáků i materiálu. Obsazení několika vesnic a zemědělských usedlostí však samo o sobě válku nevyhraje. Hlavním cílem této strategie je posílit narativ, že Rusko je na cestě k vítězství a že ukrajinská obrana nemá šanci na úspěch. Pokud by se tento pohled začal prosazovat v západních zemích, mohlo by to vést ke snížení vojenské pomoci Ukrajině, což je přesně to, co Moskva očekává.
Přesto však Kreml naráží na problém s nedostatkem lidské síly. Jeho vedení musí balancovat mezi snahou demonstrovat vojenský pokrok a zároveň minimalizovat počet ruských obětí, aby si udrželo podporu domácího obyvatelstva. Právě v tomto kontextu dává smysl zapojení severokorejských vojáků – jejich využití umožňuje Kremlu pokračovat v bojích, aniž by musel vyhlašovat další vlnu mobilizace, která by mohla vyvolat neklid mezi ruskou veřejností.
Nasazení severokorejských sil však zároveň vypovídá o určité míře zoufalství ruského režimu. Kreml se zjevně snažil tuto spolupráci držet v tajnosti, pravděpodobně z obavy, že by to mohlo odhalit slabiny v jeho strategii spoléhání na početní převahu. Dalším důvodem utajování může být i diplomatická rozbuška – zapojení Severní Koreje totiž může dále izolovat Rusko na mezinárodní scéně a přitáhnout větší pozornost k jeho závislosti na spojencích jako Pchjongjang.
Kromě taktických aspektů ale tento krok vyvolává i širší bezpečnostní otázky. Pokud se Severní Korea osvědčí jako spolehlivý vojenský partner Ruska, může to v budoucnu vést k ještě těsnějšímu spojenectví mezi oběma zeměmi, včetně výměny zbraní, technologií a dalších strategických zdrojů. To by mohlo dále posílit severokorejský režim a podkopat snahy mezinárodního společenství o jeho izolaci.
Navíc, pokud by Rusko dokázalo s pomocí zahraničních sil udržet či dokonce posílit své vojenské pozice, mohlo by to inspirovat i další autoritářské režimy k podobným krokům. Jinými slovy, nasazení severokorejských jednotek na Ukrajině by se mohlo stát precedentem pro budoucí konflikty, v nichž by si silnější mocnosti najímaly vojáky z represivních států, čímž by se obcházely domácí politické překážky bránící mobilizaci vlastního obyvatelstva.
V neposlední řadě je zde otázka dopadu na samotnou Severní Koreu. Pokud se ukáže, že severokorejští vojáci hrají v ruské strategii významnější roli, může to posílit postavení Kim Čong-una jak na domácí scéně, tak ve vztazích s Moskvou. Naopak, pokud by se ukázalo, že severokorejské jednotky jsou na bojišti neefektivní nebo trpí vysokými ztrátami, mohlo by to podkopat důvěru Kremlu v jejich budoucí užitečnost a poškodit vzájemné vztahy.
Celkově lze říci, že přítomnost severokorejských jednotek na Ukrajině není jen dalším vývojem ruské válečné strategie, ale má širší důsledky pro globální bezpečnost. Ukazuje, jak daleko je Moskva ochotna zajít, aby udržela svůj válečný stroj v chodu, a zároveň klade nové otázky ohledně budoucnosti mezinárodních konfliktů, kde by využití zahraničních represivních sil mohlo hrát stále větší roli.
Související

KLDR se na Ukrajině angažovat neměla. Režim kvůli tomu zeslábl, může hrozit i agrese ze Soulu

Jihokorejci odhalili důvod, proč Severní Korea stáhla své vojáky z Kursku
Severní Korea (KLDR) , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 25 minutami

Trump mluvil s Putinem o válce na Ukrajině. Prý mají dobré vztahy
před 1 hodinou

Počasí bude mrazivé i příští týden
včera

Putin se nepřipravuje na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině, varuje Zelenskyj
včera

Merzova sázka na nejistotu: Lídr německé pravice rozděluje voliče koketováním s krajní AfD
včera

Tenistka Petra Kvitová oznámila návrat po mateřské. Nečekejte zázraky, říká
včera

Překotné dění v druholigové Líšni. Vrba měl klub dostat do první ligy, skončil dřív než začal
včera

Masové demonstrace v Německu: Čtvrt milionu lidí se bouří proti AfD
včera

Brilantní taktický manévr? Trump uvrhnul Evropu do nemožné pozice, pravděpodobně schválně
včera

Na Ukrajině zemřel osmnáctiletý chlapec z Británie. Byl jen potravou pro děla, svěřila se jeho matka
včera

Mafiánský Černák si podmanil celé Slovensko. Film obstojí jako temný thriller
včera

KLDR se na Ukrajině angažovat neměla. Režim kvůli tomu zeslábl, může hrozit i agrese ze Soulu
včera

Demonstrace na Slovensku: Fico tvrdí, že z EU nevystoupí. Lidé mají přesto důvod vyrážet do ulic
včera

Před sedmi lety vystřelil Musk do vesmíru Teslu. Až nyní vyšlo najevo, co tím vlastně způsobil
včera

Evropa už nemůže spoléhat na USA. Extrémní počasí musí zastavit bez Trumpa
včera

Ester Ledecká si z MS poprvé odváží medaili
včera

Kyjev čekají rušné týdny. Zelenskyj chce získat Trumpa na svou stranu před možnými mírovými jednáními s Ruskem
včera

Hamás propustil další izraelské rukojmí
včera

Evropa řeší, co s ruskou stínovou flotilou. Chce jí zabavovat lodě i na moři
včera

Není to vtip. Trump chce opravdu obsadit Kanadu, tvrdí Trudeau
včera
Trump zrušil Bidenovi bezpečnostní prověrku a přístup k tajným informacím
Americký prezident Donald Trump oznámil, že ruší bezpečnostní prověrku svého předchůdce Joea Bidena a jeho přístup k denním zpravodajským brífinkům. Podle Trumpa jde o reakci na krok, který učinil Biden před čtyřmi lety, kdy o stejný přístup připravil právě Trumpa.
Zdroj: Libor Novák