Slováci podléhají dezinformacím. Podpora Ukrajiny je ohrožena, řekla Čaputová

Čaputová řekla serveru Politico, že se obává šíření dezinformací ve zemi a toho, že nadcházející parlamentní volby by mohly narušit slovenskou podporu Ukrajině. Pokud totiž populistické strany zvítězí a začnou vládnout, hrozí, že Slovensko bude "více podobné zahraniční politice typu Viktora Orbána".

Slovensko přitom bylo silným podporovatelem Kyjeva po celou dobu války a dokonce poskytovalo ukrajinským silám stíhačky MiG-29, ačkoliv jak uvedla slovenská agentura TASR, po návratu z Ukrajina Čaputová přiznala, že Slovensko je v pomoci Ukrajině oproti Česku pozadu.

Na obnově Ruskem napadené země by se tak podle prezidentky mohly podílet slovenské firmy, které se snaží vytipovat vláda. Slovákům, kteří dění zpochybňují, už tehdy vzkázala, aby se vyrazili podívat trpícím lidem do očí.

Jak ale upozornil server Politico, pouze 40 procent Slováků věří, že Rusko je primárně zodpovědné za válku na Ukrajině, ve srovnání například s 85 procenty v Polsku, severním sousedovi Slovenska. Slovensko se tak sice zvnějšku tváří jako prozápadní stát, stále více v něm ale bují proruské názory podpořené dezinformacemi.

Na podobný scénář přitom Čaputová upozornila už v březnu v Bratislavě na konferenci o zahraniční politice. Tehdy uvedla, že většina Slováků je i nadále nakloněna přijetí uprchlíků z Ukrajiny, většina si ale rovněž myslí, že jejich život se příchodem běženců zhoršil.

"Dezinformace a dezinterpretace jsou využívány k tomu, aby snížily veřejnou podporu pro kroky, které jako země děláme. I díky tomu narůstá rozdíl mezi rozhodnutími, které jako stát děláme, a postoji našich občanů," řekla slovenská prezidentka.

Slovenský premiér Eduard Heger připomněl fenomén ruské propagandy, a to také v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. "Slovensko patří na západ a vždy patřilo, geograficky, mentálně, ekonomicky," řekl Heger v projevu na konferenci. Ocenil spojence, kteří vyslali své vojáky a techniku na Slovensko v rámci posílení východního křídla NATO; tamní mnohonárodní bojové jednotce velí Česká republika.

Čaputová uvedla, že v zemi stoupá riziko ztráty společenské podpory pro zahraniční politiku. Budoucnost zahraniční orientace Slovenska se v souvislosti se zářijovými předčasnými parlamentními volbami stává podle ní patrně nejdůležitějším tématem svého druhu od druhé poloviny 90. let, kdy země na rozdíl od svých sousedů vypadla z první vlny rozšiřování NATO. Strany nynější proevropské a proatlantické vlády premiéra Hegera by podle průzkumů už neshromáždily potřebnou většinu ve sněmovně.