Šojgu se chlubí územními zisky na Ukrajině. Řekl, kolik kilometrů dobyla ruská armáda

Rusko v úterý oznámilo, že jeho síly letos dobyly 400 kilometrů čtverečních ukrajinského území. 

Sergej Šojgu, ruský ministr obrany, oznámil, že od začátku roku získaly ruské síly kontrolu nad 403 kilometry čtverečními území. Tyto zisky zahrnují oblasti v Doněcké, Chersonské, Luhanské a Záporožské oblasti, které Rusko anektovalo v roce 2022, i když nad nimi ještě nemá úplnou kontrolu.

Na setkání s armádními veliteli Šojgu také informoval, že ruské síly pokračují v tlaku na ukrajinské jednotky, směřujících na západ. Během minulého měsíce Rusko dobylo pět obcí, z nichž čtyři se nacházejí v Doněcké oblasti a jedna v Záporožské oblasti.

Rusko tímto způsobem zaznamenalo své první územní zisky za téměř rok. Zároveň Ukrajina čelí nedostatku lidské síly a munice, kvůli zpoždění pomoci ze Západu.

V únoru Rusko dobylo město Avdijivka, ležící na frontové linii nedaleko ruskem ovládaného města Doněck, což bylo jedním z významných úspěchů od loňského května.

Podle odhadů Amerického Institutu pro studium války (ISW) má Rusko pod kontrolou přes 100 000 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což představuje téměř pětinu celkového území Ukrajiny.

Jak uvádí analýza ISW, ruské invazní síly od začátku svých ofenzivních operací loni v říjnu obsadily přibližně 505 kilometrů čtverečních ukrajinského území.

Analytici institutu zdůrazňují, že i když se ukrajinské armádě daří bránit se proti Rusům a zabránit jim v dosažení významných taktických úspěchů podél frontové linie, nedostatek americké vojenské pomoci pravděpodobně zvýší hrozbu ruského operačního úspěchu v budoucnosti.

Podle ISW zpomalily ukrajinské ozbrojené síly tempo ruského postupu západně od východoukrajinského města Avdijivka poté, co jej Rusové v polovině února dobyli, a invazní armáda dosáhla pouze okrajových taktických zisků v jiných částech Ukrajiny.

ISW předpokládá, že ruské síly budou pravděpodobně pokračovat v udržování tempa ofenzivních operací bez ohledu na obtížnější terénní podmínky, aby využily nedostatku materiálu u Ukrajinců před příchodem očekávané omezené západní pomoci.

Tento nedostatek materiálu by mohl být dále zhoršen jevem známým jako "rasputice", kdy se půda v ukrajinských a ruských rovinách na jaře a na podzim mění v blátivý a bažinatý terén, což omezuje pohyb techniky.

Institut také odhaduje, že od začátku ruské ofenzívy v říjnu loňského roku obsadily ruské síly 505 kilometrů čtverečních ukrajinského území. "Od 1. ledna do 28. března 2024 získaly ruské síly téměř o 100 kilometrů čtverečních území více než v posledních třech měsících roku 2023," uvádí institut, což naznačuje mírné zvýšení tempa postupu ruských sil.

ISW upozorňuje, že příležitosti k využití slabých míst Ukrajiny se budou rozšiřovat s tím, jak bude trvat nedostatek materiálu a jak se Ukrajina bude potýkat s problémy v oblasti lidských zdrojů.

Dostatečná a pravidelná západní bezpečnostní pomoc a řešení těchto problémů by poskytly Kyjevu možnost zabránit ruské invazní armádě v dosažení i těch nejmenších územních zisků a zároveň by mu umožnily připravit se na vlastní protiofenzivu. V současné době se Ukrajina snaží řešit problém s mobilizací více vojáků. 

Moskva v minulém týdnu oznámila, že ruská armáda dobyla vesnici Toneňce v Doněcké oblasti. Ruské ministerstvo obrany podle Sky News dodalo, že ruské síly eliminovaly ukrajinský odpor a obsadily i nádraží.  

Generální štáb ukrajinské armády před týdnem uvedl, že vojáci odrazili 14 útoků ruské armády v šesti vesnicích ve východní části Doněcké oblasti včetně vesnice Toneňce. Ruské jednotky naopak uvedly, že obsadily vesnici Orlivka ležící asi čtyři kilometry od Avdijivky na východě Ukrajiny. Informoval o tom server France24.

"Jednotky skupiny Střed na avdijivské frontě osvobodily vesnici Orlivka," prohlásilo ruské ministerstvo obrany. Zpráva o obsazení Orlivky přišla přibližně měsíc po obsazení nedaleké Avdijivky. Ruské jednotky se zmocnily tohoto zničeného města po jedné z nejkrvavějších bitev války na Ukrajině.

Moskvě během několika uplynulých měsíců několikrát územně postoupila. Využívá tak své materiální převahy na bojišti, zatímco Kyjev se snaží zajistit dostatek munice a jednotek.

Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Olexandr Syrskyj už předminulou středu uvedl, že situace na bojišti na východě Ukrajiny je "náročná".

Syrskyj informoval, že navštívil dvě bojové brigády na východní frontě, kde podle něj situace postupně komplikuje. Vyjádřil obavy z toho, že ruské síly by mohly proniknout hluboko do formací ukrajinské armády.

"Stav na východní frontě zůstává obecně složitý. Nepřítel pokračuje v ofenzivních akcích," napsal Syrskyj v příspěvku na platformě Telegram s tím, že to platí ve více částech Doněcké oblasti.

"Dále se výrazně snížila aktivita nepřítele v jiných oblastech fronty, pravděpodobně v důsledku vysokých ztrát," dodal, ale neposkytl další detaily.

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro francouzskou televizní stanici BFM TV uvedl, že postup ruských sil na Ukrajině byl "zastaven" a situace se pro ukrajinskou armádu výrazně zlepšila ve srovnání s minulými třemi měsíci. Také zdůraznil, že Ukrajina staví "více než 1000 kilometrů" opevnění.

Ukrajina čelila v posledních měsících rostoucímu tlaku ruských sil, které pokračovaly v postupu a dobyly město Avdijivka v Doněcké oblasti.

Ruské ozbrojené síly také údajně dobyly vesnici Nevelské v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, což je další z územních zisků, kterých Moskva nedávno dosáhla. Tuto informaci zveřejnilo ruské ministerstvo obrany v úterý.

Resort obrany sdělil, že ruské síly obsadily Nevelské a zaujaly "výhodnější pozice" v Doněcké oblasti. Rusko anektovalo Doněckou oblast společně se třemi dalšími ukrajinskými oblastmi (Záporožskou, Chersonskou a Luhanskou) v září 2022, i když kontroluje tyto oblasti vojensky pouze částečně.

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Sergej Šojgu (ruský ministr obrany)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 55 minutami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy